Praktický ojetý kombík za rozumné peníze. 308 SW je skvělé rodinné auto s jednou velkou nástrahou
Kombi odvozená z hatchbacků často působí, jako kdyby je někdo vzal a dodělal nástavcem – designové trofeje se jim většinou vyhýbají obloukem. Peugeot 308 SW ale tuhle škatulku docela s přehledem boří. I s delší zádí vypadá vyváženě a překvapivě šik.
Hodně tomu pomáhají Full-LED světlomety, které v mainstreamové nižší střední třídě nejsou zdaleka samozřejmostí – a u ojetin už teprve ne. S nimi působí auto o dost hodnotněji a celkově „dražším“ dojmem. A není to jen vizuální trik zvenku: diodové podsvícení najdete i v kabině. V bazarech se navíc postupně objevují kusy, které mají za sebou jen pár let provozu a často ani ne sto tisíc kilometrů. Jenže je to opravdu dobrá koupě?
Každodenní společník, ne hračka na víkend
Sportovní náčiní to není a nikoho to asi nenaláká na „zábavné svezení“ ve stylu hot-hatche. Jenže v běžném životě dává 308 SW smysl až nepříjemně snadno. Rozměrově je tak akorát – nepůsobí přerostle, ale zároveň není malé. Ve městě potěší obratností, na delších trasách pohodlím a velmi slušným odhlučněním. Design exteriéru je promyšlený a elegantní, interiér zase přidává nádech moderny a lehkého „prémiova“. Zpracování je na úrovni, materiály působí hodnotně a celek vypadá prostě dobře. I detaily typu výplní dveří nebo okolí středového tunelu jsou udělané nadprůměrně.
i-Cockpit: malý volant a minimum tlačítek
Samostatnou kapitolou je místo řidiče – hlavně volant. Tak malý, téměř „hračkový“ kruh jinde jen tak nepotkáte, a už vůbec ne u běžného auta téhle třídy bez sportovních ambicí. Do ruky padne výborně a zvyknete si rychle – až vás pak začne iritovat, proč jiní pořád montují tak velké věnce. Středový panel je typicky peugeotovsky minimalistický. A říkám „typicky“ schválně, protože tahle jednoduchost bývá u značky prezentovaná skoro jako životní styl. Ovládacích prvků je poskrovnu: kolečko hlasitosti, štěrbina CD přehrávače, ovládání vyhřívání oken… a tím to víceméně končí.
Klimatizace v displeji a budíky, které umí naštvat
A teď to důležité: kam se poděly věci typu klimatizace? Peugeot je „uklidil“ do centrálního displeje. Většina funkcí se tak řeší přes infotainment, což nese typické nevýhody. Systém bývá líný – odezvy a reakce umí být opravdu pomalé, takže než se něco načte, člověk má pocit, že mezitím stihne zestárnout. Navíc to odvádí pozornost od řízení a občas není úplně jasné, kde přesně hledat to, co zrovna potřebujete.
Podobně rozporuplné jsou i palubní přístroje posazené nahoře na palubní desce. Záměr je vlastně sympatický: nabídnout výhled na údaje „blízko silnice“, něco jako jednoduché head-up řešení. Jenže v praxi si Peugeot sám hází klacky pod nohy – kvůli nízko umístěnému volantu s malým průměrem na budíky často koukáte přes věnec… a nic nevidíte. Ano, můžete dát volant úplně dolů, jenže pak vám leží na kolenou a ergonomie jde do háje. Výsledek? Auto vás nutí volit mezi nepřirozeným posezem a čitelnými budíky, nebo normálním sezením a horší orientací v přístrojích.
1.6 THP: to nejlepší, co v tomhle autě najdete
Testovaný kus (zapůjčený od AAA Auto) měl pod kapotou známý čtyřválec 1.6 THP o výkonu 205 koní. Pomáhá mu dvoukomorové turbodmychadlo Twin-Scroll, které má zajistit solidní zátah už od nízkých otáček a držet ho napříč celým spektrem.
A tady není moc co okecávat: právě tenhle motor je na 308 jedním z nejpovedenějších prvků. Je kultivovaný, má slušný točivý moment skoro od volnoběhu a ve městě díky tomu působí příjemně svižně, aniž byste museli pořád lovit správný kvalt. Síla jde na přední kola přes šestistupňový manuál. Řadicí páka má masivní, těžkou pokovenou hlavici – v zimě ledovou, v létě naopak rozpálenou. Samotné řazení je přesné, ale drobné vůle a delší dráhy mezi rychlostmi se mu vytknout dají. Kratší páka by tomu očividně prospěla.
Podvozek, komfort a tlačítko Sport
Na velkých kolech není komfort ve městě ideální – auto dokáže posádku docela natřásat a rány od kol se do interiéru přenášejí víc, než by člověk čekal. Jakmile ale z města zmizíte na okresky, přijde na řadu zvědavost: co udělá tlačítko Sport?
Po stisku se horní přístroje výrazně „rozžhaví“ do červena. Efekt hezký, jenže zároveň tím mizí červené pole otáčkoměru, takže se otáčky hůř odhadují letmým pohledem. Plyn znatelně přiostří reakce, posilované řízení ztuhne a do hry vstoupí i umělý zvuk motoru pouštěný do kabiny. U kultivované jednotky to vlastně dává smysl – jinak je v autě až moc ticho – jenže ve vyšších otáčkách dostává ten zvuk místy podivně „syntetický“, skoro až kosmický nádech.
