Test Toyota RAV4 Hybrid FWD. V nejlepší formě
Stálice mezi hybridními SUV prošla důkladným omlazením. Přijíždí na zcela nové platformě a oproti předchůdci je výrazně lepší prakticky ve všech ohledech – bude to ale stačit na hybridní trůn?
Při statickém zkoumání byste asi těžko hledali nějakou podobnost s předchůdcem. Nová generace populární RAV4 je tak jiná, jak jen může být. Agresivně vyhlížející vůz se svými tvary hlásí spíš k americké divizi velkých pick-upů, než ke kulaťoučkým evropským SUV. Osobně tuto změnu vítám. Předchozí generace mi prostě do oka nepadla a její oblá a úzká karoserie pro mě byla téměř zhmotněním všeho, co na moderních SUV nesnáším.
Novinka se tváří sebevědomě a hlavně přední část se mi vyloženě líbí. Trochu jsem bojoval s hranatými výřezy blatníků – tento prvek jsem za celý týden pořádně nevstřebal – ale jinak je celé auto opravdu zajímavá a efektní hra hran a prolisů. Nepřišlo to hned, ale po pár dnech společného soužití jsem mohl označit novou RAV4 za hezké auto. Vlastně jsem byl docela rád, že se nejednalo o lásku na první pohled. Současná auta jsou dost předvídatelná, a buď jsou univerzálně hezká, nebo … no, prostě vás minou. K nové RAV4 jsem si musel najít cestu, naučit se na ní dívat a zvyknout si na její design. Tento proces tak nějak prohloubil vztah k autu a přes počáteční ostych se celý týden vyvinul v příjemnou zkušenost.
Kompletní proměnou prošel také interiér. Na první pohled strohé pracoviště prakticky ihned navodí útulnou atmosféru. Nic vás zde neruší, vše je na svém místě a tak nějak se tu okamžitě cítíte jako doma. Výtečná je volba materiálů. Palubní deska, volant, loketní opěrky, výplně dveří – to vše je potaženo kůží, takže na plast prakticky nenarazíte. Samotné zpracování je na skvělé úrovni a troufnu si říct, že rozevření nůžek mezi kvalitou Toyoty a Lexusu se v tomto modelu poměrně výrazně zmenšilo.
K ergonomii nemám výtky. Všechny důležité funkce lze ovládat přes klasická tlačítka a kabina je plná odkládacích prostor. Líbí se mi „polička“ před spolujezdcem nad kastlíkem. Můžete sem dát spoustu věcí od brýlí přes klíče až po telefon a vše máte na očích, necestuje to po kabině a máte je přístupné. Také se mi líbí možnost vypnout bezdrátové dobíjení v odkládací přihrádce na mobil. Přeci jen není potřeba, aby se vám telefon hned začal nabíjet, když máte 95% baterie. Obrazovka infotainmentu se posunula o něco výš, což vítám – neodvádí pozornost od řízení. Systém samotný je svižný a vcelku přehledný, jen navigace mi místy přišla nečitelná a působí dost zastarale.
Navigovat se úzkými uličkami městských center je bez hlasových příkazů téměř nemožné. Velkou novinkou v interiéru je také digitální přístrojový štít, tedy aspoň z větší části digitální. Po levé straně najdeme tradičně ukazatel výkonu, po pravé stav nádrže. Uprostřed je nyní obrazovka, na které si můžete zobrazit údaje o autě. Má pěkné rozlišení i grafiku, přijde mi vyloženě škoda, že neumí po vzoru konkurence trochu víc – například promítnou navigaci. Jinak z celého interiéru cítím snahu o vytvoření příjemného, uklidňujícího místa, a na mě to funguje. V nové „RAVce“ mohu strávit celý den a necítím se zpruzený.
Samotná pozice za volantem je velice příjemná. Nemám pocit, že bych z auta trčel, ale mám výborný výhled do všech směrů. Sedačky jsou opravdu povedené. Krásně podpírají celé tělo, jsou příjemně komfortní a líbí se mi především rozšířená ramenní část. Na zadních sedadlech je spoustu místa a celý prostor působí díky velkému prosklení příjemně vzdušně. Zadní dveře se také dají otevřít téměř do pravého úhlu, takže se sem dobře nastupuje. Kufr pojme 580 litrů v základu, není tedy problém sbalit celou rodinu.
Pod kapotou najdeme notoricky známou kombinaci atmosférického čtyřválce, elektromotoru a paletové převodovky. V tomto případě benzínový motor s nezvykle vysokým kompresním poměrem 14:1, o obejmu 2,5 litru, který pracuje v Atkinsonově cyklu a kombinuje přímé a nepřímé vstřikování dávající celkový výkon 218 koní, což je oproti předchozí generaci výrazný nárůst. Díky novým a lehčím bateriím se podařilo hmotnost vozu udržet jen lehce nad 1600 kilogramů, takže výkon je víc než dostatečný. Oproti předchůdci vnímám největší posun v pružnosti soustavy. Auto nyní daleko ochotněji reaguje na povely plynu a ani kolem dálničního limitu není vyloženě mrtvé.
Samotný hybridní systém je opět o něco lépe vyladěný a RAV4 umí jezdit větší část cesty na elektřinu. CVT převodovka stále bere autu trochu elánu, ale u Hybridu už se s tímto řešením prostě počítá. Velice zvědavý jsem byl také na spotřebu. Hybridy byly vždy Japonskými automobilkami prezentovány jako nástupci dieselů, ale pořád to trochu dřelo. Ve městě byla auta s hybridním pohonem extrémně úsporná, ale na dálnici jejich spotřeba stoupala až nepříjemně vysoko. Jenže u nové RAV4 můžu s klidným svědomím říct, že spotřebou strčí jakýkoliv diesel do kapsy. Testovací týden jsem zakončil se spotřebou 5,3 litru, kde ve městě není problém jezdit za 4 a ani na dálnici jsem nepřekračoval 7 litrů. U takto velkého SUV se na podobná čísla s dieselem nedostanete. Má to však svá ALE. Jelikož je to hybrid, tak musíte svůj jízdní styl přizpůsobit autu. Hlídat si rekuperaci, sledovat tok výkonu a snažit se maximálně využívat potenciálu elektromotoru. Pokud budete jezdit jako s běžným autem, přičtěte si ke spotřebě dva litry. Na druhou stranu musím říct, že oproti předchozím generacím nemusel jízdní styl upravovat tak výrazně.
Auto je postaveno na zcela nové platformě TNGA, což přináší vyšší tuhost karoserie o víc, než 50% a nižší těžiště. Byl jsem tedy zvědavý, o kolik se zlepší jízdní projev. Asi první vás dostane ticho v kabině. Odhlučnění se výrazně zlepšilo a většinu času si budete uvnitř užívat absolutního ticha. Hned poté si všimnete výborného komfortu. Z každého přejezdu nerovnosti a pohybu karoserie je cítit, že hlavním cílem při vývoji bylo pohodlí posádky. Auto krásně a v tichosti filtruje nerovnosti a posádku drží odříznutou od vnějšího světa. Svoje limity nachází podvozek pouze na krátkých ostrých nerovnostech, kdy umí do karoserie přenést nepříjemnou ránu.
V zatáčkách je auto neutrální a velice klidné. Konkurenční Honda CR-V sice nabídne jistější chování při změnách směru, ale stále se jedná o příjemného společníka na cesty. Řízení je trochu přeposilované a nepředá řidiči žádnou informaci, ale vhledem k ražení auta to těžko brát jako nevýhodu. Zkrátka celé auto jezdí opravdu uvolněně a žádné drama mu nevoní. Nejlépe se cítí v klidném tempu a je zrovna jedno, jestli se prokousáváte městskou džunglí, nebo polykáte stovky kilometrů na dálnici. Pokud by se vám zachtělo i mimo silnici, pomůže světlá výška 19 centimetrů, nebo můžete zvolit variantu s pohonem všech kol.
Ve výsledku se mi nová RAV4 jeví jako výborné rodinné auto, které nabídne spoustu místa, komfortní podvozek a nízkou spotřebu. Nečekejte od něj žádné velké emoce. Při jízdě s ním jsem cítil opravdu uvolněně a v bezpečí, což mi u takového auta přijde velice důležité. Jednoznačně je ale RAVka v nejlepší formě za svojí kariéru, pokud jste tedy u předchozího modelu váhali, ta současná by vás mohla přesvědčit. Novou Toyotu RAV4 koupíte od 720 tisíc, ale budete se muset obejít bez hybridu. Nejlevnější provedení s baterkami vás přijde minimálně o 140 tisíc dráž.
Nová RAV4 jezdí lépe, než kdy jindy. Vypadá lépe, než kdy jindy a její hybridní systém je zase o kousek vychytanější. Pokud hledáte rodinné auto na pohodové cestování s nízkou spotřebou, může to být trefa do černého.
Plusy
– Komfortní podvozek
– Zpracování
– Vyladěný hybridní systém
– Spotřeba
– Design
Mínusy
– Nepřehledná navigace
« Test FIAT 124 Spider Lusso. Italské sushi Řízení v létě. Dejte pozor na únavu za volantem »
