saab-9-5-ng-3

Test ojetiny Saab 9-5 (NG) TTiD4: Konec legendy

16. 3. 2022 • Novinky, Ojeté vozy, Videa

Saab byla automobilka, která by se dala považovat za Teslu druhé poloviny dvacátého století. Málokterý výrobce dokázal využívat tak netradiční řešení a získat tím konkurenční výhodu. Bohužel osud této automobilky neměl šťastný konec a je tomu již před deset let, co se zabouchla vrata za posledním vyrobeným autem těmito svéráznými Skandinávci. A právě na poslední vyrobený Saab se dnes podíváme.

Narážka na Teslu v úvodu není náhoda. Ani Saab totiž nebyl tradičním výrobcem aut. V počátcích své existence se zabýval výrobou letadel. Ale jelikož po konci druhé světové války poptávka po letadlech prudce klesla, chytré hlavy ve vedení si řekly, že se vydají směrem čtyř kol. A ono jim to překvapivě vyšlo. První model nazvaný jednoduše „92“ poháněl dvouválcový dvoutakt o skromném výkonu 25 koní – inženýři ale využili své poznatky z letectví (rozhodně ne naposled) a díky skvělé aerodynamice (součinitel odporu vzduchu byl pouhých 0,30) se vůz uměl rozjet až na 105 kilometrů v hodině.

saab-9-5-ng-4 saab-9-5-ng-10

Zásadní zlom přišel ale až o dvě dekády později – v roce 1967 – když se světu představil model 99. Ten byl natolik revoluční, že celý trh předběhl o několik let. Jako jedno z prvních aut se opravdu vážně zabýval bezpečností. Šlo tak o první model v historii, který měl boční výztuhy karoserie, které chránily posádku při nárazu z boku. Taky měl speciální výztuhu vedoucí „A“ sloupkem (opět inspirace z letectví), která chránila posádku při převrácení vozu a zároveň zpevňovala karoserii. Saab 99 byl nejbezpečnějším autem své doby a měl až o třetinu tužší karoserii než zbytek trhu. Mimo jiné šlo taky o první auto, které se standardně dodávalo s vyhřívanými sedadly.

A protože Saab vlastně nebyla automobilka, tak se jeho inženýři podívali z jiného úhlu i na tak základní věc, nad kterou se běžně výrobci ani nepozastaví – uložení motoru. Saab 99 měl totiž motor nakloněný o 45 stupňů a v autě byl obráceně. Řemenice směrem do kabiny a zadek motoru se spojkou směrem ven. Díky tomu se motor mohl posunou víc dopředu a kabina byla prostornější. Model 99 ale především skvěle jezdil, byl bezpečný a dělal tak nějak všechno. Na sklonku své kariéry se „devadesát-devítka“ blýskla ale ještě jednou. V roce 1977 se představila verze Turbo a Saab se tak stal první výrobcem, který instalovat turbo do běžných rodinných aut a zásadně se tak zasloužil o masové rozšíření přeplňování. Zajímavostí pak je, že Saab 99 byl prvním přeplňovaným autem, které vyhrálo Rally. Samozřejmě se už před modelem 99 objevila jiná auta s turbem (Porsche 911, BMW 2002), ale to byly sportovní vozy pro vyvolené. Saab navíc turbo do aut nemontoval kvůli tomu, aby z nich udělal sporťáky. Šlo mu především o vyšší a lépe dostupný kroutící moment ve středních otáčkách. Saab tak poskytl zákazníkům snadno dostupný výkon v běžném autě – něco, co dnes dělají elektromobily.

saab-9-5-ng-13

Na úspěšný model 99 navázal dnes již legendární model 900 a hvězda Saabu dál stoupala – což neuniklo velkým hráčům. V roce 1989 v něm koupilo 50% podíl americké GM, což se s odstupem času ukázalo jako začátek konce automobilky. General Motors o deset let později odkoupilo automobilku celou a postupně ji pohřbilo. Američané jakoby Saab ani nechtěli udržet naživu. Nebyli schopni sehnat kvalitní management, neinvestovali dostatek do vývoje a dopadlo to tak, že Saab nabízel většinou jen přeznačkované modely z koncernu GM. Kdysi slavná automobilka se potácela ve finanční křeči a zachránit ji měl právě dnes testovaný model 9-5 druhé generace.

