Na dálnici si vezme kolem šesti litrů nafty, vzadu si pohodlně sednou i vysocí cestující a do kufru se vejde výbava na rodinnou dovolenou. Po jízdě s druhou generací Superbu Combi je snadné pochopit, proč má tahle škodovka pořád své příznivce. Vyzkoušel jsem modernizovaný vůz s naftovým dvoulitrem o výkonu 125 kW a manuálem. Vedle jízdních dojmů jsem se podíval i na to, které motory a převodovky dávají při koupi ojetiny smysl.
Testovaný Superb byl poprvé registrován v roce 2014, takže už má za sebou modernizaci z roku 2013. Měl jediného majitele a na tachometru 161 000 kilometrů. V listopadu 2026 se faceliftované kombíky se stejným motorem a manuálem v prověřených českých inzerátech nabízely za 140 000 až 210 000 Kč. Všechny měly vyšší nájezd než testovaný vůz. Kombinace silnějšího dieselu, manuálu a doložitelného servisu je u takového auta dobrý výchozí bod. Počet majitelů i stav tachometru jsou užitečné údaje, skutečnou hodnotu konkrétního kusu ale ukážou až servisní doklady a prohlídka.
Druhý Superb se představil už v roce 2008 a po letech mu sluší hlavně zdrženlivost. Světlomety mají jednoduchý tvar, boky karoserie se obejdou bez výrazných prolisů a dlouhému kombíku tahle střídmost svědčí. Světle modrá metalíza testovanému kusu dodala trochu života a sedmnáctipalcová kola podběhy vyplnila tak akorát. V téhle kombinaci Superb pořád působí reprezentativně.
Nejlépe se sedí vzadu
V kabině prozradí věk auta oblé tvary palubní desky, čtyřramenný volant a panel základního rádia. Volant se mi vzhledově příliš nelíbil, ergonomii bych ale vytýkal máloco. Důležité ovladače jsou po ruce a člověk se v nich zorientuje během prvních kilometrů. Použité materiály na mě udělaly dobrý dojem i po 161 000 kilometrech. Kromě drobného škrábance na palubní desce jsem v testovaném autě nenašel nic, co by mě při koupi odrazovalo.
Přední sedadla jsou příjemně měkká, ovšem jejich sedáky bych uvítal delší. Kabina navíc vpředu působí užším dojmem, než zvenčí čekáte, a řidičům se širší postavou může vadit i tvar sedadel. O řadu dál je to úplně jiný příběh. Za předními opěradly zbývá tolik místa na kolena, že podobnou rezervu bych hledal i v řadě větších a dražších aut. Na desetihodinové cestě do Chorvatska to posádka ocení víc než leckterou položku příplatkové výbavy.
Mohlo by vás zajímat
Kufr má podle dobového katalogu 633 litrů a po sklopení zadních opěradel až 1 865 litrů. Je především dlouhý. Pro zapadlou tašku za zadními sedadly se člověk natahuje přes nárazník a na špinavém autě si přitom snadno otře kalhoty. Při nakládání těžších věcí je znát vyšší hrana. Elektrické ovládání víka, které zkoušený kus měl, se naopak hodí pokaždé, když k autu přijdete s plnýma rukama.
Silnější dvoulitr dává smysl hlavně na dlouhých trasách
Nejvýkonnější naftový čtyřválec v nabídce má 125 kW při 4 200 ot./min a 350 Nm mezi 1 750 a 2 500 ot./min. U testovaného auta putuje síla přes šestistupňový manuál na přední kola. Pro tuto konfiguraci Škoda uváděla zrychlení na 100 km/h za 8,7 sekundy a nejvyšší rychlost 226 km/h. Hmotnost základní verze s řidičem podle katalogu činila 1 562 kg. Důležitější než samotná čísla je pro mě rezerva v běžném tempu. Superb má dost síly na předjíždění a ani na dálnici nepůsobí udýchaně.
Studený motor se o slovo přihlásí typickým naftovým klapotem. Jakmile se zahřeje, na volnoběh o něm v kabině skoro nevím. Ve městě mě překvapilo, jak snadno se s tak dlouhým kombíkem manévruje. Dobrý rejd pomáhá v těsných ulicích a podvozek většinu nerovností přejde bez rozruchu. Výraznější ránu pošle do karoserie hlavně hluboko propadlý kanál nebo ostrý výtluk. Vpředu pracuje zavěšení McPherson, vzadu víceprvková náprava.
