Test Mazda CX-5 2,2 SkyActiv-D (184) AWD. Lepší už to nebude
Pozor, tento odstavec může obsahovat spoilery… Už poměrně dlouho se mi nestalo, že bych do týdenního testu převzal auto, na kterém by mi od prvního startu až po ten poslední nic nevadilo. Auto, které se prakticky vyvarovalo chyb a dělalo mi perfektního společníka po celou dobu. Dámy a pánové: Mazda CX-5.
Vlastně trochu kecám. Nebylo to od prvního startu. Celé to uspokojivé partnerství začalo ještě před ním. No, podívejte se na ní. Takhle pěkné SUV jsem v této kategorii neviděl. Nová CX-5 perfektně kloubí sportovní tvary se sebevědomým výrazem a nevypadá přitom nijak arogantně. Tohle auto dokonale ukazuje, že méně je někdy více. Nádherné minimalistické linky dávají vyniknout každému detailu současného designového jazyka Mazdy a já rozhodně patřím mezi jeho fandy. Žádné zbytečné drama, jen důstojné vzezření. Auto v žádném případě nezapadne mezi hory ostatních SUV. A teď si jí ještě představte oblečenou v nějaké zajímavější barvě. Můj testovaný kousek v barvě upršeného podzimního rána nedokáže plně vyzdvihnout linky téhle nové Mazdy. V takové Snowflake pearl, nebo Soul red crystal – nádhera!
Po otevření dveří může někoho čekat zklamání. Interiér působí oproti zevnějšku poněkud usedle, ale na mě zapůsobil. Jeho uklizený a robustní vzhled vypadá opravdu dobře – snad jen výdechy klimatizace jsou až moc chlapácké, oproti ladným linkám exteriéru. Jinak interiér sklízí samou chválu. Zpracování je na absolutní úrovní a volba materiálů bez přehánění prémiová. Na laciný plast nenarazíte – ono totiž na plast téměř vůbec nenarazíte. Všechny plochy jsou schované za krásné prošívání, a ať sáhnete kamkoliv čeká vaše prsty kontakt s exkluzivní kvalitou. Dokonce na mě interiér působil o poznání kvalitněji a prémiověji, než v nedávno testované Audi Q3, která byla o téměř půl milionu dražší. Samozřejmostí je přítomnost nejnovějších technologií, jako držení v pruhu, systém automatického brždění, adaptivní tempomat a další. Pochválit musím velice dobrý plnohodnotný head-up displej.
Bez výhrady jsem i k ergonomii. Po několika minutách jsem schopný auto ovládat i po slepu a nemusím patlat prsty po deseti dotykových obrazovkách. Jsem rád, že Mazda stále drží tradiční ovládání, které nijak neodvádí pozornost od řízení. Ovládání infotainmentu je velice podobné “baworáckému” řešení, ale neberu to jako nevýhodu. Toto řešení je totiž uživatelsky skvělé. Velký otočný ovladač s několika funkčními tlačítky sjednocenými do konzole před loketní opěrkou – jednoduché, funkční. Během testování jsem slyšel pár výtek k velikosti displeje. Ale proč? Je opravdu potřeba mít v autě padesátipalcovou televizi, která funkcemi strčí do kapsy smartphone? I v tomto rozměru mě Mazda bez problémů odnaviguje, pustí mi hudbu, propojí mi telefon, tak co mi chybí? Nejsem zbytečně rozptylován obřím multimediálním systémem a musím tedy stát za Mazdou, která se rozhodla nepoužívat zbytečně velké obrazovky s miliardou funkcí. Řidič by se měl věnovat především řízení.
Prostorem je na tom CX-5 slušně, ale nijak extra nevybočuje. Vepředu je místa dost ve všech směrech, široký středový tunel vytváří příjemný pocit obklopení autem, poloha za volantem je skvělá a mám výborný výhled ven. Sedačky jsou sice potaženy jemňoučkou kůží, jsou odvětrávané i vyhřívané, ale při dlouhé cestě bych ocenil delší sedák a v zatáčkách lepší boční vedení. Na zadní sedačky je poměrně úzký vstup, ale dveře se dají otevřít do devadesáti stupňů, což nastupovaní dost usnadní (pokud zrovna nestojíte vedle jiného auta). Místa je zde tak akorát. Když sedím takzvaně za sebou, před koleny mi zbývají asi tři centimetry. Základní objem kufru je lehce přes 500 litrů, takže si umím CX-5 představit i jako rodinné auto – jen musíte počítat s vysokou nakládací hranou.
