Test Lexus UX250h 4×4
Lexus UX je vstupem Japonské automobilky do kategorie malých městských crossoverů. Dokáže obstát v tvrdé konkurenci? A co je důležitější, zvládne do drobných rozměrů přenést ducha Lexusu?
Obří tlama, spoustu prolisů a hran. Design Lexusu obecně není pro každého, a většinou se vám ani nepodaří nakoukat napoprvé. A na stejné vlně se veze i nejmenší crossover automobilky – UX. V této kategorii se nosí spíš konzervativní vzhled, a tak trochu svěžího větru vítám. Byť sám přiznávám, že to nebylo hned napoprvé. Člověk musí všechny ty tvary chvíli vstřebávat, ale po pár dnech se mi to podařilo, a musím uznat, že jsou jednotlivé detaily zakomponovány do dobře fungujícího celku. Auto i přes ostré hrany působí čistě a elegantně.
Uvnitř vás čeká pro Lexus typické kaskádovité uspořádání interiéru, a samozřejmě kvalita a skvělé zpracování. V dané třídě na UX v tomto ohledu nikdo nemá. Palubní deska je potažena kůží, všechny kontaktní plochy jsou vyrobeny z hodnotných materiálů, a zpracování je naprosto příkladné. Oceňuji taky, že Lexus nenaskočil na sebevražedný vlak celodotykového ovládání, a ještě nám na pár let zachoval tradiční ovládání s dostatkem tlačítek. Ovládání auta tak je intuitivní a logické. Všechny tlačítka mají navíc tak příjemný hutný chod, ze kterého je cítit poctivost, že vám umaštěné dotykové plochy určitě chybět nebudou.
Interiér poskytuje dostatek místa i pro mne s mými 190 centimetry. I když působí trochu stísněně. Nemyslím to teď jako mínus. Je to spíš podobný pocit jako u BMW, kdy vás interiér obklopí a poskytne pocit bezpečí. Řidičská pozice je velice příjemná. Sedí se překvapivě nízko, a ze všeho nejvíc připomíná spíš klasický hatchback než crossover. Sedačky poskytují skvělý komfort, a celodenní cesta v nich není problém. Auto vás také umí zahrnout výbavou, která v daném segmentu není tak běžná. Volant je vyhřívaný dokonce ve dvou stupních, sedačky jsou jak vyhřívané, tak odvětrávané. Máte k dispozici plnohodnotný head-up displej a spoustu dalšího. Z pohledu řidiče plní UX250h roli prémiového crossoveru na jedničku.
Takovou chválu už bohužel nemůžu směřovat k infotainmentu. Ten je tradičně po Japonsku velice matoucí. Ovládání přes touchpad s haptickou odezvou je za jízdy opravdu výzva, a i zcela běžné operace vás mohou vyřadit z pozornosti na dlouhé chvíle. A to nechtějte abych začal s hlasovými pokyny. Díky bohu za podporu Apple CarPlay a Android auto.
S délkou pod 4,5 metru a rozvorem vcelku skromných 264 centimetrů se vzadu nedá čekat žádná hitparáda. A taky že není. Za sebe se nějak nasoukám, ale na delší cestu bych to tady neviděl. Především nad hlavou není místa na zbyt. Ale ať jen neplivu, tak musím pochválit komfortní sedačky a sdířku na USB. Nicméně si nemyslím, že bude UX250 sloužit jako primární dopravní prostředek partě dospělých – a pro děti je zde místa až až. Na největší omezení se musíte připravit v oblasti zavazadelníku. Jelikož se pod něj musela naskládat baterie a elektromotor pohánějící zadní kola, tak je kufr velice mělký a poskytne pouze 320 litrů. Na týden s rodinou v přírodě to tedy není, na každodenní službu ale postačí.
O pohon Lexusu UX se stará výhradně atmosférický dvoulitrový čtyřválec (brzy bude v nabídce čistě elektrická varianta), a to buď samostatně, nebo jako v našem případě kombinovaný s elektromotorem. Hybridní ústrojí produkuje 178 koní, což mu stačí k sprintu na stovku asi za 8,5 sekundy. Motor pracuje v Atkinsonově cyklu s vysokým kompresním poměrem 14:1, díky čemuž se chlubí rekordní efektivitou 41 %. Veškerá síla je přenášena na přední kola skrze převodovku eCVT s virtuálními stupni. Teď vám možná nehraje to „4×4“ v nadpisu, ale k tomu se dostaneme, nebojte. Lexus UX250h tak není žádný sportovec, ale rozhodně ani louda. Výkonu má prostě tak akorát. Nicméně sportování chování nebylo při vývoji požadavkem (ale režim Sport tu je, dokonce i se syntetickým zvukem, takže žádný strach), cílem bylo dosáhnout správně Lexusovsky plavné jízdy. Což se povedlo.
