Test Mercedes-Benz GLA 220d 4Matic: Překvapivě univerzální
Kdo prožil naplno devadesátky jako dítě, jistě si pamatuje jeden šílený doplněk, který si nově razí svoji cestu zpět z propadliště dějin, kde měl zůstat navěky pohřben: ledvinka. Dodnes si živě pamatuji, jak mě fackovala hanba pokaždé, když jsem byl opásán tímhle přepravním zařízením. Jedno se mu ale upřít rozhodně nedalo – praktičnost. Vešlo se tam vše, bylo to pořád po ruce, a nepotily se vám záda. A když ji teď s velkou slávou zase objevili mladí, není na čase, aby se objevila taková ledvinka i mezi auty?
O ledvinkách taky platí jedno pravidlo. Je úplně jedno, kdo ji vyrobí – nikdy nebudou vypadat dobře. A je úplně fuk, jestli je z dílny věhlasného návrháře nebo dítěte z Asie pracující na 16hodinové směně – což je nakonec stejně nejspíš to stejné. Jenže módní trend je módní trend, a tomu se musí jít naproti. Prodávat se musí to, co lidé kupují. A tak nějak je to i v automobilovém průmyslu. Expanze SUV a Crossoverů je nekončící a stále nabírá na síle. A proč taky ne, zákazníci to chtějí.
Mercedes teď přichází s druhou generací svojí ledvinky – GLA. Což je crossover/SUV postavený na základu třídy A, který na první pohled není nic jiného než další tuctový zástupce této kategorie, který výhody světlé výšky využije maximálně pro pohodlné parkování u obrubníku nebo přejezdu retardéru. A proto jsem se rozhodl prověřit ho trochu netradičně i mimo jeho revír a podíval jsem se s ním i do terénu (každá ledvinka musí být především praktická).
A když už jsme u těch analogií s ledvinkou, tak design GLA mě taky designem nikdy nedokázal zrovna chytit za srdce. První generace byla trochu zvláštní a svým drsným vzezřením (především v AMG verzi) vypadala trochu úsměvně. Testovaná – druhá – generace na to jde z úplně jiné strany. Je taková kulaťoučká, roztomilá, a vypadá jak plyšový medvídek. Zahladily se absolutně všechny hrany, a celá karoserie je dokonale hladká jak ocucaný bonbon. Svojí vlídnou tváří dokonale zapadne do města, a věřím, že dámám se bude moc líbit. Já se musím přiznat, že jsem design úplně nenakoupil. Netvrdím, že to není hezké auto, jen ve mně nějak nebudí emoce. Ale můj názor není dogma, podívejte se do galerie, a udělejte si vlastní.
Zajímavostí ale je, že v nové generaci se GLA zmenšilo, což je velice zvláštní, protože moderní auta stále rostou. Tady se ale zmenšovalo chytře, takže je auto kompaktnější (a to je dobře), a zároveň prostornější (a to je taky dobře). Zatímco na délku se bralo, tak na výšku a šířku se přidávalo: a to o 10, respektive 3, centimetry. Dalším podstatnou změnou je o 30 mm delší rozvor, který nyní dosahuje skvělých 2729 mm, což je jen o čtyři a půl centimetru méně než o poznání větší Škoda Kodiaq.
A změnu rozměrů nejvíc pocítíte v interiéru. Jako do té ledvinky, i sem se vejde až překvapivě hodně věcí. Kufr nabídne v základu 420 litrů, po sklopení sedadel o tisíc více. Zadní lavice je navíc posuvná o nějakých 15 centimetrů. Pokud tedy máte vzadu jen děti, můžete zavazadelník výrazně zvětšit posunutím sedadel. Samozřejmě se dají zadní sedačky také sklápět v poměru 60:40. Nicméně ani dospělý člověk s výškou 190 centimetrů (já) nemá vzadu ani ten nejmenší problém v žádném směru. Oceňuji taky velké prosklení – klaustrofobici budou určitě souhlasit. Rodinně založené typy určitě potěší dostatek odkládacích ploch. Ve dveřích se nachází velká kapsa, středová opěrka ukrývá držáky na pití, a mezi předními sedačkami najdete přihrádku na mobil a dva USB porty. Kterých je mimochodem v autě celkem 6 – tak poznáte moderní vůz.
Na předních sedáčkách vás přivítá kabina inspirovaná u třídy A, kde snad jediný výraznější rozdíl je ve tvaru palubní desky před spolujezdcem. Ergonomicky přívětivý interiér, kde se stále myslelo na dostatek tlačítek usnadňujících denní soužití, je velice kvalitně vyroben a působí útulně. Nejvýraznější prvek je samozřejmě dvojice obrazovek táhnoucí se před řidičem. Už o nich byly popsány stohy papíru, a stále platí to samé. Displeje mají nádherné zobrazení, za každých světelných podmínek jsou čitelné a infotainment MBUX, který skrze ně k vám promlouvá, je skvělý. Funguje svižně, logicky, a má zabudovaný pravděpodobně nejlepší hlasový asistent na trhu. Zvládá běžnou hovorovou řeč, je rychlý, a téměř nechybuje. Čím víc s ním přicházím do kontaktu, tím víc ho využívám. Pokud bych si měl tipnout budoucnost ovládání vozů, tak to nebudou dotykové obrazovky, ale právě hlas. Mercedes ukazuje, že je to cesta. Pokud vám ale mluvení na auto nevoní, a patlání po dotykovém displeji taky neholdujete, lze celé auto ovládat pomocí touchpadu a tlačítek na středové konzoli. Popřípadě pomocí senzorových plošek na ramenech volantu – každý si zkrátka najde to svoje, nikdo vám nenutí, co se vám má líbit.
