Test BMW X1 xDrive25e: Silný hybrid, nízká spotřeba a skvělý podvozek
BMW X1 se od uvedení své první generace v roce 2009 stalo jedním z prodejních pilířů své značky. Prodalo se ho přibližně 1,9 milionu kusů a je dlouhodobě nejúspěšnějším prémiovým vozem své třídy. Nová generace staví na úspěších svého předchůdce, je ale do všech směrů mírně větší, například na délku o 53 mm. Díky domu došlo k významnému zvětšení vnitřního prostoru, a tím i komfortu.
Silnou stránkou je rozmanitost nabídky, standardní provedení doplňují varianty xLine a M sportovní paket, kterým je vybaven i tento testovací vůz. Kromě spalovacích motorů navíc může být nové BMW X1 vybaveno jednou ze dvou plug-in hybridních verzí nebo čistě elektrickým pohonem v podobě BMW iX1.
Živé setkání s vozem odhalilo, že novinka je opravdu velká, dostala se až na úroveň prvních vozů řady X3. Hodnocení designu nechám na vás dle přiložených fotografií, ale obecně platí, že novinka přejímá stylistické prvky z aktuálních modelů a vypadá nyní mnohem sebevědoměji a dospěleji. Tvary karoserie se také sjednotily se zbytkem rodiny X a nejmenší model teď vypadá už opravdu jako plnohodnotné SUV. Karoserie je proporční a zejména zadní část se mi hodně líbí. Pokud je to zvenčí spíše taková decentní evoluce, tak interiér je přesný opak, tam se odehrála hotová revoluce.
Palubní desce dominuje širokoúhlý prohnutý displej a mezi sedadly je středová konzola, která vypadá, jako by se vznášela. Po usednutí na nově vyvinutá sedadla s širšími možnostmi nastavení má hlavní slovo vynikající pozice za volantem a celková přehlednost. Dokonale do ruky padnoucí volant na sobě má jen několik fyzických tlačítek a ovladačů s jednoznačně navrženými ikonami. Ovládací prvky mají svá pevně daná místa, stejně jako úložné a odkládací prostory v těsné blízkosti řidiče. Samozřejmostí je BMW Operační systém 8. S dvojicí displejů také toto BMW přišlo o tradiční otočný ovladač, což pro někoho může být smutnou zprávou. Dobrou ale je, že ovládání je plně dotykové a menu systému je přehledné a nejpoužívanější funkce jsou dostupné na první klik. Ano, chce to zvyk, ale pokrok je to veliký, o tom nelze diskutovat.
Druhým viditelným faktem je, že se razantně změnila kvalita interiéru, matriálů a celkové ergonomie a provedení. To byla slabina předchozí generace, která uvnitř působila mírně lacině. To vše vzalo za své. Interiér je plný hezkých detailů, vytříbených materiálů a zcela odpovídá své ceně a příslušnosti k prémiové rodině. Líbí se mi levitující středový tunel s novým provedením ovládání převodovky a tlačítky na audio a jízdní režimy. Pod ním navíc vznikl praktický odkládací prostor. Interiér se prostě povedl, je to úplně jiná liga než u předchůdce a pro mě jedno z největších překvapení na tomto modelu.
BMW X1 je ale mistrem také z pohledu univerzálnosti a využití vnitřního prostoru. Nejde pouze o zavazadlový prostor s objemem začínajícím na 500 l, ale především o variabilitu, skladnost a celkovou prostornost. Zadní část se podařilo doslova nafouknout. Navíc chytře navržená zadní sedadla umožňují volit mezi prostorem pro náklad a posádku. Mají totiž sedáky rozdělené v poměru 60:40 a obě části nezávisle na sobě posuvné o 130 mm. Opěradla oproti tomu mají možnost změny sklonu, a to v praktickém poměru rozdělení 40:20:40.