Od beránka k šelmě a zase zpátky do reality
V nízkých otáčkách do tří tisíc působí motor klidně, skoro nenápadně. Jakmile se ale dostanete výš, začne tahat s chutí a výkon roste skoro atmosférickým stylem – plynule, bez náhlého zalknutí. Ani pět tisíc otáček, kde už některé přeplňované motory začínají uvadat, mu nevezme dech. Občas se pak snadno stane, že vás „zápal“ dovede až k omezovači, který nastupuje nemilosrdně v červeném poli.
K takhle povedenému motoru by si člověk uměl představit podvozek, který bude držet stopu jako přibitý, na limitu bude neutrální a dá řidiči víc prostoru pro sportovní hrátky. Jenže tady je potřeba se vrátit na zem: 308 je pořád hlavně užitkové auto na denní provoz. Když na něj zatlačíte, nějakou chvíli podrží, ale přenosy hmotnosti jsou znát – karoserie se v zatáčkách více zhoupne, nedotáčivost přijde poměrně brzy a na výjezdu se navíc umí roztočit vnitřní přední kolo, které nezvládne nával točivého momentu.
Rychlé kombi s rozumnou spotřebou
Výsledek je tedy jasný: 308 SW je slušně svižné kombi s výborným motorem, které zvládne městské popojíždění stejně ochotně jako dálniční přesuny. Plus má jednu další sympatickou vlastnost – umí jezdit rozumně. Když budete lehkonozí, dá se vejít do osmi litrů skoro vždy a mimo město není problém dostat se pod sedm. Ve městě při svižnějším tempu se budete točit kolem devíti, a pokud si začnete hrát na závodníka, deset a víc je otázka chvíle.
SW není jen „hatch s batohem“
Zajímavé je, že SW se od hatchbacku liší víc, než by člověk čekal. Nestojí jen na prodloužené karoserii – je na větší platformě a celkový projev je jiný. A v mnoha ohledech lepší. Kombík je výrazně komfortnější, podvozek je stabilní, dobře žehlí i ostřejší příčné nerovnosti a nepůsobí nervózně. Kde hatchback umí být nejistý a jeho záď má tendenci se vlnit, tam SW drží klid a stopu. Naladění je tedy vhodnější na dlouhé trasy a paradoxně i na svižnější jízdu, i když tohle auto se do role sportovce úplně nehodí – sportování mu spíš nesedí. Výtky míří hlavně k větším náklonům karoserie a občasnému podélnému vlnění ve vyjetých kolejích.
Na co si dát pozor u ojetin
Aktuální generace 308 je na trhu relativně krátce, takže se všechno špatné ještě nemuselo naplno projevit. Něco se ale ukázalo poměrně brzy – a stojí to za velkou pozornost. Týká se to benzínových přeplňovaných čtyřválců 1.6 THP vyvíjených ve spolupráci s BMW. Tyhle motory jezdí skvěle, jenže umí trpět na problémy s rozvodovým řetězem, někdy doprovázené pádem do nouzového režimu. Další bolestí bývá karbon na sacích ventilech, který zhoršuje chlazení a může vést k zásahům elektroniky (v krajním případě k odpojování válců). Jako možné příčiny se uvádí jednak vracení části výfukových plynů zpět do válců kvůli emisím, jednak rychlejší opotřebení motoru – ztráta těsnosti válců a tvorba karbonu z olejové mlhy nasávané přes odvětrání bloku. Mechanici prý stále častěji narážejí po sundání hlavy na válce vyhřáté až do modra, což spíš nahrává druhé variantě. Zlobit umí i elektronika – typicky věci ovládané přes centrální displej, když si systém postaví hlavu.
Dobrý základ, jen vybírat chytře
Jinak platí klasika pro každou ojetinu: důkladně prověřit stav, historii, servisní záznamy a to, jestli auto dostávalo pravidelnou péči. Naftové motory bývají hodnocené jako velmi spolehlivé a z benzínů se paradoxně často doporučuje tříválec 1.2 PureTech. 308 SW každopádně umí zaujmout výbavou, skvělými světly, kvalitním zpracováním a často i lákavou cenou. Zbytek už je o tom, jaký kus najdete – a jak moc jste ochotni tolerovat jeho specifické ergonomické nápady.
Když se dnes rozhlédnete po inzerci, tahle generace Peugeotu 308 SW už je cenově příjemně při zemi, ale rozdíly jsou obrovské podle roku, nájezdu a motorizace. Úplný základ tvoří starší kusy s vyšším nájezdem, které se objevují zhruba kolem 110–160 tisíc Kč, typicky diesely a běžné výbavy (např. 2015 s vyšším nájezdem v nabídce AAA Auto či 2014–2015 kusy v inzerci Sauto.cz).
Jakmile ale chcete hezčí specifikaci, méně kilometrů, automat nebo silnější dvoulitr, počítejte spíš s cenovým pásmem 180–250 tisíc Kč, kde už se běžně pohybují kombíky kolem roku 2016. A pokud pokukujete po atraktivních verzích typu SW GT s benzínovým 1.6 THP (205 k), připravte se, že cenovka jde často ještě výš – i starší ročníky se umí držet kolem 250–310 tisíc Kč podle stavu a kilometrů, protože za tuhle kombinaci výbavy a výkonu si trh pořád nechává zaplatit.
« Zapomenuté SUV s italským znakem, ale americkou technikou. Bazarovka za malé peníze nabídne robustní techniku a spoustu prostoru Číňané se rozhodli zakázat vychytávku mnoha aut. Zemřelo kvůli ní příliš mnoho lidí »
