Řidiči na jihočeské dálnici D3 mohou i nadále legálně šlapat na plyn. Ministerstvo dopravy rozhodlo o prodloužení pilotního provozu se zvýšenou nejvyšší dovolenou rychlostí 150 km/h na vybraném úseku mezi kilometry 84 a 131. Režim s vyšším limitem poběží minimálně do konce letošního roku, aby úřady získaly dostatek reprezentativních dat pro objektivní posouzení bezpečnosti a plynulosti dopravy.
Dosavadní průběžná analýza, kterou zpracoval BESIP společně s Ředitelstvím silnic a dálnic, Policií ČR a Centrem dopravního výzkumu, totiž ukázala jeden zásadní fakt. Způsob využívání vyššího rychlostního limitu výrazně ovlivňuje roční období. V podzimních a zimních měsících byl provoz v režimu 150 km/h kvůli počasí minimální.
V prosinci a lednu sto padesátka téměř nesvítila
Projekt byl spuštěn 1. října 2025 prostřednictvím proměnného dopravního značení, které dynamicky nastavuje limity 100, 130 nebo 150 km/h podle aktuální situace. Zatímco v říjnu 2025 byla rychlost 150 km/h aktivní po 93 % času a v listopadu po 85 % času, s příchodem zimy se situace dramaticky změnila.
Mohlo by vás zajímat
V prosinci 2025 svítila na značkách sto padesátka pouze po 7 % času a v lednu 2026 dokonce jen po 1 % času. Většinu zimy tak řidiči museli dodržovat standardních 130 km/h. V prosinci tento limit platil po 93 % času a v lednu dokonce po 99 % času. V únoru podíl vyšší rychlosti stoupl na 13 % a v březnu na 36 %. V souhrnu za prvního půl roku fungoval režim 150 km/h přesně po 39 % času.
Ministr dopravy Ivan Bednárik v květnovém prohlášení uvedl, že pilotní provoz na D3 přináší první důležitá data o chování řidičů při vyšší povolené rychlosti. Pro odpovědné rozhodnutí je však podle něj potřeba delší a reprezentativnější sledování v různých ročních obdobích. Dálnice D3 je například jednou z důležitých tras směrem na letní dovolené do Středomoří, a právě během léta zde lze očekávat silnější dopravní toky. Bezpečnost podle ministra zůstává absolutní prioritou, proto chce ministerstvo projekt dále vyhodnocovat na základě reálných dlouhodobých dat, nikoli dojmů nebo zkreslených představ.
Rychlost stoupla o 10 km/h, piráti v levém pruhu ale zůstávají
Sledování provozu přineslo zajímavé poznatky o chování českých řidičů. Při aktivním režimu 150 km/h došlo ke zvýšení průměrné rychlosti osobních vozidel přibližně o 10 km/h oproti standardnímu režimu 130 km/h. Vyšší limit zároveň částečně snížil podíl řidičů, kteří povolenou rychlost překračují v pravém jízdním pruhu. V levém pruhu je ale situace jiná a více než 40 % řidičů překračuje i tento zvýšený limit.
Tomáš Neřold z BESIP upozorňuje, že samotné zvýšení limitu automaticky neznamená, že řidiči přestanou povolenou rychlost překračovat. Z pohledu BESIP je proto podle něj klíčové pokračovat v detailním monitoringu a současně pracovat na srozumitelnosti dopravního značení i důsledném vymáhání pravidel.
Policie chce znát skutečný dopad na bezpečnost
Ke zvýšení rychlosti přistupuje opatrně také dopravní policie, která zdůrazňuje potřebu důkladného prověření všech rizik. Z jejího pohledu je důležité, aby prodloužený pilotní provoz přinesl dostatek relevantních dat pro objektivní vyhodnocení dopadů na bezpečnost a plynulost provozu.
Podle plukovníka Michala Hodbodě nelze říct, že by se samotným zvýšením nejvyšší dovolené rychlosti stal daný úsek bezpečnějším. Z dosavadních poznatků je proto potřeba sledovat nejen samotnou rychlost a zkrácení dojezdových časů, ale také to, zda vyšší limit nepřináší vyšší míru rizika.
Kdy systém povolí 150 km/h?
Aktivace nejvyšší rychlosti zůstává vázána na přísná bezpečnostní kritéria. Inteligentní systém průběžně vyhodnocuje data z meteostanic, dopravních detektorů a Národního dopravního informačního centra.
Rychlost 150 km/h se na značkách objeví výhradně při dobré viditelnosti, vhodných meteorologických podmínkách, nízké intenzitě dopravy, absenci nehod či kolon a při minimálním riziku námrazy, silného větru nebo výskytu zvěře. Pokud se podmínky zhorší, systém okamžitě vrací limit na 130 km/h nebo 100 km/h.
Mohlo by vás zajímat
Právě závislost na počasí a aktuální dopravní situaci vysvětluje, proč mohou řidiči během teplejší části roku vidět na proměnných značkách sto padesátku poměrně často, zatímco v zimních měsících s ní příliš počítat nemohou. Prodloužení pilotního projektu tak má úřadům umožnit získat podstatně širší soubor dat a porovnat fungování vyššího rychlostního limitu za rozdílných podmínek během celého roku.