Ten sice využíval sdílenou platformu Epsylon II (Opel Insignia A, Chevrolet Malibu, Cadillac XTS), automobilka si ale údajně sama vyvinula 70 % dílů, aby mu vtiskla osobitější charakter. Auto bylo připravené do prodeje v roce 2010, ale na záchranu Saabu bylo již pozdě a o pouhé dva roky později byl osud automobilky definitivně zpečetěn. Saab 9-5 tak nikdy pořádně nedostal šanci ukázat, co v něm bylo.

saab-9-5-ng-6

Když jsem tak stál před autem, těžkal v ruce klíče a v hlavě si přehrával celou jeho historii, nedokázal jsem se ubránit a bylo mi ho líto. Je skoro až obdivuhodné, jak výraznou osobnost se do designu 9-5 podařilo dostat automobilce, která byla nad propastí bankrotu a navíc musela ve velkém využívat sdílenou techniku. Saab udělal design tak jedinečný, že v něm nejde zahlédnou ani smítko jeho technických dvojčat. Předek s typickými brýlemi a malou maskou a jemné elegantní line, které postupně splývají směrem k zadku, věrně odkazují na historii značky, zároveň ale pevně stojí na vlastních nohách. Auto je navíc obrovské. Při živém setkání tak působí skutečně majestátně a budu se opakovat – zcela originálně. Můj nejoblíbenější detail je ale střecha. Na černo nabarvené „A“ sloupky v kombinaci se zužující se linií oken a střecha klesající směrem k zádi připomínají cockpit stíhačky. Saab je na svoji historii zkrátka pyšný, stále ale hledal inovace. Jako jedno z prvních aut vůbec Saab 9-5 NG představil LED pás přes celý zadek.

Uvnitř vás čeká na řidiče orientovaný interiér, opět s prvky inspirovanými letectvím – jako třeba kyselinově zelené podsvícení a především digitální rychloměr, který má podobu výškoměru letadla. Středová konzole je doslova zaplavena tlačítky. Je jich tolik, že při prvním nasednutí to působí trochu rušivě. Po chvilce zkoumání ale zjišťuji, že jejich rozmístění vlastně dává smysl a ovládání je i vcelku intuitivní. Uvnitř se ale poměrně dost projevuje fakt, že Saab 9-5 druhé generace to nikdy nedotáhl do zcela 100 % sériové podoby. Slícovaní dílů není úplně dokonalé, některá tlačítka jsou vymačkaná a především je celý interiér poměrně hodně rozvrzaný. Materiály samotné jsou kvalitní, jen by auto potřebovalo ještě trochu času na dotažení. Horší kvalita zpracování bije do očí o to víc, když se podíváte do ceníku vozu v době uvedení. Základní verze vyšla v roce 2010 na 899.000, vrcholná verze se šestiválcem a čtyřkolkou startovala dokonce na 1.399.000 korun. Pro srovnání, soudobý Superb začínal kolem 580 tisíc.

saab-9-5-ng-20 saab-9-5-ng-19

Na místo si ale nemůžu stěžovat, řidičská pozice je skvělá a sedačky jsou vynikající. Dobře drží tělo a poskytují špičkový komfort. Zcela zvláštní je pak výhled z vozu. Díky úzkému čelnímu oknu, které je navíc zaoblené, si připadáte, jak když koukáte na svět z tanku. Překvapivě ale výhled není omezující a mám dobrou představu, kde auto končí. Místa vzadu je taky dost. Vždyť 9-5 měří pět metrů a rozvor má 2837 milimetrů. Před koleny je tak místa na rozdávání, ale nad hlavou už to taková hitparáda není – především kvůli sešikmené střeše. Pokud ale měříte do nějakých 185 centimetrů, neměli byste mít problém. Sedačky i tady zaslouží jen a jen chválu.

