Naftové motory jsou pověstné nízkou spotřebou a dlouhou životností. Jenže způsob, jakým je řada řidičů používá, může jejich přednosti rychle proměnit v pořádně drahé problémy. Stačí pravidelně jezdit jen několik kilometrů a automobil, který měl bez větších komplikací zvládnout stovky tisíc kilometrů, může začít vyžadovat nákladné opravy. Nejvíce trpí filtr pevných částic, motorový olej a některé další součásti pohonné jednotky.
Pořídíte si diesel, protože chcete jezdit úsporně, mít dostatek výkonu při předjíždění a ideálně se několik dalších let vyhnout větším investicím do motoru. Jenže místo dlouhých cest po dálnici s ním každé ráno absolvujete tři kilometry do zaměstnání, odpoledne zajedete do supermarketu a večer ještě vyzvednete děti z kroužku. Na první pohled naprosto běžný způsob používání automobilu, který však může být pro moderní naftový motor mimořádně nevhodný.
Mohlo by vás zajímat
Zatímco starší diesely s jednodušší konstrukcí dokázaly podobné zacházení často snášet poměrně dobře, moderní agregáty vybavené složitými systémy pro snižování emisí jsou na provozní podmínky citlivější. Nejde přitom jen o samotný motor, ale také o zařízení, která mají za úkol omezovat množství škodlivin ve výfukových plynech.
Přestože má diesel obvykle pověst mimořádně odolného pohonu, ani ten nejlepší motor nedokáže dlouhodobě ignorovat fyzikální zákony. Pokud se během jízdy nestihne pořádně zahřát, jednotlivé součásti nepracují za optimálních podmínek. A jestliže se taková situace opakuje prakticky každý den, následky se mohou postupně sčítat.
Výsledkem pak může být paradoxní situace. Automobil s relativně malým nájezdem začne vykazovat závady, které by jeho majitel očekával až po mnohem větším počtu kilometrů. A zatímco při tankování mohl proti benzinovému vozu ušetřit několik korun, v servisu nakonec nechá desítky tisíc.
Největším problémem bývá filtr pevných částic
Jednou z nejčastěji diskutovaných součástí moderních dieselových automobilů je filtr pevných částic DPF. Bez něj se dnes prakticky žádný nový osobní vůz s naftovým motorem neobejde. Jeho úkolem je zachycovat saze vznikající při spalování nafty a zabránit tomu, aby ve velkém množství unikaly do ovzduší.
Samotné zachytávání nečistot ale představuje pouze polovinu celého procesu. Filtr se totiž musí pravidelně čistit, jinak by se postupně ucpal. K tomu slouží regenerace, během které se nahromaděné saze spalují při vysokých teplotách.
U mnoha moderních systémů je pro účinné vypalování potřeba dosáhnout přibližně 550 až 600 stupňů Celsia. Konkrétní teplota závisí na konstrukci motoru, způsobu regenerace a dalších provozních podmínkách.
A právě zde vzniká zásadní problém. Při cestě dlouhé tři nebo čtyři kilometry nemusí mít motor ani výfuková soustava dostatek času, aby dosáhly vhodné teploty. Řídicí jednotka potom regeneraci nemusí vůbec spustit, případně ji zahájí, ale řidič ještě před jejím dokončením vypne motor.
Jedno takové přerušení obvykle žádnou katastrofu nezpůsobí. Pokud se však situace opakuje každý den, může se filtr postupně zanášet a intervaly mezi jednotlivými pokusy o regeneraci se mohou zkracovat.
Řidič si zpočátku nemusí ničeho všimnout. Později se ale může objevit zvýšená spotřeba paliva, častější běh ventilátoru chlazení, změna volnoběžných otáček nebo rozsvícená kontrolka DPF. Některé automobily mohou v pokročilejší fázi dokonce omezit výkon motoru.
Neznamená to, že každá krátká jízda automaticky vede k ucpání filtru. Pokud ale automobil dlouhodobě nedostává příležitost dokončovat regeneraci, pravděpodobnost problémů roste.
Výměna DPF může stát více než 70 tisíc korun
Zanedbaný filtr pevných částic dokáže majiteli připravit velmi nepříjemné překvapení při návštěvě autoservisu. Pokud se zanesení podaří zachytit včas, může pomoci odborná diagnostika, vhodně provedená servisní regenerace nebo profesionální čištění. Záleží ovšem na konkrétním typu filtru a rozsahu problému. V některých případech už žádné čištění nepomůže a jedinou možností zůstává výměna.
