img_6137

Vyzkoušeli jsme ojetou Teslu Model X a její opotřebení nás vyvedlo z míry

9. 10. 2019 • Novinky, Ojeté vozy, Videa

Tesla je Americká automobilka, která v podstatě stojí za boomem elektromobility. Jako první dokázala globálně prorazit s čistě elektrickými auty a velcí hráči dodnes hledají recept na její technologii. Bohužel vyrábí auta tak krátce, že zatím bylo velice těžké soudit jejich životnost. Jenže nyní se objevují první bazarové kousky a já se na jeden takový podíval. Je kvalita a spolehlivost těchto kalifornských vozů tak katastrofální, jak hlásají klávesnicoví bojovníci, nebo jsou na tom lépe?

Tesla jako taková je bez přehánění jednou z nejdůležitějších automobilek v celé historii automobilismu. Možná si teď klepete na čelo, ale je to fakt. Žádná jiná automobilka v posledních dekádách nedokázala rozjet tak rozsáhlou revoluci celého jednoho oboru. Její vozy v podstatě spustily obří řetězovou reakci a svět díky ní už nikdy nebude stejný. V době, kdy velké automobilky o elektromobilech jen přemýšlely a tvrdily, že technologie zatím není dostatečně pokročilá, přišla právě Tesla – a ukázala, že technologie nejenže je dostatečně pokročilá na výrobu solidních elektromobilů, ale že je i dostatečně pokročilá na výrobu takových elektromobilů, které dokáží zdatně konkurovat běžným spalovákům. Zastihla tak automobilky zcela nepřipravené a ani dlouhých deset let po spuštění prodeje prvního globálního vozu (Models S) se nenašla konkurence, která by svojí technologií dokázala překonat nováčka pod vedením vizionáře Elona Muska.

Jenže každá mince má dvě strany. Zatímco první část příběhu je jak z mexické telenovely, druhá část příběhu obsahuje všechna klišé nováčka v praxi. Celá historie automobilky je tak protkaná neschopností dodržet termíny dodání aut, nekonečným odsouváním prodejů, tragickou kvalitou výroby a doslova fatální nespolehlivostí jejich výrobků. Spousta lidí věštila Tesle smrt do jednoho roku od vzniku, jenže Tesla tu pořád je, každý rok překonává nové rekordy v prodejích a její auta podle slov majitelů již dosahují kvality konkurence. Bohužel se musí počítat s faktem, že Teslu v největší míře nakupovali takzvaní „Early adopteři“ tedy lidé, jejichž životním motem je pokrok za každou cenu. A ti byly ke svým hliníkovým miláčkům značně shovívaví. Já osobně se považuji za velkého fandu elektromobility a Tesle jako takové fandím. Ale rozhodně nejsem blázen, který bude přehlížet zásadní neduhy jen kvůli tomu, že „jsou noví, ještě se musí hodně učit“. Jako zákazník chci vyzrálý produkt, který funguje od A do Z. Když mi tedy kamarád volal, že zrovna dovezl Teslu Model X z Německa po prvním majiteli s nájezdem 50,000 kilometrů a jestli ji nechci zkusit, neváhal jsem ani sekundu. Protože jestli něco na internetu chybí, tak je to objektivní pohled na Tesly. A já o sobě byl přesvědčen, že jej přinesu. Jdeme tedy na ní.

1

Na první pohled Model X jako každý jiný. Individualizace exteriéru je u této firmy cizí slovo, takže vaše auto bude (s výjimkou barvy) vypadat jako každé jiné. Rudý lak je velice hezký, na pár místech má sice jiný odstín, ale to je u této automobilky běžné. Bohužel si stále nejsem jistý, co si myslet o tvarech. Model S je v celku líbivé auto, ale Xko je prostě gigantické. Působí jak bublina a až moc mi připomíná ohyzdnou Audi A2. Jenže hodnocení designu je dost individuální záležitost, takže finální verdikt asi nechám na vás. Radši se pustím do zkoumání karoserie v detailu – a hned prvnímu internetovému mýtu musím dát za pravdu. Slícování jednotlivých dílů je zoufale špatné. Toto auto nikdy nebylo bouráno a vypadá, jak kdyby za sebou mělo několikanásobný výlet přes střechu, kdy ho poté po večerech dával do kupy krátkozraký samouk, kterému někdo radil po telefonu. Snad jediná spára není stejná – a to až do takové míry, že je to vidět ze tří metrů. Největší problém je v každém místě, kde se napojují ikonické, vzhůru otevírané dveře falcon wings. V zavřeném stavu nesedí na tolika místech, že už to není ani k smíchu. Zcela upřímně jsem ještě neviděl nové auto vyrobené po roce 2000, které by bylo tak špatně sešroubované dohromady.

