Nové auto jezdí za 2,2 litru na 100 km. Zázračná spotřeba má ale háček
Automobilka Geely se pochlubila výsledkem, který na první pohled působí téměř jako zázrak. Její hybridní sedan Emgrand měl během rekordní jízdy spotřebovat v průměru pouze 2,22 litru benzinu na 100 kilometrů. Výkon byl zapsán do Guinnessovy knihy rekordů a rychle se rozšířil do médií po celém světě.
Takto nízké číslo samozřejmě vyvolává otázku, zda se spalovací motory neposunuly na úroveň, při níž mohou bez větších problémů konkurovat elektromobilům. Jenže samotný údaj o spotřebě ještě neříká celý příběh. Když se na rekord podíváme podrobněji, ukáže se, že běžný řidič podobného výsledku téměř jistě nedosáhne.
O podmínkách rekordní jízdy toho mnoho nevíme
Geely uvedlo, že test proběhl na okružní dálnici na čínském ostrově Chaj nan. Automobilka však nezveřejnila všechny podrobnosti, které by byly pro objektivní posouzení výsledku důležité. Chybí například informace o přesné délce trasy, počtu ujetých okruhů nebo průměrné rychlosti.
Právě rychlost přitom hraje při měření spotřeby zásadní roli. Čím pomaleji a plynuleji automobil jede, tím menší odpor vzduchu musí překonávat a tím méně energie potřebuje k udržení pohybu.
Na dané silnici sice platí nejvyšší povolená rychlost 120 km/h, podle dostupných technických údajů se však Emgrand pravděpodobně pohyboval výrazně pomaleji. Kombinace udávané spotřeby a účinnosti pohonného systému naznačuje, že měl automobil k dispozici přibližně 9 kWh energie na 100 kilometrů.
S podobným množstvím energie zvládnou úsporné elektromobily obvykle jízdu rychlostí okolo 60 až 70 km/h. Je tedy pravděpodobné, že rekord nevznikl při běžném dálničním tempu, ale během velmi klidné a pečlivě optimalizované jízdy.
V každodenním provozu bude spotřeba podstatně vyšší
Samotná hodnota 2,22 litru na 100 kilometrů je skutečná a byla oficiálně ověřena. To však neznamená, že ji bude možné pravidelně dosahovat při cestách do práce, na dálnici nebo při jízdě v kopcovitém terénu.
Do běžné spotřeby se promítá množství okolností. Rozhoduje rychlost, provoz, počasí, teplota, zatížení vozu, používání klimatizace i profil silnice. Rekordní pokusy se naopak plánují tak, aby automobil pracoval v co nejvýhodnějších podmínkách.
Reálnější představu proto nabízejí oficiální údaje u příbuzných modelů. Samotný Emgrand Hybrid se zatím běžně neprodává, stejnou nebo podobnou hybridní techniku však využívají modely Geely Preface a Monjaro. Preface má podle metodiky WLTC spotřebu 3,98 litru na 100 kilometrů, zatímco větší Monjaro vykazuje 4,75 litru. Obě hodnoty jsou výrazně vyšší než rekordní údaj.
Ostatní hybridy na tom nejsou o mnoho hůře
Při porovnání s konkurencí už výsledek Geely nepůsobí tak převratně. Toyota Prius má ve Spojených státech podle metodiky EPA uváděnou spotřebu přibližně 4,1 litru na 100 kilometrů. Rozdíl mezi běžnou normovanou spotřebou hybridního Geely a zavedenými hybridy tedy není zásadní. Rekordní hodnota je spíše ukázkou toho, čeho lze dosáhnout při mimořádně úsporném stylu jízdy než důkazem výrazného technologického náskoku.
Zajímavé je také srovnání s jiným rekordem, kterého dosáhl zkušený řidič Wayne Gerdes. Ten v roce 2024 projel s Toyotou Prius trasu z Los Angeles do New Yorku s průměrnou spotřebou 2,52 litru na 100 kilometrů.
Prius zvládl náročnější podmínky
Na první pohled je výsledek Geely lepší přibližně o 12 procent. Oba rekordy však vznikly za zcela rozdílných okolností. Toyota Prius absolvovala cestu napříč Spojenými státy. Trasa vedla městským provozem, přes horské průsmyky v nadmořské výšce okolo 2 000 metrů i přes extrémně teplé Údolí smrti. Emgrand se naproti tomu pohyboval po okružní dálnici na ostrově, kde bylo možné lépe udržovat plynulé tempo. Přímé porovnání obou výsledků je proto problematické.
Rekord Toyoty může mít pro běžného motoristu dokonce vyšší vypovídací hodnotu, protože vznikl na skutečné dálkové trase s proměnlivým terénem a dopravou. Geely mělo proti tomu pravděpodobně mnohem lépe kontrolované podmínky.
Spalovací motor nepracuje neustále
Emgrand využívá klasický hybridní systém bez možnosti externího nabíjení. Baterie má kapacitu nižší než 2 kWh, takže nedokáže poskytovat energii na dlouhou vzdálenost jako u plug in hybridu. Podle údajů automobilky je během měření WLTC spalovací motor v činnosti pouze přibližně pětinu času. O pohyb se ve velké míře stará elektromotor, který může vůz samostatně pohánět až do rychlosti 66 km/h.
Malá baterie dokáže na začátku jízdy spotřebě pomoci, její energie se však rychle vyčerpá. Poté ji musí dobíjet spalovací motor a generátor. Při přeměně energie z benzinu na elektřinu a následně na pohyb vznikají určité ztráty.
Výhodou hybridního systému je především možnost udržovat spalovací motor co nejčastěji v oblasti jeho nejvyšší účinnosti. Motor tak nemusí přímo reagovat na každý pohyb plynového pedálu a může pracovat v režimu, který je z hlediska spotřeby výhodnější.
Geely se chlubí mimořádnou účinností motoru
Jedním z nejzajímavějších technických údajů je tepelná účinnost 48,41 procenta. Ta vyjadřuje, jak velkou část energie obsažené v palivu dokáže motor přeměnit na užitečnou práci. U benzinového motoru pro osobní automobil jde o mimořádně vysokou hodnotu. Právě tento údaj je z technického hlediska důležitější než samotný rekord spotřeby. Geely spojuje vysokou efektivitu pohonného systému také s využitím umělé inteligence. Je však nutné rozlišovat mezi konstrukcí motoru a řízením celého hybridního ústrojí.
Samotná mechanická účinnost vzniká především vhodnou konstrukcí spalovacího motoru, například využitím Atkinsonova nebo Millerova pracovního cyklu. Umělá inteligence nemění fyzikální vlastnosti motoru, může ale řídit tok energie a rozhodovat, kdy má pracovat spalovací jednotka, elektromotor nebo generátor. Díky tomu může systém častěji držet motor v otáčkách a zatížení, při nichž dosahuje nejvyšší účinnosti.
Podobné rekordy nejsou žádnou novinkou
Automobilky se rekordně nízkou spotřebou chlubí už desítky let. Jedním z nejznámějších příkladů je Audi 100 s motorem TDI, které v roce 1989 dosáhlo ověřené spotřeby 1,76 litru nafty na 100 kilometrů.
Sériový automobil přitom podle tehdejších norem spotřebovával přibližně pět až šest litrů. Rozdíl mezi rekordní jízdou a běžným provozem byl tedy ještě výraznější než v případě současného Geely. Výsledek Audi se sice do Guinnessovy knihy rekordů nezapsal, dobře však ukazuje, že extrémně nízká čísla nemusí odpovídat každodenní realitě. Rekordní jízdy jsou především demonstrací technických možností a marketingovým nástrojem. Výrobci díky nim mohou ukázat, jak úsporný jejich pohon dokáže být v ideálních podmínkách.
Reálná spotřeba bude kolem čtyř až pěti litrů
Řidič, který se s hybridním vozem vydá na běžnou cestu, musí počítat s mnohem proměnlivějšími podmínkami. Na trase se střídají kopce, města, kolony, uzavírky, zrychlování i brzdění. Stačí si představit cestu po dálnici mezi Bratislavou a Košicemi. Provoz se průběžně mění, silnice vede různorodým terénem a konstantní rychlost není možné udržet po celou dobu.
U podobně velkých hybridních automobilů je proto realistická spotřeba přibližně čtyři až pět litrů na 100 kilometrů. Takových hodnot běžně dosahují také majitelé Toyoty Prius a dalších úsporných hybridních modelů. Stále jde o velmi dobrý výsledek. Hodnota 2,22 litru však působí v reklamních materiálech mnohem působivěji, přestože s běžným provozem má společného jen málo.
.« Ojetina s DSG? Tato tři čísla prozradí, zda je to poklad, nebo časovaná bomba
