Elektromobily vynikají účinností, benzinové hybridy umějí jezdit velmi úsporně a plug in hybridy kombinují dva různé druhy pohonu. Pokud ale řidič požaduje především maximální dojezd a co nejrychlejší doplnění energie, naftový motor zůstává mimořádně silnou volbou. Nejnovější srovnání německého magazínu Auto Bild ukázalo, že vhodně zvolený diesel může na jednu nádrž zvládnout i více než 1 000 kilometrů.
Dlouhý dojezd není pro většinu motoristů jediným kritériem při výběru auta. Kdo však pravidelně cestuje na velké vzdálenosti, jezdí po dálnicích nebo nechce každých několik stovek kilometrů hledat čerpací či nabíjecí stanici, ten mu zpravidla přikládá značnou důležitost.
Mohlo by vás zajímat
Právě v této oblasti mají naftové automobily stále co nabídnout. Přestože evropský trh postupně směřuje k elektrifikaci a nabídka nových dieselů se zmenšuje, jejich schopnost překonávat dlouhé vzdálenosti s minimem zastávek zatím zůstává těžko překonatelná.
Jasným vítězem se stala Škoda Superb
Dokazuje to srovnání patnácti automobilů, které v testech německého magazínu Auto Bild dosáhly vypočítaného dojezdu alespoň 800 kilometrů. Na prvním místě se umístila Škoda Superb 2.0 TDI DSG 4×4.
Redakce jí během testovací jízdy dlouhé přibližně 150 kilometrů naměřila průměrnou spotřebu 6,0 litru na 100 kilometrů. Vzhledem k tomu, že Superb disponuje nádrží o objemu 66 litrů, vychází jeho teoretický dojezd na působivých 1 100 kilometrů.
Taková vzdálenost už umožňuje absolvovat skutečně dlouhou cestu bez jediné zastávky u čerpací stanice. Řidič by samozřejmě měl během jízdy odpočívat, automobil by však palivo doplňovat nemusel.
Druhou příčku obsadilo BMW 520d xDrive Touring, které by podle naměřené spotřeby dokázalo překonat 967 kilometrů. Za ním skončilo BMW 220d Gran Coupé s výsledkem 942 kilometrů. Opel Grandland Hybrid zvládl 932 kilometrů a první pětici uzavírá Audi A6 Avant TDI quattro s dojezdem 909 kilometrů.
Nejde o údaje získané v laboratoři
Výsledky nevycházejí z oficiálních hodnot podle metodiky WLTP. Auto Bild použil spotřebu skutečně naměřenou během vlastních testů. Následně ji porovnal s objemem palivové nádrže konkrétního automobilu a vypočítal vzdálenost, kterou by vůz mohl za stejných podmínek ujet.
Do pořadí se navíc nedostal každý testovaný model. Magazín vybral pouze automobily, které ve svých hodnoceních doporučil zákazníkům jako dobré možnosti ke koupi.
Ani tak však nelze pořadí chápat jako přehled nejúspornějších vozů na trhu. Výsledek ovlivňuje nejen množství spáleného paliva, ale také velikost nádrže. Automobil s mimořádně nízkou spotřebou proto nemusí automaticky zvítězit.
Velká nádrž dokáže změnit celé pořadí
Rozdíl lze ukázat na jednoduchém příkladu. Vůz, který spotřebuje 5,5 litru paliva na 100 kilometrů a má nádrž o objemu 50 litrů, nabízí teoretický dojezd přibližně 909 kilometrů.
Jiný automobil může jezdit za 7 litrů na 100 kilometrů, ale pokud dostane sedmdesátilitrovou nádrž, zvládne teoreticky až 1 000 kilometrů. Přestože má vyšší spotřebu, bez tankování ujede delší vzdálenost.
Prvenství Škody Superb je tedy výsledkem výhodného spojení rozumné spotřeby a dostatečně velké nádrže. Testované provedení mělo pohon všech kol, který přidává hmotnost a zvyšuje mechanické ztráty. Varianta s pohonem předních kol by proto mohla se stejným množstvím paliva dojet ještě dál.
Lehčí provedení má zpravidla nižší jízdní odpory a pohon pouze jedné nápravy přináší menší energetické ztráty. Výsledná spotřeba by tak měla být o něco příznivější.
Fyzikální výhoda kapalných paliv
Naftovým automobilům pomáhá především vysoká energetická hustota paliva. Jeden kilogram nafty v sobě ukrývá mnohonásobně více energie než stejně těžká současná baterie.
Samotný dieselový motor přitom rozhodně není účinnější než elektrický pohon. Moderní elektromotor může na pohyb vozidla přeměnit až přibližně 90 procent dodané energie. U spalovacího motoru se značná část energie obsažené v palivu mění na nevyužité teplo. Ztráty mohou dosahovat přibližně 60 procent. Elektromobil tedy dokáže s uloženou energií hospodařit výrazně lépe. Jeho nevýhodou však zůstává hmotnost systému, ve kterém tuto energii převáží.
