Normální, levné a kvalitní auto, které je dnes vzácností. Diesel, benzin a velký kufr
Modernizovaný Opel Astra není auto, které by se snažilo působit jako úplně nový model. A vlastně je to dobře. Místo velkých gest přiváží úpravy tam, kde dávají smysl: lepší světla, tišší kabinu, jemně přepracovaný interiér, rozšířené asistenční systémy a pořád velmi širokou nabídku pohonů. To všechno bez toho, aby Astra přišla o svou největší výhodu, tedy příjemně normální charakter.
Opel už omlazenou Astru prodává i na českém trhu. Zákazníci mohou vybírat mezi hatchbackem a praktičtějším kombi Sports Tourer. My jsme měli možnost krátce vyzkoušet právě kombi, a to s benzinovým hybridním ústrojím Hybrid 145. První dojmy ukazují, že facelift nepřinesl převrat, ale poměrně povedené doladění už tak dobře fungujícího auta.
Kombík s praktickým kufrem a překvapivě širokou nabídkou motorů
Astra po modernizaci zůstává jedním z mála kompaktních aut, která si ještě můžete nakonfigurovat v opravdu odlišných pohonných variantách. V nabídce je diesel, benzinový hybrid, plug in hybrid i čistě elektrické provedení. Tím se Opel v dnešní době docela vymyká, protože řada konkurentů nabídku pohonů spíše zužuje.
Manuální převodovku už ale po faceliftu v ceníku nenajdete. Všechny verze jsou spojeny s automatem. Nejlevnější provedení je překvapivě naftové. Čtyřválcový turbodiesel 1.5 CDTI má výkon 130 koní a točivý moment 300 Nm, přičemž spolupracuje s osmistupňovou automatickou převodovkou. Hatchback začíná na částce 579 990 Kč, kombi Sports Tourer stojí nejméně 599 990 Kč.
Právě kombi dává Astře hodně praktický rozměr. Zavazadlový prostor nabídne až 597 litrů, po sklopení zadních opěradel dokonce až 1634 litrů. To už jsou hodnoty, díky nimž Astra Sports Tourer zvládne fungovat jako plnohodnotné rodinné auto i jako společník pro delší cesty.
Hybrid 145 jako rozumný střed nabídky
O 10 tisíc korun dražší než diesel je benzinová hybridní varianta Hybrid 145, kterou jsme vyzkoušeli při krátké jízdě po středočeských silnicích. Jejím základem je přeplňovaný tříválec 1.2, dobře známý z dalších modelů koncernu Stellantis. Spolupracuje s elektromotorem o výkonu 21 koní a točivém momentu 55 Nm.
Pohon míří výhradně na přední kola přes dvouspojkovou automatickou převodovku. Čtyřkolka v nabídce není, ale u běžného kompaktního kombi to pravděpodobně nebude zásadní problém. Výkon 145 koní na papíře nevypadá nijak výjimečně, v praxi ale Astře stačí. Elektromotor pomáhá při rozjezdech i v nízkých rychlostech, takže auto působí živěji, než by samotná číselná hodnota napovídala.
Po nastartování o sobě tříválcový motor dá vědět hrubším zvukem a výraznějším projevem. Po zahřátí se však zklidní a při ustálené jízdě už kabinu nijak výrazně neruší. Automat drží nízké otáčky a snaží se řadit co nejvyšší rychlostní stupeň, takže při klidném tempu je uvnitř příjemné ticho.
Komfortnější, tišší a pořád jistá
Opel v rámci modernizace zapracoval i na kultivovanosti. Astra dostala nové silentbloky, které mají omezit přenos vibrací do kabiny. Kdo chce ještě tišší prostředí, může sáhnout po příplatkových akustických sklech. Na krátké trase bylo znát, že odhlučnění je lepší než před faceliftem, zvlášť při běžném mimoměstském tempu.
Podvozek je naladěný spíše pevněji, zejména ve srovnání se sesterským Peugeotem 308 SW. Neznamená to ale nepohodlí. Astra zvládá horší asfalt s jistotou, od kol se neozývají nepříjemné rány ani dunění a celé auto působí dobře utaženým dojmem. Na rozbité české okresce tak nepůsobí křehce ani nervózně.
V zatáčkách se navíc ukazuje, že Astra není jen praktický dopravní prostředek. Díky lehčímu předku a dobře nastavenému podvozku se nechá vést poměrně svižně a čitelně. Nehraje si na sportovní auto, ale trochu řidičské radosti nabídnout umí. A pokud jde o dálniční přesuny, české rychlostní limity zvládne bez potíží, ať už mluvíme o běžných 130 km/h, nebo o 150 km/h na vybraném úseku dálnice D3.
Nejdřív si všimnete světel
Až poté, co člověk v Astře ujede pár kilometrů, začne si víc uvědomovat, jak se změnila navenek. Nejvýraznější novinkou je příď s novou designovou identitou značky Opel. Astra je prvním sériovým modelem automobilky, který ji používá. Hlavním prvkem je světelný kompas, tedy svítící motiv kříže doplněný osvětleným logem.
Přes den tato novinka nepůsobí nijak okázale, za tmy ale umí přitáhnout pohled. Kromě samotného světelného podpisu dostala Astra také přepracované přední světlomety. Už základní LED světla mají o 36 procent vyšší svítivost než dříve, takže lepší výhled není vyhrazen jen dražším verzím.
