Spalovací motor jako čistička vzduchu. Mazda ukázala řešení, které zní jako sci-fi
Japonská automobilka vyslala jasný vzkaz všem zastáncům čisté elektromobility. Mazda úspěšně otestovala revoluční technologii Mobile Carbon Capture, která pomocí krystalického zeolitu funguje jako mikroskopická houba a zachycuje oxid uhličitý přímo z výfukových plynů. Ve spojení s palivem z rostlinných olejů tak auto poprvé v historii dosahuje záporné uhlíkové stopy. Podívejte se, jaké má tento zázrak háčky.
Spalovací motor ještě nemusí být odepsaný. Alespoň podle Mazdy, která dlouhodobě razí cestu technické neutrality a odmítá jednoduché řešení ve stylu vše elektrifikovat a zbytek zakázat. Nejnovější ukázkou jejího přístupu je závodní speciál, v němž automobilka spojila palivo na bázi rostlinného oleje se systémem zachytávání oxidu uhličitého přímo z výfukových plynů. Výsledkem je řešení, které by teoreticky mohlo jednou dosáhnout až záporné bilance CO2.
Problémem nemusí být motor, ale palivo
Mazda se dlouhodobě drží názoru, že spalovací motor jako takový nemusí být hlavním nepřítelem. Skutečný problém vidí především ve fosilních palivech, protože právě ta do atmosféry přidávají uhlík, který byl miliony let uložený pod zemí. Pokud by se místo nich používala syntetická paliva nebo paliva vyráběná z rostlinných olejů, může být celková uhlíková bilance výrazně příznivější.
Samotná myšlenka uhlíkově neutrálních paliv samozřejmě není nová. Automobilky i výzkumné týmy se jí zabývají už delší dobu. Mazda se však rozhodla přidat další vrstvu. Nestačí jí pouze spalovat palivo s nižší uhlíkovou stopou, chce zároveň zachytávat část oxidu uhličitého, který vzniká přímo při jízdě.
Výfuk jako místo, kde se CO2 zachytí
Technologie, kterou Mazda označuje jako Mobile Carbon Capture, má fungovat přímo ve voze. Nejde tedy o velké průmyslové zařízení stojící u továrny, ale o systém zabudovaný do auta. Jeho úkolem je zachytávat oxid uhličitý z výfukových plynů ještě předtím, než se dostane do ovzduší.
Klíčovou roli v celém procesu hraje sorbent, tedy materiál s mimořádně velkou vnitřní plochou. Právě na něj se molekuly CO2 dokážou navázat. Zjednodušeně si ho lze představit jako velmi jemnou mikroskopickou houbu, která propustí většinu plynů dál, ale oxid uhličitý si ponechá.
Mazda v tomto případě využila krystalický zeolitový substrát. Přes něj proudí výfukové plyny, přičemž molekuly oxidu uhličitého zůstávají zachycené v materiálu. Dusík, kyslík a další složky výfukových plynů pokračují dál. Samotný princip, označovaný jako adsorpce, není žádnou novinkou. V různých podobách se používá už desítky let.
Samotný filtr nestačí
Na papíře to zní jednoduše, v autě je ale podobný systém mnohem složitější. Aby sorbent pracoval co nejúčinněji, musí se výfukové plyny před vstupem do filtru upravit. Konkrétně je potřeba je vysušit a ochladit. Proto součástí systému nejsou jen samotné filtrační materiály, ale také vysoušeč spalin a mezichladič.
Tím ovšem práce nekončí. Zachycený oxid uhličitý nelze ve filtru nechávat donekonečna. Po určité době se musí z materiálu uvolnit, stlačit a uložit do sběrné nádrže. A právě tady začíná jedna z největších praktických komplikací. CO2 je stále plyn a při běžném provozu ho vzniká velké množství.
Závodní test ukázal výrazný posun
Současná účinnost systému zatím není nijak zázračná. Mazda mluví přibližně o 20 procentech, což znamená, že Mobile Carbon Capture dokáže z výfukových plynů odebrat asi pětinu vzniklého oxidu uhličitého. Samo o sobě by to na převrat nestačilo, ve spojení s uhlíkově neutrálním palivem ale může jít o mnohem zajímavější kombinaci.
Automobilka to ukázala během třetího kola závodní série Super Taikyu 2026. Do čtyřiadvacetihodinového závodu nasadila speciál Mazda Spirit Racing 3 Future Concept, který spaloval palivo na bázi rostlinného oleje a zároveň používal systém zachytávání CO2 z výfukových plynů.
Výsledek byl pro Mazdu povzbudivý. Během závodu se podařilo zachytit celkem 804 gramů oxidu uhličitého. Proti dřívějšímu výsledku 84 gramů jde přibližně o 9,6násobné zlepšení. Neznamená to ještě, že by podobné zařízení mohlo zítra zamířit do běžných aut, ale ukazuje to, že technologie se posouvá správným směrem.
Největší problém? Místo, hmotnost a nádrž
Cesta do sériové výroby bude každopádně velmi složitá. Automobilka musí vyřešit zástavbu celé řady komponentů, které běžné auto dnes nepotřebuje. Patří mezi ně chladiče, kompresory, vedení, filtrační jednotka a především nádrž na zachycený oxid uhličitý.
Právě nádrž může být největším oříškem. U auta, které vypouští přibližně 200 gramů CO2 na kilometr, což odpovídá například většímu SUV, by musela mít objem zhruba 150 litrů. Oxid uhličitý by v ní navíc musel být stlačený tlakem kolem 50 barů. Ani tak by ale taková nádrž nevydržela nijak dlouho. Naplnila by se přibližně po 500 kilometrech.
To je v běžném osobním autě zásadní problém. Zákazník nechce jezdit s vozem, který kromě zavazadel a posádky vozí také malou chemickou laboratoř. A automobilka zase musí hlídat hmotnost, cenu, bezpečnost i spolehlivost celého systému.
Zajímavý nápad, ale zatím ne hotové řešení
Mazda tímto testem ukázala, že zachytávání CO2 přímo v autě není jen teoretická úvaha. Systém skutečně funguje a v kombinaci s vhodným palivem může dávat zajímavý smysl. Zároveň je ale jasné, že před případným nasazením v sériových vozech bude nutné vyřešit řadu technických i praktických otázek.
Kromě prostoru a hmotnosti půjde také o energetickou bilanci. Filtr, chlazení, vysoušení i stlačování plynu totiž samy spotřebovávají energii. Teprve podrobné vyhodnocení ukáže, zda přínos zachyceného CO2 skutečně převáží nad tím, co systém potřebuje ke svému provozu.
Mazda každopádně znovu ukazuje, že spalovací motor nemusí mít v budoucnosti jen jednu možnou cestu. Vedle elektrifikace, syntetických paliv a biopaliv se do hry může dostat i aktivní zachytávání emisí. Zatím je to spíš technická demonstrace než řešení připravené pro běžné silnice. Jako ukázka toho, kam by se spalovací motory mohly posunout, je to ale mimořádně zajímavé.
.« Na tyto věci před letní cestou nezapomeňte. Mohou vám ušetřit spoustu problémů Žebříček spolehlivosti. Tyto rodinné vozy dopadly nejlépe, VW a Toyota ztrácejí body »
