Velké auto plné luxusu jezdí za 4 litry a v bazaru stojí půl milionu. Tohle je koupě roku
Evropská střední třída bývala kdysi plná elegantních sedanů a dlouhá léta patřila k nejdůležitějším segmentům trhu. Dnes je ale situace úplně jiná. Zákazníci dávají přednost praktičtějším a módněji působícím SUV, zatímco klasické tříprostorové vozy ustupují do pozadí. Výrobci na to reagují poměrně nekompromisně. Honda Accord z evropských showroomů zmizela, Ford nechává Mondeo dožít a budoucnost Volkswagenu Passat v tradiční podobě už také není zdaleka tak jistá, nemluvě o Arteonu. Právě v takové době se Toyota rozhodla vrátit na náš trh model Camry. Nabízí se tedy otázka, zda jde o promyšlený krok, nebo o odvážný pokus prorazit v segmentu, který už dávno není v kurzu. Dnes se navíc podíváme na zánovní exemplář z nabídky AAA Auto, protože Camry už začíná být vidět i mezi ojetinami a proti novému vozu dokáže nabídnout zajímavou cenovou výhodu.
Celosvětová hvězda, evropská rarita
Toyota Camry rozhodně není žádný okrajový model. Od roku 1982 se jí po světě prodalo přes 20 milionů kusů a i dnes si každoročně najde přibližně tři čtvrtě milionu zákazníků. Drtivá většina těchto prodejů ale připadá na Spojené státy, kde má Camry pověst univerzálně rozumného auta. Vypadá dostatečně reprezentativně, je pohodlná, cenově dostupná a hlavně mimořádně spolehlivá. Právě to z ní udělalo jeden z těch vozů, které si lidé kupují s vědomím, že s nimi bez potíží vydrží celé roky, možná i desetiletí.
Evropa se však mezitím vydala jiným směrem. Zatímco v Americe je sedan stále běžnou součástí každodenního provozu, na našem kontinentu si zákazníci zamilovali vyšší karoserie a robustnější image SUV. Toyota přesto usoudila, že i v takové atmosféře má Camry své místo. A právě to z ní dělá velmi zajímavé auto. Není to vůz, který by se snažil slepě následovat trendy. Naopak sází na tradiční hodnoty a na zákazníky, kteří stále vědí, co od auta chtějí.
Design, který má vlastní tvář
Po stránce vzhledu působí Camry jako typická moderní Toyota. Japonci se stále drží filozofie, že každý model má mít vlastní identitu, a to je dnes vlastně docela osvěžující. Zatímco některé značky se drží tak přísně sjednoceného stylu, že na ulici někdy váháte, jaký model právě projel kolem vás, Toyota si s jednotlivými auty stále vyhrává. Camry proto nepůsobí jako zvětšená Corolla ani jako sedanová verze jiného modelu. Má vlastní charakter a vlastní proporce.
Svou roli v tom hraje i technický základ sdílený s Lexusem ES. Díky tomu má Camry elegantní, téměř majestátní siluetu, která jí velmi sluší. Příď může být pro někoho trochu diskutabilní, hlavně kvůli obrovské masce chladiče, která dominuje celému výrazu vozu. Z některých úhlů to opravdu působí tak, jako by předek tvořila hlavně maska a až potom zbytek auta. Osobně nejsem příznivcem takto velkých čelních ploch, protože v nich vidím spíš snahu o efekt než skutečnou designovou propracovanost. Jakmile se ale na Camry podíváte z profilu nebo lehce zezadu, většina pochybností rychle zmizí.
Dlouhé převisy, ladné boční linky a velmi elegantně řešená zadní část dávají Camry noblesu, která v této třídě dnes rozhodně není samozřejmostí. Vedle tradičních rivalů, jako jsou Superb nebo Passat, působí Toyota jemněji, uhlazeněji a celkově sofistikovaněji. Snad jen zadní lampy už nevypadají tak moderně, jak by si zbytek vozu zasloužil, a trochu zamrzí i jen jedna koncovka výfuku. Obzvlášť když třeba RAV4 se stejným motorem nabízí koncovky dvě. Celkový dojem je ale i tak velmi povedený a Camry je bez debat auto, na které se člověk rád podívá.
Kabina plná klidu a starosvětského pohodlí
Interiér působí přesně tak, jak byste od Camry čekali. Nepřivítá vás futuristickým pojetím ani přemírou efektních displejů, ale spíš příjemnou, klidnou atmosférou. Ve světlém krémovém provedení má kabina až domácí útulnost a je vidět, že Toyota se snažila alespoň částečně přiblížit dojmu, který známe z příbuzného Lexusu ES. Samozřejmě nelze čekat stejnou úroveň zpracování nebo materiálů, protože cenová hladina je přece jen jiná, ale snaha vytvořit pocit většího luxusu je zřejmá.
