fea

Test Mercedes-Benz V 250d Marco Polo Horizon. Svoboda s hvězdou ve znaku

24. 10. 2018 • Luxusní vozy, Mercedes-Benz, Novinky, Testy

Motor: 95%

Podvozek: 95%

Převodovka: 90%

Zpracování: 100%

Praktičnost: 100%

Verdikt:

V uplynulém týdnu jsem odstěhoval dvě pohovky, s respektem kolegů objezdil pracovní schůzky, a ještě si užil parádní víkend se soukromým ubytováním v ceně. Musím se přiznat, že auto pro mě vždy symbolizovalo určitou svobodu, teprve vůz jako testovaný Mercedes ale člověku rozsvítí oči natolik, že pochopí, co pojem svoboda doopravdy znamená…

Rovnou se omlouvám za to, že tento test bude o něco delší. Je k tomu však pádný důvod. Testujeme přece auto s hvězdou ve znaku a zároveň hotel na čtyřech kolech…

Aktuální Mercedes třídy V se obliby zákazníků dočkal okamžitě. Trh už dlouho postrádal dodávku, která se uvnitř tváří jako luxusní osobní automobil, jezdí zrovna tak a ještě se na ni dá dívat tím nejkritičtějším pohledem. Véčko totiž není jen nádherná dodávka, ono je to i krásné auto, což bych o jiném modelu v dané třídě nenapsal.

marcopolo5

Potěší i zblízka

Designérům se povedlo zamaskovat obrovské boční plochy geniálním profilem posuvných dveří, který se táhne po celé délce boku. Přední části pak dominují velmi výkonné LED světlomety s natáčením (bez kterých vypadá Véčko o 3 levely hůř) a vzadu je to obdobné – v hlavní roli LED svítilny se subtilní grafikou, kterým zdatně sekunduje hluboko protažené zadní okno ukončené chromovou lištou. Ta auto opticky auto velmi zjemňuje. Jo, na Véčko se prostě dá dívat.

A ten obrovský puchýř na střeše? Věřte tomu nebo ne, většina lidí si nástavby od společnosti Westfalia vůbec nevšimne, a když jim pak ukážete, že si nad hlavou vozíte plnohodnotné dvojlůžko i se čtecími lampičkami, nevěří vlastním očím. Je to ale právě nástavba, která již zdálky provedení Marco Polo prozrazuje. Zpředu jej poznáte díky vyšší hraně střechy nad čelním sklem, zezadu to pak už není těžké. Nástavba je zkrátka vidět.

marcopolo2

Konečně luxus bez kuchyně

Při uvedení na trh, mělo obytné Véčko jeden zásadní nedostatek. Buď jste ho mohli objednat bez kuchyně, ale pak jste dostali auto s dělnickým interiérem z modelu Vito, anebo jste museli jít do modelu, ve kterém je z jedné třetiny zabudována zástavba s dřezem, lednicí, sporákem a skříněmi. Takové auto však okamžitě přichází o znatelnou část ze své praktičnosti. Už to jednoduše není ta nafukovací dodávka, do které přes týden naložíte prakticky cokoliv, ale hlavně obytňák, který člověk nebude každý den používat.

No a v Mercedesu si toho všimli. Po dvou letech tak zákazníkům vyšli vstříc. Testovaná varianta se jmenuje Marco Polo Horizon a spojuje obojí – jak luxusní interiér, tak praktičnost dodávky, se kterou můžete vozit lidi, podnikat, nakládat všemožné harampádí, no zkrátka cokoliv, co vás napadne.

marcopolo1

Teď přejdu k testu samotného auta, který bude rozdělen do dvou částí. První bude ta klasičtější, jízdně-dojmová, druhou mi napsat potrvá o něco déle, protože v autě obvykle nebydlím. Pojďme na ně!

Véčko jako jediné auto

I když se v něm dá spát, je to především auto, a v auto journalu nás nejvíce zajímá, jak jezdí… Véčko se v provedení Marco Polo houpe ještě výrazněji než kdy jindy. Aby ne, vždyť váží přes 2,3 tuny (o 200 kilo víc než běžná verze). Od nejsilnějšího motoru s označením 250 d (poskytujícím 140 kW a 440 N.m.) proto nečekejte zářné výkony. Převodovka musí i přes dostatek točivého momentu často řadit a na dálnici jsem se proto uchyloval k manuálnímu režimu. Ten ponechá zvolenou rychlost i po sešlápnutí plynu, a motor tak zbytečně netrápí v otáčkách.

Zvuk 2,1litrového čtyřválce je poměrně jadrný, takže slyšet jej ve vysokých otáčkách není nic příjemného. Osobně jsem to ale nechtěl podstupovat hlavně kvůli tomu, že jsem do testu dostal auto s nájezdem rovných 10 kilometrů. A trápit úplně syrový motor mi prostě bylo proti srsti. Naopak ve středním pásmu motor utichne, o jízdní akustiku se tedy netřeba strachovat.

marcopolo6

Kvůli syrovému motoru vám nejspíš ani nepovím, jak maximálně rychle Véčko s lůžkovou úpravou umí jezdit. Občas, když jsme se projeli svižnějš, to však rozhodně nebylo dodávkové svezení. Auto se dokáže po přepnutí do sportovního režimu výrazně zostřit na plynu a převodovka potenciál motoru doslova ždíme do poslední kapky. Na dálnici bez problému udržíte cestovní rychlost, za kterou by vám ihned vzali řidičák a na okreskách se, když se tam Véčko vejde, dá předjíždět úplně bez problému. Dynamika je v nižších rychlostech velmi srovnatelná třeba se silnějším Rapidem 1.2 TSI (77 kW) nebo výkonnější Octavií 1.6 TDI (81 kW), což jsou, ve služebních verzích jedna z nejrychlejších aut našich končin.

Napůl cesty

Véčko se snaží svoji karoserii výrazně maskovat a daří se mu to snad lépe, než kterékoliv jiné dodávce. Na kvalitní silnici byste, nebýt (možná až příliš) krátkých sedáků a vyššího posedu, vůbec nepoznali, v čem že to sedíte. Rázy od přejezdu příčných nerovností tu ale přesto jsou, stejně jako prazvláštní předozadní pohyby, které prozrazují, že nad zadní nápravu můžete naložit spoustu kil, přičemž ty přední tlumiče se to všechno snaží dohnat nastavením výrazně do komfortu.

Vůz je při vyšších rychlostech také o něco hlučnější, to je však dáno konstrukcí a výškou karoserie. Dodávku, vysokou bez jednoho centimetru 2 metry, jednoduše není tak snadné odhlučnit jako třeba rodinné kombi. Na poměry dané kategorie jde však o stále dobrý výsledek, takže po dlouhé cestě nevystoupíte unavení.

marcopolo4

Pod ruce se mi dostala verze s pohonem pouze zadní nápravy, která je jízdně o něco zajímavější než čtyřkolka. Když totiž v delší zatáčce přidáte, nebo naopak uberete plyn, Véčko na to znatelně reaguje, a je tak daleko příjemnější ho umisťovat po silnici. Vzhledem k pohotovostní hmotnosti bych ale nakonec stejně šel pro 4 Matic. Když totiž Marco Polo Horizon chcete používat jako jediné auto, potřebujete, aby fungovalo i na horách.

A za kolik jezdí? Pro mě osobně je tahle otázka maličkým otazníkem. Znovu se dostávám k tomu, že jsem jezdil s úplně syrovým autem, kterému bude časem spotřeba ještě klesat. Svižněji jsem však jel za 11, střídměji za 9 litrů nafty na 100 kilometrů. To jsou zhruba o 2 litry vyšší hodnoty, než které ukazuje palubní počítač v běžném, lehčím provedení Mercedesu V 250 d.