Palivová nádrž je konstrukčně jednoduchá a sama o sobě poměrně lehká. Pokud výrobce potřebuje prodloužit dojezd naftového auta, může použít větší nádrž, aniž by tím dramaticky zvýšil celkovou hmotnost vozidla.
U elektromobilu je situace složitější. Výrazné zvětšení zásoby energie znamená přidání dalších bateriových článků, které mohou vážit desítky až stovky kilogramů. Vyšší hmotnost potom zvyšuje spotřebu a část výhody většího akumulátoru se tím ztrácí.
Elektromobily hranici 800 kilometrů překonávají
Skutečnost, že v přehledu Auto Bildu není žádný čistý elektromobil, neznamená, že elektrická auta nedokážou nabídnout podobný dojezd. Některé moderní modely již podle oficiální metodiky WLTP překračují hranici 800 kilometrů.
Srovnání německého magazínu však pracuje s výsledky vlastních testů, nikoliv s oficiálními laboratorními údaji jednotlivých výrobců. Za těchto podmínek se výhoda energeticky koncentrovaného kapalného paliva projevila velmi výrazně.
Z patnácti automobilů v žebříčku používá většina naftový motor. V první desítce se objevují pouze dva modely využívající benzinový motor v kombinaci s hybridní technikou. Zbytek předních příček připadl dieselům.
Rozhoduje také rychlost doplnění energie
Samotný dojezd je pouze jednou částí celého příběhu. Druhou představuje doba potřebná k tomu, aby mohl automobil pokračovat v cestě. Natankování benzinu nebo nafty obvykle zabere jen několik minut. Řidič tak během krátké zastávky získá dostatek paliva na dalších několik stovek kilometrů. Elektromobil musí i u výkonné rychlonabíjecí stanice zpravidla zůstat podstatně déle.
Rozdíl nemusí vadit lidem, kteří během dlouhé cesty stejně pravidelně odpočívají. Pro řidiče, kteří potřebují překonávat velké vzdálenosti v co nejkratším čase, však zůstává možnost rychlého natankování zásadní výhodou. Právě kombinace dlouhého dojezdu a krátké zastávky dělá z dieselu stále obtížně překonatelný pohon pro dálniční cestování.
Velkou konkurencí mohou být čínské plug in hybridy
Nadvláda naftových automobilů v této disciplíně ovšem nemusí trvat navždy. Zajímavou konkurenci začínají představovat nové hybridní a plug in hybridní modely čínských výrobců.
Některé čínské automobilky používají jiný přístup než evropské, japonské nebo korejské značky. Jejich nabíjecí hybridy dokážou ujet alespoň 100 kilometrů pouze na elektřinu, ale současně si ponechávají velkou palivovou nádrž. Její objem může přesáhnout i 60 litrů.
U řady tradičních plug in hybridů zabírá baterie prostor, který by jinak mohl být využit pro větší nádrž. Výsledkem je sice možnost každodenního elektrického provozu, ale také omezenější dojezd po vyčerpání paliva.
Mohlo by vás zajímat
Čínské modely značek BYD nebo MG se snaží spojit větší baterii s dostatečnou zásobou benzinu. Některé z nich proto deklarují kombinovaný dojezd přesahující 1 000 kilometrů. Pokud se podobná konstrukce rozšíří, mohou právě tyto automobily začít dieselům výrazně konkurovat.
Patnáct automobilů s nejdelším dojezdem
- Škoda Superb 2.0 TDI DSG 4×4, dojezd 1 100 kilometrů
- BMW 520d xDrive Touring, dojezd 967 kilometrů
- BMW 220d Gran Coupé, dojezd 942 kilometrů
- Opel Grandland Hybrid, dojezd 932 kilometrů
- Audi A6 Avant TDI quattro, dojezd 909 kilometrů
- BMW 118d, dojezd 905 kilometrů
- Renault Symbioz E Tech Full Hybrid 145, dojezd 905 kilometrů
- Mercedes Benz E 450 d, dojezd 904 kilometrů
- Kia Sorento 2.2 CRDi AWD, dojezd 881 kilometrů
- Audi A3 Sportback 35 TDI, dojezd 860 kilometrů
- BMW 318, dojezd 842 kilometrů
- Toyota Hilux 2.8 D 4D 4×4, dojezd 842 kilometrů
- Volkswagen Tayron 2.0 TDI 4Motion, dojezd 828 kilometrů
- Volkswagen Tayron 1.5 eTSI, dojezd 820 kilometrů
- Audi A5 TFSI, dojezd 800 kilometrů
