TEST Škoda Yeti 2.0 TDI Monte Carlo – Pořád svěží
Škoda Yeti už na trhu působí opravdu dlouhou dobu a prošla jen jedním faceliftem, který přinesl malinko odlišné pohonné jednotky a pár změn ve vzhledu a několik detailů v interiéru. Oblíbené české SUV tak pomalu stárne a blíží se svému závěru výroby, co nevidět jej totiž nahradí nová verze.
To, že se jedná o nejstarší model v nabídce je znát zejména na tvaru karoserie a zadních světlech. Největším rozdílem oproti novým vozům Škoda je zastaralý interiér, který sice nabídne kvalitní materiály, solidní zpracování a dobrou ergonomii, ale oblé tvary bez přímých linek už nepůsobí zrovna moderně.
Provedení Monte Carlo nabídne tmavší podklad světlometů, sportovnější nárazníky, černou střechu, zrcátka, mřížku chladiče a kola. V interiéru nalezneme látková sedadla s lepším bočním vedením (materiál čalounění však nevypadá příliš trvanlivě), sportovnější kožený volant alá RS, červené prošívání a chromované sportovní pedály.
Posed za volantem je v dané kategorii menších SUV průměrný, ale nemůžu se zbavit pocitu, že sedím jako na záchodové míse. Líbí se mi vzdušnost a celková ergonomie, všechny ovládací prvky jsou tam, kde je očekáváte a žádná ztráta času hledáním tlačítka na zapnutí navigace nehrozí. Volant skvěle padne do rukou, ale ve městě není příliš příjemná jeho spodní zkosená hrana. Na zadních sedadlech je dostatek místa i pro vyšší osoby nebo děti v sedačkách a Yeti se tak zdá být skvělým společníkem pro maminky vozící děti do školy a zvládnout by měl i dovolenou v Chorvatsku. Tady však přichází problém v podobě menšího zavazadelníku, který je v případě zaškrtnutí rezervy v příplatkové výbavě opravdu žalostný. Papírově má jen 321 litrů.
Ve městě, tam kde SUV této velikosti stráví nejvíce času, se Yeti chová velmi dobře. Chod 110 kW naftového čtyřválce je docela kultivovaný a s průměrnou spotřebou kolem 7 litrů mu nelze nic vytknout. Na křižovatkách bohužel občas potrápí špatné naladění spojky, která má zajímavě ostrý záběr v horní části a během prvních dní motor i těm zkušenějším občas ”zdechne”. Jak píšu pokaždé u 2.0 TDI 110 kW s manuální převodovkou, kluci ve Škodovce by se měli na sladění motoru, převodovky a spojky podívat a trochu to napravit. Délky převodů jsou do města jako dělané a točivý moment je k dispozici hezky odspodu, ale není to ten citelný zátah jako u starších dvoulitrů 103 kW. Holt i tady se nejnovější emisní normy podepsaly. V rušných ulicích a na parkovištích uvítáte hlavně dobrý výhled do všech stran a příjemné řízení. Ale zpět k motoru, kde za zmínku stojí jedna připomínka. Pokud auto budete používat převážně po městě, jednoznačně jděte do benzínové jednotky 1.4 TSI, která je kultivovanější a krátké vzdálenosti se studeným motorem jí nijak výrazně nevadí. Naftu byste dřív nebo později utrápily, a to by se mohlo projevit na dražším servise při vyšším nájezdu kilometrů. Benzín má navíc jen o malinko vyšší spotřebu, ve městě je téměř totožná.
Na dálnici musím pochválit komfortní podvozek, který si s naší dálnicí D1 bez problému poradí a do rychlosti 140 km/h dostává palec nahoru i odhlučnění. Ve vyšších rychlostech už se projevuje aerodynamika dlažební kostky a aerodynamický hluk od čelního okna a zrcátek je znatelný, i spotřeba pak překročí 8 litrů na sto kilometrů.
Na okreskách jde jasně vidět, na co je Yeti stavěný. A tím je pohodlná jízda s dětmi za zády. Jízda je klidná, řízení lehce komunikativní a tak akorát tuhé. Hrubší šlápnutí na plyn znamená mírné zklamání, protože Yeti se houpe, naklání a nedotáčivost přichází opravdu brzy, ale kdo by od městského SUV čekal něco jiného, že ano. Na okresce tak zůstává pořád na vrcholu Ford Kuga či Mazda CX-5.
Verze Monte Carlo je sice nejvíce zaměřená na silnice, ale poradí si i s lehčím terénem a troufnu si tvrdit, že na místa, která dokáže projet se 99% majitelů nikdy ani nepodívá. Polní cesty, mokrá tráva a podobně mu problém nedělá. Nejnovější systém pohonu všech kol Haldex funguje bezproblémově a připojení zadní nápravy je znát jen občas, a to na opravdu špatném povrchu, jinak zadek připojuje bez povšimnutí. Jedinou nevýhodou, která zamrzí hlavně na sněhu, je nemožnost zcela vypnout ESP, a tak můžete na klouzání se na sněhu nebo mokré louce rychle zapomenout.
Škoda Yeti je výborným společníkem na každý den a takovou tu běžnou rutinu – odvézt děti do školy, sebe do práce, zajet na velký nákup, vyjet si v létě na chatu, v zimě dojet k lyžařské sjezdovce a o prázdninách s rakví na střeše bez problému zvládne i moře v Chorvatsku či Itálii. Takže pokud vám jde pouze o komfortní přemístění z bodu A do bodu B, příjemné ovládání všech systémů a reprezentativní vzhled, tak je Yeti jasnou volbou.
Plus
Komfortní podvozek
Prostornost interiéru
Kvalita zpracování
Ergonomie
Spotřeba
Mínus
Na první pohled starší interiér
Malý objem kufru
Naklánění v zatáčkách
Chování podvozku při rychlé jízdě – brzká nedotáčivost
« Upoutávka na nový Top Gear – A víte co? Vůbec to nevypadá zle! BMW řady 6 Cabrio a Gran Coupé nedostanou nástupce, zůstane jen Coupe »