Cena nového DPF se přitom může podle automobilu výrazně lišit. U některých modelů se celkové náklady včetně montáže pohybují přibližně mezi 25 000 a 75 000 korunami. U dražších automobilů nebo vozidel se složitějšími emisními systémy může být účet ještě vyšší.
Velkou roli hraje také to, zda majitel zvolí originální náhradní díl, nebo kvalitní alternativu od nezávislého výrobce. Ne každý filtr je navíc možné samostatně a jednoduše vyměnit, protože u některých motorů tvoří součást složitějšího výfukového systému. Oprava se tak může výrazně prodražit i kvůli náročnější demontáži a následným servisním úkonům.
Právě proto se vyplatí věnovat pozornost prvním varovným příznakům. Ignorování kontrolky nebo opakovaných neúspěšných regenerací totiž může z relativně snadno řešitelného problému udělat velmi nákladnou záležitost.
Při krátkých jízdách netrpí jen filtr. Nafta může znehodnocovat motorový olej
Problémy spojené s častými krátkými jízdami nekončí u výfukového systému. Méně známým, ale potenciálně velmi závažným rizikem je pronikání nafty do motorového oleje.
Ačkoliv to může znít zvláštně, u některých dieselových motorů jde o jev související právě s regenerací filtru pevných částic.
Aby řídicí jednotka dokázala zvýšit teplotu výfukových plynů, může během aktivní regenerace upravit dávkování paliva a využít dodatečné vstřikování. Za určitých okolností se potom část nespálené nafty dostává přes prostor kolem pístních kroužků až do olejové vany.
Samotné malé množství paliva nemusí okamžitě představovat problém. Pokud se však regenerace opakovaně přerušují a motor dlouhodobě nedosahuje vhodných provozních teplot, může se nafta v oleji postupně hromadit.
Motorový olej přitom musí vytvářet dostatečně odolný mazací film mezi pohybujícími se součástmi. Pokud se jeho složení a vlastnosti výrazně změní, může se zhoršit schopnost chránit motor před opotřebením.
Dlouhodobá jízda s nadměrně naředěným olejem tak může přispívat k poškozování mechanických částí motoru. V krajním případě mohou být následné opravy podstatně dražší než samotná výměna filtru pevných částic.
Hladina oleje stoupá? Nemusí to být dobrá zpráva
Většina motoristů je zvyklá hlídat především to, zda motorový olej neubývá. Jeho nadměrná spotřeba totiž může upozorňovat na opotřebení motoru nebo jiné technické problémy.
U některých dieselů však může být varovným signálem také opačný jev. Pokud hladina oleje postupně stoupá, přestože jste žádný nedolévali, je na místě zvýšená opatrnost.
Jednou z možných příčin je právě ředění oleje naftou. V olejové vaně pak přibývá kapalina, která sice zvyšuje celkovou hladinu, ale zároveň může zhoršovat mazací vlastnosti náplně.
Podezření může vyvolat také výrazný zápach nafty z motorového oleje. Zvláště nebezpečné je dlouhodobé ignorování situace, kdy jeho hladina překračuje výrobcem stanovenou maximální hodnotu.
V takovém případě je vhodné problém co nejdříve konzultovat se servisem. Samotná výměna oleje totiž nemusí stačit, pokud se současně nepodaří odstranit příčinu jeho znehodnocování.
Je rovněž důležité připomenout, že ne všechny dieselové motory používají při regeneraci DPF stejnou techniku. Riziko ředění oleje palivem se proto mezi jednotlivými konstrukcemi liší.
Studené starty motoru nesvědčí. Nejhorší je jejich neustálé opakování
Další potíže vznikají ještě dříve, než se začne řešit regenerace DPF. Každý spalovací motor totiž potřebuje určitou dobu, aby se po nastartování dostal na svou provozní teplotu.
Při studeném startu mají jednotlivé součásti jiné teploty a vůle než při plně zahřátém motoru. Také olej zatím nemá stejné vlastnosti jako při běžném provozu.
Moderní maziva jsou sice navržena tak, aby dokázala motor chránit i při nízkých teplotách, přesto studené starty představují náročnější režim než plynulá jízda se zahřátým agregátem.