saab-9-5-ng-21 saab-9-5-ng-18

O pohon testovaného auta, zapůjčeného od AAA Auto, se stará dvakrát přeplňovaný dvoulitrový diesel o výkonu 140 kW a 400 Nm. Výkonu je tak nějak akorát, ale určitě bych si uměl představit i víc. Je to především kvůli vysoké hmotnosti. Ta činí téměř 1.9 tuny. To je z velké části způsobeno posedlostí Saabu bezpečností. Auto totiž ladili a vyztužovali tak dlouho, dokud nebylo téměř nezničitelné. Automobilka rozmlátila přes 1100 aut, než dosáhla kýženého výsledku – dokonce se testovalo i na odolnost srážky s losem. Výsledkem je jedno z nejbezpečnějších aut své doby, jen je to macek. Motor má ale díky dvojici turbodmychadel vynikající pružnost a velice lineární zátah. S jeho kultivovaností to už ale taková sláva není. I po zahřátí je motor hlučný a jeho drnčení se na palubě nezbavíte v žádné rychlosti. Což je škoda, protože jinak je auto odhlučněné velice dobře. Moje auto pak bylo vybaveno šestistupňovým manuálem, se kterým se pracuje velice dobře, jen má příliš krátké rychlosti.

Saab měl k dispozici motor s tučnou porcí kroutícího momentu, přesto má převodovka rychlosti krátké, jak u nějaké zadýchané atmosféry. Už při 110 kilometrech v hodině si motor sedí na dvou tisících otáčkách, při dálničním maximu točí už 2.600, což vzhledem k jeho vokálnímu nadání není zrovna dobré pro cestovní pohodu. Vrčení dieselu si všimnete o to víc, že auto je jinak velice tiché. Tento problém vyřeší pouze hledání kousku s benzínovým motorem nebo s automatem, který má delší rychlosti. Vysoká váha a krátká převodovka se podepíší i na spotřebě. V průměru si Saab řekne o nějakých 8 litrů.

saab-9-5-ng-8

A jak se chová tenhle kus švédské oceli na silnici? Dost svéhlavě. A to míním v dobrém. Odečtu-li hluk od motoru, tak je „devět-pětka“ vynikající společník na dlouhé cesty. Nikam se nehoní, učí vás klidu a pohodě a přiskakující kilometry se vůbec nepodepisují na vaší únavě. Je to jedno z těch aut, za jejichž volantem lze trávit celé dny a pomalu o tom ani nevědět. Podvozek myslí primárně na komfort, jen tak se pohupuje přes nerovnosti a moc vás neobtěžuje děním pod koly. Stále je z něj ale cítit, že automobilka chtěla autu vnuknout trošku sportovní hranku a přes krátké ostré nerovnosti umí zakopnout. Snaha o podobné nastavení mi přijde zcela zbytečná. Auto sportovní není, nechce být a nikdy nebude. Klidně bych si tedy uměl představit ještě o chloupek plyšovější tlumení. To nic ale nemění na faktu, že jízdně je auto velice dospělé a minimálně o jednu třídu lepší než druhá generace Superbu. Dokonce ani Passat v té době nepůsobil tak sebejistě.

Velkým překvapením pro mě bylo řízení. To je nečekaně těžké, na rok 2010 taky nad očekávání rychlé a především plné citu a informací. K dlaním se vám dostává spousta vjemů od předních kol. V každé situaci tak víte, co si k autu ještě můžete dovolit a máte ho plně pod kontrolou. Dokonce i brzdy jsou skvělé. Bez větších problémů dokážou všechnu tu váhu s klidem krotit. I přes to všechno je jízda se Saabem především o pohodě. Má v sobě takovou správnou staroškolskou těžkopádnost. Neustále vnímáte jeho rozměry a hmotnost. Nesmíte na něj spěchat. Vždy mu musíte dát trochu času, aby zareagoval na vaše povely. Kombinace toho všeho dělá z jízdy neopakovatelný zážitek. Rozhodně nejde o dokonalé auto, ale je zajímavé pozorovat, jak výrazný charakter může auto dostat díky pár drobným nedokonalostem. Když k tomu přičtete jedinečný design a specifický výhled z vozu, tak se z každé jízdy stává zážitek. A i když jsem v Saabu neseděl, tak jsem si na něj přes den několikrát vzpomněl a vždy se těšil na cestu. A tohle vám o autě řekne víc než cokoliv jiného.

saab-9-5-ng-1

Saab 9-5 byl příslib lepších zítřků s velkým potenciálem. Situace v automobilce mu bohužel nikdy nedovolila ten potenciál plně rozvinout. Při vývoji chyběly peníze a do výroby se tak dostal s několika nedodělky. Nijak vážnými, vše by se dalo vyřešit v rámci drobného technického faceliftu, ale ani na ten už nestihlo dojít. Auto bylo ve výrobě pouhé dva roky, na svět se jich dostalo jen asi jedenáct tisíc a příběh téhle úžasné automobilky se natrvalo uzavřel. Původně bylo v plánu i combi – které bylo mimochodem neuvěřitelně krásné. Automobilka ho před krachem nestihla dokončit a vzniklo pouze 27 prototypů. Všechny byly rozprodány v aukci po krachu a nadšení majitelé si jejich homologaci dotáhli již na vlastní náklady. Údajně se to povedlo přibližně u 22 kusů, z nichž 2 dokonce skončily v České republice, z nichž jedno bylo jako jediné na světě v nádherné barvě Laser Red. Verze Sportcombi je dnes absolutní vzácností a když se náhodou nějaké objeví na prodej, ceny jdou do milionů.

Pokud jde o servis, tak většina mechanických dílů je shodná s Opelem Insignia A, není tedy nejmenší problém je shánět, ani ceny nejsou nijak vysoké. Opel Insignia A se navíc ukázala jako velice spolehlivá ojetina. Stačí tedy každých 15 tisíc km měnit olej, po 150 tisících (nebo 72 měsících) vyměnit rozvody a u dieselu nechat vyměnit problémové těsnění sacího koše. Větší problém už je s karosářskými díly a téměř nesehnatelné jsou přední světla. Zadní LED lišta se koupit nedá už vůbec – bohužel se kazí dost často. Existuje na ní ale opravná sada. Tlačítka do interiéru se ale dají stále sehnat i nová.

saab-9-5-ng-5

I přesto, že jde o tak netypické auto, neměl by se z něj stát servisní strašák. Asi bych ho neporučil někomu, kdo prostě jen hledá luxusní auto kolem dvou set tisíc. Pro běžné lidi je Saab možná až moc cizí. Pokud ale hledáte trochu výjimečné auto, které nepotkáte na každém rohu, má výraznou osobnost a zároveň se dá beze strachu provozovat na každý den, jet to skvělá volba. Svět na něj taky trochu zapomněl. Komunita Saabu ho stále trochu přehlíží a mainstream o něm neví. Přijde ale doba, kdy si na něj svět vzpomene a hezké kousky budou mít velice slušnou šanci na udržení, možná i růst, hodnoty. Rozhodně ho ale nekupujte jako investici. Kupujte ho kvůli tomu, že chcete zažít, jaké je to být v autě od jedné z nejméně konvenčních automobilek. Protože, věřte mi, stojí za to ho zažít.

Saab 9-5 není auto pro každého. Má svoje mouchy. Zároveň je to ale auto s nezaměnitelným charakterem, osobitým designem a zajímavým jízdním projevem. Ukáže vám svět trochu jinak a já na něj asi hned tak nezapomenu.

Plusy

– Design
– Je svůj
– Pružný motor

Mínusy

– Hlučný motor
– Nedotažený interiér

.

« »