Test BMW M760e xDrive: Dokonalost sama, která jezdí jako Rolls-Royce
V BMW začínají být opravdu dobří v pobuřování internetu. Každé auto, které jsme od nich viděli v posledních letech – oheň na střeše. Ale zatím žádné nezdvihlo takovou vlnu emocí, jako nová sedmička. Je odvážná, arogantní a ani v nejmenším se nesnaží zalíbit všem. Jestli vás ale už po prvních řádcích svrbí prsty a chcete do komentářů napsat, jaká je to obluda, tak sedma přesně splnila svůj účel. Od počátku totiž byla navržená tak, aby byla kontroverzní, budila emoce a nikoho nenechala v klidu. Automobilka tvrdí, že její design má být polarizující a já vám garantuji, že na světě nenajdete nikoho, kdo na ní nemá názor. Tohle je auto, které má automobilku přenést do nové éry a má se o tom mluvit. Ve své podstatě to tak BMW E65 ve verzi 2.0.
Štítek na zádi s nápisem „M7560“ označuje silnější ze dvou plug-in hybridních variant. Papírové hodnoty jsou 571 koní a 800 Nm a to je dost k tomu, aby svých 2,3 tuny rozhýbala za 4.3 sekundy. To je rychlejší, než ještě nedávno bylo BMW M5. Elektromotor sám o sobě dodává do systému 145 kW a 280 Nm a je integrovaný do převodovky. BMW používá vlastní patentovaný systém s předsunutým redukovaným převodem, díky kterému je finální kroutící moment elektromotoru 450 Nm.
Pro každodenní ježdění je to taková porce, že vůbec nebudete potřebovat probouzet spalovací motor. Čistě elektricky navíc zvládne jet až 140 kilometrů v hodině, takže šestiválec může spát i na dálnici. Když už jsme u něj, tak jde o dnes už legendární šestiválcový třílitr, který je dle mého jedním z nejlepších motorů posledních dvaceti let. Je sametově jemný, má krásný zvuk, především se ale ukázal jako neprůstřelně spolehlivý. V případě M760e je naladěný na 381 koní a 520 Nm. Když jeho vychovanost naředíte ještě sametovostí elektromotoru, tak se kultivovanost systému dokáže vyrovnat i dvanáctiválcům. Okamžité reakce na povely plynu, úžasná pružnost a krásně gradující výkon. O dynamice nemluvě.
Krom dvojice motorů ukrývá M760e ve svém nitru také baterii s využitelnou kapacitou těsně pod 19 kWh, což vzhledem k váze nezní zrovna slibně, ale elektromotor je tak efektivní, že mu to vystačí na nějakých 80 kilometrů. BMW udává ještě o kousek víc, ale i těch 80 už je opravdu slušná porce. Pokud navíc necháte auto v hybridním režimu, počítejte, že vám baterie vydrží klidně na nějakých 200 km. Nemusíte se ale bát, že by se z něj stala po vybití zdechlina. BMW si nechává dostatečnou rezervu, ze které elektromotor čerpá a dynamika zůstává téměř beze změny. Především si ale auto zachovává ony přesné reakce na plyn a sametový projev. Přiznám se, že jsem vůbec nevěřil, že na mě nový plug-in od BMW udělá takový dojem. Ten ještě završila spotřeba. Při pravidelném dobíjení se dá průměr držet někde na hranici tří litrů (plus elektřina, samozřejmě). I bez nabíjení se mi ale dařilo držet v průměru jen těsně nad 8 litry a to včetně dálnic. A nezapomínejte, že se bavíme o autě, co má přes 500 koní – fascinující.
Už tolik fascinující ale nebude pro každého její vzhled. První, co si musíme říct – a na co vás fotky nepřipraví – je to gigant. S délkou 5.4 metru je o 15 centimetrů delší než její předchůdce – v provedení long. To jen přispívá k tomu, jak majestátně naživo působí. Kdekoliv se ukáže, čas zpomalí. Všimněte si ale, že i přes extravagantní design jsou její linky naprosto jednoduché. Celé auto je víceméně prosté jakýchkoliv prolisů – BMW mluví o monolitickém designu a já se s nim nehádám. Skutečně působí jako jednolitý žulový blok, skoro až brutalistická struktura. Vůbec se nechci pouštět do debaty, jestli je atraktivní, nebo ne. Ale při živém setkání je sedmička skutečně působivá a má obří charisma.
Kabina je pak skutečná první třída, ba co, spíš soukromý jet. Interiér je opulentní a je zde znát, že si BMW dalo velmi záležet na volbě materiálů. Celé auto se topí v hliníku, kůži, dřevě a samozřejmě tu najdete křišťálové ovládací prvky (křišťály mohou být i ve světlech). Dokonce i „B“ sloupek je potažený kůží až na podlahu – stejně tak středový tunel. BMW řady sedm ještě nikdy nepůsobilo tak luxusně. Je ale skoro až zvláštní, že palubní deska je velmi konzervativní. Snad tedy až na světelný pás, který se táhne přes celou její šířku. Ten navíc různě mění barvy, když dochází k interakci s autem a vyvolává to pocit, že na vás reaguje a svým způsobem žije.
BMW se snažilo vytvořit co nejčistší prostor, nikde tu tedy nenajdete ani výdechy klimatizace a sbohem musíme říct také většině tlačítek. Naštěstí je zde aspoň otočné tlačítko iDrivu, takže se moc nemusíte potýkat s dotykovým ovládáním systému. Ten je zde ve své poslední generaci a musím říct, že nepatřím mezi jeho největší fandy. Oproti starším verzím je nepřehledný a hlavní menu plné maličkých ikon (těch je zde přes 40) až moc odvádí pozornost.