Zvláště problematická může být situace během zimy. Pokud venkovní teplota klesne pod bod mrazu a řidič absolvuje pouze několik kilometrů, motorový olej se nemusí pořádně zahřát vůbec.
Po příjezdu do cíle řidič vypne motor, automobil několik hodin stojí a celý proces se opakuje. Během jediného dne tak může pohonná jednotka absolvovat několik studených startů, aniž by mezitím dostala příležitost pracovat delší dobu ve stabilních podmínkách.
Přitom není důležité jen zahřátí chladicí kapaliny. Ta může dosáhnout běžné provozní teploty podstatně dříve než samotný motorový olej. Ukazatel teploty na přístrojové desce proto nemusí znamenat, že už jsou všechny součásti motoru dostatečně zahřáté.
Při opakovaných krátkých jízdách navíc mohou v oleji zůstávat zbytky vlhkosti a paliva. Ty se při dostatečně dlouhém provozu za vhodných teplot mohou částečně odpařovat, zatímco při neustálém popojíždění k tomu nemusí docházet v potřebné míře. Výsledkem může být rychlejší degradace olejové náplně a vyšší opotřebení některých součástí motoru.
Trpět může také EGR ventil, sání nebo turbodmychadlo
Aby toho nebylo málo, nevhodný způsob používání dieselového motoru se může projevit i na dalších komponentech.
Typickým příkladem je systém recirkulace výfukových plynů EGR. Jeho úkolem je vracet určitou část výfukových plynů zpět do sání, čímž pomáhá omezovat tvorbu oxidů dusíku.
Při dlouhodobém provozu mohou v systému vznikat karbonové usazeniny. Na jejich tvorbě se podílí řada faktorů, včetně konstrukce motoru, spalovacích podmínek a způsobu používání automobilu. Opakované krátké jízdy přitom mohou vytvářet podmínky, které zanášení některých částí systému podporují.
Usazeniny se mohou postupně objevovat nejen na EGR ventilu, ale také v sacím potrubí. Při výrazném zanesení mohou negativně ovlivnit proudění vzduchu, reakce motoru nebo jeho celkový chod.
Pozornost si zaslouží rovněž turbodmychadlo. To je při své činnosti vystaveno vysokému tepelnému i mechanickému zatížení a jeho správné fungování závisí mimo jiné na kvalitním mazání.
Pokud motor dlouhodobě používá znehodnocený olej nebo není odpovídajícím způsobem udržován, může se riziko opotřebení turbodmychadla zvýšit.
Samozřejmě by bylo přehnané tvrdit, že každému dieselovému automobilu používanému ve městě nevyhnutelně odejde turbo, ucpe se sání a přestane fungovat EGR ventil.
Některé pohonné jednotky jsou vůči podobnému zacházení odolnější než jiné. Zásadní význam mají technické řešení motoru, jeho stáří, servisní historie a skutečný stav. Krátké jízdy jsou jedním z rizikových faktorů, nikoliv automatickou zárukou poruchy.
Jsou problémem už tři nebo pět kilometrů?
Mnoho řidičů by rádo znalo jednoduchou hranici, od které už krátká jízda dieselu neškodí. Jenže takové číslo neexistuje.
Pět kilometrů absolvovaných v zimní dopravní špičce, kdy automobil neustále zastavuje na semaforech a popojíždí v kolonách, znamená něco jiného než stejná vzdálenost ujetá plynule po silnici mimo město.
Rozdíl představuje také venkovní teplota, zatížení motoru nebo jeho konkrétní konstrukce. Podstatné je především to, zda motor dokáže pravidelně dosahovat vhodných provozních podmínek a zda má systém DPF dostatek příležitostí k dokončení regenerace.
Proto nelze jednoduše prohlásit, že deset kilometrů je bezpečných a pět kilometrů automaticky znamená problém.
Pokud však řidič absolvuje prakticky všechny své cesty během několika minut, dieselový motor opakovaně startuje za studena a automobil jen výjimečně vyjede za hranice města, jde z dlouhodobého hlediska o poměrně nevhodný způsob provozu. Právě v takových podmínkách se totiž mohou jednotlivé nepříznivé vlivy postupně kombinovat.
