Redaktorka otestovala monstrózní Audi Q7 V12 TDI s výkonem 500 koní a 1000 Nm
Nějak jsem si to neuměla představit. Ptáte se co? No přece tak velké a těžké auto s brutálním výkonem. Když jsem říkala známým, že budu testovat Audi Q7 V12, říkali mi, že jsem asi blázen, že to musí být 12 ventilů a ne válců. V Audi se ale hecli a svůj nejsilnější turbodiesel vložili do největšího a nejtěžšího modelu.
Je to už nějaký ten pátek, ale doposud je to nepřekonaná rarita, protože “koule” na to měli zatím jen jednou. Nyní se Audi chystá vystřelit do světa nový e-tron. Takže s podobnou V12 se už nikdy nesetkáme. Nyní už se bohužel přemýšlí spíš ekologicky. Motor to byl a stále je obdivuhodný. Inu, posuďte sami.
Nejvýkonnější turbodiesel tehdejší světové produkce dosahuje výkonu 367 kW a točivého momentu 1000 Nm mezi 1750 a 3000 ot./min. Audi Q7 s touto výbavou dokáže akcelerovat z 0 na 100 km/h za 5,5 sekundy a nejvyšší rychlost je pochopitelně elektronicky omezena na 250 km/h. Dost slušné na auto s váhou vysoko nad 2,5 tuny.
Podobně jako další vidlicové šesti, osmi a desetiválce použité u Audi, má také tento dvanáctiválec rozteč válců 90 mm, ale místo V svírajícího úhel 90° je použito kompaktnější řešení s 60°, které má optimální vlastnosti i z hlediska vyvážení setrvačných sil a momentů. Zdvih 91,4 mm a vrtání 83 mm, to jsou známé parametry moderního šestiválce 3.0 TDI a stejná čísla jsou nyní i ve specifikaci motoru V12 TDI o zdvihovém objemu 5934 cm3. S délkou pouze 684 mm je tento V12 velmi kompaktní a pouze o 166 mm delší než motor V8 TDI.
Použitý systém vstřikování common-rail disponuje řešením s maximálními vstřikovacími tlaky 2000 bar (200 MPa), piezovstřikovači s osmiotvorovými tryskami a dvěma řídícími jednotkami vzájemně spolupracujícími na bázi master-slave. Přeplňování obstarávají turbodmychadla, která dávají plnící tlak až 2,5 bar.
Při pohledu na exteriér Q7 spatříte viditelné známky toho, že se jedná o tak silnou motorizaci jen stěží. Prozradí ji nápisy V12 za předními blatníky a na zádi. Všímavější postřehnou vystouplejší lemy blatníků a prahy dveří. Nechybí agresivní výraz předního nárazníku díky paketu S Line a také obří kola s neuvěřitelně širokými pneumatikami.
Toto velké SUV měří 5 metrů na délku, 2 metry na šířku a 1,7 metru na výšku. Je to doopravdy kolos, který překypuje prostorem. Při otevření pátých dveří je člověk překvapen. Kufr je větší jak polovina bytů 1kk v Praze. Tam se vejde snad vše, co vás napadne.
Interiér se od běžné Q7 neliší, tedy až na tachometr cejchovaný do 310 Km/h a pár plaketek s nápisem V12. Najdete tu kvalitní materiály a výborné řemeslné zpracování. Design interiéru navíc pomalu stárne, takže vypadá dobře i dnes. Hudba z reproduktorů Bang Olufsen je příjemnou součástí interiéru. Musím se přiznat, že na plné obrátky jsem byla schopna poslouchat hudbu asi necelou minutu, pak jsem ji musela ztlumit. Jedná se o opravdu kvalitní práci. Takže pokud to nestíháte na koncert Lucie, Linkin Park nebo Green Day, vřele doporučuji si svou oblíbenou hudbu pustit v tomto prostorném a pohodlném interiéru. Akusticky to může být někdy i lepší, než na špatně ozvučeném koncertě.
Jelikož se jedná o vyšší třídu, tak je zde komfort cítit na každém rohu. Na zadních sedadlech můžeme sledovat film, jsou zde totiž zabudovány dvě LCD obrazovky. Elektricky ovládaná sedadla jsou opravdu příjemná a lze je i vyhřívat, což je v tuto zimní dobou jedna z nejoblíbenějších funkcí auta.
V ruce mačkám volant. Uvědomuji si, že se právě budu snažit vyletět co nejvyšší rychlostí kupředu a chci to udělat s autem, které je těžké a velké jako dodávka. Jsem plně soustředěna, možná trochu nervózní a pak to udělám – sešlápnu plyn na podlahu a čekám, co se stane.
Během vteřiny se tento obr připraví a automatická šestistupňová převodovka Tiptronic tam začne sázet převodové stupně jeden za druhým. Vůbec se s tím nepárá. Pokud zvolíte sportovní režim, tak si udržíte převody ve vyšších otáčkách a jízda je více záživnější. Je to opravdu totální rauš, co tento velký kolos dovede a jak moc rychle se dokáže katapultovat. Ručička rychloměru uhání po stupnici neuvěřitelným tempem, automat řadí velmi rychle a majitelé silných limuzín se jen neochotně klidí z rychlého pruhu. Ufff. Ještě že mělo Q7 tak dobré, neúnavné keramické brzdy…
Každá sranda ale něco stojí, a tak se musí počítat s tím, že spotřeba je u tohoto vozu opravdu velká. Dle tabulek se kombinovanou spotřebou dostanete na 11,3 l/100 kilometrů, ale to by ovšem nebyla žádná zábava. Pokud si tu jízdu chcete užít naplno a cítit tu báječnou akceleraci, musíte počítat s trochu větší spotřebou. Já jsem například měla spotřebu 16 litrů a to se přiznám, že jsem to nijak nešetřila a drala jsem se kupředu, kde se jen dalo. Kroutící moment 1000 Nm je neuvěřitelná hodnota a jeho dostupnost od volnoběžných otáček přímo návyková. Stačí polechtat plyn, obr si zaklekne a zuřivě vyrazí vpřed.
Někoho může obtěžovat výraznější zvuk, který proniká do kabiny nebo tvrdší naladění podvozku v kombinaci s velkými koly a nízkým profilem gum. Podvozek je sice adaptivní, ale komfortní není ani ve stejnojmenném režimu. Ve sportovním pak ztuhne ještě více, ale pozor. Tento mastodont není sporťák a v každé zatáčce jde cítit jeho ohromná obezita, a tak jeho rychlost člověk využije zejména na dálničních přesunech.
Opravdu mne moc těší, že jsem měla tu možnost řídit takovou raritu, velkou a těžkou bestii, která v sobě schovává pořádný objem. Stojí za to, vyzkoušet si to.
« Víme, jaké pokuty platily automobilky za porušení CO2 limitů: Jde o milióny z peněženek zákazníků Luxusní auta za pár korun aneb proč nekupovat novou ekoškatuli »
