Dvě stě tisíc kilometrů na tachometru dnes nemusí znamenat, že má automobil nejlepší roky dávno za sebou. Některé vozy dokážou bez větších komplikací sloužit ještě dlouhou dobu, zatímco jiné začínají svým majitelům připravovat jednu drahou opravu za druhou. Rozdíly mezi jednotlivými modely přitom nejsou vůbec malé. Rozsáhlé statistiky francouzských technických kontrol ukazují, která auta si i po vysokém kilometrovém nájezdu udržují dobrou kondici a u kterých je riziko neúspěchu na STK mimořádně vysoké. U nejproblematičtějších modelů neprojde kontrolou téměř každé druhé auto.
Pořízení nového automobilu představuje pro řadu domácností stále větší finanční zátěž. Ani situace na trhu ojetin není zrovna ideální, protože ceny zachovalých vozů zůstávají poměrně vysoko. Mnoho motoristů proto raději pokračuje v provozu svého dosavadního auta, přestože už má na tachometru dvě stě nebo tři sta tisíc kilometrů.
Samotný počet ujetých kilometrů ovšem není automatickým rozsudkem smrti. Velkou roli hraje konstrukce automobilu, kvalita jednotlivých komponentů, způsob používání a samozřejmě také pravidelná údržba. Zatímco některé modely zvládají vysoké nájezdy překvapivě dobře, jiné se s přibývajícím věkem dostávají do stále větších technických problémů.
Poměrně zajímavý pohled na tuto problematiku nabízejí údaje francouzského technického orgánu UTAC. Ten zpracoval výsledky 3,9 milionu automobilů, které v roce 2025 absolvovaly technickou kontrolu. Do porovnání byly zahrnuty pouze modely s nejméně 5 000 provedenými kontrolami, aby výsledky neovlivňovaly vozy zastoupené jen několika jednotlivými kusy.
Mohlo by vás zajímat
Právě u automobilů s nájezdem přes 200 000 kilometrů jsou rozdíly mezi jednotlivými modely mimořádně výrazné.
Největší problémy mají starší Alfy Romeo. Špatně dopadly také některé francouzské vozy
Na samotném konci hodnocení skončily modely Alfa Romeo 147 a Alfa Romeo GT. Oba automobily sdílejí část technického základu a ve statistice vykázaly neúspěšnost 45,63 procenta. To znamená, že technickou kontrolou neprošlo téměř každé druhé prověřované vozidlo.
Mezi problematické oblasti těchto automobilů patří zejména stav podvozkových komponentů, karoserie a také emisního systému. Právě závady související s emisemi mohou být u starších automobilů velmi nepříjemné, protože jejich odstranění někdy vyžaduje poměrně nákladné opravy.
Jen o něco lépe dopadl Peugeot 106, u kterého podíl neúspěšných kontrol dosáhl 42,94 procenta. Následoval Renault Clio první generace s hodnotou 41,6 procenta a Opel Meriva první generace, jehož neúspěšnost činila 41,22 procenta.
V první desítce se objevují také další kdysi velmi rozšířené malé automobily. Například Citroën Saxo, Renault Twingo první generace nebo Volkswagen Polo. Nechybí ani Opel Astra druhé generace, větší Citroën C5 či první Dacia Logan.
U některých z těchto vozů je ovšem důležité zohlednit jejich stáří. Například Peugeot 106 nebo Citroën Saxo patří ke konstrukčně starším automobilům, které mohou mít za sebou několik desetiletí provozu. Výsledek proto nemusí vypovídat pouze o kvalitě samotného modelu, ale také o stáří konkrétních exemplářů, způsobu jejich údržby a celkovém opotřebení.
Deset ojetin s nejvyšší neúspěšností na technické kontrole
| Model | Neúspěšnost na STK |
|---|---|
| Alfa Romeo 147 a GT | 45,63 % |
| Peugeot 106 | 42,94 % |
| Renault Clio I | 41,60 % |
| Opel Meriva I | 41,22 % |
| Volkswagen Polo | 40,77 % |
| Citroën Saxo | 40,52 % |
| Renault Twingo I | 40,27 % |
| Opel Astra II | 40,26 % |
| Citroën C5 I | 40,22 % |
| Dacia Logan I | 40,08 % |
Z výsledků je patrné, že vysoký kilometrový nájezd dokáže pořádně prověřit i automobily, které byly v době svého uvedení na trh považovány za poměrně jednoduché a nenáročné.
Zároveň ale nelze automaticky tvrdit, že každé auto z uvedené desítky představuje špatnou koupi. Dobře udržovaný exemplář s doloženou servisní historií může být v lepším stavu než zanedbaný vůz, který se v žebříčku umístil podstatně příznivěji.
