Jsou celoroční pneumatiky jen reklamní trik? Některé vás mohou při první vánici poslat do příkopu

Foto: Shutterstock. Zdroj: ADAC, EUR-Lex

Ráno mokrá silnice, večer sníh a za půl roku rozpálená dálnice. Jedna sada pneumatik má zvládnout všechno, co český rok přinese. Některým modelům se to daří překvapivě dobře, jiné propadají i v situacích, které s horskou vánicí nemají nic společného. Záleží na tom, kam autem jezdíte, kdy ho potřebujete a které celoroční pneumatiky si vyberete.

V práci se zdržíte o hodinu, venku mezitím začne sněžit a domů vás čeká posledních pár kilometrů po silnici, na kterou se sypač dostane až později. Právě v takové situaci člověk pozná, co od pneumatik potřebuje. Pro někoho je to běžný zimní návrat domů. Jiný řidič má auto většinu týdne zaparkované a za podobného počasí si cestu jednoduše odloží. Oběma může prodejce nabídnout stejnou sadu celoročních pneumatik, jenže každý od ní bude chtít něco jiného.

Pohodlí jedné sady je přitom skutečné. Odpadá domlouvání termínu před zimou, převážení kol v kufru i hledání místa, kam druhou sadu na půl roku uklidit. Jenže při výběru se vyplatí začít u vlastní trasy. Řidič, který v lednu vyráží za tmy do práce přes Vysočinu, počítá s jinými podmínkami než člověk, který po Brně vozí děti do školy a při ledovce může přesednout na tramvaj.

Jedenáct metrů rozdílu ještě před první vločkou

Celoroční pneumatiky se často posuzují podle toho, zda vyjedou zasněžený kopec. Německý autoklub ADAC však v testu rozměru 225/45 R17 z roku 2025 naměřil pozoruhodný rozdíl už na mokru. Při brzdění z 80 km/h dělilo nejlepší Continental a nejhorší Arivo 11,3 metru. V místě, kde auto na Continentalu už stálo, by vůz na Arivu ještě jel rychlostí 41 km/h. Oba pláště přitom patřily do stejné kategorie celoročních pneumatik.

Podobně velké rozdíly odhalil ADAC i v roce 2026, tentokrát u menšího rozměru 185/65 R15. Ze šestnácti modelů získal celkovou známku „dobrý“ jediný, Continental AllSeasonContact 2. Osm pneumatik autoklub ke koupi nedoporučil. Dunlop All Season 2 byl na zimním povrchu nejlepší z celého testu, výrazně však ztrácel na suchu. Výsledky proto stojí za přečtení po jednotlivých disciplínách. Pro řidiče, který většinu roku dojíždí po mokré dálnici, může mít pořadí při brzdění na vodě větší význam než umístění na sněhu.

Co musí zvládnout stejný dezén v lednu a v červenci

Na sněhu pomáhají lamely, tedy jemné zářezy v blocích dezénu, jejichž hrany zlepšují záběr. V létě se zase hodí, aby se bloky při brzdění a v zatáčkách příliš nedeformovaly. Do obojího promlouvá pryžová směs. Za chladu si má zachovat pružnost, při letních teplotách se od ní čeká dostatečná stabilita. Každý výrobce si může priority nastavit jinak, což vysvětluje, proč si dva celoroční pláště stejného rozměru mohou na jedné silnici vést úplně odlišně.

Vývoj přitom pokročil natolik, že dobrý celoroční plášť v jednotlivé disciplíně dokáže předstihnout i sezonní pneumatiku. V testu magazínu Auto Bild z roku 2026 měl například Bridgestone Turanza All Season 6 nejkratší brzdnou dráhu na suchu. Goodyear Vector All Season 4 zase dosáhl nejlepšího záběru na sněhu, kde překonal i použitou referenční zimní pneumatiku. Z pohledu českého řidiče má proto větší cenu výsledek konkrétního modelu a rozměru než obecný soud nad všemi celoročními pneumatikami.