Testované BMW X1 xDrive25e je vybaveno M sportovním paketem podtrhujícím sportovní pojetí nejen designu, ale i interiéru a podvozku. Mezi jeho nejdůležitější prvky patří specificky tvarované nárazníky, 18“ dvoubarevná kola nebo leskle černé lišty kolem bočních oken. Uvnitř potěší sportovní sedadla, stejně jako M kožený volant s tlustším věncem nebo černé čalounění stropu. Vhodným doplňkem je Adaptivní M podvozek se světlou výškou sníženou o 15 mm, ovšem testovaný kousek má standardní M podvozek bez adaptivní funkce.
Platforma vychází stále z vozu MINI, respektive modelu Countryman. Primárně je tak X1 předokolka, pokud si u vybraných motorizací nepřiplatíte za pohon všech kol. Ten pak pomocí lamelové spojky připojí do hry i zadní nápravu. Použitá platforma pak vozu propůjčuje specifické a velmi příjemné jízdní vlastnosti. Tady je systém xDrive řešen jinak. Vůz je primárně předokolka, kdy na přední nápravu putuje síla od spalovacího motoru a tu zadní pohání elektromotor. Při jízdě čistě na elektřinu tak může být tato verze pouze zadokolkou.
Výkony motorů této plug-in hybridní verze jsou si velmi podobné. Benzínový tříválec má výkon 136 koní a točivý moment 230 Nm, zatímco elektromotor nabízí maximálně 109 koní a 247 Nm. Díky vysokému točivému momentu elektromotoru vůz působí dojmem, že má značnou sílu i při jízdě pouze na elektřinu. Celkový výkon je 245 koní.
Elektrický pohon využívá baterii o kapacitě 14,2 kWh, která vystačí na 80 kilometrů, a to i při jízdě po dálnici rychlostí do 130 km/h. Při ekonomické jízdě ve městě lze dosáhnout až 100 kilometrů čistě elektrického dojezdu. Nabíjení z běžné 230V zásuvky trvá přibližně 10 hodin, zatímco pomocí wallboxu s výkonem 7,4 kW je to podle automobilky jen 2,5 hodiny, pokud je baterie úplně vybitá. Plug-in hybridy si však vždy uchovávají asi čtvrtinu kapacity baterie, i když displej ukazuje vybito, aby zajistily maximální kombinovaný výkon a pohon všech kol. Fungují poté jako klasický samodobíjecí hybrid.
Tříválec pod kapotou nezní příliš příjemně, v interiéru je však dobře utlumený. Celkově je odhlučnění vozu na velmi dobré úrovni. Při vyšší zátěži má motor přijatelný zvuk. Po testovacím týdnu byla spotřeba paliva na konci testu 5,5 l/100 km a spotřeba elektrické energie 4,5 kWh/100 km. Ujeli jsme zhruba 800 kilometrů.
Ve spojení s M sportovním řízením s upraveným účinkem posilovače a variabilním převodem vznikl celkově agilněji působící celek, vhodně ladící s živou charakteristikou motoru. BMW X1 xDrive25e sice při jízdě působí sportovně, ovšem současně tento projev svému řidiči poskytuje se značnou lehkostí a samozřejmostí. Celkově tužší charakteristika vytváří z tohoto kompaktního SUV typického zástupce své značky, poskytujícího pověstnou radost ze sportovní jízdy. I tak ale stále přináší dostatek jízdního komfortu, takže lze v pohodě absolvovat i rodinné výlety.
Smířit se musíte jen s horší filtrací nerovností na nekvalitním povrchu, kdy je auto poměrně tvrdé a sem tam si i na nerovnostech poskočí. Není to však nic drastického, ale určitě bych doporučil volit adaptivní podvozek, který auto učiní univerzálnějším.
Tato motorizace startuje na cenovce 1.192.100 Kč. Testovaný kus včetně příplatků poté vyšel na 1.629.550 Kč.
Plusy
– Vzhled a image
– Hybridní pohon a jeho efektivita
– Podvozek a jízdní vlastnosti
– Zpracování interiéru a variabilita
– Pohon všech kol
– Spotřeba
Mínusy
– Zmizel iDrive
– Příliš mnoho dotykového ovládání
– Cena příplatkové výbavy
« Test Ford Bronco Badlands: Poctivý offroad s pořádným motorem Německé čerpačky budou muset povinně instalovat nabíječky »