Audi Q5 překvapilo. I s vysokým nájezdem patří mezi nejlepší
Na opačné straně statistiky najdeme automobily, které si při technických kontrolách vedly výrazně lépe. A zatímco mezi nejproblematičtějšími modely dominují především starší malé vozy, v této skupině mají silné zastoupení prémiové značky.
Nejúspěšnějším automobilem se stalo Audi Q5 první generace. U vozů s nájezdem přes 200 000 kilometrů dosáhla míra neúspěšnosti pouhých 15,13 procenta. Technickou kontrolou tak úspěšně prošlo 84,87 procenta prověřovaných exemplářů.
Velmi těsně za ním skončilo Volvo XC60 první generace, u kterého kontrolou neprošlo 15,24 procenta automobilů. Dobrou kondici prokázalo také Audi A3 třetí generace s neúspěšností 16,54 procenta a Volkswagen Golf sedmé generace, jenž dosáhl hodnoty 16,75 procenta.
Výrazné zastoupení má především BMW. Mezi desítku nejlépe hodnocených automobilů se dostaly hned čtyři modelové řady této značky. Konkrétně jde o řadu 3 šesté generace, řadu 5 šesté generace, řadu 1 druhé generace a SUV X5 druhé generace.
Dobré výsledky zaznamenaly také Mercedes Benz třídy E čtvrté generace a Toyota Land Cruiser třetí generace.
Deset automobilů, které po 200 000 km zvládají STK nejlépe
| Model | Neúspěšnost na STK |
|---|---|
| Audi Q5 I | 15,13 % |
| Volvo XC60 I | 15,24 % |
| Audi A3 III | 16,54 % |
| Volkswagen Golf VII | 16,75 % |
| BMW řady 3 VI | 16,94 % |
| BMW řady 5 VI | 17,01 % |
| BMW řady 1 II | 17,97 % |
| Mercedes Benz třídy E IV | 18,10 % |
| Toyota Land Cruiser III | 18,27 % |
| BMW X5 II | 18,36 % |
Při pohledu na výsledky zaujme také skutečnost, že mezi deseti nejúspěšnějšími modely nenajdeme jediného zástupce francouzských automobilek. Naopak německé prémiové značky mají v této kategorii velmi silné postavení.
Ani to však automaticky neznamená, že dražší automobil musí být spolehlivější nebo levnější na provoz. Majitelé prémiových vozů mohou do pravidelného servisu investovat vyšší částky a udržovat auta v lepší kondici. Významnou roli mohou hrát rovněž rozdíly ve stáří vozidel, jejich předchozím využití nebo skladbě motorizací.
Statistiky technických kontrol navíc sledují především technický stav automobilu v okamžiku prohlídky. Neříkají tedy, kolikrát musel majitel během předchozích let navštívit servis ani kolik peněz za opravy utratil.
Dvě stě tisíc kilometrů nemusí být problém. Rozhoduje skutečný stav auta
Co si z těchto výsledků odnést při výběru ojetého automobilu? Především to, že údaj na tachometru by neměl být jediným kritériem při rozhodování o koupi.
Automobil s nájezdem 230 000 kilometrů, pravidelně měněným olejem, doloženými opravami a zdravým podvozkem může být podstatně rozumnější volbou než vůz se 140 000 kilometry, který několik let nedostával potřebnou údržbu.
U starších automobilů se vyplatí věnovat zvýšenou pozornost korozi nosných částí karoserie, vůlím v zavěšení kol, účinnosti brzdové soustavy, únikům provozních kapalin a technickému stavu motoru. Důležitá je také funkčnost emisního systému, protože právě závady související s emisemi mohou znamenat komplikace při technické kontrole.
Samostatnou kapitolou jsou náklady na případné opravy. Přestože například starší prémiové SUV může ve statistikách STK dosahovat výborných výsledků, výměna jeho podvozkových komponentů, automatické převodovky nebo některých elektronických systémů může být podstatně dražší než u jednoduchého malého hatchbacku.
Francouzské výsledky tak představují především užitečné vodítko při výběru ojetiny. Ukazují, u kterých modelů se po překročení hranice 200 000 kilometrů častěji objevují závady natolik závažné, že mohou znamenat neúspěch na technické kontrole.
Mohlo by vás zajímat
Rozdíl mezi nejhorším a nejlepším automobilem přitom přesahuje 30 procentních bodů. To je natolik výrazný rozdíl, že se vyplatí věnovat mu pozornost. Konečné rozhodnutí o koupi by ale vždy měla předcházet důkladná kontrola konkrétního vozu, ideálně v nezávislém servisu. Právě skutečný technický stav a historie údržby totiž rozhodují o tom, zda bude ojetina ještě několik let spolehlivě sloužit, nebo se promění v nekonečný zdroj nečekaných výdajů.
