Electric,Car,With,Opened,Charging,Socket,Cap,And,Charger,Plugged

Slovensko se za zákaz spalovacích motorů nepostaví: Bude žádat technologickou neutralitu

20. 7. 2022 • Novinky, Zajímavosti

Pojďme si hned na začátku bez okolků říci, že slovenský hlas zdaleka nebude mít při rozhodování o budoucnosti spalovacích motorů v Evropě takovou váhu, jako například ten německý či francouzský. Pochopitelně zákaz navrhovaný EU, Evropskou komisí i parlamentem musí být před přijetím schválen i na národních úrovních a je docela zajímavé sledovat, jak se k němu oficiálně postavilo Slovensko.

Než se pustíme do detailů oficiálního stanoviska slovenské vlády a vysvětlíme si, na kterou stranu se jako země postaví, protože takzvaná „technologická neutralita“ ani náhodou neznamená, že by bezvýhradně podporovali aktuální status quo, měli bychom si připomenout jinou důležitou věc.

Německo, které je považováno za lídra evropské zelené politiky a stát, který donedávna fanaticky prosazoval výlučně elektrickou mobilitu na úkor všech ostatních alternativ, zřejmě začíná svůj dogmatický postoj přehodnocovat. Stále častěji (naposledy tento týden) se z úst tamních politických špiček a odborníků ozývají názory, které nejen připouštějí, že by na trhu mohlo být pro spalovací motory za určitých podmínek místo i po roce 2035, ale navíc naplno říkají, že jejich zákaz by byl nesprávný.

To samozřejmě není žádná záruka, že Německý spolkový sněm a Spolková rada nezvednou při definitivním hlasování ruky za absolutní zákaz, nálada na politické scéně však už není tak jednoznačná, jak se ještě nedávno zdálo. Výše uvedený postoj spolkového ministra financí Christiana Lindnera totiž podpořil i federální ministr dopravy Volker Wissing. „Univerzální řešení, jak dosáhnout klimatických cílů, neexistuje. Potřebujeme různé typy pohonu, proto musíme zůstat otevření i jiným technologiím,“ vyzývá Wissing.

“Evropská unie zatím nepředložila plán vytvoření podmínek na to, aby se od roku 2035 mohly prodávat jen elektromobily,” řekla pro agenturu DPA šéfka německého Sdružení automobilového průmyslu (VDA) Hildegard Müller. „Povinným požadavkem pro spotřebitele je komplexní celoevropská spolehlivá dobíjecí infrastruktura a také v Německu k tomu máme dost daleko. Nemluvě o tom, že jsme na tom ve srovnání s téměř všemi ostatními evropskými zeměmi stále lépe,“ varovala prezidentka VDA.

Pozoruhodné na výše uvedených slovech je to, že jsou až nápadně podobné myšlenkám ozývajícím se také z Itálie či České republiky, a když se konečně podíváme na oficiálně prezentovaný slovenský úhel pohledu, dá se říci, že jsou s těmito státy na jedné vlně.

„Slovenská republika v zásadě podporuje přijetí návrhu EP, vnímáme jej jako důležitý nástroj pro snižování emisí skleníkových plynů a znečišťujících látek v dopravě a pro dekarbonizaci,“ píše se ve zkratce ve stanovisku, zároveň ale dodává, že „máme několik výhrad“.

První odstavec upozorňuje, že návrh EU nezohledňuje všechny technologie potřebné k dekarbonizaci dopravy a proto „bude SR prosazovat technologickou neutralitu na základě principů jejich dostupnosti, ekonomické efektivnosti a jejich dopadu na emise z celého životního cyklu“. Jinak řečeno, zelenou nemají mít bezvýhradně jen elektromobily, ale mají být zvážena také syntetická paliva či vodík. Slovensko bude zároveň požadovat, aby byl posuzován i dopad na emise během celého životního cyklu vozidla.

Vcelku rozumně dokument argumentuje i potřebou posuzovat emisní cíle i z celkového pohledu průmyslu, dodavatelských řetězců, dopady na zaměstnanost, HDP a v neposlední řadě také i na cenovou dostupnost elektromobilů pro slovenské zákazníky.

Jen pro ilustraci… Na Slovensku je momentálně evidováno téměř 2,5 milionu osobních automobilů a skoro 370 tisíc nákladních vozů i autobusů. Z toho má jen 34 tisíc aut bateriový pohon, to ale neznamená, že se jedná výlučně o elektromobily. Do tohoto čísla jsou započteny i benzinové či naftové hybridy.

To není ani 1,4 procenta z celkového počtu a ještě jednou připomínáme, že stále mluvíme i o kombinovaném pohonu. Nová generace elektromobilů je přitom na trhu dost dlouho na to, aby se prosadila i masově, kdyby byla skutečně tak atraktivní. Pravdou ale je, že chybí infrastruktura, nikdo netuší, z čeho se má vyrábět dostatečné množství čisté elektrické energie a většina obyvatel Evropské unie na tato auta nemá ani po dotacích peníze a prosazují se jen tam, kde vlády nějakou formou zároveň drasticky pokutují nákup běžných vozů.

Pochopitelně výše popsaný nepříznivý stav se může časem změnit. To v žádném případě nepopíráme. Jenže současný plánovaný zákaz spalovacích motorů ze strany EU připomíná rodinu, která zbourá svůj dům dříve, než si postaví nové bydlení, do kterého by se mohla přestěhovat.

Nakonec i vládní zpráva říká, že masivnímu rozšiřování elektromobilů a plug-in hybridů musí předcházet vybudování potřebné infrastruktury nabíjecích stanic a správně podotýká, že „je zásadním omezujícím faktorem nemožnost nabíjet vozidla občanů bydlící v bytových domech“. Není proto překvapivá ani další věta, která stojí za citování: „Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem považujeme zavádění navrhovaných emisních standardů do roku 2035 za velmi ambiciózní.“

Protože nejsme politici ani úředníci, mohli bychom použít i méně zdvořilá slova. Problém zákazu spalovacích motorů je však evidentní a Slovensko, by ho pocítilo mnohem hůře než bohatší státy západní Evropy.

„Bez relevantní analýzy vlivů na dostupnost dopravy a na automobilový průmysl ve Slovenské republice jsme zatím opatrní,“ uvádí na závěr oficiální stanovisko. „A to na jedné straně z důvodu ohrožení výrobců automobilů v SR, protože snižování norem CO2 naráží na technologickou hranici, za kterou je neúměrné zvyšování vývojových a výrobních nákladů a na druhé straně proto, že se to následně projeví na vyšší ceně vozidel a menší dostupnosti automobilů pro obyvatele.“ Tato slova asi ani nepotřebují další komentář.

.

« »