Únava z horka jako jedno promile v krvi. Pokud přehlédnete tyto příznaky, tvrdě dopadnete
Zdá se, že léto vtrhlo do Česka o něco dříve. A rovnou s velmi vysokými teplotami. Ty se negativně projevují na tom, jak řídíme, jak se za volantem cítíme a jak rychle se unavíme. Mikrospánek přitom může přijít během několika málo sekund.
Dlouhodobě vysoké teploty negativně ovlivňují výkon motoristů. A nejen jich. Neblahý vliv mají také na chování cyklistů i chodců. Účastníci silničního provozu mívají problém s udržením potřebné koncentrace, pomaleji reagují a snadněji se unaví. Lidé bývají podrážděnější a méně trpěliví.
Podle Romana Budského z Platformy VIZE 0 se na silnicích pohybuje velké množství pomaleji a hůře reagujících lidí, kteří bývají nervóznější a náchylnější k rizikovému i agresivnímu jednání. Prosluněné letní počasí navíc vyláká na silnice větší počet cyklistů a motocyklistů, což s sebou nese i zvýšené riziko vážných dopravních nehod.
Únava může být stejně nebezpečná jako alkohol
Vysoké teploty často panují také v noci, což má negativní dopad na kvalitu spánku. Ráno pak na silnice vyrážejí lidé, jejichž kondice rozhodně není optimální. Další den strávený v horku proto může snadno zvýšit úroveň únavy nejednoho účastníka silničního provozu nad kritickou mez.
Nepřehlédněte: Tvrdý zásah proti cyklistům. V Česku vás jedno pivo na kole finančně zruinuje
Libor Budina z Autoklubu České republiky upozorňuje, že vliv silné únavy je srovnatelný s působením alkoholu ve výši až jednoho promile v krvi. Pravděpodobnost, že řidič zaviní nehodu, přitom narůstá až sedminásobně.
Zvláště náchylní k chybnému jednání pod vlivem únavy z horka jsou mladí lidé ve věku do 25 let, dále lidé trpící poruchami spánku a také ti, kteří pracují na směny. Únava se negativně podepisuje i na výkonech profesionálních a dálkových řidičů.
Zvýšené riziko vzniku nehody vlivem únavy hrozí v hlubokých nočních hodinách, konkrétně mezi druhou a pátou hodinou ranní. Únava však může udeřit také během dne, nejčastěji mezi třináctou a patnáctou hodinou.
Mikrospánek trvá jen pár sekund, následky mohou být fatální
Mikrospánek je fenomén trvající zhruba 3 až 15 sekund, během nichž člověk nevnímá žádné vnější podněty. Zdaleka přitom nejde o tak vzácný jev, jak se obecně soudí. Podle britského ministerstva dopravy je mikrospánek příčinou až 20 procent dopravních nehod, ke kterým dojde při jednotvárné jízdě na hlavních silničních tazích. Ostatně není divu. Alarmujících 45 procent řidičů a 22 procent řidiček přiznalo, že někdy za volantem usnuli.
Mikrospánek zpravidla nepřichází zničehonic. Před jeho nástupem řidiči pociťují zvýšenou únavu, často i ospalost, a mají problémy s koncentrací. Klesají jim oční víčka a začínají ztrácet kontakt s realitou. Na vnější podněty reagují zpomaleně, hůře zpracovávají potřebné informace a obtížněji se orientují ve složitějších dopravních situacích. Řadu řidičů však bohužel tyto varovné příznaky od další jízdy neodradí.
Tři sekundy mohou znamenat desítky metrů bez kontroly
Zdřímnutí za volantem po dobu tří sekund při rychlosti 90 km/h znamená, že vozidlo jede bez řidiče celých 75 metrů. Během této vzdálenosti může vybočit do protisměru, kde protijedoucí řidič nebude mít příliš šancí těžkému střetu zabránit.
Stejně tak se může neřízený automobil vydat doprava a vyjet ze silnice. Taková situace v plné rychlosti rozhodně nemusí zůstat pro posádku bez závažných následků. Nemluvě o riziku střetu se stromem nebo jinou pevnou překážkou. Mikrospánek však může být smrtelně nebezpečný i na dálnici. Během 15 sekund při rychlosti 130 km/h projede neřízený vůz ohromujících 540 metrů.
Řidič musí rozpoznat varovné příznaky včas
Motoristé by měli po celou dobu jízdy sledovat sami sebe. Důvod je jednoduchý. Je potřeba včas zaregistrovat varovné příznaky únavy a ospalosti. Základem je usedat za volant v dobré duševní i fyzické kondici, dělat pravidelné přestávky a podle možností se při řízení střídat.
Podle Libora Budiny z Autoklubu České republiky se rozhodně nevyplatí spoléhat na to, že mikrospánek bude v případě zavinění nehody považován za polehčující okolnost. Právě naopak. Soudy vycházejí ze správného předpokladu, že nastupující únavu je schopen každý řidič včas rozpoznat a podle toho se zachovat. Problém by měli i ti, kteří trpí nespavostí nebo u kterých byla diagnostikována chronická spánková apnoe.
.« Peklo na sídlištích. Jediné špatné zaparkování může stát souseda život, hasiči bijí na poplach Dostupné a prostorné SUV na elektřinu: Test BYD ATTO 2 EV »