No nic, jdu se mrknout dovnitř. Když se blížím ke dveřím, tak mě auto zaregistruje a samo mi je otevře. Super fígl! Jenže otevřené dveře ihned odhalí volně se pohupující gumu těsnění (na obou stranách vozu) a já začínám mít pocit, že uvnitř se toho moc nezlepší. Samotný interiér je extrémně strohý – dle Tesly minimalistický. A to až do takové míry, že zde není prostě nic. Jen nevkusně zasazený obří tablet. Ani jedna část interiéru nevypadá hezky, nemůžete obdivovat úroveň zpracování, nemůžete se kochat detaily – je tu prostě asi tolik nápadů, jako v hlavě Randla P. McMurpyho po lobotomii. Ale to je zase můj náhled. Vím, že je spousta lidí, kterým se to líbí a já jim to určitě brát nechci. Samotné zpracování ale není nijak zlé. Jednotlivé díly k sobě lícuji – po nedodělcích z exteriéru ani stopy. Materiály jsou spíš průměrné. Najdete zde kupu laciných plastů, koženka na palubní desce působí lehce second-handově a ta na sedadlech také. Samotnou nekvalitu podporuje také fakt, že na první pohled bych interiéru hádal přibližně trojnásobný nájezd oproti realitě. Ale musím uznat, že jsem to čekal horší. Interiér je zkrátka jen těžce průměrný, ale rozhodně bych jej neoznačil za nějaký výrazný průšvih.

2

Když už jsem nakousl tablet, musím mu věnovat ještě pár vět. Toto zcela virtuální rozvržení interiéru je jednou z největších chloub všech Tesel a automobilka cokoliv jiného považuje za pravěk. Musím uznat, že ergonomie ovládání je na hraně geniality. Systém umí víc věcí, že váš smartphone (opravdu, umí i prdět- ha!), ale přesto není složitý. Vše ihned najdete a bez studování návodu budete schopní jednoduše ovládat veškeré funkce vozu. Bohužel celý systém je tak extrémně zasekaný, že i pouhé scrollování v menu by vám mohlo spustit epilepsii. Navíc systém každou chvíli úplně zamrzne, nebo odmítá dělat, co po něm chcete. Váš příkaz označí za vykonaný, ale nic se nestane – no, pravěká tlačítka v mém 17 let starém autě stále fungují, jak mají. Některé věci prostě vylepšit nepotřebují. Pro úplnost dodám, že systém měl nejnovější dostupnou verzi. Když jsem se pídil po tom, proč je téměř „mrtvý“, bylo mi sděleno, že tento model má slabý procesor, ale novější verze jsou již v pořádku. Takže hádám, že buď musím koupit nové auto, nebo třeba skočit ze skály. Samotný displej byl po třech letech již hodně vysvícený a na několika místech vypálený. Takže například při navigaci jste stále viděli vypálené ikony menu.

Pojďme se ale na Model X podívat jako na automobil, protože má opravdu co nabídnout. Jedná se totiž o extrémně prostorné auto navržené pro cestování s rodinou, nebo přáteli. Pozice za volantem je velice dobrá a v přední řadě sedadel je opravdu královsky místa. Navíc má tento model naprosto fenomenální čelní sklo, které bez přerušení vede až do půl střechy. Ve výhledu ven tak nic nebrání a vy si připadáte, jak když letíte („Jacku?“). Nepamatuji si, kdy na mě něco udělalo takový dojem. Za jízdy se vám otevře zcela nový svět – tohle je vážně nádhera a každému bych přál si to zažít.