Pod kapotou se ukrývá přeplňovaný čtyřválcový diesel o uspokojivém objemu 2,2 litru. V době, kdy se ostatní výrobci všemožně snaží zmenšovat motory, působí takový motor opravdu svěže. A už po pár kilometrech je jasné, že negativní postoj Mazdy vůči downsizingu je správný směr. Motor působí krásně uvolněně, je ukázkově kultivovaný a ani jeho vokální projev vás nebude nijak otravovat. Jeho 136 kW a 445 Nm je i přes váhu téměř 1800 kilogramů opravdu solidní porce výkonu. Nejvíc se mi na něm líbí jeho nenucenost. V každé situaci hýbe autem s naprostou lehkostí, nenechá se nijak vyprovokovat a svým stylem výborně sedí k celkovému ražení auta.
Motor se má k životu již od volnoběhu a prakticky nezná turbo lag, dech mu nedochází ani daleko za dálničním limitem a za každé situace se mi to zdál jako nejvhodnější varianta pro tento vůz. Ano, vím, že existuje naprosto skvělý atmosférický „dvou a půl litr“ ale k uvolněnému stylu CX-5 se mi prostě víc hodí tato jednotka. Navíc její sladění s měničovým automatem je výtečné. Převodovka řadí hladce a logicky. Nedočkáte se žádného poskakování, jako u dvouspojek a změnu rychlostí sotva postřehnete. Bohužel nemohu hodnotit spotřebu. Motor měl najeto teprve dva tisíce kilometrů a byl tak velice čerstvý. Ve městě se držel těsně pod devíti a mimo něj mezi šesti a sedmi, ale po najetí větší porce kilometrů by měla jít spotřeba o něco dolů.
O Mazdě CX-5 jsem četl poměrně dost článků a většinou se o ní psalo jako o řidičském SUV. Bál jsem se tak, že půjde o další rádoby sportovní auto na chůdách, která tak nemám rád. To je jako chtít vychovat ze slona dostihového závodníka. Možná předběhne ostatní slony, ale jinak bude stejně k ničemu. Naštěstí tomu tak není. Minimálně ne ve verzi s automatem a dieselem. Podvozek je laděný především do komfortu a výtečně filtruje nerovnosti. Nedočkáte se žádných nepříjemných rázů ani na ostrých nerovnostech a posádku spíše kolébá. V zatáčkách má ale i přes vysoké těžiště až překvapivou porci jistoty a nedotáčivosti vzdoruje opravdu srdnatě, ale nebude vás bavit na ní tlačit. To není její styl. Lepší je jet jen lehce svižněji a užívat si komfort jízdy. Přesto vás ale překvapí její ochota měnit směr. Je mi záhadou, jak se inženýrům z Mazdy podařilo skloubit tuto vlastnost s výborným tlumením nerovností. Podvozek je opravdu skvělý!
Co musím rozhodně pochválit je řízení. Takhle dobře nastavený posilovač nemá ani spoustu sportovních aut a vedení tohohle otesánka po okreskách je až nečekaně přesná záležitost. Hmotnost i strmost řízení je ideální a společně s čitelnými pohyby karoserie umí řidiče potěšit, a to i bez hloupých „sportovních“ manýrů, které jsem zmiňoval o pár řádků výše. Jízdně se jedná určitě o jedno z nejvýraznějších aut své kategorie a Mazda mi jen potvrzuje, že ve svém segmentu je absolutní špičkou. A kolik vůbec za to? Když oželíte vše, co se oželit dá, vejdete se pod 600 tisíc. Pokud si CX-5 nacpete výbavou až po střechu, jen lehce přelezete milion – a upřímně? Moc lepších SUV v této ceně mě nenapadá.
Po týdenním soužití se mi Mazda CX-5 nevracela snadno. Bez dlouhého povídání se jedná o výborné auto, které slouží skvěle z praktického i jízdního hlediska. Nadchl mě její design i skvělé zpracování. Silný diesel se jeví jako ideální motorizace a v kombinaci s dobrým podvozkem jde o auto, kterému je opravdu těžké něco vytknout.
Plusy
Silný a kultivovaný motor
Jízdní vlastnosti
Kvalita zpracování
Design
Minusy
Krátký sedák vepředu
« Vybrali jsme nejlevnější kombíky na českém trhu Nárazové zkoušky automobilů. K reálným nehodám dochází i v mnohem vyšších rychlostech »
