Ruský UAZ se propadá na dno. Při životě ho drží už jen armáda
Zatímco běžné automobilky dopřejí svým modelům maximálně sedm let života, ruský UAZ připomíná spíš automobilový skanzen. Z jeho výrobních linek stále sjíždějí modely Buchanka či Hunter – auta, jejichž kořeny sahají až do padesátých let. Civilní prodeje přitom prudce klesají. Bez státních zakázek a výjimek z recyklačních poplatků by závod už dávno zanikl, podobně jako kdysi Moskvič či Volha. A na mále měla i Lada.
Podle ruské agentury Avtostat se prodej vozidel UAZ za první tři čtvrtletí letošního roku propadl o 37 % na pouhých 14 200 kusů, zatímco celý ruský trh s osobními auty klesl „jen“ o 22 %. Zářijová čísla jsou ještě varovnější – dodávky UAZ-u se meziročně propadly o 47 %, zatímco celkový ruský automobilový trh zaznamenal pokles o 19 %. Paradoxně však automobilka stále žije, a jejím bestsellerem je model Buchanka a další verze řady SGR (Old Cargo Series), původně vyvinuté pro sovětskou armádu a vyráběné od konce padesátých let. Buchanka, tedy dodávka s pohonem všech kol, byla naposledy modernizována v roce 1964 – od té doby se její design i technika změnily jen minimálně. Vypadá jako exponát ze sovětského automobilového muzea.
Vedení zůstává optimistické
Přesto vedení automobilky hýří optimismem. „Výroba celého portfolia vozidel UAZ, od klasických SGR a Hunter až po moderní SUV Patriot, Pickup a Profi, probíhá podle výrobního plánu. Nemáme v úmyslu měnit modelovou nabídku značky,“ uvedlo tiskové oddělení společnosti Sollers, která UAZ vlastní. S výjimkou připravovaného velkého SUV pod značkou Sollers tak UAZ zůstává věrný svým historickým kořenům. Dá se říct, že žije ve vlastní bublině, zcela odtržené od reality trhu. Viceprezident Národní automobilové unie Jan Khaitser vysvětluje, že Buchanka má archaický design a podle moderních standardů už se ani nepovažuje za auto, ale prodává se, protože ji nakupuje stát.
Podle Khaitsera směřuje až 90 procent výroby UAZ-u k vládním agenturám – od ministerstva obrany až po ministerstvo zdravotnictví. „Aby se vozidla UAZ změnila, musela by se změnit poptávka,“ dodává. Civilní trh je jen doplňkem a doménou nadšenců, lovců a rybářů, kteří si Buchanku nemohou vynachválit pro její nízkou cenu a výborné schopnosti v terénu. Jinak o tyto „novodobé veterány“ nikdo z běžných zákazníků zájem nejeví.
Armáda drží UAZ při životě
Bývalý šéf Ruské asociace prodejců automobilů Oleg Mosejev upozorňuje, že maloobchodní prodeje padají rychleji než celý trh, zatímco armádní zakázky zůstávají rozsáhlé. Buchanka či Hunter – auta, v nichž se vojáci vozili už za Chruščova nebo Brežněva – tak stále sjíždějí z výrobních linek. Je to, jako kdyby Škoda dodnes vyráběla dodávku 1203 nebo Tatra model 111. Přesně tak působí UAZ v roce 2025. Jeho vozy jsou morálně zastaralé, design archaický a elektronika, jako například ABS, se objevuje jen výjimečně.
Zastaralé, ale chráněné
Mosejev dodává: „Je jasné, že vozidlo potřebuje modernizaci, ale UAZ má zatím výhodu, protože je chráněn před konkurencí. Podobně jednoduché, ale modernější vozy existují i jinde ve světě, jenže kvůli vysokým recyklačním poplatkům, které dovoz značně prodražují, je nepravděpodobné, že by se do Ruska úspěšně dostaly.“
Dokud tedy bude stát nakupovat staré modely, odpouštět recyklační poplatky a udělovat desítky výjimek z bezpečnostních a emisních předpisů, UAZ se měnit nemusí. Jenže tak trochu působí jako terč posměchu.
.« Test Ford Bronco: mladší brácha Wrangleru. Ale stejně schopný a o dost levnější GM utlumuje výrobu elektromobilů. Přiznává, že ho to bude stát 1,6 miliardy dolarů »