Pokud necháte iDrive v továrním nastavení, pravděpodobně se časem zblázníte. Naštěstí si můžete třídit widgety na hlavní obrazovce a oblíbené aplikace si uložit do lišty, kterou můžete v libovolném místě systému vyvolat přetažením po obrazovce ze shora dolů. Jsou tu ale i věci, které se mi líbí. Například jsou zde předinstalované aplikace pro Waze, Spotify nebo Teams a podpora Apple CarPlay je vynikající. Systém je taky bleskově rychlý a za celý týden jsem ho ani jednou nenachytal na švestkách. A co mi udělalo obrovskou radost – displej se dá vypnout. To je obrovská výhoda při nočních přesunech. Když nastavíte displej před řidičem do minimalistického zobrazení a ten hlavní vypnete, dá světelný šum uvnitř výrazně minimalizovat a jízda vás tolik nevyčerpává.
Kapitola sama pro sebe jsou sedadla. Zaprvé – podívejte se na ně. Už jste někdy něco takového v autě viděli? Vypadají spíš jak z luxusního designového studia. Především jsou ale úžasně komfortní. Když si do nich sednete, dokonale obejmou vaše tělo a podepírají ho tak perfektně, že si připadáte spíš jak když se vznášíte. A stejný pocit zažijete i vzadu. Tady je navíc doslova morbidně hodně místa. S rozvorem přes 3.2 metru se ale není čemu divit. Jednak zde nalezneme příplatkové zadní sedadlo, které se umí proměnit v lůžko a v druhé řadě také unikátní privátní kino. Ano, opravdu si do sedmičky můžete pořídit obří stropní obrazovku! Automobilka jej nazývá jako BMW Theatre Screen a jde o výklopný displej s dotekovou obrazovkou o úhlopříčce 31,3 palce.
Displej umí rozlišení až 8K a poměr stran až 32:9. Zvuk může jít klasicky do reproduktorů v autě anebo jen do bezdrátových sluchátek, aby nerušily ostatní členy posádky. Já si nejvíce oblíbil lůžko na pravé straně. Člověk se zde může krásně natáhnout a užívat si komfort na palubě plnými doušky. Jen bych k sedmičce potřeboval osobního řidiče.
Vzadu se vše ovládá na dotekových displejích BMW Touch Command ve dveřích (jsou na obou stranách zadních sedadel). Je to řešení nahrazující tablet z předchozí generace a zároveň další tlačítka na dveřích. Grafika 5,5″ velkého displeje je prvotřídní, stejně jako jeho rychlost i reakce na dotek. Pojďme ale za volant.
U podobného auta je ale nejdůležitější, jak jezdí. A z nového BMW 7 mám pocit, že se snaží posunout do trochu jiné sféry a má v hledáčku i vozy jako Rolls Royce nebo Bentley. Vím, že to možná zní trochu přehnaně, ale novinka na to skutečně má. To, jakým způsobem se nová sedmička pohybuje, je totiž něco jiného, než co jsme byli doteď zvyklí. Je doslova nadýchaná, vláčná. Ani v nejmenším se vám nesnaží podsouvat nějaké sportovní chování.
BMW v mých očích konečně pochopilo a čem limuzíny mají být. Je to klid, absolutní izolace od vnějšího světa a záplava komfortu. Takové auto se má postarat o to, abyste zapomněli, že se cesta vůbec stala. A tady nastupuje ke slovu technologie. V základu je G70 vždy vybavena pohonem všech kol xDrive a natáčecí zadní nápravou. Pak je tu odhlučnění a to je absolutní. Bohužel nemám k dispozici žádnou měřící techniku, ale pocitově jsem neseděl v lépe odhlučněném autě. I samotná akustika uvnitř kabiny je neskutečná. Můžete šeptat a každý uvnitř vás perfektně slyší. Tohle je jak pojízdná akustická komora.
Auto samozřejmě sedí na vzduchovém podvozku, což je mezi luxusními vozy dnes již standard. Ale i tady dokáže BMW překvapit. Asi mi chybí slova, abych správně popsal úroveň jeho kultivovanosti. Komfort je zkrátka naprosto odzbrojující a dokonce jsem tu ani nezaznamenal typický neduh vzduchových podvozků – dupání na krátkých nerovnostech. Za jízdy se vám zdá, jakoby podvozek snad ani nebyl spojen s karoserií a k vám se od silnice nemohlo nic dostat. I přes tuhle poddajnost ale auto nepůsobí měkce. Nekymácí se, nenapadá ve vyšších rychlostech na vnější kola. Má nad sebou zkrátka absolutní kontrolu. Už jsem seděl téměř v čemkoliv, ale vychovanější auto jsem ještě nezažil. Smekám.
Nové BMW 7 je kontroverzní auto a je velmi jednoduché ho odsoudit od stolu. Po týdnu za volantem se mi ale ještě nepodařilo zavřít pusu. Tohle je skutečný next-gen a nový standard na poli luxusu, který posouvá měřítka v každém směru. A cena? Testovaný kus přišel na 5.125.628 Kč.
Plusy
– Dokonalý podvozek
– Skvělý hybrid
– Spotřeba
– Dynamika
– Technologie
Mínusy
– Komplikovaný infotainment
« Tesla upustila od projektu levného elektromobilu, akcie firmy oslabují Registrace nových osobních elektromobilů během prvního kvartálu v Česku meziročně klesly o 1,8 procent »
