Tankovat plnou, nebo jezdit na rezervu? Jedna možnost autu drsně škodí a ničí čerpadlo
Kolem správného plnění nádrže koluje mezi českými motoristy spousta mýtů. Odborníci však varují, že extrémy na obou stranách dokážou palivovou soustavu moderních vozů bleskově zlikvidovat. Zatímco dlouhodobá jízda se svítící kontrolkou nutí čerpadlo nasávat kal ze dna a přehřívat se, násilné dolévání paliva po cvaknutí pistole zaplaví odvzdušňovací systém. Podívejte se, jak správně postupovat u benzínu i nafty.
Kolem tankování paliva koluje spousta rad, které se tváří jako zaručené pravdy. Jedna z nich říká, že plnit nádrž úplně doplna autu škodí. Jenže tak jednoduché to není. Samotná plná nádrž vozu nevadí. Riziko vzniká hlavně ve chvíli, kdy se řidič snaží do auta dostat ještě víc paliva poté, co tankovací pistole sama vypne.
Rozumné tankování má ve skutečnosti dvě jednoduchá pravidla. Nejezdit dlouhodobě s téměř prázdnou nádrží a zároveň se nesnažit palivo dolévat až do hrdla. Obojí může modernímu autu zbytečně komplikovat život.
Plná nádrž neznamená vyšší riziko
Někteří řidiči se obávají, že plná nádrž může být nebezpečná při vysokých teplotách nebo při nehodě. Ve funkčním palivovém systému ale není samotné naplnění nádrže na běžnou kapacitu problém. Palivová soustava je na takový provoz navržená.
Dokonce lze říct, že téměř prázdná nádrž nemusí být z hlediska rizika výhodnější. Snáze se totiž vznítí palivové výpary než samotné kapalné palivo. To samozřejmě neznamená, že by měl řidič tankovat bez rozmyslu, ale obavy z běžně naplněné nádrže nejsou na místě.
Čtěte také: Legendární naftový motor 2.0 TDI v nové Octavii definitivně končí
Navíc platí i praktická stránka věci. Kdo tankuje jen malé množství, musí na čerpací stanici častěji. Tím ztrácí čas, přidává si zbytečné zastávky a mnohdy si nijak reálně nepomůže ani finančně. Zaplatí sice méně při jedné návštěvě, ale celkově spotřebuje stejné množství paliva.
Nečekejte až na poslední kapky
Mnohem horší zvyk než tankování plné nádrže je pravidelná jízda s téměř prázdným autem. Doporučuje se vyrazit k čerpací stanici nejpozději ve chvíli, kdy palivo klesne přibližně pod čtvrtinu nádrže. Nejde jen o pohodlí, ale i o bezpečnost a techniku.
Když autu dojde palivo na nevhodném místě, může se z běžné nepříjemnosti stát velmi nebezpečná situace. Auto odstavené v zatáčce, v tunelu, na mostě nebo na rušné silnici ohrožuje posádku i ostatní řidiče.
U naftových motorů navíc úplné vyjetí nádrže může přinést další potíže. Někdy nestačí pouze dolít naftu a otočit klíčkem. Zavzdušněná palivová soustava může vyžadovat zásah odborníka, což znamená zbytečné náklady navíc.
Kdy tankování ukončit
Správný okamžik pro ukončení tankování je jednoduchý. Jakmile tankovací pistole poprvé vypne, je hotovo. To je hranice, kterou je dobré respektovat. Nádrž je v tu chvíli naplněná tak, jak má být.
Problém začíná ve chvíli, kdy řidič pokračuje dál a po malých dávkách se snaží dostat palivo až k okraji plnicího hrdla. Možná má pocit, že tím získá pár kilometrů navíc, ale ve skutečnosti si může zadělat na nepříjemnosti.
Palivo se může dostat tam, kam nepatří. Může unikat odvzdušněním, vytvářet výpary nebo se rozlít kolem auta. Pokud by se dostalo na horké části výfuku, vzniká zbytečné riziko. V lepším případě může rozlité palivo poškodit lak nebo zanechat nepříjemný zápach.
Palivo potřebuje v nádrži prostor
Mnoho řidičů si všimlo, že do nádrže se někdy vejde víc paliva, než uvádí technické údaje auta. Neznamená to ale, že by se tento prostor měl běžně využívat. Výrobci počítají s tím, že benzin i nafta mění svůj objem podle teploty a dalších podmínek.
