Čínské automobilky lákají evropské zákazníky na bohatou výbavu, moderní technologie a ceny, kterým tradiční výrobci často nedokážou konkurovat. Jenže právě technologická vyspělost současných automobilů začíná vyvolávat stále vážnější otázky. Norská armáda totiž zjistila, že pronajaté čínské elektromobily uchovávaly záběry vojáků, jejich pohybu, a dokonce i přístupových kódů do vojenských objektů. Případ otevřel nepříjemnou debatu o tom, kolik informací o nás moderní auta shromažďují a kdo k nim může mít přístup.
Ještě před několika lety většina evropských motoristů pohlížela na čínské automobily s určitou nedůvěrou. Dnes je situace úplně jiná. Značky z Číny se stále výrazněji prosazují na evropských silnicích a jejich úspěch už nelze považovat za krátkodobý výstřelek. Podle údajů společnosti Schmidt Automotive Research překročil jejich podíl na západoevropském trhu za prvních osm měsíců roku 2026 hranici deseti procent.
Důvod tohoto růstu není nijak složitý. Čínští výrobci dokážou zákazníkům nabídnout automobily s výkonnými pohonnými jednotkami, atraktivním designem a mimořádně bohatou technologickou výbavou. Za částky, za které evropské značky často prodávají relativně obyčejně vybavené modely, dostanou zákazníci velké displeje, propracované multimediální systémy, elektricky nastavitelná sedadla nebo rozsáhlou nabídku jízdních asistentů.
Mohlo by vás zajímat
Zatímco zavedené automobilky řeší vysoké výrobní náklady a nákladný vývoj nových technologií, jejich čínští konkurenti získávají další zákazníky. Moderní automobil však už dávno není pouze dopravním prostředkem. Stal se z něj počítač na kolech, který shromažďuje obrovské množství informací. A právě tato skutečnost může představovat mnohem větší problém, než si většina majitelů uvědomuje.
Moderní auta vědí o svých majitelích víc, než by se mohlo zdát
Dnešní automobily jsou doslova prošpikované elektronikou. Kamery sledují prostor před vozidlem i za ním, radary vyhodnocují okolní provoz a navigační systémy průběžně pracují s informacemi o poloze. K tomu se přidávají mikrofony, senzory sledující řidiče a stále častěji také internetové připojení umožňující komunikaci s externími servery.
Většina těchto technologií má samozřejmě své opodstatnění. Pomáhají předcházet nehodám, usnadňují parkování, zvyšují pohodlí a umožňují vzdálenou diagnostiku. Problém nastává ve chvíli, kdy automobil začne uchovávat také údaje, jejichž shromažďování si řidič vůbec neuvědomuje.
Z informací uložených ve vozidle lze za určitých okolností zjistit, kudy se pohybovalo, kde zastavovalo nebo jaké osoby převáželo. Pokud systém ukládá také obrazové či zvukové záznamy, množství potenciálně citlivých informací ještě výrazně narůstá.
Z běžné technické funkce se tak může stát bezpečnostní riziko. A nejde pouze o hypotetický scénář, který by se mohl někdy v budoucnu odehrát. Velmi nepříjemnou zkušenost s podobnými technologiemi mají nyní přímo norské ozbrojené síly.
Norská armáda zjistila, že pronajaté elektromobily uchovávaly citlivé záznamy
Během vojenského cvičení v oblasti Osla používali norští vojáci automobily pronajaté prostřednictvím společnosti Hertz. Součástí vozového parku byly také nejméně dva elektromobily značky Deepal, za kterou stojí čínský automobilový koncern Changan. Ten patří mezi významné výrobce automobilů a spolupracuje například s japonskou Mazdou.
Vojáci původně potřebovali běžné dopravní prostředky pro přepravu personálu a zajištění každodenních činností. Při používání automobilů však narazili na něco, co vyvolalo značné znepokojení.
