dacia-duster-exterior-16

Test Dacia Duster 1.5 dCi 4×4. Předurčen k úspěchu nejen nízkou cenou

15. 5. 2018 • Dacia, Novinky, Testy

Motor: 95%

Podvozek: 90%

převodovka: 85%

zpracování: 80%

praktičnost: 75%

Dacia Duster nám pěkně dospěla. K vylepšenému vzhledu přidává výrazně kvalitnější a lépe odhlučněný interiér. Nadále si zachovává skvělé vlastnosti v terénu a mimo něj se taky neztratí. Samozřejmě se to ani tentokrát neobešlo bez jistých kompromisů, ale při nastavené ceně jsem ochotný přivřít oči. Vlastně mohu říct, že jsem si druhý Duster díky jeho nekomplikovanému charakteru a robustnosti oblíbil.

Verdikt:


Rumunský nájezdník vtrhl (nejen) na naše trhy před nějakými osmi lety s takovou vervou, že to nikdo nečekal. Ze showroomů mizel jak teplé rohlíky na krámě a automobilka jej nestíhala vyrábět. Recept byl prostý. Příznivá cena, líbivé tvary a skvělé jízdní vlastnosti v terénu. Já mezi velké fandy prvního Dusteru nepatřím. Sice si terénem razil cestu stejně sebejistě jako důchodce uličkami hypermarketu pro máslo za dvacet pět, ale i přes všechnu snahu byly znát některé kompromisy kvůli nižší ceně. Nyní přijíždí generace druhá, která chce odstranit poslední vady na kráse. Druhá pokračování to často nemývají snadné, tím spíš pokud je laťka nastavena takhle vysoko. Ale stále jsou výjimky, kdy to na podruhé vyšlo lépe, jako třeba Terminátor, Captain America nebo restart Top Gearu. Jestli nový Duster předčí svého předchůdce jsem zjišťoval tento týden.

Z venku nový Duster boduje. Na první pohled se nezměnilo mnoho (proč taky, zákazníci ho takového chtějí), ale jednotlivé detaily vytvářejí celek, který bych na první pohled ani náhodou neoznačil za laciné auto. Duster má stále klasický krabicový tvar s mohutně vystouplými blatníky, které dodávají autu robustní vzezření. Světla se posunula o něco výše a došlo k jejich zúžení, stejně tak maska je nižší a auto tak působí širším dojmem. Světla jsou navíc podtržena LED páskem pro denní svícení a z některých úhlů mi předek připomíná Volkswagen Amarok (fanoušci VW prominou). Kapota dostala výrazný prolis a za předním blatníkem najdeme výdech, samozřejmě falešný. Offroadový vzhled je dokonán předním nárazníkem, který je stříbrně lakován. Zadek prodělal mnohem razantnější změnu: nová světla, vzdáleně připomínající Jeep Renegate, jsou mnohem lepší volbou než u předchůdce. Hrana kufru je obrněna ochranným plastem, a to by bylo vše. Celkově vypadá nový Duster a několik tříd lépe, než předchozí – a nemít znak, který u náš stále ještě není brán zrovna důstojně, nikdo by ho nepovažoval za „to levné“ auto.

duster3

V interiéru nezůstal kamen na kameni. Obecně byl vnitřek největší slabinou první generace. Člověk se topil v laciných plastech, slabším zpracování a neustále někde něco skřípalo. V Rumunsku to tedy vzali z gruntu a změnili, co se dalo. Displej navigace se posunul výš a je tak mnohem lépe na očích. Jeho infotainment působí dost zastarale a ovládání chce trochu zvyku. Pokud na něj zasvítí zpříma slunce, můžete ho vypnout – nepřečtete totiž vůbec nic. Ovládání klimatizace dostalo stylové kruhové ovladače s integrovanými displeji a tlačítka nahradily páčkové přepínače, které dávají Dacii správný off roadový punc. Použité plasty jsou bohužel nemilosrdně tvrdé a nepůsobí zrovna hodnotně. Na druhou stranu je vidět, že vydrží horší zacházení a slícování jednotlivých dílů je taky na slušné úrovni. Holt něco za něco, jelikož Duster je stále auto, které se nezalekne tvrdé práce.

