Už po 30 000 km může přijít problém. Nejhorší eko funkce nových aut, které se mohou prodražit

Foto: Shutterstock. Zdroj: ADAC, Ford, autoviny.sk

Ráno čtyři kilometry do práce, odpoledne zastávka v obchodě a večer cesta domů. Auto při každé jízdě radí co nejdřív přeřadit, na semaforech samo vypíná motor a výměnu oleje podle servisního plánu může čekat až po 30 000 kilometrech. Každá z těchto věcí má svůj důvod. O tom, jestli vám opravdu ušetří peníze, ale rozhoduje i to, kde a jak jezdíte.

Dva řidiči mohou mít na tachometru stejný nájezd a přitom dávat motoru úplně jinak zabrat. Obchodní zástupce, který tráví většinu týdne na dálnici, ujede po jednom nastartování klidně stovky kilometrů. Rodič, který denně rozváží děti po městě, může stejnou vzdálenost nasbírat po několika kilometrech. Na počítadle je výsledek stejný. Rozdíl je v tom, kolikrát motor startoval za studena a kolik času měl olej na zahřátí. Podobně záleží na okolnostech i u dalších funkcí, které mají snižovat spotřebu a emise.

Motor se ozve dřív, než vám šipka doporučí podřadit

Jedete po rovině, držíte stejnou rychlost a na plynu máte jen lehce položenou nohu. Za takových podmínek může motor v nízkých otáčkách pracovat úsporně a doporučení k přeřazení dává smysl. Stačí ale, aby silnice začala stoupat nebo abyste potřebovali rychle přidat. Převod, který před chvílí vyhovoval, může být najednou příliš dlouhý.

Poznáte to i bez pohledu na otáčkoměr. Na šestku se zpod kapoty ozve hluboké dunění, auto se začne chvět a po sešlápnutí plynu nabírá rychlost jen neochotně. V tu chvíli pomůže podřadit. Další tlak na pedál při stejném převodu zvyšuje zatížení motoru a kroutivé kmity v hnacím ústrojí. Ty namáhají mimo jiné dvouhmotový setrvačník.

U některých přeplňovaných benzinových motorů s přímým vstřikováním může vysoké zatížení v nízkých otáčkách přispět také k předčasnému zapálení směsi, známému pod zkratkou LSPI. Takový průběh spalování může motor vážně poškodit. Ochranu proti tomuto jevu zahrnují některé novější olejové specifikace, například API SP. Při výběru oleje se vždy řiďte schválením, které pro daný motor předepisuje automobilka.

Před předjížděním nebo prudším stoupáním se vyplatí zvolit nižší převod včas, pokud motor ze současných otáček nezabírá plynule. Pevné číslo na otáčkoměru pro všechny benzinové a naftové motory určit nejde. Hodně vám řekne už to, jak klidně motor běží a jak pohotově reaguje na plyn.

Třicet tisíc kilometrů mezi výměnami oleje může být moc

Dlouhý servisní interval má své výhody. Auto tráví méně času v servisu, majitel má méně výdajů spojených s pravidelnou výměnou a vzniká méně odpadu v podobě použitého oleje a filtrů. Pokud vůz jezdí hlavně delší trasy a výrobce takový interval dovoluje, může být výměna po 30 000 kilometrech v pořádku. Při každodenních krátkých jízdách po městě však olej pracuje v jiných podmínkách.

Když po pár kilometrech motor zase vypnete, olej se nemusí stihnout dostatečně zahřát. Při opakování takového režimu se v náplni může hromadit vlhkost a pronikat do ní palivo. U některých dieselů se k tomu přidávají opakovaně přerušené regenerace filtru pevných částic. Typický městský režim tak může olej zatěžovat víc, než by člověk podle nízkého ročního nájezdu čekal.

Některá auta proto odhadují zbývající životnost oleje podle provozu. Ford například používá systém, který vyhodnocuje podmínky jízdy a podle nich upozorní na výměnu. Když se hláška objeví dříve, než čekáte, má smysl se jí řídit. Údaj v servisním plánu může být horní hranicí a skutečný termín se může lišit podle toho, jak s autem jezdíte.

U auta, které většinu času stráví na krátkých trasách po městě, může podle motoru a pokynů výrobce pro ztížený provoz dávat smysl výměna po 10 000 až 15 000 kilometrech nebo jednou ročně. Při nákupu oleje hledejte předepsané schválení pro konkrétní motor. Číslo jako 5W-30 vám říká, do jaké viskozitní třídy olej patří. Samo o sobě jeho vhodnost nepotvrzuje.

Někteří řidiči se orientují podle barvy oleje na měrce. Zvlášť u dieselu ale dokáže olej výrazně ztmavnout poměrně rychle, přestože dál plní svou funkci. Pro termín výměny má větší váhu servisní plán pro váš způsob provozu a případné upozornění auta.

Start-stop se připomene hlavně při výměně baterie

Při čekání na červenou motor ztichne a po chvíli znovu naskočí. Kdo za den projede desítkami křižovatek, může mít pocit, že takové množství startů musí motoru výrazně škodit. Opětovný start zahřátého motoru se však odehrává za jiných podmínek než první nastartování po mrazivé noci. Také součástky jsou na častější spínání uzpůsobené. Bosch například u startérů pro tyto systémy uvádí zesílená ložiska, převody a spínací mechanismus.

Rozdíl v nákladech majitel spíš pocítí ve chvíli, kdy doslouží akumulátor. Jestliže výrobce předepisuje baterii typu AGM nebo EFB, při výměně je potřeba dodržet předepsaný typ. Běžná levnější baterie v takovém případě vhodnou náhradou není. U některých modelů navíc servis musí nový akumulátor zaregistrovat v řídicím systému auta.

Start-stop si sám hlídá, zda má motor vypnout. Zohledňuje například teplotu a stav nabití akumulátoru. Pokud tedy vůz na semaforu nechá motor běžet, může jít o normální reakci na aktuální podmínky. Příklady situací, kdy systém motor nevypne, popisuje Ford v návodu k obsluze.

V koloně, kde se každých pár vteřin posouváte o metr, může být příjemnější start-stop dočasně vypnout, pokud to vůz umožňuje. Plošné doporučení k trvalé softwarové deaktivaci nemá oporu pro každý model. Pokud vám jde o životnost motoru, větší smysl má věnovat pozornost tomu, jaký olej v něm je, kolik krátkých jízd má náplň za sebou a jestli před kopcem nebo předjížděním motor zbytečně netrápíte na příliš vysoký převod.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *