Pravda o palivech: Nebezpečné mýty, kterým řidiči slepě věří a hazardují se svým autem
Bio-složky škodí, na západě tankují kvalitnější paliva, ve starých autech aditivovaná paliva nefungují… Mýtů kolem složení a účinků paliv existuje mnoho a jejich dopady mohou být pro auta těch, kteří jim věří škodlivé. Pojďme tyto mýty uvést na pravou míru.
Bio-složky v palivech jsou škodlivé. Zanášejí vstřikovací soustavu, opotřebovávají ji a snižují účinnost motoru
Obavy z přítomnosti bio-složek v palivech nejsou na místě, je to spíše naopak. Každé palivo musí splnit základní kvalitativní kritéria, která stanovila EU pro benzín i naftu a která jsou pravidelně kontrolována. „Bio-složky naopak dokážou vlastnosti paliva zlepšit. Například díky nim má palivo vyšší oktanové číslo (benzín) nebo lepší mazavost (nafta). Bio-složka má čisticí účinek v jeho klíčových částech a v neposlední řadě snižuje emise,“ říká Markéta Jakoubková.
Aditiva hlavně zvyšují výkon motoru
Jedním z úkolů aditiv je udržovat motor bez karbonových usazenin, které vznikají při hoření paliva ve válcích motoru, mazat ho a chránit před nadměrným třením. Právě usazeniny způsobují, že výkon motoru postupným zanášením klesá. Už při prvním natankování prémiového paliva startuje proces čištění klíčových částí motoru. Doba, za kterou je motor úplně vyčištěný, záleží na jeho stavu, stylu jízdy a počtu tankování. „Aditiva v prémiových palivech tedy nezvyšují výkon nad úroveň uvedenou v technickém průkazu, ale dokážou obnovit jeho původní úroveň po vyčištění motoru od usazenin,“ říká expertka. V Česku je dostupná nová generace paliv Shell a všechna jsou aditivovaná. Nová prémiová paliva Shell V-Power ze 100 % vyčistí klíčové části motoru a obnoví jeho původní výkon.
Paliva na čerpacích stanicích v západní Evropě jsou kvalitnější než ta, která nám prodejci nabízejí u nás a dále na východě
Legislativa EU definuje vysoký standard kvality paliv, který musí splnit všechna paliva v členských zemích. To znamená, že základní paliva bez ohledu na stát a rafinerii, ve které se vyrobí, musí tyto kvalitativní parametry splňovat a o kontrolu se starají obchodní inspekce jednotlivých států. Nejlepší značky v této oblasti přidávají do základního paliva aditiva, která samy vyvíjejí. To je i příklad značky Shell, která zaměstnává ve vlastním vývoji více než stovku vědců po celém světě, s největším technologickým centrem pro výzkum a vývoj paliv a maziv v německém Hamburku. Shell používá stejná aditiva v palivech v celé Evropě.
„Jediné, v čem se paliva v rámci EU liší, jsou sezónní vlastnosti podle takzvané národní přílohy. Dobrým příkladem je nafta, která na jihu Evropy není tolik odolná vůči mrazu jako nafta v severských zemích. Proto je třeba dávat pozor, aby například v zimních měsících v nádrži kamionů nezůstalo palivo z jižních států při jízdě na sever Evropy,“ vysvětluje expertka.
Zimní palivo je jen marketingový tah. U nás není taková zima, abychom potřebovali speciální složení
Nafta je obzvlášť citlivá na chlad, jak dobře vědí například obyvatelé horských oblastí, kde teploty v noci často klesají pod –10 °C. Běžná nafta by měla při takových teplotách problém, proto během zimních měsíců prodejci paliv přecházejí na takzvanou zimní naftu. Kdyby se tak nestalo, žádný „nafťák“ by při takových teplotách nenastartoval.
Proč kupovat drahá aditivovaná paliva, když je levnější koupit aditiva zvlášť a dolít si je sám?
„Ručním“ přidáním aditiv nedosáhnete stejné kvality jako při řízeném procesu aditivace. Prvním problémem při dolévání aditiv je otázka, jaké množství do nádrže vlastně dolít. Většina paliv na trhu totiž už prošla minimálně základní aditivací. A protože řidič neví, jaký obsah aditiv v nádrži už má, nedokáže spočítat, kolik jich nalít, aby dosáhl optimálního výsledku. To ale není jediný problém.
Tím druhým je rovnoměrné promíchání v nádrži a propojení aditiva a paliva. „Pro optimální spojení musejí mít obě kapaliny stejnou teplotu, a protože tuto jistotu výrobce samostatně prodávaného aditiva nemá, je produkt výrazně zředěný. Proto je potřeba mnohem větší množství aditiva k dosažení efektu. To je nejen drahé, ale navíc nezaručuje dokonalé propojení s palivem. Toho lze dosáhnout jen na specializované výrobní lince,“ říká Markéta Jakoubková.
Mám staré auto, mému motoru už žádná aditiva nepomohou
Opak je pravdou. Starší vozidla s vysokým počtem najetých kilometrů mohou mít v motoru silnou vrstvu karbonových usazenin. Ta vznikala postupným ukládáním nových a nových vrstev na ventilech a vnitřních stěnách válců, což pomalu snižovalo výkon. Přitom už po prvním tankování aditivovaného paliva Shell V-Power začíná proces čištění klíčových částí motoru a postupně se kompletně odstraní usazeniny i ze zbytku válců a palivové soustavy. Výsledkem je, že motor po čase opět poběží na svůj plný výkon.
Jak autu pomoci změnou návyků při řízení?
Motor se musí zahřát na svou provozní teplotu, do té doby je potřeba citlivě pracovat s plynovým pedálem. Tvorbu usazenin také podporují jízdy v nízkých nebo naopak velmi vysokých otáčkách. Majitelé dieselů jsou navíc v nevýhodě. Jejich motory jsou citlivější na krátké jízdy, které výrazně přispívají k rychlejší tvorbě usazenin. Důležité je také občas motor krátkodobě vytočit nad 4 000 ot./min. A pokud máte auto, které dokáže indikovat probíhající regenerační cyklus, nepřerušujte ho.
.« Toto SUV si vybírají znalci. Nemá slabiny, je spolehlivé a lepší hybrid jen tak nenajdete Kdo kde sedí, ten přežije: Drsná pravda o zasedacím pořádku v autě. Těchto chyb se dopouští skoro každý »