Celkově je interiér takový průměr, který vás ničím nepřekvapí. Jediné, co mě zaskočilo je tlačítko tempomatu, které je ukryto vedle ruční brzdy. Jeho ovládání je umístěno na volantu, ale zapnout jej musíte zde. To je opravdu ergonomické peklo. Tempomat prostě nejde zapnout bez sklopení hlavy a hledání tlačítka mezi sedačkami. Navíc na volantu jsou nevyužitá tlačítka, takže nevím, proč je nešlo využít pro tempomat. I mistr tesař se někdy utne. Najít ideální pozici za volantem je trochu oříšek. Stále jsem se nemohl zbavit pocitu, že sedím zbytečně vysoko. Samotná sedadla jsou příjemně měkká a ani po delší cestě jsem se necítil výrazně unavený. Vzadu je místa docela poskrovnu. Nad hlavami i před koleny je to tak tak. Dospělý člověk se tam poskládá, ale dítěti tam bude mnohem lépe.

duster5

V námi testované variantě se nacházel současný vrchol nabídky, a to dieselový čtyřválec o objemu jeden a půl litru z dílny Renaultu. Jeho maximální výkon je 80 kW a 260 Nm. Rozhodně se nejedná o nejrychlejší auto na trhu, ale pro potřeby Dusteru bohatě stačí. Jeho největší výhoda je ve spotřebě. Při klidné jízdě není problém dostat se ke čtyřem litrům, na dálnici se podíváte k sedmi. Průměr během testu se mi stále dařilo držet lehce pod pět litrů, což beru ke stylu karoserie a váze téměř 1400 kilo za skvělou hodnotu. Motor má dva režimy. Normal a ECO. Je mezi nimi opravdu minimální rozdíl, jen v režimu ECO jsou reakce motoru trochu ospalejší. Bohužel motor není příliš dobře odhlučněn a za všech rychlostí proniká do interiéru jeho hluk.

Testovaný kousek měl najeto pouze 1500 km, je možné že po řádném zajetí se motor lehce uklidní, nikdy však nepůjde o tichošlápka, kterého budete pod kapotou jen tušit. Je to škoda. Auto je jinak celkově tiché a až do nějakých 110 km/h dovnitř neproniká hluk od podvozku, ani proudícího vzduchu. Tady je oproti předchozí generaci obrovský posun. Motor je spřažen se šestistupňovým manuálem, který má příjemně krátké dráhy, ale občas jsem měl problém trefit správnou rychlost. Stále však patří k lepšímu průměru, což je dobře, protože se nařadíte opravdu hodně. První tři rychlosti jsou opravdu krátké a počítá se s nimi spíše do terénu. Jedničku jsem řadil pouze při zdolávání offroadových překážek.

duster4

Dacia Duster je i pro rok 2018 spíše off roadem převlečeným za SUV. Trochu jsem se proto bál chování na silnici. Nebudu vám lhát. Duster nejezdí jako běžný hatchback, v zatáčkách se naklání, řízení je přeposilované (což oceníte v terénu) je poměrně brzy nedotáčivý, ale umí si na jedničku poradit i s nejhoršími českými silnicemi a do interiéru nepouští téměř žádné rázy. Za všech okolností je pohodlný a posádku nijak zbytečně nezatěžuje děním pod koly. Námi testovaný kousek disponoval pohonem 4×4, který podědil od Nissanu, využívá tak mezinápravové spojky. Otočným voličem můžete přepínat mezi pohonem na dvě, nebo čtyři kola, nově je přítomný asistent sjezdu z kopce.

Radovánkám v terénu tak nic nebrání. Už předchozí model byl v terénu skvělý, u nového to není jinak. Světlá výška 210 mm a slušné nájezdové úhly jsou skvělý recept na velkou kopu hodně špinavé zábavy. Duster se na rozdíl od dnešních pseudo SUV terénu nezalekne, ba naopak ho vyhledává. V životě by mě nenapadlo, že se budu bavit v Dacii, ale v této disciplíně Duster prostě exceluje. Stále budete hledat horší a horší cesty a Duster se nezastaví, pohon 4×4 funguje opravdu na jedničku. Kopce, brody, tráva, bláto. Stále jede. Nemusíte hledat přímého konkurenta, z těch žádný takové divy v terénu nedokáže.

duster2

I přes veškerá vylepšení si Duster stále drží svoji výbornou cenu. Námi testovaný kousek má cenovku končící lehce pod 490,000,- a nejste ochuzeni o nic. Vůz disponuje automatickými světly, parkovacím asistentem s kamerou, hlídáním mrtvého úhlu, tempomatem, navigací, zkrátka vším, co byste od moderního auto očekávali. V cenovce do půl milionu nenajdete obdobného pracanta.

duster1

Dacia Duster nám pěkně dospěla. K vylepšenému vzhledu přidává výrazně kvalitnější a lépe odhlučněný interiér. Nadále si zachovává skvělé vlastnosti v terénu a mimo něj se taky neztratí. Samozřejmě se to ani tentokrát neobešlo bez jistých kompromisů, ale při nastavené ceně jsem ochotný přivřít oči. Vlastně mohu říct, že jsem si druhý Duster díky jeho nekomplikovanému charakteru a robustnosti oblíbil.

Plusy

Nízká cena
Pohledný zevnějšek i interiér
Terénní schopnosti
Pohodlný podvozek
Nízká spotřeba paliva
Slušná výbava

Minusy

Průměrný vnitřní prostor
Stále kompromisní pozice za volantem
Hlučnější motor
Laciné plasty v interiéru

.

« »


MENU