Evropská unie dlouhé roky prosazovala konec nových automobilů se spalovacími motory. Jenže nyní přichází zásadní změna. Německo a Francie se dohodly na společném postupu, který má zmírnit pravidla pro rok 2035 a umožnit další prodej některých aut se spalovacím motorem. Zatímco pro příznivce benzinu a nafty jde o dobrou zprávu, část z přibližně osmi milionů evropských majitelů elektromobilů může mít důvod k nespokojenosti.
Ještě před několika lety se zdálo, že budoucnost evropského automobilového trhu je jednoznačně nalinkovaná. Automobilky měly postupně opustit spalovací motory, výrobci investovat do elektrického pohonu a zákazníci se připravit na dobu, kdy už si nové benzinové nebo naftové auto jednoduše nekoupí. Rok 2035 se stal symbolem této změny a zároveň termínem, podle kterého se začaly řídit investice automobilek i rozhodování některých motoristů.
Jenže evropská realita se ukázala být podstatně složitější. Elektromobily se sice postupně prosazují, jejich prodeje však v některých zemích rostou pomaleji, než automobilový průmysl a politici očekávali. K tomu se přidává silná konkurence čínských výrobců, vysoké náklady evropských automobilek a nejistota ohledně dalšího vývoje trhu.
Právě v této situaci přišel zásadní politický obrat. Německo a Francie, tedy dvě nejsilnější ekonomiky Evropské unie, našly společnou řeč a 16. října 2026 představily dohodu, která má evropským automobilkám zajistit větší volnost při výběru technologií. V praxi by to mohlo znamenat, že spalovací motory z nabídky nových automobilů ani po roce 2035 zcela nezmizí.
Německo a Francie spojily síly. Rok 2035 už nemusí znamenat definitivní konec
Původní evropská legislativa stanovila, že od roku 2035 budou muset nově registrované osobní automobily a lehká užitková vozidla splňovat požadavek stoprocentního snížení emisí CO2 ve srovnání s referenčními hodnotami roku 2021. Fakticky by to znamenalo konec prodeje běžných nových automobilů se spalovacími motory.
Mohlo by vás zajímat
Evropská komise však už v prosinci 2025 představila návrh na zmírnění těchto pravidel. Namísto úplného odstranění emisí z výfuku počítala s jejich snížením o 90 procent, přičemž zbývající část měla být kompenzována například využíváním nízkoemisní oceli nebo alternativních paliv.
Německo a Francie nyní společně podporují další úpravu tohoto přístupu. Podle zveřejněných informací se obě země shodly na zachování cíle devadesátiprocentního snížení emisí, avšak bez původně navrhované povinnosti kompenzovat zbývající desetiprocentní podíl. Automobilky by tak získaly větší prostor pro pokračování výroby některých vozidel se spalovacími motory.
To je podstatná změna oproti původní představě, podle které měly po roce 2035 evropskému trhu s novými automobily dominovat výhradně vozy s nulovými emisemi z výfuku.
Nový přístup by mohl prodloužit život především hybridním automobilům, plug-in hybridům a některým dalším konstrukcím využívajícím spalovací motor. Konkrétní možnosti však budou záviset na výsledné podobě evropské legislativy a na tom, jakým způsobem se budou emisní požadavky jednotlivých výrobců vyhodnocovat.
Evropské automobilky potřebují čas. Čínská konkurence jim situaci komplikuje
Důvody tohoto obratu nejsou nijak překvapivé. Evropský automobilový průmysl se ocitl pod tlakem hned z několika stran. Výrobci v posledních letech vložili obrovské prostředky do vývoje elektrických platforem, baterií, nových výrobních závodů a technologií, které měly postupně nahradit tradiční spalovací pohon.
Návratnost těchto investic je však závislá na skutečném zájmu zákazníků. A právě ten se na jednotlivých evropských trzích výrazně liší.
Zatímco v některých zemích už elektromobily představují významnou část prodejů nových vozidel, jinde jejich rozšíření brzdí vyšší pořizovací ceny, nedostatečná nabíjecí infrastruktura nebo jednoduše skutečnost, že řada motoristů stále upřednostňuje benzinové a naftové automobily.
Dalším problémem je rostoucí tlak čínských automobilek. Ty dokážou vyrábět elektrická vozidla ve velkých objemech a v řadě případů je nabízet za ceny, kterým evropské značky obtížně konkurují. Tradiční výrobci tak musí současně financovat přechod na nové technologie, udržovat stávající výrobní programy a bojovat o zákazníky na stále náročnějším trhu.
Německo a Francie proto prosazují model, který automobilkám umožní větší technologickou flexibilitu. Namísto jednoznačného upřednostnění jediného způsobu pohonu chtějí vytvořit podmínky, v nichž budou mít výrobci více možností, jak splnit emisní požadavky a současně zachovat konkurenceschopnost.
Osm milionů elektromobilů už je na silnicích. Jejich majitelé mohou změnu vnímat jinak
Z pohledu motoristů, kteří dávají přednost spalovacím motorům, může být zmírnění evropských pravidel vítanou zprávou. Zcela odlišně však mohou situaci hodnotit někteří lidé, kteří už investovali do elektrického automobilu.
Po silnicích Evropské unie se pohybuje přibližně osm milionů čistě elektrických osobních vozidel. Jejich majitelé se pro elektrický pohon rozhodovali z nejrůznějších důvodů. Pro někoho byly hlavním argumentem nízké provozní náklady, pro jiného možnost nabíjet doma, tichý provoz nebo snaha o snížení lokálních emisí.
Část zákazníků ovšem mohla při rozhodování zohlednit také politicky deklarovanou budoucnost automobilového trhu.
Pokud evropské instituce opakovaně zdůrazňovaly, že od roku 2035 nastane konec prodeje nových běžných spalovacích automobilů, mohl nákup elektromobilu působit jako logický krok. Zákazník si pořídil technologii, která měla v následujících letech získávat stále větší význam a postupně se stát dominantním řešením osobní dopravy.
Někteří řidiči navíc za elektromobil zaplatili výrazně více, než kolik by je stál srovnatelně velký a vybavený benzinový nebo naftový vůz. Vyšší pořizovací cenu mohli přijmout také s očekáváním, že se evropský trh bude stále výrazněji přiklánět k elektrickému pohonu.
Nyní se však ukazuje, že situace nemusí být tak jednoznačná. Spalovací motory mohou v nabídce automobilek zůstat déle, než se původně předpokládalo.
To samozřejmě neznamená, že všech osm milionů majitelů elektromobilů bude nespokojených. Řada z nich by si elektrický vůz pořídila bez ohledu na evropské emisní předpisy. Pro část zákazníků ale může být změna politického směru nepříjemným překvapením.
Mohou ojeté elektromobily začít ztrácet hodnotu ještě rychleji?
Jednou z největších neznámých zůstává dopad případného zmírnění pravidel na trh s ojetými automobily. Právě zůstatková hodnota elektromobilů je totiž tématem, které v posledních letech vyvolává značnou pozornost.
Ceny použitých elektrických vozidel ovlivňuje několik okolností. Významnou roli hraje rychlý technologický vývoj, který přináší nové baterie s vyšší energetickou hustotou, rychlejší nabíjení, delší dojezd a postupně také dostupnější nové modely.
Starší elektromobil tak může relativně rychle ztrácet část své tržní atraktivity, zejména pokud se na trhu objeví modernější vůz s lepšími parametry za podobnou cenu.
Své sehrávají také obavy některých kupujících z dlouhodobé životnosti trakčních baterií, nákladů na případné opravy nebo budoucí dostupnosti náhradních dílů. Přestože skutečná degradace baterií se mezi jednotlivými modely a konkrétními vozy výrazně liší, nejistota může ovlivňovat ochotu zákazníků za starší elektromobil zaplatit vyšší částku.
Pokud navíc zůstanou i po roce 2035 dostupné nové automobily se spalovacími motory, může se prodloužit období, během kterého budou jednotlivé druhy pohonu přímo soupeřit o zákazníky.
Pro majitele elektromobilů to může znamenat další faktor ovlivňující budoucí prodejní cenu jejich vozidel. Zda však skutečně dojde k výraznějšímu poklesu zůstatkových hodnot, zatím nelze spolehlivě předpovědět. Záležet bude také na cenách nových aut, provozních nákladech, dostupnosti nabíjení a celkové poptávce po jednotlivých typech pohonu.
Provozovaných benzinových a naftových aut se zákaz netýká
V debatách o roce 2035 se často zapomíná na jednu zásadní skutečnost. Evropské emisní předpisy se týkají nově registrovaných automobilů, nikoliv zákazu používání vozidel, která již jsou v provozu.
Majitelé současných benzinových a naftových automobilů tak nebudou muset svá auta v roce 2035 automaticky odstavit nebo vyměnit za elektromobil.
Stejně tak nebude samotným evropským emisním cílem ukončen prodej ojetých vozidel se spalovacími motory. Trh s použitými automobily bude fungovat i nadále, přestože v jednotlivých zemích nebo městech mohou existovat samostatná pravidla upravující například vjezd starších vozidel do nízkoemisních zón.
Rozhodující změnou je tedy především to, jaké nové automobily budou smět výrobci po stanoveném termínu uvádět na evropský trh.
Pokud bude dohoda Německa a Francie promítnuta do evropských předpisů, získají automobilky širší prostor pro zachování některých spalovacích technologií. Neznamená to však automaticky, že se po roce 2035 budou moci bez omezení prodávat všechny současné benzinové a naftové modely.
Změna evropských pravidel je důležitá i pro české automobilky
Vývoj evropské legislativy se bezprostředně dotýká také České republiky. Tuzemský automobilový průmysl patří mezi nejdůležitější odvětví domácí ekonomiky a na jeho fungování jsou navázány tisíce dodavatelských společností i velké množství pracovních míst.
Rozhodování Bruselu proto není pouze otázkou toho, jaký automobil si budou čeští motoristé moci za několik let koupit. Emisní pravidla ovlivňují také investice výrobců, budoucnost jednotlivých závodů, skladbu vyráběných modelů a poptávku po součástkách.
České továrny jsou přitom součástí rozsáhlých evropských dodavatelských řetězců. Změny výrobních plánů německých, francouzských a dalších automobilek se tak mohou projevit rovněž u domácích výrobců komponentů.
Právě možnost delšího souběhu spalovacích, hybridních a elektrických pohonů by některým společnostem mohla poskytnout více času na přizpůsobení výroby. Současně však může prodloužit období, kdy budou muset automobilky investovat do několika odlišných technologií najednou. To představuje příležitost, ale také další finanční a organizační nároky.
Evropa chce chránit vlastní výrobu. Do hry vstupuje také Velká Británie
Dohoda Německa a Francie se netýká pouze samotných emisních limitů. Obě země se zároveň snaží posílit postavení evropského automobilového průmyslu vůči zahraniční konkurenci.
Součástí společného přístupu je proto také podpora výroby v Evropě a zvýhodnění automobilů, které vznikají v rámci evropského průmyslového prostoru. Cílem je udržet investice, pracovní místa a technologické know-how na evropském kontinentu.
Zajímavou součástí dohody je rovněž postavení Velké Británie. Přestože země opustila Evropskou unii, její automobilový průmysl zůstává úzce propojený s evropskými výrobci a dodavateli.
Německo a Francie proto podporují možnost, aby britská produkce za určitých podmínek spadala mezi uznávané evropské partnery při vybraných opatřeních na podporu automobilového průmyslu.
Takové řešení by mohlo pomoci zachovat přeshraniční dodavatelské vztahy, které fungovaly dlouho před brexitem a zůstávají důležité pro řadu automobilek na obou stranách Lamanšského průlivu.
Dohoda ještě neznamená schválený zákon. Rozhodující jednání pokračují
Přestože společný postoj Berlína a Paříže představuje významný politický posun, samotná dohoda dvou států evropskou legislativu automaticky nemění.
Konečná úprava emisních požadavků musí projít příslušným legislativním procesem na úrovni Evropské unie. Do výsledné podoby pravidel tak mohou zasáhnout další členské státy i Evropský parlament.
Nelze proto zatím s jistotou říci, jak široký prostor nakonec spalovací motory po roce 2035 skutečně dostanou. Stejně tak není definitivně rozhodnuto o všech podmínkách pro hybridní vozidla a další technologie, které by mohly pomoci splnit nové emisní požadavky.
Evropský automobilový průmysl přitom potřebuje především dlouhodobou předvídatelnost. Vývoj nových modelů trvá několik let a rozhodnutí o výrobních kapacitách nebo nových pohonných jednotkách vyžadují značné investice.
Automobilky tak stojí před složitou otázkou. Mají nadále financovat vývoj moderních spalovacích motorů a hybridních systémů, nebo soustředit většinu prostředků na elektromobilitu? A jak rychle se budou měnit preference zákazníků, kteří při nákupu automobilu často dávají přednost pořizovací ceně, praktičnosti a provozním nákladům před politickými cíli?
Německo a Francie nyní vyslaly jasný signál, že podle jejich představ musí evropská transformace automobilového průmyslu počítat také s ekonomickou realitou a možnostmi výrobců i zákazníků.
Mohlo by vás zajímat
Pro české motoristy je nejdůležitější zprávou, že rok 2035 už nemusí představovat definitivní konec nových automobilů se spalovacími motory. O tom, které konkrétní technologie a modely nakonec na trhu zůstanou, však rozhodnou až finální evropská pravidla.
A právě jejich podoba může zásadně ovlivnit nejen budoucnost automobilek, ale také hodnotu současných vozidel, nabídku nových modelů a rozhodování milionů evropských řidičů v příštích letech.