Véčko v roli hotelu

Nechci aby následující řádky vyzněly jako srovnávací test, ale vzhledem k tomu, že s Californií jde vlastně o jediná dvě auta podobného typu, která jsou u nás běžně k dostání (a v Californii mám naspáno několik týdnů a najezděno přes 10 tisíc kilometrů), nebylo by fér se o danou zkušenost nepodělit.

marcopolo3

Marco Polo je především o spojení s přírodou. O tom, že můžete vyrazit na výlet zcela bez starostí, a když se vám krajina líbí, prostě zaparkujete a bydlíte. Z tohoto pohledu musím jednoznačně pochválit velikost horní matrace, kde je na délku o dobrých 10 centimetrů víc místa než v Californii.

Naprosto mě pak dostaly také čtecí lampičky s brutální svítivostí a trojím nastavením intenzity světla. Možná že se to zdá jako malichernost, ale když v Marco Polu spíte, po zkušenostech s Californií oceníte i takovou drobnost, jakou je odkládací parapet, který vznikne na rámu střechy po odklopení horní části. V noci si sem dáte mobil i pití a nic se nemusí válet v posteli.

Ve svém a kdekoliv!

Rozkládací stůl a židličky mi naopak trochu chyběly. California ja má v bočních dveřích, respektive pátých dveřích. Do Véčka si tohle kempovací příslušenství musíte naložit doma. Anebo mít štěstí na parádní stůl i s lavicemi, jako my. V Krušných horách jsme totiž s přítelkyní našli jedno báječné místo. Jinak jsou si z daného úhlu obě auta velice podobná.

Nahoře nečekejte akustický komfort pětihvězdičkového hotelu, je to spíš mírně odhlučněný stan, a proto je dobré předem hodně zvažovat, kde zakotvíte. Dole se rovněž vyspí dvojice lidí. Ze zadní lavice se dá totiž udělat pohodlné dvojlůžko, a je tu jak větší klid, tak větší teplo. Osobně ale vždycky spím raději nahoře, protože dole člověk auto za celý den výletování i s jízdními koly zaplní. No a když na to přijde, otevře střechu a má ustláno. Výrobce to nedoporučuje, z vlastní zkušenosti ale vím, že i ty spacáky si na horní matraci můžete nechat a střechu s nimi zavřít. Máte tak v mžiku nejen postel, ale i ustláno.

marcopolo7

Ohledně zvedání střechy je tu ještě jedna veledůležitá vlastnost, kterou osobně vidím, jako pozitivum. Když si na Californii dáte rakev a následně nechcete spát v přízemí ale s otevřenou střechou, tlumiče střešní konstrukce naloženou rakev neudrží a střecha na vás padá. Vyřeší to zkrácená násada od koštěte na tom správném místě. Ve Véčku ale nic podobného řešit nemusíte. Je tady totiž pojistka na pravém tlumiči, kterou mačkáte v momentě, kdy střechu zavíráte. Můžete tak mít klidně naloženou rakev na střeše a nemít strach, že na vás v noci spadne.

Všechno jednou končí

Když týden co týden několik let v kuse vracíte a znovu vyzvedáváte auta, abyste se jim podívali na zub, leckteré vás ani neosloví. Já jsem však tento týden musel vrátit stroj, do kterého jsem se zamiloval. A ne snad proto, že bych s ním každý vracák bral bokem, po pár dnech musel kupovat pneumatiky a o jeho bestiálním projevu by se mi i zdálo. Ale proto, že jsem jednoduše nevrátil jen auto, ale i parťáka pro život, jaký mám rád. Parťáka, se kterým se můžu kdykoliv vydat, kam se mi zachce a tam si užít několik výjimečných dnů jenom za cenu jídla a toaletního papíru. Parťáka, který mi pomohl odvézt pohovku do bytu, i který se mnou objezdil obchodní schůzky a dělal mi při tom dobré jméno. Ale především parťáka, který mi vážně bude chybět. Tahle dodávka se Mercedesu vážně povedla.

Plusy

+ výkon LED světlometů
+ dostatečný motor
+ vnitřní výbava
+ zpracování interiéru
+ design
+ velikost vnitřního prostoru
+ pojistka u tlumičů střešního zařízení

Minusy

– délka podsedáku předních sedadel
– dávkovatelnost brzdného účinku

.

« »

MENU