Pohonné ústrojí hraje na klidnou notu a je sametově jemné. Převodovka se snaží opírat o kroutící moment elektromotoru, a spalovací jednotku nenechává moc vytáčet. Výsledkem je tak klidné klouzání s jemnými rozjezdy na křižovatce. UX umí nějaký kousek ujet i čistě elektricky, hybrid je tu ale spíš jako podpora, a elektřiny využívá pro plachtění (až od 115 km/h). Skvělé je odhlučnění motoru. I když na plyn šlápnete jako na rýč, a motor vyletí do konstantních otáček, tak je jeho hluk potlačen na vzdálené vrčení, které vůbec neruší. Pokud jde o spotřebu, tak dost záleží na tom, kde a jak jezdíte. Ani jednou jsem neviděl hodnotu začínající sedmičkou, po městě se mi dařilo i dostat na začátek i trojku. Což na 180 koní vlastně velice dobré. Teď pár slov k té čtyřkolce: Lexus UX vyžívá systém e-Four, který namísto tradičního kardanu využívá samostatný elektromotor. Zadní kola tedy nejsou s těmi předními nijak fyzicky spojena. O pohon zadní nápravy se stará elektromotor o výkonu 7 koní a 55 Nm. Už z čísel vám musí být jasné, že to na off-road moc nebude, a když vám zapadne předek, zadní kola vás asi nevytáhnou. Pro jízdu ve zhoršených podmínkách – jako je třeba sníh – se ale systém ukázal jako zcela dostatečný, a autu přidal na jistotě.
Na silnici těží UX z poměrně pokročilého podvozku. Na předku je MacPherson, vzadu je od základu u všech verzí víceprvkové zavěšení. V našem případě je auto ještě vybaveno adaptivními tlumiči. Většinu svých konkurentů, tak nechává jízdně za sebou. Na tak kompaktní auto umí vykouzlit až překvapivě plavný komfort a odfiltrovat od vás většinu toho, co se děje pod koly. V kombinaci s velice slušným odhlučněním, které začne projevovat slabiny až nad dálničním limitem, jde o velice pohodlné auto. Ani kočičí hlavy, ani retardéry ho nedokážou rozhodit. Na okreskách naopak projevu až nečekanou ochotu držet se zvolené stopy, a ani na limitu nesklouzává k nedotáčivosti.
Přední náprava má navíc tolik jistoty, že ho můžete bez okolků do zatáčky hodit, a on si s tím velice dobře poradí. Není to kdovíjaká zábava, protože vás auto téměř od všeho izoluje, a vláčné řízení vám v tom moc nepomůže. Na blbnutí po okreskách raději sáhněte po Countrymanu od MINI. Rozhodně ale jde o auto, které vás podrží, když budete mít trochu na spěch. Vzhledem k jeho sametové povaze ho ale nejvíc oceníte při klidném tempu, kdy dá nejvíc vyniknout svým genům.
A když jsme u těch genů, zbývá odpovědět na poslední otázku. Umí být „Lexus“? Nést tento znak s sebou totiž nese jistou zodpovědnost. Tato značka vznikla jako nekonečná honba za dokonalostí a luxusem. V reklamních materiálech značky se nikdy neodčtete o omračujících dynamických schopnostech, ani o těžko uvěřitelném čase na nějaké Německé okresce. U Lexusu se pojem „luxus“ nepojí s výkonem, ale s noblesou. Správný Lexus musí být nenucený, tichý, klidný a ukázkově plavný. Žádné cukání a kopance, jen dokonale plynulá jízda, které pro majitele vytvoří jeho vlastní svět, ve kterém si může odpočinout od vnějšího shonu.
Sám jsem si k přístupu Lexusu chvíli hledal cestu, ale jakmile jsem pochopil, jaké moře klidu nabízí jejich modely za svými dveřmi, začal jsem je neskrývavě obdivovat. A dosáhnout takového pocitu u velké limuzíny je jedna věc. Ale u městského crossoveru? Mistři Takumi udělali vše pro to, aby i nejmenší z rodu přinesl ten správný požitek. Auto je skvěle vyrobené, za jízdy vás nic neruší, a jízda s ním je naprosto klidná a plynulá. Možná to není tak absolutní ZEN jako ve větších modelech, přesto umí Lexus UX ukázat, jaké je to jet v Lexusu, což je podle mě nejdůležitější. Jako o všech vozech automobilky o něm platí, že rozhodně není pro každého. Pokud se v něm ale zhlédnete, není cesty zpět. Na hybridní variantu si musíte připravit minimálně 859,000,-.
Plusy
– Kvalita zpracování
– Jízdní vlastnosti
– Odhlučnění
– Možnosti výbavy
Mínusy
– Nelogický infotainment
– Malý kufr
« Test Volkswagen Multivan 6.1 Comfortline 4Motion DSG DR: Svět bez hranic Nový Opel Crossland vstupuje na český trh se sympatickou cenovkou »