Z pohledu řidiče potěší příjemná řidičská pozice, která není zbytečně vysoká, a pohodlné sedačky. Ty sice neposkytují kdoví jakou oporu bočnic, ale v takovém autě se na okresky nejspíš honit nepůjdete. Zato poskytují skvělé pohodlí, díky kterému zvládnete i několikahodinové přesuny bez nutnosti zastavit. Výhled z kabiny je taky skvělý. Jde zkrátka o auto, ve kterém se okamžitě cítíte jako doma, a nic vás neruší.
Pod kapotu testovaného kousku se nacházel přeplňovaný dieselový čtyřválec o objemu dvou litrů a výkonu 140 kW a 400 Nm. To by se při pohledu na hmotnost převyšující 1600 kilogramů mohlo zdát málo, ale věřte mi, že v reálném světě je to vše, co kdy budete potřebovat. Stovku zvládne pod 7,5 sekundy a maximální rychlost dalece přesahuje dvě stě kilometrů v hodině. Motor překvapí pohotovými reakcemi na plyn, výbornou kultivovaností a pružností. Pravděpodobně půjde o nejvhodnější jednotku pro tento vůz, protože soužití s ním bylo naprosto pohodové. O přenos výkonu na všechna kola se stará dvojspojková osmistupňová převodovka, která řadí hladce, rychle a logicky. Snad jen při pojíždění po městě umí občas zmatkovat, ale není to nic, co by vás muselo trápit. Spotřeba je poté taky vynikající. Při klidné předpisové jízdě se dá jet i hluboko pod 6 litrů, při běžném ježdění by dlouhodobě průměr určitě neměl přelézt sedm.
Na silnici je cítit silné zaměření na komfort. Ve všech režimech je GLA příjemně plavné a nekonfliktní. Jako by vás celou dobu nutilo sundat nohu z plynu a trochu zpomalit. A víte co, já se přemluvit nechal. Celý týden s GLA jsem neměl pocit, že mi něco utíká, byl jsem vyklidněný, užíval si cestu, a nikam se nehnal. Podvozek ukázkově vysával všechny nerovnosti, odhlučnění se povedlo dokonce o kus lépe, než u třídy A, ze které vychází.
Ta má totiž problém s hlukem od kol. U GLA to neplatí. Až do dálniční rychlosti je naprosto ukázkové. Po městě naopak oceníte dobrý výhled z vozu a skvělou manévrovatelnost. A díky kompaktním rozměrům nebudete mít problém najít místo na parkování. Mimo města a dálnice se auto stále chová velice dospěle a ukázněně. Má v sobě tu správnou dávku důstojnosti, jak to u Mercedesu má být. Inženýrům se povedl najít skvělý kompromis v jízdních vlastnostech tak, aby GLA působilo za každé situace suverénně. Ve městě je mrštné, na dálnici stabilní, na okreskách jisté. Mně už zbývá poslední věc. Sjet ze silnice.
Testované auto je totiž vybaveno pohonem všech kol, a mezi běžným spektrem jízdních režimů od ECO po Sport se nachází i režim offroad. Ten vám upraví chování pohonu a převodovky tak, aby se auto co nejsnáze pohybovalo po nezpevněných cestách. Taky si můžete zapnout terénní zobrazení budíků, kdy máte na očích informace o náklonech karoserie a distribuci výkonu. Celé je to velice jednoduché. V podstatě plug&play. Nehledejte žádné uzávěrky, redukce a podobné věci. Prostě zvolte režim pro jízdu mimo silnici a nechte elektroniku dělat svoje kouzla.
A že jsem byl překvapený. Auto se i přes přítomnost silničních pneumatik (které se časem ukázaly jako limit) sápalo srdnatě do každého kopce, přejezdu, nebo menšího brodu, který jsem před něj postavil. Se světlou výškou 19 centimetrů samozřejmě nečekejte nějaký extrémní výkon, ale na běžnou městkou kabelku si v terénu umí poradit až s nečekaným sebevědomím. Pro cílovou skupinu je navíc skvělé, že nemusí řešit, která hejblata do jaké polohy přehodit, aby zvládl terénem projet. Nejmenší SUV od Mercedesu je vážně až nečekaně univerzální.
Mercedes-Benz GLA 220d se mi líbil daleko víc, než by byl čekal. Ve městě nezabírá moc místa, všude se vejde, zároveň je v něm dost prostoru pro celou rodinu a nebojí se ani dlouhého cestování. Komfort a bezpečnostní výbava je na skvělé úrovni, a když na to dojde, tak ani lehčího terénu se nebojí. Takže to tady máte – automobilový ekvivalent ledvinky. Designem asi dvakrát nezaujme, ale rozhodně se mu nedá upřít všestrannost a praktičnost. Za základní verzi chce Mercedes lehce pod devět set tisíc, testovaná 220d začíná na 1,1 milionu.
Plusy
– Komfort jízdy
– Vnitřní prostor
– Silný a úsporný motor
Minusy
– Nevýrazný design
– Cena
« Jaguar XE obdržel technologickou modernizaci Papež František dostal vodíkový papamobil »
