Redakce

ja

Ondřej Daňa

CEO / marketing / inzerce

Mail: ondrejdana@autojournal.cz

Mobil: 776 227 759

 

28418044_1780742091946753_1000427255_o

Ondřej Hrubeš

Redaktor

 

40138745_2226825644221636_6051638907525660672_n

Martin Müller

Redaktor

 

dada_aj

Daniela Petrlíkova

Redaktorka

 

kuba_aj

Jakub Marcoň

Sportovní redaktor / fotograf

Redakce motocyklů

Matěj Machů

Otomar Sláma

 

AUTOJOURNAL.CZ

Daňa Corporation, s.r.o.
Karlovo náměstí 290/16
PRAHA 2 – NOVÉ MĚSTO
120 00 PRAHA 2

IČ: 01515055
DIČ: CZ01515055

ISSN 1803-6260

 

Na mediálním trhu nás zastupuje:

Mediální skupina MAFRA

6 Responses to Redakce

  1. Jan Kopeček says:

    Vážená redakce Auto Journalu.cz!

    Co do obsahu má pan Korbel (17.12.2019) pravdu, plně souhlasím. Ne tak s formou, i když to je forma pro internet obvyklá a bohužel zcela běžná.
    Jste časopis populárně odborný, ne bulvár, (a trochu nabubřele dokonce “časopis bez kompromisů”) a čtenáři od Vás očekávají zasvěcené články, přispívající k jejich technickému vzdělání v oblíbeném oboru. Ne že je budete mást tím, že často nevíte, o čem píšete.

    I panu Korbelovi bych něco namítl: Argumentem proti mýtu o nadměrné produkci CO2 u dieselů není to, že on si koupil nový automobil s dieselem, a ten má dokonce “snad i nižší produkci CO2 než většina benziňáků”, ani to, že má jakési Eur 6d-TEMP EVAP ISC.
    Dieselovy motory produkují CO2 méně než srovnatelné “benziňáky” odjakživa, a to na základě základního pracovního principu, a příslušných přírodních zákonů, ne jakýchsi Eur 6–. Aby vůbec fungovaly, musí mít vysoký kompresní poměr. Benziňáky naopak, aby fungovaly, nesmějí mít příliš vysoký kompresní poměr. A podle přírodního zákona, se kterým nikdo nic neudělá, ani Auto Journal.cz ne, je účinnost příslušného tepelního cyklu závislá na kompresním poměru. Čím vyšší ten poměr, tím lepší účinnost. A čím vyšší účinnost, tím lepší využití energie v palivu, a tím nižší spotřeba. A tudíž i nižšší produkce CO2.
    U dalších škodlivin máte pravdu, těch diesel emituje dost. (A dlouho se to “zatloukalo”.) A tak je možno, trochu modifikovaně, použít, známé rčení nejmenovaného vysokého ústavního činitele, horlivého apologeta Čapího hnízda: “To je tak trochu úplně jiný případ”. (Snad mi pan Vondráček opdpustí, že jsem ho citoval.) U emisí CO2 to ovšem je nejen rčení, ale i pravda. CO2 je tak trochu úplně jiný případ, než ostatní škodlivé emise. Je tak moc jiný, že si ho s ostatními exhalacemi nesmíme plést.
    Což jsem ochoten i vysvětlit.
    I za tímto účelem nabízím redakci stručné školení v dnes tak frekventovaném tématu, jako je ekologická problematika automobilů, o níž bude Váš časopis jistě ještě mnohokrát psát. Národ si zaslouží seriozní informace. Nabízím to zcela bezplatně a zadarmo.

    S pozdravem ing. J. Kopeček

  2. Jan Kopeček says:

    Vážená redakce Auto Journalu.cz, magazinu bez kompromisů!
    Otevřel jsem si později, nějaký čas po odeslání mého předchozího příspěvku, Vaší stránku, jen tak pro kontrolu, zda jsem měl s mým příspěvkem úspěch. Podíváte-li se odtud o šest řádků výš, pod hlavičku Vašeho komunikačního formuláře, co tam uvidíte, hned pod výzvou “Leave a Replay”: Výslovné ujištění, že má e-mailová adresa nebude publikována. (Je to sice anglicky, ale anglicky se taky nelže, je to taky hřích.) Souvisí to asi s ochranou osobních dat, nebo s něčím takovým. Celkem mi to nevadí, že to opět není pravda, a že hned pod mým podnětným příspěvkem je publikována moje adresa v plné kráse. Ale na Vaší důvěryhodnosti to nepřidá. Jen to upevňuje v přesvědčení, že dnes pravda nebo lež, blábol nebo korektní komunikace, vše rovno. Na ničem nezáleží, vždyť máme tu svobodu.
    J. Kopeček

