Začátek dopravní apokalypsy: Klimatická změna postupně ničí silnice a železnice v EU
Silnice se deformují, vlaky musí zpomalovat a lodní dopravu zastavuje nedostatek vody. Klimatické změny začínají stále citelněji zasahovat evropskou dopravní infrastrukturu, která byla z velké části navržena pro podmínky, jež postupně přestávají existovat. Podle nové studie mohou hospodářské škody dosahovat desítek miliard korun a dosavadní opatření zřejmě nebudou stačit.
Dopravní síť nebyla stavěna na dnešní extrémy
Evropské silnice, železnice, letiště, přístavy a vodní cesty vznikaly v době, kdy byly výkyvy počasí méně časté a zpravidla také méně intenzivní. Právě to se nyní mění. Výzkum Svobodné univerzity v Bruselu upozorňuje, že vlny veder, dlouhá období sucha, přívalové deště i povodně představují pro dopravu stále vážnější problém. Nejde přitom pouze o nepohodlí cestujících nebo krátkodobá zpoždění. Následky mohou zasáhnout zásobování, průmysl, obchod i fungování celých regionů.
Ukázkou byly mimořádně vysoké teploty, které na konci června zasáhly Belgii. Na některých místech se deformoval povrch vozovek, železniční dopravci rušili spoje a vlaky zůstávaly stát mimo stanice. Cestující navíc museli v některých případech čekat ve vozech bez funkční klimatizace. Problémy se nevyhnuly ani autobusové dopravě. Některá vozidla během největších veder nemohla pokračovat v provozu a na železničních tratích musela být kvůli bezpečnosti snížena maximální rychlost.
Současné potíže mohou být pouze začátkem
Tým vedený italskou výzkumnicí Cristinou Deiddou varuje, že události z posledních let představují jen náznak toho, co může Evropu čekat v dalších desetiletích. Zásadním problémem je skutečnost, že se jednotlivé extrémní jevy objevují současně nebo krátce po sobě. Dlouhé sucho může například oslabit půdu a následný prudký déšť pak snadněji způsobí sesuvy, záplavy nebo poškození železničních tratí. Vysoké teploty zase mohou narušovat vozovky, kolejnice, letištní plochy i technické vybavení dopravních uzlů.
Podle studie proto není možné posuzovat vedra, povodně, sucho a požáry jako oddělené události. Jejich účinky se mohou vzájemně zesilovat a způsobovat mnohem rozsáhlejší škody, než se původně předpokládalo.
Riziko vysokých teplot může vzrůst až třicetinásobně
Pokud se evropská klimatická politika výrazně nezmění, mohla by být dopravní infrastruktura v období mezi roky 2040 a 2069 vystavena nebezpečně vysokým teplotám až třicetkrát častěji než v minulosti.
Vedra přitom neohrožují pouze silnice. Železniční koleje se mohou při vysokých teplotách deformovat, což si vynucuje omezení rychlosti nebo úplné uzavření tratě. Na letištích může být problémem přehřívání ranvejí a technického vybavení. Přístavy a vodní doprava jsou naopak silně závislé na množství vody v řekách.
Změna klimatu zároveň zvyšuje četnost a intenzitu povodní, dlouhých období sucha a lesních požárů. Dopravní síť se tak musí vyrovnávat s podmínkami, se kterými se při jejím projektování často vůbec nepočítalo.
Sucho na Rýně způsobilo škody téměř 58 miliard korun
Ekonomické následky extrémního počasí se projevují již dnes. Výzkumníci připomínají například rok 2018, kdy výrazný pokles hladiny Rýna omezil lodní dopravu v Německu. Nedostatek vody komplikoval přepravu surovin, paliv i průmyslového zboží. Některé lodě mohly vyplout pouze s omezeným nákladem, jiné nemohly důležité úseky řeky využít vůbec. Následné hospodářské ztráty dosáhly přibližně 58 miliard korun.
Právě vnitrozemská lodní doprava patří mezi oblasti, které mohou být klimatickou změnou zasaženy nejvýrazněji. Studie předpokládá, že téměř polovina evropských vodních cest se může poprvé setkat s vážným suchem.
Zároveň však nezmizí ani opačný problém. Říční povodně zůstanou jednou z nejdražších přírodních hrozeb, protože srážky bývají stále intenzivnější a velké množství vody může spadnout během několika hodin.
Největším problémem budou vlny veder
Podle autorů studie představují vysoké teploty riziko pro prakticky všechny druhy dopravy. Jednotlivé země však nejsou ohroženy stejným způsobem. Rozhodující je místní klima, stáří infrastruktury, kvalita údržby i materiály použité při výstavbě. Důležitou roli hrají také teplotní limity, pro které byly silnice, koleje, mosty a letištní plochy původně navrženy. Například ve Švédsku nedávno vysoké teploty vážně narušily železniční provoz. Tamní infrastruktura je přirozeně lépe připravena na mráz než na dlouhotrvající vedra.
V jižní Evropě se naopak při výstavbě běžně počítá s vyššími teplotami. Ani tato oblast však není plně chráněna. Červnová vedra totiž na řadě míst překročila hodnoty, které byly při navrhování infrastruktury považovány za krajní.
Omezení oteplování by mohlo škody výrazně snížit
Výzkumnice Cristina Deidda upozorňuje, že samotné opravy silnic, kolejí nebo přístavů problém dlouhodobě nevyřeší. Podle ní je nutné současně snižovat emise skleníkových plynů a zpomalit další růst globální teploty. Pokud by se podařilo udržet oteplení přibližně na úrovni dvou stupňů Celsia do roku 2100, mohlo by se vystavení dopravní infrastruktury vysokým teplotám snížit v průměru o 22 až 30 procent.
Takový vývoj odpovídá základním cílům Pařížské dohody, kterou podporuje také Evropská unie. Současné prognózy však naznačují, že dosavadní opatření nemusejí být dostatečná. Při pokračování nynějšího vývoje by se planeta mohla do konce století oteplit přibližně o tři stupně Celsia.
Rozdíl jediného stupně může mít pro dopravu zásadní význam. Znamenal by častější uzavírání tratí, větší náklady na opravy, rozsáhlejší omezení lodní dopravy a vyšší riziko výpadků důležitých logistických tras.
Evropa bude muset investovat do odolnější dopravy
Výsledky studie chce Evropská komise využít při přípravě dalších politických opatření a rozpočtových pravidel. Dopady klimatických změn by měly být ve větší míře zahrnuty do plánování nových silnic, železnic, letišť i přístavů.
Znamenat to může používání odolnějších materiálů, úpravy stavebních norem, lepší hospodaření s vodou nebo důkladnější ochranu tratí a silnic před záplavami. Důležitá bude rovněž modernizace starších staveb, které vznikaly podle požadavků odpovídajících zcela jinému klimatu.
Instituce Evropské unie zároveň navrhují zvýšit investice do výzkumu. Cílem má být přesnější odhad budoucích rizik a příprava dopravních sítí na situace, které byly ještě před několika desetiletími považovány za mimořádné.
Bez rozsáhlejších změn se však mohou dnešní problémy stát běžnou součástí evropské dopravy. Deformované silnice, pomalé vlaky, uzavřené tratě nebo omezená lodní přeprava by pak již nebyly výjimečnými událostmi, ale pravidelným důsledkem stále extrémnějšího počasí.
.« Čína představila nový spalovací motor. Nepotřebuje benzin a dosahuje účinnosti 47 procent