Delší jízda může pomoci, ale není zázračným řešením
Co tedy dělat, pokud už diesel vlastníte a většinu jeho provozu tvoří krátké přesuny? Rozhodně není nutné okamžitě hledat kupce. Mnohem důležitější je přizpůsobit způsob používání a údržby automobilu jeho skutečnému zatížení.
Jedním ze základních doporučení je dopřát vozu pravidelně delší souvislou jízdu. Při ní má motor větší šanci dosáhnout vhodných teplot a emisní systém může získat příznivější podmínky k dokončení regenerace.
Často se uvádí přibližně 20 až 30 minut plynulé jízdy alespoň jednou týdně. Takové doporučení však nelze považovat za univerzální návod, který bude spolehlivě fungovat u každého automobilu.
Některé modely mohou potřebovat odlišné provozní podmínky. Roli hraje například teplota výfukových plynů, otáčky motoru, jeho zatížení nebo aktuální stav filtru.
Řidič by se proto měl v první řadě řídit pokyny výrobce. Pokud automobil signalizuje potřebu regenerace nebo problém s filtrem pevných částic, je vhodné postupovat podle návodu k obsluze.
Stejně důležité je uvědomit si, že vyšší rychlost nebo agresivní jízda nejsou automaticky lepším řešením. Úmyslné vytáčení studeného motoru do vysokých otáček mu může naopak škodit.
Smyslem delší jízdy není motor zbytečně trápit, ale umožnit mu pracovat dostatečně dlouho v přiměřeném zatížení a za vhodných provozních teplot.
Pokud už je DPF výrazně zanesený nebo automobil vykazuje závažnější závadu, samotná delší cesta nemusí pomoci. V některých případech může být naopak nutná odborná diagnostika ještě před další jízdou.
Nezapomínejte na olej. Předepsaný interval nemusí být vždy ideální
Majitelé dieselových automobilů by měli věnovat zvýšenou pozornost také pravidelné údržbě. Základem je používání motorového oleje odpovídajícího specifikaci výrobce a dodržování předepsaných servisních intervalů. Jenže u automobilu, který tráví většinu času v městských kolonách a na krátkých cestách, mohou být provozní podmínky výrazně náročnější než u vozu používaného převážně na dálkových trasách.
Někteří výrobci proto rozlišují běžný a ztížený provoz. Právě časté studené starty, krátké vzdálenosti nebo dlouhé popojíždění mohou patřit mezi situace, pro které je předepsán odlišný servisní režim.
Vyplatí se tedy ověřit, zda automobil nevyžaduje častější výměny oleje, než jaké by připadaly v úvahu při méně náročném používání.
Důležité je rovněž průběžně kontrolovat jeho hladinu. Pokud začne neobvykle stoupat, výrazně zapáchá po palivu nebo překročí maximální povolenou hodnotu, není vhodné problém odkládat.
Stejnou pozornost si zaslouží také kontrolky motoru a emisního systému. Ignorování prvních příznaků totiž může způsobit, že původně menší závada postupně přeroste v podstatně dražší opravu.
Motor není vhodné zahřívat dlouhým stáním na volnoběh. Ve většině běžných situací je účinnější po nastartování vyjet a pokračovat klidným tempem, bez zbytečně vysokých otáček a velkého zatížení, dokud se agregát dostatečně nezahřeje.
Kdo jezdí jen po městě, měl by zvážit jiný pohon
Přestože moderní diesel dokáže být mimořádně úsporný, jeho koupě nedává automaticky smysl každému řidiči.
Typickým příkladem je člověk, který bydlí tři kilometry od zaměstnání, většinu nákupů vyřizuje v okolí domova a na delší cestu vyráží jen několikrát do roka.
V takovém případě může být vhodnější automobil s benzinovým motorem. Ten samozřejmě také trpí opakovanými studenými starty a krátkými jízdami, ale zpravidla není zatížen stejnými požadavky na regeneraci dieselového filtru pevných částic.
Zajímavou alternativou mohou být také klasické hybridy, které dokážou zejména v městském provozu využívat elektromotor a omezovat spotřebu paliva.
Při pomalém popojíždění mohou některé úseky absolvovat pouze na elektřinu, případně spalovací motor vypínat ve chvílích, kdy jeho provoz není potřeba. Konkrétní přínos však závisí na konstrukci hybridního systému a charakteru provozu.