    • Jan Kopeček says:

      Nebo se mýlím, protože se to má e-adresa) možná zobrazuje jen mně? Je-li tomu tak, omlouvám se. Zároveň se rozčiluju, proč že se taková věc autorovi příspěvku nějak nesdělí, a on je ponechán v nejistotě.
      Kopeček

  3. Jan Kopeček says:

    Fajn.

  4. Jan Kopeček says:

    Slíbené vysvětlení k mému tvrzení, že CO2 je tak trochu úplně jiná škodlivina:

    Posuzování škodlivostí emisí automobilových motorů se děje ze dvou takřka nekompatibilních hledisek:

    Hledisko 1 (starší): Palivem pro benzinové motory i diesely je benzin či nafta, t.j. směs uhlovodíků. Dokonalým spálením vznikne vodní pára H2O a neškodný oxid uhličitý CO2. (Ta dvojka u značky CO2 není zanedbatelný detail, nýbrž je důležitá, a plést si třeba CO2 a CO je těžký hřích.)
    Kdyby už nevznikaly i jiné složky, nebylo by co řešit. Jenže ony vznikají, byť v malém množství:

    1. Zbytkové, nespálené uhlovodíky HC, poněkud toxické a pravděpodobně karcinogenní, viditelné a páchnoucí, (hlavně motory dvoudobé)
    2. Oxid uhelnatý CO, nepáchnoucí, neviditelný, ale jedovatý, (více čtyřdobé motory)
    3. Oxidy dusíku NOx, velmi jedovaté, neviditelné a nepáchnoucí (převážně čtyřdobé motory)
    4. a, u dieselů, ještě karcinogenní mikroskopické saze.

    Tyto škodliviny škodí lokálně, v okolí komunikací se silným provozem, v době, kdy vznikají. Jakmile se rozptýlí do širšího okolí, postupně se v atmosféře rozloží, a jejich globální dopad na planetu je nezajímavý. Voda v atmosféře je nutná pro život, a CO2 je prospěšný rostlinám, a v aktuálních koncentracích pro živočichy neškodný (pouze když se nahromadí v uzavřeném prostoru a vytěsní kyslík, udusíme se. – Ale neotrávíme). CO2 je proto ideálním cílem, a stovky úprav, které už konstruktéři na motorech realizovali, měly jediný cíl: Zajistit ve výfukových plynech, spolu s vodou, možno-li jen CO2. Jakési konečné řešení přinesly katalyzátory, které za motorem, v potrubí, dodatečně mění uvedené škodliviny právě na ten ideální oxid uhličitý CO2. (Jen u NOx je to na kyslík a dusík.)

    Hledisko 2: CO2 se v atmosféře nerozkládá, a při masivní produkci, postupně zvyšuje svou (jinak velmi nízkou) koncentraci v atmosféře. Problém je, že i tak působí jako filtr, který propouští na planetu tepelné záření ze slunce, a naopak nepouští ven do tmavého vesmíru jiný typ tepelného záření, jehož vyzařováním se planeta opět chladí, a tím udržuje tepelnou rovnováhu. Efekt je závislý na koncentraci, a stoupající koncentrace CO2 v atmosféře tak způsobuje nárůst teploty planety, a tím změny globálního klimatu. A tady se neškodný CO2 najednou stává hrozbou.

    a) Nesmyslem je proto na příklad tvrdit, že některá města zakazují vjezd aut do center kvůli jejich produkci CO2. (Smysl to má pouze kvůli škodlivinám podle hlůediska 1.)
    b) Stejným nesmyslem je tvrzení, že na příklad starší auta více zhoršují klima planety, protože nemají katalyzátor.
    c) A seznam škodlivých emisí nenajdeme v jakýchsi “tabulkách CO2″.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

MENU