Většina ploch je potažená kůží, do interiéru dobře zapadá i dekor imitující dřevo a Toyota tu skutečně dokáže navodit hodnotnější atmosféru než některé evropské alternativy. Zároveň se ale na několika místech připomene americký původ vozu a narazíte i na plasty, které už tak přesvědčivě nepůsobí. Nejvýrazněji je to patrné třeba na A sloupcích. Právě tady je vidět, že Camry není prémiový sedan, ale poctivě postavené mainstreamové auto s ambicí nabídnout pohodlí a solidnost.
Je také potřeba dodat, že milovníci nejnovějších technologií z ní nadšení nejspíš nebudou. Celé prostředí působí trochu staromódně. Najdete tu spoustu fyzických tlačítek, infotainment s grafikou, která už dnes nepůsobí úplně moderně, a klasický přístrojový štít s analogovými budíky doplněný jen menším barevným displejem palubního počítače. Na druhou stranu to vůbec nemusí být nevýhoda. Pro někoho je to naopak velké plus. Vše je přehledné, ovládání dává smysl a Camry se nesnaží komplikovat běžný život módními řešeními, která často vypadají lépe na prezentaci než v praxi. Nechybí navigace, tempomat ani bezdrátové nabíjení telefonu. Zkrátka tu najdete všechno podstatné, jen bez zbytečných kudrlinek.
Prostornost a komfort na prvním místě
Z hlediska prostoru nemám Camry v podstatě co vytknout. Z auta je velmi dobře vidět ven, ergonomie je bezproblémová a za volantem se rychle zabydlíte. Posaz je příjemný, jen sedák by mohl být o něco delší, aby lépe podepřel stehna na delších cestách. Menší výtku mám ke kapsám ve dveřích. Jsou spíš menší a navíc ne úplně prakticky řešené, protože jakmile do nich něco vložíte, za jízdy se k tomu kvůli noze řidiče nebo spolujezdce dostává poměrně obtížně. Naštěstí je mezi předními sedadly velký středový box, takže alespoň část odkládacích potřeb řeší. Jen velkou láhev si do interiéru neuložíte tak pohodlně, jak by se v dnešní době možná slušelo.
Zadní sedadla patří k hlavním přednostem Camry. Už samotné proporce auta napovídají, že se tu myslelo na pohodlí cestujících vzadu. Posunutý C sloupek a dlouhá linie střechy pomáhají vytvořit více prostoru nad hlavou, dlouhé zadní dveře usnadňují nastupování a samotná sedadla jsou opravdu mimořádně pohodlná. Jsou měkká, příjemně tvarovaná a člověk si tu velmi snadno představí i dlouhou cestu napříč Evropou.
Vrcholná verze výbavy navíc nabízí i něco navíc. V loketní opěrce zadních sedadel se nachází ovládací konzole, pomocí které lze elektricky nastavovat sedadla, ovládat sluneční clonu, třízónovou klimatizaci i audio systém. Právě takové detaily dávají najevo, že Camry míří i na zákazníky, kteří chtějí cestovat opravdu komfortně. Tahle výbava má ale i svou nevýhodu. U nejvyšší specifikace nelze zadní sedadla sklopit. Kufr tak zůstává odkázán na základních 525 litrů objemu, což není málo, jenže využitelnost omezuje menší vstupní otvor. A to je přesně ten typ kompromisu, který ke klasickým sedanům zkrátka patří.
Jediná motorizace, která dává smysl
Na českém trhu se Camry prodává pouze s jediným motorem, a tím je hybridní atmosférický čtyřválec o objemu 2,5 litru. Celá soustava nabízí výkon 160 kW a točivý moment 221 Nm. Na papíře to možná nepůsobí nijak oslnivě, zejména pokud vezmeme v úvahu, že auto váží lehce přes 1,6 tuny. Jenže v praxi je důležitější, jakým způsobem Camry se svým výkonem pracuje. Díky převodovce e CVT umí být pohonná soustava připravená podat maximum velmi pohotově, takže vůz nepůsobí těžkopádně ani líně.
Zrychlení na stovku se pohybuje lehce nad osmi sekundami, což je zhruba na úrovni Superbu s dvoulitrovým dieselem. Není to žádný atlet, ale pro běžné ježdění je dynamika naprosto dostatečná. U Camry navíc nejde o to, aby vás ohromila sprintem mezi semafory. Její největší zbraní je něco úplně jiného. Tím hlavním argumentem je spolehlivost. Hybridní ústrojí Toyoty patří dlouhodobě k tomu nejodolnějšímu, co si dnes můžete koupit, a jen těžko budete hledat pohon, který by měl lepší pověst z hlediska dlouhodobé životnosti a nízkých nároků na servis.