Důležitý je také stav dezénu před další zimou. Celoroční sada zůstává na autě i přes léto, takže do listopadu si přinese kilometry z dovolené, dojíždění i jízd s plně naloženým kufrem. Kdo má na jaře hloubku dezénu jen těsně nad čtyřmi milimetry, měl by ji na podzim přeměřit. Právě při celoročním provozu totiž odpadá pravidelná příležitost, kdy si při výměně kol pneumatiky prohlédne servis.

Kolik ušetříte za přezouvání

Při modelové úspoře přibližně 2 000 až 2 450 Kč ročně za dva termíny přezutí se za čtyři roky bavíme zhruba o 8 000 až 9 800 Kč. Pokud byste k sezonním pneumatikám kupovali také druhou sadu disků nebo si platili uskladnění kol, rozdíl dál poroste. Naopak řidič, který už druhou sadu má a mění si celá kola doma, bude počítat s podstatně menší úsporou. Do srovnání patří také cena samotných pneumatik a jejich výdrž. U jedné sady se všechny roční kilometry sčítají na stejných čtyřech pláštích.

Do finanční úvahy patří i to, jakou rezervu pneumatika nabízí při nouzovém brzdění. U moderního auta se i po zdánlivě drobném nárazu může kromě nárazníku měnit světlomet, radar nebo parkovací senzory. Při modelovém účtu za opravu kolem 73 300 Kč stojí škoda řádově víc než několik let přezouvání. Je to příklad pro představu o nákladech. O tom, jak velkou rezervu při brzdění konkrétní sada skutečně nabídne, vypovídá měření v nezávislém testu.

Čtyři milimetry v Česku, vločka v Německu

V Česku platí povinnost použít zimní pneumatiky od 1. listopadu do 31. března, pokud je na vozovce souvislá vrstva sněhu, led či námraza nebo pokud lze takové podmínky během jízdy očekávat. U vozidel do 3,5 tuny musejí být na všech kolech a mít v hlavních dezénových drážkách nebo zářezech hloubku alespoň 4 mm. Celoroční pneumatika s odpovídajícím zimním označením podle české vyhlášky, například M+S, a dostatečně hlubokým dezénem může tuto povinnost splnit.

Před cestou na hory za hranice se vyplatí prohlédnout bočnice ještě jednou. Rakousko uznává i označení M+S a u běžných radiálních pneumatik pro osobní auta v zimním provozu vyžaduje nejméně čtyřmilimetrový dezén. V Německu je při zimních podmínkách potřeba symbol hory se sněhovou vločkou, označovaný jako 3PMSF. Pro řidiče má význam i mimo právní předpisy. Označuje pneumatiku, která splnila stanovené minimum ve zkoušce přilnavosti na sněhu. Výsledky brzdění na mokru nebo chování na suchu je potřeba hledat v testech.

Po nehodě může být stav pneumatik důležitý i pro pojišťovnu. U havarijního pojištění může nevhodné nebo sjeté obutí vést ke krácení plnění, pokud se prokáže souvislost mezi pneumatikami a vznikem škody. Typickým příkladem je střet po nedobrzdění na zasněžené silnici, při němž technický stav pneumatik ovlivnil průběh nehody. Posuzují se konkrétní okolnosti a podmínky pojištění.

Rozhoduje cesta, kterou nemůžete odložit

Kvalitní celoroční pneumatiky dávají smysl například u auta, které najede několik tisíc kilometrů ročně, většinou jezdí po udržovaných silnicích a při nejhorším počasí může zůstat doma. Přesný roční nájezd ale sám o sobě mnoho neřekne. I s pěti tisíci kilometry za rok můžete každé ráno zdolávat kopec, který v zimě pravidelně namrzá. A naopak i s větším autem můžete jezdit hlavně po městě a víkendové cesty plánovat podle počasí.

Dvě sezonní sady dávají větší smysl, pokud v zimě často míříte do hor, potřebujete vyjet bez ohledu na počasí nebo trávíte velkou část léta na dálnici s plně naloženým autem. Pokud vám způsob používání auta nahrává k jedné sadě, vybírejte podle testu v rozměru, který skutečně kupujete. Začněte podmínkami, ve kterých auto potřebujete nejvíc. Právě na téhle cestě musí vybrané pneumatiky obstát.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *