bmw-7-series-v16-manual-main

Mnichovská zrada aneb to nejlepší, co nám BMW neprodalo: BMW 767

20. 10. 2018 • Historie, Novinky, Zajímavosti

Jak jsme si ukázali v předešlých dílech, tak nám BMW celá léta odepírala libůstky, které bychom rádi viděli na silnici, ale bohužel se tak nestalo. Ve většině případů se jednalo o polozávodní stroje, které svou brutalitou rozpumpují srdce každého automobilového nadšence, ale ne vždy tomu bylo tak. BMW je luxusní značkou a tak si občas zaexperimentuje i na poli extrémně luxusních vozidel. Dokonalou ukázkou je prototyp sedmičkového BMW řady E32, který se nakonec ukázal moc ambiciózní i pro takového giganta, jakým je BMW

V roce 1987 zažívalo BMW pro mnohé zlatou éru a z jejich linek sjížděli dnes již legendární kousky jako trojková řada generace E30, nebo pětka E34 které dnes spousta skalních fanoušků bere jako svaté grály automobilky. Superluxusní E32 se jako první BMW dočkala aristokratické V12tky a vypadlo, že věci jdou dobře. Ale parta lidí ve vývoji BMW si řekla, že by to mohlo jít ještě lépe, že to chce něco, na co konkurence nebude schopná odpovědět a začal projekt „Goldfish“.

Po přibližně půlroce vývoje spatřil světlo světa monumentální šestnáctiválec vycházející z původního motoru M70. V podstatě se jednalo o dva spojené řadové osmiválce. Každý měl vlastní řídící jednotku a elektronicky řízenou škrtící klapku. Výsledné monstrum mělo objem 6,7 litru, dávalo 408 koní a monstrózních 637 Nm. Veškerá síla byla přenášena na zadní kola pomocí šestistupňové manuální (!) převodovky. Mastodont dokázal zrychlit na stovku pod šest vteřin a zastavil se až za 280 km/h.

Z dnešního hlediska jsou to hodnoty v této kategorii poměrně běžné, ale v roce 1987 to působilo jako čarodějnictví. Motor samotný je skutečně úchvatný, ale nesl sebou také jisté nevýhody. Jeho rozměry byly tak gigantické, že se pod kapotu nevešlo už nic jiného, a tak musela být celá chladící soustava přemístěna do kufru- od toho výdechy na zadních blatnících a víko kufru s žebrováním. Praktická část limuzíny tak trpěla, protože vlastně neexistoval kufr, ale cool faktor vyletěl na maximum- kdo z vašich kamarádů mohl říct, že má větší motor?

Do sériové výroby se „super sedmička“ nedostala, ale je to ukázkou, kam až mohla vést tvůrčí svoboda v době, která nebyl svázána hloupými emisními limity.

.

« »

MENU