Hybrid, který pracuje s naprostou lehkostí
Na celkovém projevu je znát, že Toyota hybridní systémy vyvíjí už dlouhé roky. Všechno působí mimořádně uhlazeně a samozřejmě. Spalovací motor se připojuje téměř neznatelně, bez vibrací a bez rušivých momentů. Rozjezdy jsou krásně jemné a někdy si člověk skoro ani neuvědomí, že už se auto dalo do pohybu. Camry dokáže ujet i několik kilometrů čistě na elektřinu, ale hlavní smysl hybridu nespočívá v elektrické jízdě samotné. Důležitější je právě hladká spolupráce elektromotoru a atmosférického benzinového čtyřválce.
Tahle sehranost se velmi pozitivně promítá do spotřeby. Ve městě, kde mají hybridy obecně nejlepší podmínky, není problém jezdit mezi třemi a čtyřmi litry na sto kilometrů. Překvapivě dobře si ale Camry vede i na dálnici, kde ani při vyšších rychlostech spotřeba obvykle nepřekročí sedm litrů. Po týdnu testování se průměr ustálil na velmi příjemných 5,5 litru. A pro ty, kdo hledí i na emise, je tu ještě jeden důležitý údaj. Camry se i bez externího nabíjení drží pod hranicí 100 gramů CO2 na kilometr.
Klid, ticho a absolutní pohoda
Jízdní projev Camry lze ve stručnosti popsat jako mimořádně uklidňující. Není to auto, které by vás nutilo jezdit ostře nebo vyhledávat zatáčky jen pro radost z dynamiky. Kdo hledá sportovní sedan s výrazným charakterem, ten by měl zamířit jinam. Camry totiž sází na přesně opačné hodnoty. Její podvozek je měkký, klidný a velmi dobře filtruje nerovnosti, aniž by přitom vůz působil nejistě nebo přehnaně rozkolébaně.
Právě v tom je její síla. Dokáže nabídnout pohodlí, které vás neunaví ani po dlouhých hodinách za volantem, a současně si zachovává dostatek stability a jistoty. Celé naladění auta včetně pohonné soustavy bude vyhovovat hlavně klidnějším řidičům, ale upřímně řečeno právě tahle vyrovnanost má obrovské kouzlo. V Camry nemáte potřebu spěchat. Místo toho se prostě uvolníte, necháte auto plynout a cesta se promění v příjemný odpočinek. Je to přesně ten typ vozu, ve kterém po příjezdu nevystupujete unavení a otrávení, ale naopak svěží a v pohodě.
Velkou zásluhu na tom má i výborné odhlučnění. Kabina je příjemně tichá a auto si tak doslova říká o dlouhé přesuny. V době, kdy se i velká SUV snaží působit sportovně a výrobci soutěží, kdo nabídne ostřejší reakce a lepší čas na okruhu, působí Camry jako sympatické připomenutí toho, že auto může být především pohodlným a kultivovaným společníkem.
Auto pro lidi, kteří chtějí mít klid
Toyota Camry je klasický sedan střední třídy, který se nesnaží zalíbit každému. Nehoní se za nejnovějšími trendy, neoslňuje digitálními efekty a nesnaží se působit agresivněji, než jaká ve skutečnosti je. Místo toho nabízí to, co dnes začíná být vlastně docela vzácné. Normální, poctivé a velmi příjemné auto pro každodenní život. Auto pro lidi, kteří nechtějí před každou jízdou studovat nové menu v infotainmentu ani řešit rozmarnou elektroniku.
Camry je tichá, komfortní, úsporná a zároveň má všechny předpoklady k tomu, aby vydržela opravdu dlouho. Není ale univerzální volbou pro každého. Nejvíc ji ocení klidnější a vyzrálejší řidiči, kteří nehledají zábavu za každou cenu, ale spíš spolehlivého partnera pro běžný provoz i dlouhé cesty. V tom, kolik klidu a pohody dokáže nabídnout, je v tomto segmentu skoro výjimečná. A právě proto se s ní žije tak příjemně.
Ceníkové ceny nových vozů začínají těsně nad hranicí 900 tisíc korun, což rozhodně není málo. Na druhou stranu už základ bývá velmi dobře vybavený. Při pohledu do nabídky ojetýchh aut lze narazit i na ceny začínající lehce nad 500 tisíci. A v tu chvíli začíná Camry dávat ještě větší smysl.
Závěr
Toyota Camry je mezi sedany střední třídy tak trochu zenovým mistrem. Nepotřebuje na sebe upozorňovat okázalostí ani technickými efekty. Stačí jí ticho, komfort, úspornost a schopnost oddělit posádku od stresu okolního světa. U nás nejde o příliš běžnou volbu, což je vlastně škoda. Právě taková auta totiž připomínají, že řízení nemusí být vždy o spěchu, výkonu a dojmu, ale také o klidu, pohodě a každodenní bezstarostnosti.
« Automobilový trh čeká další útok. iCAUR chce ovládnout rychle rostoucí segment SUV ORLEN v Česku rozšiřuje síť ultrarychlého dobíjení, chce být jedničkou mezi čerpacími stanicemi »