Další možnost představují elektromobily. Ty nemají spalovací motor, turbodmychadlo ani dieselový filtr pevných částic, takže u nich podobné problémy s regenerací DPF nebo ředěním motorového oleje odpadají.
To však neznamená, že elektromobil musí být pro každého automaticky nejlepší volbou. Významnou roli hraje pořizovací cena, možnost domácího či veřejného nabíjení a celkový způsob používání vozu. Zásadním kritériem by každopádně měl být roční nájezd a především charakter absolvovaných cest.
Pokud někdo každý rok ujede několik desítek tisíc kilometrů převážně po dálnicích a silnicích mimo město, může být diesel stále velmi dobrou volbou. Nízká spotřeba a vysoký točivý moment se při takovém využití dokážou projevit naplno.
Jestliže však automobil tráví prakticky celý život na několikakilometrových trasách, jeho majitel nemusí výhody naftového pohonu vůbec využít. Naopak může častěji řešit náklady spojené s údržbou a emisními systémy.
Diesel s 50 tisíci kilometry může být v horším stavu než auto se 150 tisíci
Způsob používání automobilu by měl zajímat také každého, kdo se chystá koupit ojetý diesel. Nízký počet najetých kilometrů bývá při prodeji jedním z hlavních argumentů. Jenže právě u moderních naftových motorů nemusí být malý nájezd automatickou výhodou.
Představte si dva stejně staré automobily. Jeden má na počítadle 50 000 kilometrů, které nasbíral především při každodenních krátkých cestách po městě. Druhý absolvoval 150 000 kilometrů, většinou však šlo o delší přesuny po dálnicích a okresních silnicích.
Pokud oba dostávaly odpovídající servisní péči, vůbec není vyloučené, že druhý automobil bude mít motor i emisní systém v lepším technickém stavu.
Samotný počet kilometrů totiž nevypovídá o tom, kolikrát byl motor startován za studena, jak často se přerušovala regenerace DPF nebo kolik času strávil provozem při nízkých teplotách.
Stejně tak z něj nelze poznat, zda předchozí majitel dodržoval předepsanou údržbu, kontroloval hladinu oleje nebo včas řešil případné závady.
Při výběru ojetého dieselu se proto vyplatí zajímat nejen o servisní historii, ale také o způsob jeho předchozího používání. Důležitý může být stav filtru pevných částic, funkčnost systému EGR a výsledky odborné diagnostiky.
Automobil s vyšším nájezdem, který pravidelně absolvoval dlouhé trasy a dostával kvalitní údržbu, může představovat rozumnější koupi než zdánlivě zachovalý vůz s nízkým počtem kilometrů, ale nevhodným způsobem provozu.
Nízká spotřeba sama o sobě nezaručuje levný provoz
Naftové motory si svou popularitu nezískaly náhodou. Dokážou nabídnout velmi příznivou spotřebu, dostatek síly v nízkých otáčkách a při správném zacházení také dlouhou životnost. Tyto přednosti ale nejlépe vyniknou tehdy, když automobil pracuje v odpovídajících podmínkách.
Moderní diesel není ideálním řešením pro každého, kdo chce jednoduše ušetřit za palivo. Pokud jeho každodenní provoz tvoří především studené starty a několikaminutové přesuny, mohou se potenciální úspory postupně ztrácet kvůli zvýšenému opotřebení a nárokům na údržbu.
To samozřejmě neznamená, že se naftového automobilu musíte zbavit jen proto, že s ním občas zajedete do obchodu nebo absolvujete krátkou cestu po městě. Rozhodující je především dlouhodobý způsob používání.
Právě ten totiž může být pro životnost motoru důležitější než samotný údaj na počítadle kilometrů. Diesel, který pravidelně absolvuje dlouhé trasy, může bez větších potíží zvládnout velmi vysoký nájezd. Naopak automobil provozovaný téměř výhradně na krátkých vzdálenostech může vyžadovat nákladné opravy mnohem dříve.
Mohlo by vás zajímat
Při výběru dalšího vozu proto není dobré posuzovat pouze tabulkovou spotřebu nebo pořizovací cenu. Stejně důležité je zamyslet se nad tím, kde a jak často budete jezdit. Právě správná volba pohonu a odpovídající údržba totiž mohou v dlouhodobém horizontu ušetřit mnohem více peněz než několik desetin litru paliva na každých sto kilometrů.