Zvyk jsem si musel udělat na brzdový pedál. Působil měkce a účinek se mi podle jeho chodu zpočátku špatně odhadoval. Při prvních několika zastaveních na semaforech jsem brzdil prudčeji, než jsem zamýšlel. Byl to nejvýraznější nedostatek konkrétního kusu při jízdě městem.
Na dálnici mi Superb sedl nejvíc. I na sedmnáctipalcových kolech dokázal ztlumit ostré spoje betonových panelů a přes delší nerovnosti se lehce přehoupl. Při běžném dálničním tempu je kabina dobře odhlučněná. Výraznější hluk jsem zaznamenal až nad 160 km/h. Spotřeba se na dálnici držela kolem 6 l/100 km, v kombinovaném provozu se dá počítat přibližně s 6,5 l/100 km. Právě spojení ticha, pohodlí a rozumné spotřeby dělá ze Superbu auto, ze kterého člověk po pěti hodinách za volantem vystoupí pořád docela svěží.
Na okresce se naladění podvozku projeví podle toho, jakým tempem jedete. Při klidné jízdě se Superb přes nerovnosti příjemně přenáší. Když se do zatáček pustíte ostřeji, přidají se citelné náklony a přední kola mají tendenci rozšiřovat stopu. Řízení jde příjemně zlehka, od přední nápravy ale předává málo informací. Při každodenní jízdě mi to nevadilo. Na cestě domů po dlouhém dni jsem si cenil hlavně toho, že se s autem nemusím prát.
Kolik dnes stojí Škoda Superb II Combi v Česku
V české inzerci jsem 19. listopadu 2026 našel tři faceliftované Superby Combi se stejným dvoulitrem o výkonu 125 kW a manuální převodovkou za 140 000 až 210 000 Kč. Za 140 000 Kč se nabízel vůz z roku 2014 s nájezdem 243 000 km. Kombík z roku 2015 se zhruba 199 000 km měl cenovku 200 000 Kč. Další kus z konce roku 2014 ve výbavě Business byl i s 248 000 km v nabídce za 210 000 Kč. U vozu za 200 000 Kč inzerát uváděl také 160 000 Kč při leasingu. Pro srovnání počítám s běžnou nabídkovou cenou bez financování.
Tahle trojice dobře ukazuje, jak velký rozdíl může být mezi vozy s podobným nájezdem. Pokud hledáte auto blízké testovanému kusu se 161 000 km, jako výchozí rozpočet bych bral zhruba 200 000 Kč. U auta s takovým nájezdem bych si případný příplatek obhájil doloženou historií, stavem podvozku, spojky a dvouhmotového setrvačníku a fakturou za rozvody. Částka vychází z nabídek aut s vyšším nájezdem a slouží jako orientace při hledání.
Pro představu o cenách jiných verzí jsem v nabídce našel také 2.0 TDI 125 kW s DSG a pohonem 4×4 z roku 2014, který při zhruba 200 000 km stál 185 000 Kč. U automatu a čtyřkolky bych do rozhodování započítal i to, zda má prodejce doklady o servisu převodovky a spojky Haldex. Všechny částky jsou nabídkové ceny z inzerátů.
Co prověřit před koupí
U dvoulitrových dieselů bych začal studeným startem a diagnostikou. Verze se 103 kW se vyskytuje se starším vstřikováním čerpadlo–tryska (PD) i s pozdějším common-railem (CR). Vyplatí se prověřit stav vstřikovačů, turbodmychadla, filtru pevných částic a u common-railu také systému EGR. Silnější varianta se 125 kW měla common-rail už od začátku. U raných kusů bych případný úbytek chladicí kapaliny bral jako důvod k důkladné kontrole chladicí soustavy a hlavy válců. U faceliftovaného vozu bych chtěl vidět zejména doklady o výměnách oleje a rozvodech. Pravidelně udržované starší auto může být lepší koupě než mladší kus bez historie.
