Vypínáte v autě Start-Stop? Děláte obří chybu, systém vás umí varovat před drahou závadou
Patří mezi suverénně nejotravnější funkce moderních automobilů a většina českých řidičů ho ze zvyku vypíná hned po usednutí do kabiny. Automechanici však nyní odhalili skrytý fakt, který kompletně mění pravidla hry. Když totiž systém Start-Stop bez zjevného důvodu zničehonic odmítne na křižovatce vypnout motor, vysílá vám kritické varování. Palubní počítač totiž zjistil, že drahá baterie AGM či EFB mele z posledního. Podívejte se, jak předejít bleskovému kolapsu.
Systém Start-Stop patří mezi prvky moderních aut, které řidiči často příliš v lásce nemají. Někomu vadí opakované vypínání motoru na křižovatkách, jinému pocit, že se technika zbytečně namáhá, a další ho prostě vypínají automaticky hned po nastartování. Jenže tahle neoblíbená funkce může mít i jednu nečekanou výhodu. Když přestane pracovat tak, jak má, může upozornit na problém, který by jinak zůstal ještě nějakou dobu skrytý.
Princip systému je jednoduchý. Jakmile auto zastaví a elektronika vyhodnotí, že motor nemusí běžet, spalovací jednotku vypne. Typicky se to děje při čekání na semaforech, v kolonách nebo při krátkém stání. Po sešlápnutí spojky, uvolnění brzdy nebo jiném pokynu podle typu auta motor znovu naskočí a řidič pokračuje v jízdě.
Pro mnoho motoristů je to ale spíš obtěžující doplněk než vítaná pomoc. Start-Stop sice bývá možné vypnout, jenže u většiny aut pouze dočasně. Po dalším nastartování se systém znovu aktivuje a řidič musí celé vypínání opakovat.
Proč mechanici Start-Stop příliš nemilují
Servisy k systému Start-Stop často přistupují s rezervou. Důvodem je hlavně vyšší zatížení některých komponentů. Častější startování klade větší nároky na baterii, startér i samotný motor. Moderní vozy jsou na takový provoz sice konstrukčně připravené, fyziku ale úplně obejít neumí.
Právě proto auta se systémem Start-Stop nepoužívají obyčejné autobaterie, jaké dříve stačily většině běžných vozů. Obvykle v nich najdeme baterie typu AGM nebo EFB, které lépe zvládají opakované cykly nabíjení a vybíjení i vyšší zátěž. Jenže mají jednu nevýhodu. Jsou výrazně dražší.
Zatímco běžná baterie může vyjít poměrně rozumně, za kvalitnější akumulátor určený pro vůz se systémem Start-Stop už řidič zaplatí citelně víc. Ceny se často pohybují v řádu několika tisíc korun a u některých aut mohou být klidně dvojnásobné oproti klasickému řešení.
Když se systém neaktivuje, nemusí jít hned o závadu
Mnozí řidiči si všimnou problému až ve chvíli, kdy se Start-Stop přestane zapínat. Na přístrojovém štítu se může objevit přeškrtnuté písmeno A, nápis OFF nebo jiná kontrolka podle konkrétní značky a modelu. Na první pohled to může působit jako porucha, ale ne vždy je důvod k panice.
Start-Stop totiž nefunguje za všech okolností. Elektronika průběžně sleduje celou řadu podmínek a motor vypne pouze tehdy, když je to podle ní bezpečné a vhodné. Rozhoduje například teplota motoru, venkovní teplota, zapnutá klimatizace, vytápění, spotřeba elektrické energie v autě nebo aktuální stav nabití baterie.
Pokud je motor studený, venku panují extrémní teploty nebo vůz potřebuje hodně energie pro topení či chlazení, systém se jednoduše nemusí aktivovat. V takovém případě nejde o závadu, ale o běžné chování auta.
Nejčastěji je podezřelá baterie
Zpozornět by měl řidič hlavně tehdy, když Start-Stop nefunguje několik dní po sobě, přestože ho ručně nevypíná a podmínky pro jeho činnost vypadají normálně. Velmi často za tím stojí baterie, která už nemá takovou kondici jako dříve.
První možnost je poměrně nevinná. Auto může jezdit převážně krátké trasy, během kterých se baterie nestihne dostatečně dobít. To je typické hlavně pro městský provoz, kdy se vůz používá na pár kilometrů do práce, na nákup nebo na rozvoz dětí. Alternátor jednoduše nemá dost času, aby akumulátoru vrátil energii spotřebovanou při startování a provozu palubních systémů.
V takovém případě může pomoci obyčejné dobití baterie externí nabíječkou. Po doplnění energie se Start-Stop často znovu probudí a začne fungovat jako dříve.
Horší scénář nastává ve chvíli, kdy už baterie nedokáže udržet dostatečnou kapacitu. Motor sice stále nastartuje, takže řidič nemusí mít pocit, že je něco špatně, ale elektronika už vidí, že akumulátor není v ideálním stavu. A protože Start-Stop potřebuje dostatečnou rezervu energie, raději se neaktivuje.
Dobití někdy nestačí
Pokud je baterie pouze vybitá, nabíječka může situaci vyřešit. Jestliže je ale už opotřebená, ani delší nabíjení nemusí přinést trvalé zlepšení. Akumulátor se sice na chvíli vzpamatuje, ale brzy začne znovu ztrácet napětí a problém se vrátí.
V takové chvíli už obvykle nezbývá nic jiného než výměna. A ta u aut se systémem Start-Stop nebývá levná. Navíc u moderních vozů často nestačí baterii jen fyzicky vyměnit. U některých modelů je nutné ji také zaregistrovat nebo nakódovat v řídicí jednotce, aby auto správně pracovalo s jejím stavem a nabíjením.
Proto se nevyplatí ignorovat první varovné signály. Pokud Start-Stop dlouhodobě nefunguje a řidič zároveň ví, že auto jezdí hlavně krátké trasy, je dobré stav baterie ověřit dřív, než vůz jednoho rána nenastartuje vůbec.
Start-Stop není jediný viník
Systém Start-Stop bývá často označován za hlavního ničitele baterií. Ve skutečnosti je to ale složitější. Ano, baterii zatěžuje víc než auto bez této funkce. Zároveň však výrobci používají odolnější akumulátory a elektronika systém nespustí ve chvíli, kdy by tím vůz riskoval problém se startováním.
Mnohem častější příčinou rychlého stárnutí baterie je způsob používání auta. Krátké jízdy, dlouhé stání, časté startování, zapnuté spotřebiče a nedostatečné dobíjení umí baterii zničit rychleji než samotný Start-Stop. Platí to hlavně u aut, která jezdí většinu času po městě a na delší trasu se dostanou jen výjimečně.
Moderní auta sice působí jako bezúdržbová zařízení, ale baterie pořád zůstává součástkou, která potřebuje určitou péči. A čím více elektroniky vůz má, tím důležitější její stav je.
Pravidelné dobíjení může ušetřit peníze
Kdo chce životnost baterie prodloužit, měl by ji čas od času dobít externí nabíječkou. Ideální je udělat to několikrát do roka, zejména před zimou a po ní. U aut, která jezdí hlavně krátké trasy, se pravidelné dobíjení vyplatí ještě víc.
Dobře udržovaná baterie vydrží déle, lépe zvládá mrazy a snižuje riziko nepříjemného překvapení při startování. A právě nefunkční Start-Stop může být jedním z prvních upozornění, že už není všechno v pořádku.
I když tedy řada řidičů tuto funkci nemá ráda, není úplně zbytečná. Kromě snižování spotřeby v určitých situacích může posloužit také jako nenápadný indikátor stavu baterie. Když přestane fungovat bez zjevného důvodu, není od věci zbystřit. Může jít jen o vybitý akumulátor po krátkých jízdách, ale také o první signál, že se blíží drahá výměna.
.« Brusel nařídil novou přípojku v autech. Může zablokovat start motoru EU vám brzy vezme plynový pedál. V nových autech se chystá drsný zásah do jízdy »
