Z fritézy do nádrže: Palivo z kuchyňského oleje šetří desítky tun CO2 jen na jedné mezinárodní lince. Elektrokamiony přibývají pomalu
Přestože jsou elektromobily žhavým trendem posledních let, v logistice zatím nesehrávají významnou roli. Jejich podíl byl v minulém roce v rámci EU jen přes 2 %. Dopravcům v přechodu na elektromobilitu brání nedostatečná infrastruktura, kratší dojezd a vysoké obstarávací náklady. Aktuálně nejefektivnějším řešením je tak využívání biopaliva, což může ušetřit desítky tun CO2 jen na jedné mezinárodní trase. Vyrábí se z použitého kuchyňského oleje.
Těžká nákladní vozidla, včetně kamionů a městských a dálkových autobusů produkují více než 25 % emisí skleníkových plynů ze silniční dopravy v EU, což činí přes 6 % z celkových emisí v Evropské unii. Podle Centra dopravního výzkumu bylo loni v zemích EU registrováno 7 516 nových nákladních elektromobilů, což znamená meziroční pokles o 4,6 %. „V České republice bylo loni registrováno 27 nových nákladních elektrických vozidel, historicky nejvíce,“ uvádí Lukáš Kadula z Centra dopravního výzkumu. Stále je to však poměrně málo. „I přes historicky rekordní počet registrací byla Česká republika v podílu nákladních elektromobilů až 20. mezi zeměmi EU, poslední ze zemí V4,“ dodává Kadula.
Elektromobilita zatím nestačí
Přestože trh s novými nákladními elektromobily byl v České republice v roce 2024 třináctý největší v EU, registrováno bylo pouze 27 nových nákladních elektromobilů, tedy meziročně o 17 více. Ministerstvo dopravy v rámci Programu Doprava 2021–2027 v Česku podporuje vznik pěti desítek dobíjecích stanic pro elektromobily, současná infrastruktura je totiž nedostačující.
Elektromobilita se aktuálně osvědčuje především v intralogistice a městské dopravě. „Elektromobily nejsou vhodné pro každého, s jednotlivými společnostmi individuálně konzultujeme jejich situaci. V blízké době budou dosahovat dojezdu až 600 km, to je realita, o které se dnes hovoří. Přechod na elektromobilitu nákladních vozidel je rozjetý vlak, který nezastavíme,“ vysvětluje zástupce společnosti Volvo Trucks Vladimír Myslík.
Z fritézy do nádrže
Řešením je podle dopravců HVO100. „Z našeho pohledu je nejlepším přechodným a krátkodobým řešením právě biopalivo HVO100, hlavně proto, že lze využít již existující infrastrukturu a vozidla,“ dodává Marián Budzel z Raben Logistics Czech & Slovakia. Spotřeba HVO100 je velmi podobná běžné naftě. Ve srovnání s běžnými fosilními palivy má ale potenciál snížit emise skleníkových plynů až o 85 %. V případě HVO, které je vyráběné z použitého kuchyňského oleje, dosahuje dokonce úspora emisí CO2 až 90 %. Kromě toho HVO100 produkuje méně pevných částic (PM) a oxidů dusíku (NOx), čímž zlepšuje kvalitu ovzduší. Pořizovací cena HVO100 je obecně vyšší než u nafty, a to o 25 % – 50 %, v závislosti na zemi.
Ušetřit lze desítky tun CO2 měsíčně jen na jedné lince
Pokud počítáme s tím, že emise CO2 u nafty jsou 2,637 kg/l a spotřeba plně naloženého kamionu (35 tun) je v průměru 35 l/100 km, můžeme konstatovat, že takový kamion emituje 92,295 kg CO2 na 100 km. „Při přepravě zboží například z rokycanského eurohubu do Welsu v Rakousku, což je přibližně 260 km, jeden kamion emituje téměř 240 kg CO2,“ vysvětluje Jakub Trnka, generální ředitel Raben Logistics Czech & Slovakia. Jedná se však pouze o příklad, protože společnost má denní linky do všech evropských zemí a hustou síť vlastních poboček v rámci celé EU. Pro představu – přeprava zboží z Česka do Německa je realizována do 24 hodin.
Biopalivo HVO100 emituje o 85 % méně CO2, tedy 0,395 kg CO2 na litr. „Pokud tankujeme výhradně biopalivo, plně naložený kamion emituje 13,825 kg CO2 na 100 km. To znamená, že na trase Rokycany – Wels v Rakousku vyprodukuje přibližně 36 kg CO2, což je o 204 kg méně než při standardní naftě,“ pokračuje Trnka. Při 10 kamionech denně na této trase může dojít ke snížení emisí CO2 o více než 2 tuny, a měsíčně tak můžeme hovořit o desítkách tun CO2, které kamiony díky biopalivu dokážou ušetřit jen na jedné mezinárodní lince.
Stát zatím biopalivo nepodporuje
Pomoci by mohla nižší spotřební daň na ekologická paliva. „Pořizovací cena HVO je v Česku o 15 až 20 % vyšší než u nafty, zatímco na Slovensku se v současnosti prodává přibližně o 50 % dráž. V Rakousku aktuálně prodáváme HVO jen o pár centů dráž než klasickou naftu, protože se na tento produkt nevztahuje spotřební daň,“ vysvětluje David Halász, Head of Alternative Fuels ze společnosti Eurowag.
Prosazuje se téma elektrokamionů, avšak realita je taková, že na silnicích každým dnem přibývají dieselové. „Každý den se v Evropě registruje přibližně tisícovka nových dieselových kamionů, což cestu k dekarbonizaci neulehčuje. Ovšem díky HVO100 může být i kamion s dieselovým pohonem skoro úplně uhlíkově neutrální. Obnovitelná nafta tak umožňuje odvětví komerční silniční dopravy rychle a nákladově efektivně snížit emise CO2,“ popisuje Matthias Maedge, viceprezident pro oblast dekarbonizace CRT v Eurowagu.
.« Kdy přezout, jaké pneumatiky zvolit a jak se o ně správně starat První jízda s nejdostupnějším elektromobilem Hyundai Inster: Překvapí dospělostí, technologií i velkým dojezdem »