4

Do druhé řady sedadel se nastupuje přes zmíněná ikonická křídla. Tedy dveře, které se otevírají vzhůru. Osobně je beru za dechberoucí ukázku technologií. Dveře jsou totiž natolik chytré, že se pokaždé otevřou dle dané situace. Je vedle vás těsně zaparkované auto? Otevřou se v tak prudkém úhlu, že jejich hrana nepřesáhne prahy auta o víc, než pád centimetrů. V reálu jim tedy na otevření stačí výrazně méně místa, než běžným dveřím. Je nad vámi strop? Nevadí, dveře opět upraví úhel otevření a stačí jim jen o málo víc, než kde končí střecha. Po otevření se vám navíc otevře půl auta a na světě není druhé auto, do kterého se nastupuje tak pohodlně, ani dodávky – navíc to vypadá fakt cool, věřte mi. Dveře mají zabudované senzory, které jim navíc zabrání otevřít se do překážky, nebo zavřít se, pokud pod nimi někdo stojí. Což je fajn, tedy v případě, že to funguje. U testovaného kousku bohužel druhá zmíněná funkce odkráčela do křemíkového nebe a dveře se zavřely, ať pod nimi bylo cokoliv. Pokud máte děti, tak víte, že žádný čudlík jim není svatý a představa dítěte potlučeného dveřmi vážícími desítky kilogramů, které navíc zavírá ukrutně silný elektromotor, vás asi nepřesvědčí ke složení zálohy. Pokud se ale dveře otevřou a nikoho nerozdrtí, tak se vám ukáže prostor se třemi plnohodnotnými sedadly a tolika místem, že tři dospělí by zde klidně mohli žít.

Třetí řada sedadel je díky křídlům taky přístupná zcela přirozeně, a i vaše babička s artrózou by sem vlezla bez protestů. Obří překvapení je i místo vzadu. Když si sednu za sebe za sebe, tak mám i ve třetí řadě sedadel před koleny spoustu místa a nad hlavou jakbysmet. Vnitřním prostorem Xko drtí veškerou konkurenci a díky absenci motoru vám zbyde i opravdu solidní zavazadlový prostor. Pod přední kapotou se navíc nachází druhý kufr, který pobere víc, než byste čekali. Vskutku dokonalé auto pro cestování.

Pojďme se konečně taky svézt. Testovaný kousek byl v provedení X 100D ve verzi Long Range, který na jedno nabití zvládne přes 500 kilometrů a byť není tak rychlý, jako verze Performance, pořád má tak absurdní dynamiku, že při každém seznámení plynu s podlahou vás donutí zauvažovat, jestli jste si radši ten koblížek ke snídani neměli odpustit. Dynamické schopnosti vysoce výkonných elektromobilů jsou zkrátka z jiného světa a váha 2,5 tuny je pro dvojici motorů jak nic. Dnes tu ale nechci rozebírat výkon, dojezd ani dobíjení. Na objektivní hodnocení jsem s autem nenajel dost, ale vím, že Tesly v těchto parametrech nemají přemožitele. Sedám tedy do auta a voličem dávám povel k jízdě – Tesla se nestartuje, nemá ani tlačítko: jakmile jste uvnitř, můžete jet. Jenže ono se nic neděje. Místo toho dostanu vynadáno, že se klíč nenachází v autě. Studený pot mi raší na čele s představou, že jsem ho ztratil. Po kontrole zjišťuji, že ho mám stále v kapse. Zkouším to znovu – opět stejné. Vstoupím tedy, zamknu auto, opět nastoupím a … pííííííp, klíč není ve voze. Paráda, zůstanu stát někde uprostřed ničeho a budu shánět odtahovku na náklaďáky. Zkusím to tedy potřetí a tadá, auto klíč poznalo. Povzbuzen touto skutečností volím tedy režim dopředu a… nic.

