Maximální rychlost na dálnici 100 km/h. Evropu děsí palivová krize a rychlá jízda může skončit
Evropská doprava se může v příštích měsících dostat pod výrazný tlak. Důvodem jsou obavy z možného nedostatku pohonných hmot, které znovu otevírají otázku, zda by státy neměly dočasně sáhnout k omezením v silniční i letecké dopravě. Jedním z návrhů je snížení maximální rychlosti na dálnicích na 100 km/h, což by podle zastánců tohoto opatření mohlo pomoci snížit spotřebu paliva.
Debata se rozhořela v souvislosti s rostoucím napětím v Perském zálivu a vojenským konfliktem v Íránu. Právě vývoj v této oblasti podle environmentálních organizací i dopravních expertů zvyšuje riziko problémů s energetickou bezpečností. Pokud by se situace dále zhoršovala, některé evropské země by se podle nich mohly ocitnout v palivové krizi.
Méně ropy, méně rychlosti
Zástupci ekologických organizací upozorňují, že hrozící nedostatek paliv nelze pouze pasivně sledovat. Podle nich je nutné snižovat poptávku po ropě s předstihem, a ne až ve chvíli, kdy se nedostatek pohonných hmot naplno projeví. Proto se znovu objevují návrhy, které by zasáhly především dopravu.
Jedním z hlasů, které volají po rychlé reakci, je Doug Parr z britské pobočky Greenpeace. Podle něj by měla být jedním z kroků nižší rychlost na dálnicích. Zároveň prosazuje i zákaz soukromých letů, které jsou dostupné hlavně nejbohatším lidem a podnikatelům.
Smyslem takového omezení má být podle zastánců snaha předejít tvrdším zásahům, které by později dopadly na celou společnost. Jinými slovy, pokud se podle nich začne šetřit včas a tam, kde je spotřeba nejméně nezbytná, mohlo by to ochránit běžné řidiče i cestující před mnohem nepříjemnějšími opatřeními.
Soukromé tryskáče jako první na ráně
Jednou ze zemí, kde se o riziku nedostatku paliv mluví velmi konkrétně, je Velká Británie. Tamní lídr Zelených Zack Polanski upozorňuje na nerovnost v dopadech současné situace. Podle něj mohou běžné rodiny přijít kvůli válce o možnost odletět na letní dovolenou, zatímco nejbohatší lidé dál využívají soukromá letadla i pro cesty, které nejsou nezbytné.
Polanski proto navrhuje dočasně zastavit provoz soukromých letadel. Ušetřené letecké palivo by podle něj mělo zůstat k dispozici běžným cestujícím a komerční letecké dopravě, která slouží širší veřejnosti.
Úspory by nebyly zanedbatelné
Podle dostupných analýz by kombinace více opatření mohla přinést citelný výsledek. Pokud by se ve Spojeném království zakázaly soukromé lety, omezily krátké vnitrostátní spoje nahraditelné vlakem s cestovní dobou do šesti hodin a zároveň zavedly poplatky pro mimořádně časté pasažéry, země by údajně mohla ročně ušetřit téměř milion tun leteckého paliva.
To by odpovídalo přibližně 8 procentům celkové britské spotřeby v tomto sektoru. Z pohledu zastánců regulací jde o důkaz, že i cílená omezení v relativně úzké části dopravy mohou v době nejistoty pomoci stabilizovat zásoby.
Dálnice na 100 km/h
Ještě větší pozornost však budí návrh na omezení rychlosti na silnicích. Podle některých expertů by snížení dálniční rychlosti na 100 km/h mohlo ve Velké Británii ušetřit asi 500 000 tun paliva. To představuje zhruba 1,5 procenta celkové spotřeby v silniční dopravě.
Na první pohled nemusí jít o dramatické číslo, v době možné krize však může mít význam i relativně malá změna. Nižší rychlost znamená nižší spotřebu, a pokud by se týkala velkého množství řidičů, celkový efekt by mohl být znatelný. Právě proto se omezení rychlosti znovu dostává do debat o tom, jak snížit závislost na ropě bez okamžitých a drastických zásahů do života obyvatel.
Problém se netýká jen Británie
Obavy z dalšího vývoje na energetických trzích nejsou omezené pouze na Spojené království. Šéf Mezinárodní energetické agentury Fatih Birol už dříve varoval, že současný šok na trzích by mohl mít závažnější dopady než ropné krize známé z minulého století.
Některé státy mimo Evropu už přitom k omezením přistoupily. Například Pákistán či Laos zavedly opatření související s nejvyšší povolenou rychlostí na dálnicích a podporou práce z domova. Cílem je omezit spotřebu paliv v dopravě a vytvořit větší rezervu pro případ dalšího zhoršení situace.
Elektromobilita jako dlouhodobá odpověď
Anna Krajinska, britská ředitelka organizace Transport and Environment, považuje současnou situaci za další varování před závislostí na fosilních palivech. Podle ní ukazuje, jak zranitelné mohou být státy, které jsou stále výrazně závislé na ropě a jejích dodavatelských řetězcích.
Za dlouhodobé řešení proto označuje rychlejší přechod na elektromobilitu a rozvoj zelených technologií v letectví. Podle zastánců tohoto přístupu nejde jen o otázku emisí, ale také o energetickou bezpečnost a odolnost vůči geopolitickým krizím.
Úřady zatím uklidňují situaci
Britská vláda zatím zachovává klidnější tón. Její mluvčí uvedl, že úřady situaci monitorují a spolupracují s leteckými společnostmi na plánování provozu tak, aby nedošlo k výpadkům paliva.
Zda bude samotné sledování situace stačit, však zůstává otevřenou otázkou. Pokud se napětí na světových trzích dále zvýší, mohou se dnes jen diskutovaná opatření velmi rychle změnit v reálné návrhy, které ovlivní řidiče, cestující i celý dopravní systém.
Zdroj: The Guardian
.« Dostupná SUV berou útokem český trh. Nabízejí hodně auta za překvapivě málo peněz a k tomu spoustu výbavy Skrytá hrozba u aut nad 60 tisíc kilometrů. Jeden díl může zničit celý motor »