Ukázalo se totiž, že palubní systémy uchovávaly videozáznamy pořízené během vojenského cvičení. Na záběrech bylo možné rozpoznat jednotlivé vojáky, sledovat jejich nástupy a výstupy z vozidel nebo zjistit, na jakých místech se automobily pohybovaly a jak dlouho tam zůstávaly.
Ještě závažnější bylo zjištění, že záznamy zachycovaly také bezpečnostní kódy používané při otevírání bran a vstupů do vojenských objektů. Informace, které mají zůstat přístupné pouze oprávněným osobám, se tak ocitly v paměti běžných automobilů z půjčovny.
Pro armádu představuje podobná situace zásadní problém. Znalost pohybu vojenského personálu, způsobu zabezpečení objektů nebo přístupových údajů může být mimořádně cenná pro případného protivníka. V tomto případě přitom nebylo nutné instalovat do automobilu žádné speciální sledovací zařízení. Citlivé informace zachytily technologie, které byly jeho běžnou součástí.
Kam se záznamy dostaly? Na nejdůležitější otázku zatím nikdo nezná odpověď
Na celý problém upozornil norský poručík Fredrik Blanck, který se vojenského cvičení osobně účastnil. Podle jeho vyjádření vojáci objevili uložené záznamy přímo v palubních systémech pronajatých automobilů.
Po odhalení byly příslušné soubory z vozidel odstraněny. Tím se však nepodařilo vyřešit nejdůležitější otázku, zda se jejich kopie nenacházejí také někde jinde.
Moderní automobily totiž mohou prostřednictvím vestavěných komunikačních modulů odesílat různé provozní informace na vzdálené servery. Přenos dat může sloužit například aktualizacím softwaru, diagnostice závad nebo poskytování dalších služeb. Samotná existence internetového připojení ovšem ještě neznamená, že vozidlo automaticky odesílá veškeré pořízené záznamy.
V norském případě zatím nebylo prokázáno, že by se citlivé videozáznamy skutečně dostaly mimo vozidla, natož že by byly úmyslně předány čínským úřadům. Není však ani veřejně objasněno, zda existovaly jejich další kopie.
Právě tato nejistota vyvolává největší obavy. U vojenských vozidel totiž nemusí být problémem pouze prokázaný únik informací. Z bezpečnostního hlediska může být nepřijatelné už samotné riziko, že se citlivé údaje dostanou mimo kontrolu jejich oprávněného vlastníka.
Za pronájmem automobilů stojí společnost napojená na čínský koncern Geely
Případ je zajímavý také kvůli vlastnickým vztahům společností, které norské armádě automobily poskytly. Vozidla pocházela z nabídky autopůjčovny Hertz Norge, již provozuje společnost First Rent A Car Norway. Ta je prostřednictvím dalších firem propojena s čínským automobilovým gigantem Zhejiang Geely Holding Group.
Geely přitom rozhodně není žádným neznámým výrobcem, který by působil pouze na domácím trhu. Do jeho rozsáhlého portfolia patří například švédská automobilka Volvo, britský Lotus nebo čínská prémiová značka Zeekr. Koncern má navíc významné investice a obchodní vazby napříč světovým automobilovým průmyslem.
Pozornost vzbuzuje také jeho zakladatel Li Shufu, který působí v čínském politickém poradním orgánu. Pro některé bezpečnostní odborníky představuje spojení významného automobilového koncernu s čínskými politickými strukturami další důvod, proč věnovat otázce ochrany dat zvýšenou pozornost.
Je však důležité rozlišovat mezi vlastnictvím společnosti, původem automobilu a skutečným přístupem k jeho datům. Samotné kapitálové propojení totiž neprokazuje, že by mateřský koncern mohl automaticky sledovat všechna vozidla nebo získávat informace o jejich uživatelích. Volvo ostatně odmítlo, že by čínské vlastnictví samo o sobě představovalo bezpečnostní riziko, a upozornilo, že případné sdílení dat musí mít odpovídající právní základ.
