Statisíce seniorů mají novou povinnost za volantem. Kdo nemá u sebe správné lékařské potvrzení, může přijít až o 10 tisíc korun
Zdravotní stav je klíčový nejen pro životní pohodu, ale i pro právo usednout za volant. Kdo se potýká s nějakým onemocněním, často narazí i na přísnější pravidla ze strany státu. V tomto roce přichází jedna pozitivní a jedna méně příznivá změna. Ta dobrá potěší osoby s Aspergerovým syndromem – nově totiž mohou v Česku legálně řídit auto, pokud nemají narušené intelektuální schopnosti. Opačný směr ale bohužel míří k seniorům s kardiovaskulárními problémy.
Změna platí od 1. ledna 2025 a je součástí novelizace vyhlášky č. 277/2004 Sb., která se věnuje zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel. Pro řadu lidí s poruchou autistického spektra je to významný krok vpřed.
Není to přitom tak dávno, kdy byl autismus chápán jako překážka pro vydání řidičského průkazu. Zejména Aspergerův syndrom ale není diagnózou, která by automaticky z člověka dělala nebezpečného řidiče. Osobně mám k tématu blízko a vím, že tito lidé často vykazují vysokou míru soustředění a odpovědnosti – tedy vlastnosti, které jsou za volantem žádoucí. Pokud navíc projdou nejen vyšetřením u praktického lékaře, ale také odborným psychologickým posudkem, je jejich způsobilost nyní i oficiálně uznána.
Opačný směr ale bohužel míří k seniorům s kardiovaskulárními problémy. Změny totiž zavádějí povinnost pro všechny řidiče, kteří dovršili 65 let a zároveň trpí byť jen mírnějšími formami srdečních onemocnění. Tito motoristé musejí navštívit svého praktického lékaře a nechat si vystavit speciální lékařské potvrzení. Zatímco řidičský průkaz s sebou vozit nemusíte, tento dokument musí mít senior u sebe fyzicky v autě.
Pokud bude chybět, může se připravit na pokutu 1 500 korun, a v případě správního řízení dokonce až 10 tisíc. A to není vše – požadavek se týká i řidičů nákladních a autobusových vozidel, tedy držitelů oprávnění skupin C, C+E, D a D+E, kteří musejí absolvovat ještě další lékařské posouzení.
Netýká se to přitom jen vážných diagnóz, které známe ze seriálů o urgentních příjmech – žádná dramatická zástava srdce nebo použití defibrilátoru. Stačí, pokud má člověk dušnost nebo omezenou toleranci fyzické námahy. Tyto příznaky jsou lékaři řazeny do tzv. klasifikace NYHA a právě lidé v prvním a druhém stupni musejí projít lékařským hodnocením.
V praxi to znamená, že i člověk, který jen hůře snáší rychlejší chůzi, ale jinak normálně funguje, podléhá této nové povinnosti. A nejen to – celé vyšetření a posudek si musí uhradit ze svého. Nejde totiž o léčbu, ale o administrativní požadavek. K tomu připočtěte běžné čekací lhůty na specialisty – měsíc, dva, někdy i déle, což není výjimka.
A jak se k tomu staví senioři? Ti, kteří se o změně dozvěděli, rozhodně nejsou nadšení. Nové povinnosti, stres, nutnost chodit k lékařům a hrozba citelné pokuty nejsou zrovna tím, co by člověk v pokročilejším věku uvítal. A co ti, kteří o tom vůbec nevědí? Těm hrozí sankce, aniž by si byli vědomi, že dělají něco špatně.
Změny v pravidlech tak přinášejí spíše komplikace než zjednodušení. A otázka, zda byly skutečně nezbytné, zůstává otevřená.
.« Jak dlouho může běžet motor na volnoběh, než se poškodí? I pár minut vás může přijít draho Ostuda: Nabíjení elektromobilů je dražší než tankování, tvrdí studie »
