Předjedete kamion, zůstanete vlevo a tachometr ukazuje devadesát. Na některých italských dálnicích by za takovou jízdu mohla hrozit pokuta až 3 900 Kč. Návrh nového silničního zákoníku totiž počítá s minimální rychlostí 100 km/h v krajním levém pruhu. Záleželo by ovšem na počtu pruhů, dopravním značení i na tom, proč řidič zpomalil.
Kdo jezdí autem k moři do Bibione, Lignana či Caorle, na výlet do Benátek nebo na dovolenou ke Gardskému jezeru, měl by při cestě přes Itálii dál sledovat především značky. O povinné stovce v levém pruhu se sice mluví, zatím jde ale o návrh. Italská vláda ho v říjnu předložila parlamentu a nyní se jím zabývají příslušné výbory. Konečná podoba pravidla i sankcí se proto ještě může změnit.
Rozhodoval by počet pruhů i to, ve kterém z nich jedete
Pro řidiče by byl podstatný detail, který se při debatě o povinné stovce snadno ztratí. Na dálnici se dvěma pruhy v jednom směru by se podle návrhu nic neměnilo. Novinka míří na dálnice a vybrané hlavní silnice mimo obec, kde mají řidiči v jednom směru k dispozici alespoň tři jízdní pruhy. A i tam by se stovka týkala výhradně pruhu úplně vlevo, tedy toho, který přiléhá ke střednímu dělicímu pásu.
V praxi by tak řidič mohl dál jet po dálnici devadesátkou v pravém pruhu. Jiná situace by nastala, kdyby stejným tempem pokračoval až vlevo u svodidel, přestože má před sebou volno, výhled je dobrý a nic mu nebrání jet rychleji. Za bezdůvodnou jízdu pod stanovenou hranicí návrh počítá po přepočtu s pokutou přibližně od 970 do 3 900 Kč. Stejná pravidla by platila pro místní i pro české řidiče na dovolené.
Mohlo by vás zajímat
Ani rychlost 110 nebo 120 km/h by ovšem řidiči nedávala právo zůstat vlevo. Italské předpisy už dnes ukládají motoristům využívat volný pruh co nejvíce vpravo. Kdo tedy předjede nákladní auto a může se bezpečně vrátit doprava, má tak učinit. Platí to i ve chvíli, kdy se za ním dosud nikdo neobjevil. Čekat, až se v zrcátku ukáže rychlejší vůz a jeho řidič začne blikat, nemá podle tohoto pravidla žádné opodstatnění.
V koloně by nikdo nemusel zrychlovat na stovku
Na cestě k Jadranu může provoz během několika minut zpomalit z dálničního tempa na čtyřicítku. Auta jedou vedle sebe ve všech pruzích a řidič u středových svodidel má před sebou stejnou řadu vozů jako ten vpravo. Právě s takovou situací návrh počítá. Jestliže rychlost určuje kolona nebo provoz zpomalí kvůli nehodě, povinnost držet v levém pruhu stovku by odpadla.
Podobně by se posuzovaly podmínky, za kterých je rozumné ubrat i na prázdné silnici. V prudkém lijáku může výhled omezit voda odstřikující od kol nákladního auta, v husté mlze zase řidič stěží dohlédne na vůz před sebou. Pokud počasí vyžaduje pomalejší jízdu, návrh ji připouští. Přednost má mít také místní značení. Kde například kvůli opravě vozovky platí osmdesátka, řidič by ji musel dodržet i v krajním levém pruhu.
Pro osobní auta na italských dálnicích obecně platí nejvyšší povolená rychlost 130 km/h. Za deště nebo sněžení klesá na 110 km/h a na konkrétním úseku může značka určit ještě nižší maximum. Nová stovka by tedy na vybraných úsecích přibyla jako dolní hranice. Už dnes přitom mohou správci italských silnic na vhodných místech zavést minimální rychlost pomocí značek. Novinkou by bylo její obecné stanovení pro konkrétní pruh na komunikacích, které splňují podmínky návrhu.
Jak je to v Česku s dálniční osmdesátkou
Také v českém zákoně se v souvislosti s dálnicí objevuje spodní hranice rychlosti. Hodnota 80 km/h se ale vztahuje především ke konstrukční rychlosti vozidla nebo jízdní soupravy. Jinými slovy, rozhoduje o tom, jaké vozidlo vůbec smí na dálnici vjet. Řidič osobního auta proto může podle okolností zpomalit třeba na šedesátku. V koloně, v hustém sněžení nebo při dojezdu k nehodě má rychlost přizpůsobit tomu, co se před ním děje.
Osmdesátka má ještě jeden praktický význam. Pokud se auto na dálnici porouchá a na rovině už této rychlosti nedokáže dosáhnout, řidič má dálnici opustit nejbližším výjezdem. I tady je důležitý důvod pomalé jízdy. Jinak zákon posuzuje technickou závadu a jinak situaci, kdy řidič plně funkčního vozu zpomalí, protože přes déšť sotva vidí.
Pevnou minimální rychlost 100 km/h pro krajní levý pruh české předpisy nestanoví. I u nás se ovšem na vícepruhové silnici mimo obec jezdí vpravo a zákon zakazuje omezovat plynulost provozu bezdůvodně pomalou jízdou nebo pomalým předjížděním. Pro řidiče osobního auta z toho plyne dobře známá povinnost. Jakmile dokončí předjíždění a má vpravo dost místa, má se tam bezpečně zařadit.
Když se předjíždějí dva kamiony
Na české dálnici může mít kolona v levém pruhu docela jinou příčinu. Jeden kamion začne předjíždět druhý, ale rozdíl v jejich rychlosti je tak malý, že vedle sebe jedou dlouhou dobu. Právě takovou situaci český zákon výslovně řeší. Řidič nákladního auta o celkové hmotnosti přes 3,5 tuny nebo řidič soupravy delší než sedm metrů nesmí na dálnici předjíždět, pokud k tomu nemá dostatečnou rychlost a svou výrazně pomalejší jízdou by omezil ostatní. Na jednotlivých úsecích může předjíždění zakázat také značka.
Mohlo by vás zajímat
Ani v Itálii neplatí pro kamiony jeden plošný zákaz předjíždění na celé dálniční síti. Rozhoduje mimo jiné značení konkrétního úseku, které může předjíždění zakázat už nákladním vozidlům nad 3,5 tuny. Pro českého řidiče osobního auta mířícího k moři je však podstatné hlavně to, co má udělat po vlastním předjížděcím manévru. K návratu do volného pravého pruhu ho italské předpisy zavazují už dnes. Teprve projednávaný návrh by navíc stanovil, jak pomalu smí za běžných podmínek jet v pruhu úplně vlevo.