3

Palubní počítač mi nahlásí, že musí načíst všechny systémy – už se mi chce vážně brečet. Po několika sekundách auto hlásí připravenost k provozu – jupí, ani to netrvalo. S chutí tedy vyrážím za elektrizujícím zážitkem a po pár metrech s hrůzou zastavuji. Auto i na hladkém asfaltu tak moc vrže, že jsem si myslel, že jsem nedovřel dveře, nebo nějaký kryt. Jenže vše se zdá v pořádku – hádám, že je to tedy standardní chování. Teď už auto alespoň rozpoznalo klíč a naskočilo na první dobrou. Za jemného vrzání si tedy snažím představit to ticho na palubě elektromobilu, sjedu směrem k centru města a najedu na kostky. Vrzání interiéru se najednou zhoršilo do té míry, že si troufnu říct, že se v autě nedá sedět. Vrže všechno – dveře, něco za palubkou, druhá řada sedadel. Kakofonie zvuků s přehledem strčí do kapsy i ten nejhrubší diesel. Po pár přejezdech kanálů také pozoruji fakt, že podvozek je vymlácený a každá díra se vám odmění tupou ránou do interiéru. Jinak odpružení samotné není vůbec zlé. Čekal bych měkčí nastavení, ale nijak neobtěžuje ani ve městě.

Ale není všechno jen špatné. Když se odprostíte od všech těch zvuků, tak je Model X jízdně až překvapivě vyzrálé auto. Díky nízkému těžišti má opravdu jisté jízdní vlastnosti, řízení je příjemně tuhé a strmé. Při pohledu z venku byste rozhodně nečekali, že takový obr může jezdit takhle sebevědomě. Jízda v něm je vlastně celkem radost. A je jedno, jestli krájíte kilometry na dálnici, nebo se před vámi klikatí okreska. K testování autopilotu jsem se vzhledem k funkčnosti ostatních elektronických komponent neodvážil. Ale již jsem jej zkoušel v Modelu S a musím říct, že je opravdu výtečný. Na konci dne jsem byl opravdu rád, že jsem auto mohl dovrzat zpět a víckrát do něj nesednout.

Na obhajobu testovaného auta je potřeba říct, že se jednalo o rok výroby 2016 – tedy jedna z prvních. A i automobilka uznala, že první série byl pojízdný problém. To vás ale asi moc neutěší, když budete plakat u nabíječky nad svými utracenými třemi miliony. Nicméně novější modely prý dokázaly vyřešit většinu problémů a nechci tak vrhat negativní světlo na všechny Tesly, jen upřímně popisuji tento konkrétní kus, u kterého musím bohužel říct, že jeho stav je katastrofální. Na to, že se jedná o auto, které nikdy nebylo bourané, je po prvním majiteli, má najeto jen lehce přes padesát tisíc kilometrů a je staré jen tři roky … tak je zralé na sešrotování. Nejen, že drží pohromadě pouze silou vůle, ale kvůli některým poruchám (senzor dveří) může svým majitelům způsobit vážná zranění a já vám tak radím, že před Teslou z bazaru radši udělejte otočku na patě a utíkejte, co vám nohy stačí.

tesla-model-x-rouge-1024x683

Automobilce Tesla upřímně hodně fandím – i když o tom po přečtených řádcích nejspíš pochybujete. Jako jedna z mála se umí podívat na auto z jiného pohledu a přináší spoustu nových věcí. Bohužel ani po vyrobení téměř tři čtvrtě milionu aut se zdá, že ještě nemá vyhráno. Její motory a baterie jsou téměř nesmrtelné, ale v podstatě vše ostatní selhává – minimálně v případě starších aut. Soudě podle informací jsou na tom současně vyráběné řady daleko lépe, ale hádám, že pravý obrázek přinesou opět až bazarové kusy. Zatím jim držím palce. S nastupujícími modely velkých automobilek to bude mít těžké. Ty totiž přináší nesrovnatelně lepší kvalitu a jistotu servisního zázemí.

Tesla Model X z bazaru se po najetí pouhých padesáti tisíc kilometrů ukázala jako hotová časovaná bomba. Nejenže by majiteli mohla způsobit osobní bankrot, ale v krajních případech také zranění. Radši se podívejte jinde.

Plusy

– Vnitřní prostor
– Inovativní řešení
– Síť nabíječek
– Skvělá dynamika
– Dojed

Mínusy

– Katastrofické zpracování
– Nespolehlivost
– Neexistující servisní síť

.

« »

MENU