U benzinových TSI poslouchejte, co motor dělá bezprostředně po studeném startu. Chrastění může upozornit na vytahaný rozvodový řetěz nebo problém s napínákem. To je důležité u 1.4 TSI i u větších motorů 1.8 a 2.0 TSI, u nichž bych se zvlášť zajímal o to, kolik oleje se mezi výměnami dolévá. Osmnáctistovka běží kultivovaně, případné selhání napínáku ale může skončit vážným poškozením motoru. U dvoulitru dokáže vlastnictví prodražit také zvýšená spotřeba oleje. Dlouhé intervaly výměny oleje a nejasná minulost jsou u těchto motorů důvodem k opatrnosti. Rozsah a cenu případné opravy rozvodů má smysl řešit podle konkrétního motoru a stavu auta.
Atmosférický 3.6 FSI V6 bych si z nabídky vybral pro jeho hladký chod a charakter. Je spojený se šestistupňovým DSG a pohonem všech kol s mezinápravovou spojkou Haldex. Počítejte orientačně s 9 až 10 l/100 km, ve městě a při svižnější jízdě s více. U zachovalého kusu může příznivá pořizovací cena část vyšších výdajů za benzin vyrovnat. Při výběru bych chtěl doložený servis převodovky i pohonu všech kol a poslouchal bych také rozvody při studeném startu. Během zkušební jízdy má cenu vyzkoušet pomalý rozjezd i couvání, ideálně také ve svahu. Prodleva, cukání nebo potíže se zařazením zpátečky patří na diagnostiku.
U DSG záleží na konkrétní převodovce
Sedmistupňové DSG se suchými spojkami najdete u druhého Superbu například v kombinaci s předokolkou 1.8 TSI nebo s dieselem 1.6 TDI. Časté popojíždění v kolonách dává spojkám zabrat. Pokud auto při rozjezdu vibruje, škube nebo reaguje s prodlevou, oprava může stát desítky tisíc korun. U těchto motorizací bych při výběru dal přednost manuálu. Šestistupňové DSG s mokrými spojkami má mezi ojetinami lepší pověst. V servisních dokladech bych u něj hledal výměny oleje a filtru po 60 000 km.
Podvozek při prohlídce prověří krátká jízda po hrbolatém povrchu a několik plynulých změn směru. Když se auto na nerovnostech rozplave, na volant reaguje se zpožděním nebo se od náprav ozývají rány, stojí za to nechat na zvedáku zkontrolovat vůle a stav tlumičů. Měkké naladění k Superbu patří, zachovalý kus ovšem působí klidně a drží zvolenou stopu.
Který motor bych hledal
Pro rodinu, která často jezdí po dálnici, bych hledal 2.0 TDI CR se 103 kW a manuálem. Výkon běžnému provozu stačí, spotřeba zůstává nízká a zachovalých aut se servisní historií má smysl se držet. U staršího dvoulitru PD bych dal větší váhu stavu konkrétního vozu. Verze se 125 kW se hodí tomu, kdo často jezdí s plným autem nebo chce více rezervy při předjíždění. Pro řidiče s menším ročním nájezdem, který ocení projev atmosférického motoru, je lákavou volbou dobře udržovaný 3.6 FSI V6.
1.6 TDI CR a starší 1.9 TDI PD v provedení GreenLine zvládnou klidné cestování. Jakmile se do auta posadí celá rodina a kufr se naplní, výkonová rezerva rychle mizí. Rozdíl ve spotřebě proti dvoulitru přitom v praxi nemusí být velký. Benzinovou 1.4 TSI bych zvažoval jen s přesvědčivou historií a po důkladném studeném startu. U 1.8 a 2.0 TSI bych si před koupí srovnal stav a provozní náklady s dostupnými šestiválci. Zvlášť opatrný bych byl u auta se suchým sedmistupňovým DSG, jehož minulost prodejce nedokáže doložit.
Silnější naftový Superb s manuálem mi po testu dává smysl především jako rodinné auto na dlouhé trasy. Má dost místa pro lidi i zavazadla a na dálnici únavu posádky drží na uzdě stejně dobře jako spotřebu. Při vybírání v bazaru bych se řídil tím, jestli konkrétní kus jede stejně klidně jako tenhle a jestli k tomu má servisní historii, které se dá věřit.






