Ostuda: Nabíjení elektromobilů je dražší než tankování, tvrdí studie
Jedním z hlavních argumentů ve prospěch elektromobility měly být nízké provozní náklady. Nabíjení mělo být levnější než tankování, což mělo částečně kompenzovat vyšší pořizovací cenu elektromobilů ve srovnání s auty se spalovacím motorem. Jenže realita je podle nové německé studie zcela opačná.
Podle analýzy Kontrola nabíjecích stanic 2025, kterou zveřejnila společnost LichtBlick, je nabíjení elektromobilů na veřejných stanicích dražší než jízda na benzin. Pro spotřebitele to představuje vážný problém – a pro celou dopravní transformaci ještě větší. Studie vychází z předpokladu, že elektromobil spotřebuje v průměru 20 kWh na 100 kilometrů. Za tuto vzdálenost dnes řidič na veřejné AC nabíječce zaplatí v průměru 10,45 eura, tedy 0,52 eura za kilowatthodinu. Pokud ale využije rychlonabíječku s DC proudem, výdaje ještě vzrostou – 100 km jej pak vyjde na 12,06 eura, což odpovídá 0,60 eura/kWh.
Pro srovnání: natankování zhruba šesti litrů benzinu E10, které postačí běžnému autu na stejnou vzdálenost, stálo německé řidiče v březnu 2025 průměrně 10,21 eura. „Vývoj cen na veřejných nabíječkách sledujeme s obavami už několik let. Skutečnost, že tyto ceny dlouhodobě převyšují ceny pohonných hmot, představuje velkou překážku pro elektromobilitu,“ uvedl hlavní právník společnosti LichtBlick Markus Adam. Podle něj hrozí reálné riziko, že za takových podmínek zákazníci o elektromobilitu ztratí zájem. Kdo by si chtěl kupovat drahé elektroauto a platit za jeho provoz víc než za benzin?
Za vysokými cenami nabíjení stojí podle studie několik důvodů. Klíčovým problémem jsou vlastnické struktury a regulační prostředí. Většinu veřejných nabíjecích stanic provozují lokální dodavatelé energií, kteří zároveň vlastní distribuční sítě – takzvaní integrovaní poskytovatelé. Ti mají ve svých regionech faktický monopol. Protože kontrolují jak síť, tak samotné nabíjení, nemají motivaci pustit na trh konkurenci a vytvářet tlak na snižování cen. Nezávislí dodavatelé elektřiny a provozovatelé nabíjecích aplikací jsou tak výrazně znevýhodněni.
Rozdíl v cenách mezi integrovanými provozovateli a třetími stranami je propastný. Zákazníci, kteří nabíjejí prostřednictvím třetích stran, platí v průměru až o 194 % vyšší příplatky než klienti samotného provozovatele. Výsledkem je prostředí, ve kterém spotřebitel ztrácí možnost volby. „Dodavatelé třetích stran nemohou na těchto stanicích nabízet vlastní elektřinu. Jsou odkázáni na roamingové modely, které znamenají další náklady a omezují konkurenci,“ uvádí zpráva.
Problémem je i samotný způsob nabíjení. Systém je nepřehledný a pro běžného uživatele často nesrozumitelný – každý provozovatel používá jinou aplikaci, jiný tarif a jiný způsob platby. Zákazník tak mnohdy neví, kolik zaplatí nebo jaký druh elektřiny vlastně čerpá.
Nejvíce nevýhodné je tzv. ad-hoc nabíjení – tedy bez registrace a bez aplikace. Paradoxně právě to je podle autorů studie nejčastějším způsobem nabíjení mezi řidiči elektromobilů. Ceny za tento typ nabíjení jsou často ještě vyšší než u paušálních tarifů. Podle německé Komise pro hospodářskou soutěž mohou být ad-hoc ceny v oblastech s více provozovateli až o 20 centů za kilowatthodinu vyšší.
LichtBlick proto navrhuje systémové řešení v podobě tzv. pass-through modelu. Ten by zajistil, že veřejná nabíjecí infrastruktura bude přístupná pro všechny dodavatele elektřiny. Provozovatel by si i nadále účtoval poplatek za použití své infrastruktury, ale elektřinu by dodával poskytovatel, kterého by si vybral zákazník. Cenu by tak určoval volný trh, nikoliv monopol. Podle LichtBlicku je model technicky realizovatelný již dnes – firmy jako LichtBlick eMobility GmbH nebo decarbon1ze ho už testují v praxi. Pro zákazníky by to znamenalo možnost nabíjet na jakékoliv stanici za stejných podmínek, platit jeden účet za všechny nabíjení a porovnávat nabídky podle ceny či původu energie.
Markus Adam je přesvědčen, že bez této reformy se situace nezlepší. „Očekáváme, že ceny na veřejných nabíjecích stanicích zůstanou vysoké, pokud se neprosadí model pass-through,“ varuje. Naděje na změnu tedy existuje, ale bude potřeba politická vůle a legislativní podpora. Pokud se cenová politika nezmění a zákazníci nebudou mít svobodnou volbu, elektromobilita jako řešení pro širokou veřejnost zřejmě neuspěje. V okamžiku, kdy je nabíjení dražší než tankování – což už se podle studie děje – se celá vize čisté mobility dostává do vážné krize.
Odkaz na studii: Ladesäulencheck 2025 / Verkehrswende in Gefahr: Öffentliche Ladepreise weiterhin zu hoch | LichtBlick
.« Statisíce seniorů mají novou povinnost za volantem. Kdo nemá u sebe správné lékařské potvrzení, může přijít až o 10 tisíc korun Test ojetiny Mercedes-Benz 230 CE (C124): Poslední poctivý Mercedes »
