MENU
pa3724-accfrontassist-1920x1080

Těchto 12 asistenčních systémů bude povinných v každém novém autě. EU tím chce snížit nehodovost

26. 5. 2018 • Novinky, Zajímavosti

Evropská komise, ve snaze snížit počty úmrtí a těžkých zranění, zveřejnila seznam 12 asistenčních systémů, které se budou muset povinně montovat do nových aut. Moderní vozidla jsou bezpečná a mají být ještě bezpečnější. Fanoušci se budou muset smířit s tím, že se vytrácí osobnost auta a ve stále větší míře začne elektronika nahrazovat lidský faktor. O tom, že bychom si mohli zcela svobodně nakonfigurovat požadované vozidlo, můžeme už jen snít. Požadavky na bezpečnostní prvky se stupňují, což dokazuje i nejnovější dokument, který před několika dny představil prezident Evropské komise (EK) Jean-Claude Juncker.

“Dnešními iniciativami chce EK zajistit plynulý přechod k systému mobility, který bude bezpečný, čistý, propojený a automatizovaný. Díky těmto opatřením EK vytváří prostředí, které evropským společnostem umožní vyrábět nejlepší, nejčistší a nejkvalitnější produkty,” píše se v tiskové zprávě z Bruselu. Přestože se Junckerovy návrhy týkaly několika oblastí, například emisí či digitalizace, nás pochopitelně zaujaly zejména budoucí požadavky na bezpečnost vozidel.

Brusel navrhuje, aby od roku 2021 byly všechny nové modely vybaveny řadou asistenčních systémů, které najdete i na stránce komise. Návrh uvádí celkem 15 systémů, z nichž jeden se povinně montuje do vozidel již dnes (senzory tlaku v pneumatikách) a dva se týkají výlučně nákladních aut a autobusů. EK chce do roku 2030 zachránit 10 500 životů a zabránit 60 000 vážným zraněním. Do roku 2050 by už na cestách neměl zahynout ani jediný člověk.

Problém však spočívá v tom, že ačkoli technologie postupují mílovými skoky, stále mají nedostatky. Německý autoklub ADAC ve spolupráci s rakouskými kolegy z ÖAMTC se právě pro tyto plány Bruselu podívali na přesnost a účinnost asistenčních systémů, konkrétně na inteligentní asistent rychlosti. Právě ten je součástí požadavků EK a spolupracuje s dalšími systémy. Výsledky nebyly právě nejlepší a oba kluby přišly k závěru, že na plošné zavedení povinnosti montovat tyto systémy do aut je ještě příliš brzy.

1. Automatický systém nouzového brzdění (AEBS)

Pokročilý systém nouzového brzdění (AEBS) pracuje na principu radaru, který nepřetržitě měří, zda má vozidlo v nouzové situaci dostatek prostoru k zabránění kolize s vozidlem před ním. Po překročení kritické hranice systém řidiče vizuálně i zvukem upozorní na riziko. Pokud řidič ihned neprovede potřebný manévr, aktivuje se systém AEBS. Vozidlo maximálně zpomalí, aby nedošlo ke srážce nebo se minimalizoval dopad případné srážky.

2. Detektor alkoholu v dechu

V současnosti se používá ve více zemích v rámci podmínek pro opětovné získání řidičského průkazu po jízdě pod vlivem alkoholu. Detektor zabrání nastartování vozidla, pokud si řidič nefouká nebo odhalí přítomnost alkoholu v dechu nad stanoveným limitem. Přístroj je připojen k systémům vozidla tak, aby se k němu řidič nedostal. Stejně vyžaduje opakovanou zkoušku i během jízdy, což by mělo zabránit řidiči v podvodu. V současnosti ho používá několik evropských zemí, například Německo a od minulého roku i Rakousko.

3. Signalizace nouzového zastavení (ESS)

Tento systém se již v současnosti montuje do některých modelů, není však standardně ve všech. Jakmile systém rozpozná kritickou situaci, která bude vyžadovat nouzové brzdění, v předstihu zasvítí zadní brzdová světla a některé modely zapnou i všechny čtyři směrovky. Jeho úkolem je upozornit ostatní účastníky provozu na možné nebezpečí.

