5 nejextrémnějších nových aut, která si můžete koupit
Připravili jsme si pro Vás žebříček pěti nejextrémnějších nových aut, které si lze v dnešní době pořídit.
Mercedes-Bens G500 4×4²
Nástupce mocného offroadu G63 AMG 6×6. Ten i navzdory vysokému zájmu se svou produkcí končí, celkem bude svět obývat 100 kusů. Nevídaný krok automobilka volila proto, aby zachovala exkluzivitu tohoto vozu.
Jeho náhradou se stal Mercedes G500 4×4², již dle názvu je jasné, že ubyly dvě kola, ale průchodnost brutálním terénem zůstala zachována. Pohání ho zbrusu nový 4- litrový osmiválec do V. Výkon se vyšplhal na gigantických 422 koní (310 kW). Je zde i nový podvozek, díky němuž je světlá výška masivních 450 mm. Díky své výšce se můžete brodit řekou hlubokou až 1 metr a nájezdové úhly činí 52, resp. 54 stupňů. Zajímavostí je detail, který Mercedes uvádí, ze sportovního režimu na offroadový a naopak, se dokáže vůz přepnout během 15 milisekund.
Z designu Vás na první pohled zaujmou 22‘ palcová kola s offroadovými pneumatikami, širší náprava a blatníky, full-led světlomety, spousta karbonu a na fotografiích zářivě žlutá barva. Prostě to auto vypadá skvěle a já ho musím mít!
Koenigsegg Regera
Koenigsegg Regera se oficiálně stal nejvýkonnějším Mega-carem dneška. Cílí na podobnou skupinu zákazníků, jako Bugatti Veyron a vyrobí se pouze 80 kusů. Cena je 45 milionů korun bez DPH.
Exteriér je oproti jiným Koenigseggům uhlazen a více se podobá luxusním supersportům. Karoserie je zahlazená, jako by auto mělo útočit na co nejvyšší maximálku. Švédsou automobilku charakterizuje pouze zvláštně zaoblené čelní sklo a střecha. Samozřejmostí je aktivní aerodynamika, díky které je přítlak ve 250 km/h masivních 450 kilogramů! Regera dostala zcela nový kožený interiér a moderní infoteinment.
O pohon se starají 3 elektromotory o výkonu 706 koní, v případě potřeby se připojí 5.0 litrový osmiválec přeplňovaný twin-turbem, ten produkuje 1 102 koní, to znamená celkový výkon gigantických 1 808 koní! Co je nejzajímavější? Auto nemá žádnou konvenční převodovku, takže motor se připojí k elektromotorům jedním stálým převodem, zajímavé, že ano? Málem bych zapomněl zmínit točivý moment, kolik typujete? 1000 Nm , 1 500 Nm? Ne, ”obligátních” 2 100 Nm! Potřebná energie pro elektromotory se ukrývá do 9.27 kWh akumulátorů, které lze dobít i ze zásuvky a pouze na elektrický pohon lze jet rychlostí do 30 km/h.
Tento 1420 kilogramový drobeček se rozjede z 0 na 100 km/h za 2.8 sekundy a na 400 km/h za rekordních 20 sekund. Pružné zrychlení je taktéž bezkonkurenční, ze 150 na 250 km/h za 3.2 sekundy. Takže chlouby, že se jedná o nejvýkonnější, nejpružnější i nejrychlejší auto na světě jsou nejspíš pravdivé. LaFerrari, P1 a 918 mi teď připadnou nějak málo výkonné, sakra a mě se LaFerrari tak líbilo.
Land Rover Defender Flying Huntsman Kahn Design
Jistě nikoho z vás neminula jakákoliv informace o Mercedesu G63 AMG 6×6. Tento naprosto šílený a nepřekonatelný offroad je v sériové výrobě osobních teréňáků naprostým unikátem, ale už nemusí být na silnicích jediný a hlavně, už si ho nemůžete koupit, nahradil jej výše zmíněný Mercedes-Benz G500 4×4².
Tuningová společnost Kahn Design totiž na autosalonu v Ženevě představila svůj koncept šestikolového offroadu, který je založen na Land Roveru Defenderu.
Bohužel testo šestikolový Defender nevyvíjel sám Land Rover, ovšem není to důvod pro to, aby nás mohlo toto monstrum minout. Jmenuje se Huntsman a už na pohled budí opravdu slušný respekt. Totoho chlápka byste teda v hospodě naštvat nechtěli.