Celá situace nicméně ukazuje, jak komplikovaný se automobilový průmysl v posledních letech stal. Jedna společnost automobil vyrábí, jiná vyvíjí jeho software, další dodává elektronické komponenty a úplně jiný subjekt zajišťuje jeho provoz nebo pronájem.
Pro běžného zákazníka je potom mimořádně obtížné zjistit, kdo konkrétně má k jednotlivým systémům přístup a jakým způsobem jsou získané informace zabezpečeny.
Evropské automobilky musí splňovat přísné požadavky na ochranu dat
Otázka kybernetické bezpečnosti navíc představuje další významnou výzvu pro evropské výrobce. Automobilky jako Volkswagen, BMW nebo Stellantis musí při vývoji a provozu vozidel respektovat rozsáhlé evropské předpisy týkající se ochrany osobních údajů a zabezpečení elektronických systémů.
Vývoj moderního automobilu proto dnes nespočívá pouze v konstrukci karoserie, podvozku a pohonných jednotek. Výrobci musí investovat značné prostředky také do softwaru, ochrany komunikace mezi jednotlivými řídicími jednotkami nebo zabezpečení vzdálených aktualizací.
Důležitou roli hraje rovněž způsob ukládání a zpracování informací získaných z vozidla. Evropská pravidla stanovují podmínky, za kterých lze osobní údaje shromažďovat, uchovávat a případně předávat mimo Evropskou unii. Neznamená to však, že by veškerá data musela bez výjimky zůstávat pouze na evropských serverech.
Čínské automobilky na evropském trhu podléhají příslušným evropským požadavkům také. Rozdíl spočívá mimo jiné v tom, že jejich mateřské společnosti současně působí v odlišném právním prostředí.
Čínská legislativa totiž stanovuje povinnosti spolupráce s tamními bezpečnostními a zpravodajskými institucemi. Právě možný střet těchto povinností s evropskými pravidly ochrany soukromí patří mezi důvody, proč se otázka původu automobilového softwaru dostává stále více do popředí.
Pro evropské výrobce jde zároveň o další nákladovou položku v době, kdy musejí čelit stále silnější cenové konkurenci. Zákazník totiž zpravidla na první pohled nepozná, kolik prostředků automobilka investovala do zabezpečení dat. Zato okamžitě vidí velikost displeje, nabídku výbavy nebo cenu uvedenou v konfigurátoru.
Čínské automobilky lákají nízkou cenou, zákazníci však řeší hlavně výbavu
Významnou výhodou čínských výrobců zůstává schopnost nabídnout mimořádně atraktivní poměr ceny a výbavy. Jejich automobily často disponují technologiemi, za které si tradiční evropské značky nechávají výrazně připlácet.
Velké dotykové displeje, soustavy kamer, propracované hlasové ovládání nebo pokročilé asistenční systémy se tak stávají stále běžnější součástí automobilů dostupných širší skupině zákazníků.
Jenže množství elektroniky samo o sobě ještě nevypovídá nic o její bezpečnosti. Automobil může nabízet působivou technologickou výbavu, a přesto nemusí být uživateli dostatečně jasné, jaké informace jednotlivé systémy shromažďují.
Právě tady se otevírá prostor pro nový druh konkurenčního boje. Zatímco dosud automobilky zdůrazňovaly zejména výkon, dojezd, spotřebu a komfort, stále důležitějším argumentem se může stát také důvěryhodnost jejich digitálního prostředí.
To platí nejen pro čínské vozy. Rizika spojená se shromažďováním dat se týkají prakticky všech moderních automobilů, které využívají rozsáhlé senzorové systémy a internetové připojení. Rozhodující proto není pouze země původu, ale především skutečné zabezpečení vozidla a transparentnost nakládání s informacemi.
Norská armáda uzavřela zakázku v hodnotě přes 800 milionů korun
Celý případ získává ještě větší význam při pohledu na finanční hodnotu příslušné zakázky. Norská armáda totiž v roce 2024 uzavřela rámcovou smlouvu na pronájem automobilů pro období od června 2024 do května 2028.
Maximální hodnota kontraktu dosahuje v přepočtu přibližně 805 milionů korun. Nejde tedy o několik náhodně pronajatých automobilů, ale o rozsáhlou zakázku, která má zajišťovat přepravu vojenského personálu v různých situacích.
Právě podobné kontrakty představují pro autopůjčovny a leasingové společnosti mimořádně důležitý zdroj příjmů. V případě armády, státních institucí nebo strategických podniků však cena a dostupnost vozidel nemohou být jedinými rozhodujícími kritérii.
Důležitou součástí výběru se musí stát také posouzení bezpečnostních rizik. Zatímco pro soukromého motoristu může být nepříjemné, pokud automobil uchovává informace o jeho pravidelných cestách, v případě vojáků nebo pracovníků citlivých institucí mohou mít podobné údaje podstatně závažnější důsledky.
Záznamy z kamer mohou odhalit pohyb personálu, způsob zabezpečení budov nebo pravidelné návštěvy určitých objektů. Informace, které samostatně nemusejí působit významně, mohou po vzájemném propojení vytvořit poměrně podrobný obraz o fungování konkrétní organizace.
Norský incident proto může vést k přehodnocení podmínek, za kterých budou státní instituce v budoucnu automobily pronajímat nebo nakupovat.
Polsko už čínským autům omezilo přístup do vojenských objektů
Zatímco v Norsku případ otevřel veřejnou debatu o bezpečnosti pronajatých vozidel, sousední evropské země již začaly přijímat konkrétní opatření.
Jedním z nejvýraznějších příkladů je Polsko. Tamní armáda v únoru 2026 rozhodla o omezení vjezdu automobilů vyrobených v Číně do chráněných vojenských prostor. Důvodem jsou především obavy z možného shromažďování citlivých informací prostřednictvím moderních palubních systémů.
Polští představitelé upozorňují zejména na kamery, mikrofony, lokalizační zařízení a další elektroniku, která může zaznamenávat okolí automobilu. Podobná technika by totiž mohla zachytit informace, jež by se za normálních okolností mimo zabezpečené vojenské objekty vůbec neměly dostat.
Opatření přitom nezohledňuje pouze výrobce automobilu. Bezpečnostní omezení se mohou vztahovat také na jiná vozidla vybavená obdobnými záznamovými systémy, pokud jejich funkce nelze odpovídajícím způsobem omezit nebo deaktivovat.
Polská armáda zároveň omezila možnost připojování služebních telefonů k multimediálním systémům čínských automobilů. Takové propojení totiž může za určitých okolností umožnit sdílení kontaktů, historie komunikace nebo dalších údajů uložených v mobilním zařízení.
Podobná omezení mohou začít zavádět také soukromé společnosti
Bezpečnostní opatření zaváděná armádami mohou v budoucnu ovlivnit také rozhodování velkých firem. Pro společnosti působící v energetice, bankovnictví, telekomunikacích nebo vývoji citlivých technologií totiž může představovat únik informací mimořádně závažný problém.
Představme si například služební automobil, který pravidelně přepravuje vedení velké společnosti. Jeho navigační systém může uchovávat historii navštívených míst a palubní elektronika může pracovat s údaji o připojených telefonech. Pokud automobil disponuje také záznamovými funkcemi, mohou vznikat další informace o jeho používání.
Samotné ukládání těchto údajů přitom nemusí znamenat porušení předpisů. Rozhodující je, zda jejich shromažďování probíhá transparentně, v souladu s příslušnými pravidly a s dostatečným zabezpečením.
Pro podniky, které pracují s obchodním tajemstvím nebo citlivými technologiemi, však může být i relativně malé riziko nepřijatelné.