4. Detektor únavy řidiče

Systém s pomocí senzorů sleduje pohyby očí řidiče (pozici jeho zornic, šířku rozevření očí, polohu nosu a další mimické detaily). Podle těchto drobností vyhodnotí, zda se řidič opravdu soustředí na jízdu. Pokud zjistí únavu či nepozornost, řidiči doporučí přestávku. Zatím tyto systémy nebudou zasahovat do řízení, ale jednoho dne se může stát, že ho přinutí zajet na nejbližší odpočívadlo, které odhalí detektor dopravních značek. Jak ho přinutí? Například snížením výkonu motoru či rychlosti vozidla.

5. Detektor rozptýlení (nepozornosti) řidiče

Jde o systém, který funguje velmi podobně jako předchozí, zaměřuje se však na pohyby očí, například pokud se řidič začne delší čas zabývat rádiem či navigací.

6. Záznamové zařízení

EK navrhuje povinnou instalaci zařízení, které uloží kritické údaje z času těsně před nehodou a po ní. Momentálně nejde o typickou černou skříňku, která se používá v letectví a zaznamenává celý let. Požadované zařízení uloží pouze data týkající se nehody. Zatím.

7. Parkovací kamera nebo jiný detekční systém

8. Přísnější čelní crash testy, včetně zdokonalených bezpečnostních pásů

Nárazové testy se mohou provádět různým způsobem například do úzkého předmětu či jen s částečným překrytím s překážkou. Přísnější test znamená úplné překrytí, kdy vozidlo narazí naplno do zdi. Tento typ kolize klade vyšší nároky právě na bezpečnostní pásy, protože obsahuje přísnější limity na zpomalení či úhel sklonu hrudníku.

9. Ochrana před bočním nárazem

Některé boční kolize se odehrají tak, že vozidlo bokem narazí do pevného objektu například stromu či sloupu. Často bývají důsledkem ztráty kontroly, ať už pro vysokou rychlost v zatáčce nebo smyk. Samotný požadavek se nemusí týkat ani tak konstrukce vozidla, ale například i závěsových airbagů.

10. Zlepšení ochrany chodců a cyklistů při kolizi, včetně bezpečnostního skla

Při kolizi téměř vždy dochází k nárazu hlavy chodce nebo cyklisty do přední části vozidla. To je jeden z důvodů, pro který z předních masek zmizely odstávající ostré předměty, například socha Jaguaru či trojcípá hvězda Mercedes-Benz. Tato ochranná zóna ma minimalizovat důsledky zranění a stejně se to týká i čelního skla, protože zranění může způsobit i jeho roztříštění.

11. Asistent jízdy v jízdním pruhu (LDWS)

Tento systém snímá vodorovné značení a upozorní řidiče, pokud se vozidlo blíží k bílé čáře. Reaguje, i když řidič úmyslně mění jízdní pruh, ale nezapnul směrovku. V současnosti ho nabízejí všechny automobilové značky a postupně se přepracovává i do standardní výbavy.

12. Inteligentní rychlostní asistent (ISA)

Systém využívá kameru rozpoznávající dopravní značky a může být propojen s údaji z GPS. V závislosti na jeho nastavení může řidiči doporučit vhodnou rychlost nebo automaticky rychlost upraví například snížením otáček motoru a přibrzděním nebo naopak jejich zvýšením a zrychlením. Nejpokročilejší systémy zvládají zohledňovat i terén (rovná cesta/zatáčky) či intenzitu provozu.

Nikdo nemůže tvrdit, že tyto systémy nepomohou. Určitě ano, je tu však to věčné “ale”. Dokonce hned několik. Úředníci často zapomínají na jednu podstatnou věc: člověka. Bezpečnost začíná a končí v hlavě řidiče, chodce či cyklisty. Vždycky to tak bylo a dokud nebudou plně automatické auta bez volantu, tak to tak i bude. Tyto systémy totiž nikdy nenahradí osobní odpovědnost řidiče, chodce ani cyklisty za jejich životy a životy lidí kolem.

.

« »