V tomto případě Kahn Design prodloužil přední část s kapotou o 400 mm a kabina narostla do délky o dalších 1000 mm. Defender je tedy nyní o 1,4 metru delší. Narostl ale i do šířky, a to konkrétně o 150 mm. Kahn Design hovoří také o tom, že za příplatek bude k mání opancéřování vozu. Jo a těch dalších dvou kol navíc jste si myslím všimli. 
Jaké pohonné ústrojí rozhýbává tuto monumentálnost? Pod kapotou se ukrývá osmiválcový agregát z dílen GM, konkrétně je to 6,2 litrová LS3, která dokáže poskytnout maximální výkon 320 kW (430 koní) a skrze šestistupňovou automatickou převodovku.
Samozřejmostí jsou zámky diferenciálů, opravdu silné brzdy a nové odpružení.
Do výroby ale tento Defender opravdu půjde a Kahn Design hlásí, že jeho základní cena se bude pohybovat okolo 150 000 Liber (cca 5 670 000 Kč). A to je oproti trojnásobku ceny G63 AMG 6×6 (který si už navíc nekoupíte) opravdu slušná nabídka!
Zenvo ST1
Dánská firma Zenvo Automotive je zřejmě většině z vás neznámá. Upřímně, nedivili bychom se, protože firma byla založena v roce 2004 a od té doby se někde v úkrytu zabývala vývojem a přípravou tohoto supersportu.
Sedmilitrový osmiválec by sám o sobě postačil k více než důstojnému pohybu, jenže dílna Zenvo Automotive musela použít ještě turbo a kompresor, aby to stálo za to. Ano, turbo a kompresor, tedy přeplňování oběma variantami, stejně jako u Volkswagenu 1.4 TSI, i když v poněkud objemnějším balení. Celkový výkon se tak dostal na 1104 koní při 6900 ot./min. a točivý moment na 1430 Nm při 4300 ot./min. Tato lavina je posílána na zadní nápravu skrze šestistupňovou manuální převodovku. Tohle auto rozhodně není pro hošánky a slečinky…
Auto váží pouze 1376 kg, poměr výkonu a hmotnosti tak vychází na masivních 802 koní na tunu. Podle výrobce je auto schopné dosáhnout stovky za rovné tři sekundy, dvoustovky za 8,9 sekundy a nejvyšší rychlosti 375 km/h, která je elektronicky omezena. Nejedná se tedy o pokořitele Veyronu a spol.
O exkluzivitu je postaráno, neboť firma plánuje vyrobit jen 15 kusů. Cenu je něco okolo 30 milionů.
Ferrari LaFerrari
Nový, hybridní, super-moderní supersport. Můžete namítnout, že nejnovější hybridní supersporty zatím do historie nijak moc nezasáhly. Jenže zdání klame a tyto auta začínají éru rychlé a elektrické budoucnosti sportovních aut. Určitě se ptáte, proč jsem tady nepsal článek o Porsche 918 nebo o McLarenu P1… Odpověď je velice jednoduchá, jsem velký fanoušek Ferrari, tak prostě koník z Maranella vyhrál.
LaFerrari (v překladu ‘‘To Ferrari‘‘) je nástupce legendárního Ferrari Enza. Auto bylo představeno na Ženevském autosalonu v roce 2013. Zajímavostí je, že všechny vozy byly vyprodány ještě předtím, než se vědělo, jak budou vůbec vypadat. Celkem z výrobní linky sjede 499 různě nakonfigurovaných typů. I když… Nový prezident Sergio Marchionne (13. září nahradil dosavadního prezidenta Luca di Montezemolu, který dobrovolně odešel) plánuje rozšířit výrobu tohoto hybridního hypersportu kvůli vyššímu výdělku. Ale to už je na jiné, dlouhé povídání. Radši si teď řekněme něco o té nadčasové technologii, kterou za několik let můžeme čekat u většiny supersportovních aut.
Pohání jej vidlicový dvanáctiválec o objemu 6.3 litru. Ten má výkon 800 koní, dosahuje ho v neuvěřitelných, famózních, brutálních, astronomických a extrémních 9 250 otáčkách za minutu (na tak velký dvanáctiválec je to opravdu nezvyklé číslo). Točivý moment má hodnotu 700 Nm. Ferrari teda vyrobilo nejvýkonnější atmosférický motor na světě. LaFerrari produkuje 330 gramů CO2 na 100 kilometrů a spotřeba je přibližně 14 litrů na 100 kilometrů (jenže to s tak výkonným autem nikdo nedokáže J). Výkon na zadní kola přenáší sedmistupňová dvouspojková převodovka.