Ještě větší posun představují příplatkové matrixové světlomety Intelli LUX HD. Původních 168 segmentů nahradilo řešení s 51 200 segmenty, což světelnému systému umožňuje mnohem přesněji vykrývat okolní provoz, překážky i jednotlivé objekty. Opel zároveň uvádí, že svítivost těchto světlometů vzrostla o 15 procent.
Nová světla umí pracovat i s dopravním značením. Pokud ho systém rozpozná, dokáže ho ztmavit, aby se světlo neodráželo zpět k řidiči a neoslňovalo ho. Podle Opelu má řidič při rychlosti 80 km/h díky lepšímu dosvitu spatřit překážku na silnici o 30 až 40 metrů dříve.
Kabina se neměnila zbytečně
Interiér neprošel dramatickou proměnou, ale v tomto případě to není výtka. Astra měla už před modernizací kabinu, která působila přehledně, solidně a hlavně se dobře ovládala. Opel proto zachoval její nejdůležitější vlastnost: fyzické ovladače.
Klimatizace i topení se dál nastavují samostatnými tlačítky a hlasitost audiosystému se mění otočným ovladačem. To dnes vůbec není samozřejmost. V době, kdy se mnoho značek snaží schovat téměř všechno do dotykového displeje, působí Astra příjemně konzervativně a prakticky.
Změny se soustředily spíše na detaily. Lesklé plasty nahradily odolnější matné povrchy, které by měly lépe snášet škrábance i každodenní používání. Přibylo ambientní osvětlení se sedmi barvami a také kamera sledující pozornost řidiče, umístěná u A sloupku.
Asistenty nejsou zbytečně otravné
Jednou z věcí, která moderní auta často kazí, je složité ovládání povinných bezpečnostních systémů. Astra v tomto směru působí rozumně. Některé asistenty lze vypínat přes fyzickou zkratku do infotainmentu, takže není nutné procházet několik úrovní menu. U vybraných funkcí stačí podržet symbol autíčka a systém se rovnou deaktivuje.
Pochvalu zaslouží také kalibrace kamery sledující pozornost řidiče. Některá auta s podobným systémem upozorňují na nepozornost už ve chvíli, kdy se řidič podívá do ostřejší zatáčky nebo na okamžik zkontroluje okolí. Tady se během zhruba hodinové jízdy neozvalo upozornění ani jednou.
Právě tyto drobnosti dělají z Astry příjemně normální auto. Neobtěžuje, nepředvádí se a nesnaží se řidiče neustále vychovávat. Místo toho se soustředí na to, aby běžné cestování působilo jednoduše a přirozeně.
Elektrifikované verze pro ty, kteří chtějí víc
Kromě nafty a benzinového hybridu zůstávají v nabídce také výrazně elektrifikovanější varianty. Plug in hybrid prošel vylepšením a nově nabízí kombinovaný výkon 195 koní. Elektromotor je o 15 koní silnější než dříve a kapacita baterie narostla o 5 kWh na výsledných 17,2 kWh.
Díky tomu má plug in hybrid ujet čistě na elektřinu až 84 kilometrů. Cena tohoto provedení začíná na 829 990 Kč. Pro řidiče, kteří často jezdí po městě nebo mají možnost pravidelného nabíjení, může jít o zajímavou alternativu ke klasickým spalovacím verzím.
Na vrcholu elektrifikace stojí čistě elektrická Astra. Ta používá baterii s kapacitou 58 kWh, má elektromotor o výkonu 156 koní a udávaný dojezd 454 kilometrů. Intenzitu rekuperace lze nastavovat pomocí páček na volantu. Cena elektrického provedení startuje na 929 990 Kč.
Výbava a cena dávají smysl
Zajímavé je, že i základní Astra má poměrně slušnou výbavu. Už v ceně jsou LED světlomety s automatickým přepínáním dálkových světel, LED zadní svítilny, dva 10palcové displeje, automatická klimatizace, bezklíčkové startování a šestnáctipalcová litá kola.
Součástí ceny je také pětiletá tovární záruka. V kombinaci s relativně rozumným vstupním ceníkem to z Astry dělá auto, které nepůsobí přestřeleně ani v době, kdy ceny kompaktních modelů často šplhají velmi vysoko.
Facelift bez revoluce, ale s jasným smyslem
Modernizovaná Astra nepřepsala vlastní pravidla. Jen vylepšila oblasti, kde to bylo potřeba, a zachovala to, co na ní fungovalo už předtím. Má lepší světlomety, modernější vzhled, příjemnější detaily v kabině, tišší projev a pořád velmi slušné jízdní vlastnosti.
Nejdůležitější ale je, že zůstala normálním autem v tom nejlepším slova smyslu. Praktickým, srozumitelným, dobře ovladatelným a bez zbytečných komplikací. Facelift tak nepřinesl velkou revoluci, ale velmi povedenou evoluci. A právě to Astra potřebovala.
« Pět běžných chyb, kvůli kterým autokosmetika nefunguje tak, jak má Němci zachránili spalovací motoc Obří osmiválec jezdí bez emisí CO2 »