Právě proto mají palivové nádrže rezervní expanzní prostor. Ten slouží k tomu, aby se mělo palivo kam roztáhnout. Pokud řidič tento prostor zaplní až po okraj, může se stát, že palivo začne při změně teploty unikat.
U benzinu i nafty platí fyzikální zákony bez ohledu na to, jak moc chce řidič využít každý volný centimetr nádrže. Nádrž proto není dobré chápat jako nádobu, kterou je potřeba naplnit až po víčko.
Diesel umí řidiče svádět k dolévání
U naftových aut je situace ještě trochu zrádnější. Nafta při tankování pění, a když řidič chvíli počká, hladina klesne a do nádrže se zdánlivě vejde ještě další množství. Právě to mnoho lidí svádí k opakovanému dolévání.
Jenže ani tady se nevyplatí překračovat hodnotu, kterou uvádí výrobce. Pokud má nádrž podle technických údajů objem 50 litrů, není důvod snažit se do ní dostat výrazně víc. Auto na to není určené a palivový systém s tím nemusí dlouhodobě počítat.
Přebytečné palivo může ovlivnit odvzdušnění nádrže, zvýšit tlak v systému a zatěžovat součásti, které mají pracovat v přesně daných podmínkách. Moderní auta jsou v tomto směru citlivější než starší vozy, u kterých se řada věcí řešila jednodušeji.
Tankování za pár korun se může prodražit
Samostatnou kapitolou je zvyk tankovat opakovaně jen velmi malé množství. Někteří řidiči si říkají, že za pár stovek dojedou, kam potřebují, a zbytek vyřeší později. Pokud se to stane výjimečně, nic zásadního se pravděpodobně nestane. Pokud je to ale běžný způsob provozu, autu to neprospívá.
Palivová nádrž není dokonale čisté prostředí. Postupem času se na jejím dně mohou usazovat drobné nečistoty, zbytky aditiv, mikroskopické částice nebo rez u starších kovových nádrží. Při dostatečné hladině paliva zůstávají tyto usazeniny většinou tam, kde jsou.
Jiná situace nastává při dlouhodobé jízdě na minimum paliva. Palivové čerpadlo pracuje ve spodní části nádrže a při velmi nízké hladině může snáze nasávat nečistoty ze dna. Ty pak putují dál do systému, kde zatěžují filtr, čerpadlo i vstřikování.
Palivové čerpadlo potřebuje vhodné podmínky
Nízká hladina paliva může vadit i samotnému palivovému čerpadlu. U mnoha aut je palivo důležité nejen jako zásoba energie pro motor, ale také jako prostředí, které pomáhá čerpadlo chladit a mazat. Pokud je v nádrži dlouhodobě málo paliva, čerpadlo pracuje v méně příznivých podmínkách.
To neznamená, že jedna jízda na rezervu auto okamžitě poškodí. Problémem je hlavně dlouhodobý návyk. Řidič, který pravidelně čeká až na rozsvícenou kontrolku a tankuje jen malé množství, zbytečně zvyšuje riziko budoucích potíží.
Opravy palivového systému přitom nepatří k levným položkám. Zanedbané návyky při tankování se tak mohou po čase vrátit v podobě účtu, který bude mnohem vyšší než cena jedné plné nádrže.
Nejlepší postup je jednoduchý
Ideální strategie není složitá. Nenechávat nádrž dlouhodobě padat na minimum, vyrazit tankovat zhruba při poslední čtvrtině a při plnění skončit ve chvíli, kdy pistole poprvé sama vypne.
Takový postup je šetrný k autu, bezpečný pro posádku a zároveň pohodlný. Řidič se nemusí stresovat dojezdem, neriskuje zastavení na nevhodném místě a zároveň nepřetěžuje palivovou soustavu zbytečným přeléváním nádrže.
Plná nádrž tedy sama o sobě není nepřítel. Skutečným problémem je spíš extrém na obou stranách. Jezdit pořád na rezervu není dobrý nápad a dolévat palivo až po hrdlo také ne. Nejrozumnější je držet se toho, s čím počítal výrobce auta.
Doporučujeme k tématu: Výsměch řidičům. Stát lidem nutí drahá elektroauta, sám ale tajně nakupuje diesely
.« Ojeté Infiniti Q30: Stylová alternativa k Mercedesu GLA, která dává největší smysl se slabším dieselem Bez základní školy už řidičák nedostanete. Od září přichází v autoškolách nová povinnost »