Tomuto skvělému motoru vypomáhá taky elektromotor, který má výkon 163 koní a ‘‘krouťák‘‘ 200 Nm. Takže kombinovaný výkon je 963 koní a 900 Nm. Z velké hybridní trojky je teda LaFerrari nejsilnější. V autě se nachází ještě jeden elektromotor (ten má výkon 6 kW), který se stará o počítače, topení, klimatizaci a ostatní systémy. Elektromotor je napojen přímo k již zmiňované dvouspojkové převodovce, ta přenáší výkon na zadní kola. Hmotnost akumulátorů ve Ferrari je pouze 60 kilogramů (to je nejmíň z konkurentů). Baterky se dobíjejí hlavně při brzdění. Auto nedokáže jet čistě na elektrický pohon, ale to nám vůbec nevadí, stejně by to bylo k ničemu. V Maranellu se s potřebou nijak nezatěžovali (jestliže máte 35 milionů na auto, nějaká spotřeba Vás vůbec štvát nebude). Prostě jednoduše elektromotor využili jako dobrého pomocníka pro dvanáctiválec. Vyplňuje slabší chvilky v nízkých otáčkách a taky mezery při přeřazování. Umí ale ještě jedno malé kouzlo, při průjezdu zatáčkou, kterou jedete bez plynu, zvedne otáčky dvanáctiválce, abyste na výjezdu ze zatáčky vystřelili rychlostí zvuku, no, spíš světla.
Kabát vozu tentokrát nenavrhovala firma Pininfarina, ale samotná automobilka Ferrari. Teda, vzhled vozu diktoval spíš aerodynamický tunel v továrně. Kvůli co nejnižší hmotnosti je téměř celé auto vyrobeno z karbonu. Karbon byl vyráběn technikou jménem spékání (klasická technologie), která je dražší, ale o to účinnější. Pro zajímavost, konkurenční Porsche 918 a McLaren P1 použili techniku vysokotlakého vstřikování RTM, která je levnější, ale méně účinná (těžší). Suchá hmotnost LaFerrari činí pouze 1255 kilogramů. Délka vozu je 4702 milimetrů, šířka 1992 milimetrů a výška jen 1116 milimetrů. Ani tak nízká váha na ty nejlepší jízdní vlastnosti prostě nestačí, takže auto muselo být doplněno o aktivní aerodynamiku. Pohyblivé klapky má na předním difuzoru, podvozku a zadním difuzoru. Dále je tu výsuvné ‘‘žehlicí prkno‘‘, které vykoukne na denní světlo při dravé jízdě pro lepší přilnavost a pro pomoc při brzdění (křídlo, v téměř kolmé poloze pomáhá brzdit silou skoro stejně velkou, jako malý hatchback). Podvozek se dá dle potřeby jízdy přizvednout.
Z nuly na 100 kilometrů za hodinu auto vystartuje pod tři sekundy, mnohem zajímavější je ale zrychlení z 0 na 200 a 300 kilometrů za hodinu, to potrvá 7 sekund a na 300 se auto dostane za neuvěřitelných 15 sekund. Maximální rychlost přesahuje 350 kilometrů v hodině. Můj osobní názor je takový, že se jedná o nejrychlejší auto na světě. Ano je tu brutální Koeniegsegg Agera One – 1 a další překoňovaná monstra, ale popravdě, dokážou ty auta využít tak obrovský výkon? Podle mě ne… V tom přichází na řadu LaFerrari, které umí všech 963 koňských sil na silnici přenést brilantně.
Cena vozu je nějakých 30 – 40 milionů korun dle výbavy. ‘‘Ojeté‘‘ kusy se už dnes prodávají za dvojnásobnou cenu (přes 60 milionů korun). Jenže LaFerrari si nemůže koupit jen tak nějaký milionář, ale Ferrari Vás musí kontaktovat o nabídce samo. Jednou z podmínek je taky vlastnictví minimálně pěti kusů vozů Ferrari a minimálně jednoho auta z legendární šestice Ferrari 250 GTO, 288 GTO, F40, F50, Enzo nebo 599 GTO. Pokud budete mít štěstí, šedesát milionů v kapse a sáhnete po již ‘‘použitém‘‘ vozu, tak ani jednu podmínku splňovat nemusíte.
« Soutěž: Za dobrou recenzi, geniální svezení a super zážitek TEST Volkswagen Cross Caddy 2.0 TDI 4Motion »