Není proto vyloučeno, že některé společnosti začnou při výběru firemních automobilů požadovat podrobnější informace o původu softwaru, možnostech vzdáleného přístupu nebo způsobu ukládání dat.
Pokud by se podobné požadavky rozšířily, mohly by výrazně ovlivnit celý trh firemních vozových parků. Automobilky by totiž musely přesvědčit zákazníky nejen cenou a výbavou, ale také schopností zajistit dostatečnou ochranu informací.
To by mohlo zasáhnout i obchodní plány čínských výrobců, kteří v Evropě usilují o stále významnější postavení. Zároveň by však podobný vývoj vytvořil tlak na všechny ostatní značky, aby své systémy více otevřely nezávislé bezpečnostní kontrole.
Budoucnost automobilů nebude záviset jen na výkonu a dojezdu
Automobilový průmysl prochází proměnou, která je v mnoha ohledech zásadnější než samotný přechod od spalovacích motorů k elektromobilům. Stále větší část hodnoty moderního vozidla dnes představuje software, elektronika a schopnost komunikovat s okolním světem.
Zákazníci si zvykli, že automobil lze aktualizovat na dálku, ovládat mobilním telefonem nebo propojit s nejrůznějšími internetovými službami. Tyto možnosti přinášejí řadu výhod, současně však vytvářejí nové požadavky na zabezpečení.
Evropské regulační orgány proto mohou v dalších letech klást ještě větší důraz na kontrolu datových toků, odolnost palubních systémů a způsob, jakým výrobci přistupují k osobním údajům.
Významnou roli mohou sehrát také pravidla pro homologaci vozidel. Automobilky již musejí plnit požadavky týkající se kybernetické bezpečnosti a aktualizací softwaru. S dalším rozvojem digitálních funkcí však lze očekávat, že význam těchto pravidel ještě poroste.
Pro výrobce to znamená další investice, pro zákazníky by však důslednější ochrana dat mohla představovat důležitou výhodu. Do budoucna totiž nemusí být největším lákadlem počet displejů nebo množství elektronických funkcí, ale především jistota, že majitel automobilu má nad svými informacemi skutečnou kontrolu.
Skutečný luxus může znamenat také soukromí
Případ norské armády ukazuje, že digitalizace automobilů má i svou méně příjemnou stránku. Technologie, které usnadňují každodenní používání vozidla, totiž mohou při nevhodném nastavení nebo nedostatečném zabezpečení uchovávat informace, které by se do cizích rukou rozhodně dostat neměly.
Zároveň je důležité nepodléhat unáhleným závěrům. V norském případě bylo zjištěno ukládání citlivých záznamů, nikoli prokázaná špionáž nebo předávání údajů čínským bezpečnostním složkám. Rozdíl mezi těmito skutečnostmi je zásadní.
To však nic nemění na tom, že moderní automobily představují stále významnější součást digitálního prostředí svých majitelů. A stejně jako u mobilních telefonů nebo počítačů by mělo být samozřejmostí vědět, jaká data zařízení shromažďuje a kdo k nim může přistupovat.
Čínské elektromobily si získaly evropské zákazníky především díky výhodným cenám, atraktivní technice a mimořádně bohaté výbavě. Pokud si však chtějí na evropském trhu dlouhodobě vybudovat důvěru, bude stále důležitější také transparentnost jejich softwaru a ochrana soukromí.
Ostatně ani tradiční evropské automobilky se této otázce nevyhnou. Digitální bezpečnost se postupně stává stejně důležitou vlastností automobilu jako ochrana posádky při dopravní nehodě.
Mohlo by vás zajímat
A možná právě v tom spočívá jedna z největších změn, které motoristy v následujících letech čekají. Skutečně kvalitní automobil už nebude pouze dobře jezdit, nabídne pohodlí a ochrání posádku při nárazu. Bude muset také zaručit, že informace o svém majiteli nebude shromažďovat nebo předávat způsobem, o kterém řidič nemá ani tušení.
