Test Renault ZOE R110. Když reklama nelže
Byť neustále slýcháme o obrovském boomu elektromobilů, v České republice se zatím žádná velká revoluce neděje. Trh s elektromobily stagnuje a minulý rok se jich na našem území neprodalo ani 300. Renault v tom vidí příležitost zaplnit díru na trhu, a tak na náš trh přiváží novinku, která se ve světě prodává již 6 let. Renault ZOE je nejprodávanější elektromobil v Evropě a mě zajímalo, jestli dokáže zatopit současným leaderům našeho trhu.
To už ale stojím před nádherně fialovým exemplářem a přemýšlím, jestli mi svými tvary připomíná spíš bramboru, nebo akvarijní rybičku. Design je hodně individuální záležitost, ale ZOE mi nějak nepadla do oka. V podstatě se o ní dá uvažovat jako o elektrické verzi Clia – má shodný rozvor a téměř stejnou délku – ale oproti Cliu je o deset centimetrů vyšší a to má za následek, že jinak hezká karoserie působí disproporčně. Při pohledu zepředu se nemůžu ubránit myšlence na Dory z filmu „Hledá se Nemo“, zezadu zase vypadá trochu vyplašeně. Ale abych jen nehanil, musím ještě jednou vyzdvihnout barvu. Ta fialová je nádherná. A vůbec, stejně je nejspíš něco špatně se mnou, protože každý, s kým jsem během týdne přišel do styku si ZOE na pohled zamiloval. Nejčastěji jsem slyšel, jak je auto roztomilé, že vypadá sympaticky, že je krásné a tak dále. Pokud se vám tedy ZOE líbí, nemáte se za co stydět – nejste v tom sami.
Zvýšená karoserie se ale podepsala pozitivně v interiéru. Na zadních sedadlech sice místem zrovna nepřetéká, ale oproti Cliu je na tom o poznání lépe. Před koleny mi „za sebou“ zbývají asi 2 centimetry, nad hlavou už žádný, ale kratší cestu bych zde přežil. A pokud máte pod 190 centimetrů, tak vy nejspíš také. Zato na předních sedadlech si určitě na místo nemůžu stěžovat. Do všech směrů je ho dost a nad hlavou mám ještě velkou rezervu. Na co už si stěžovat můžu je samotná pozice za volantem. Sedačka není výškově nastavitelná a volant má příliš malý rozsah nastavení – ideální pozice za volantem ZOE zkrátka neexistuje. Samotné sedačky jsou vcelku pohodlné, ale neposkytují téměř žádné boční vedení, takže žádné skopičiny! Kufr nabídne solidních 338 litrů a slušnou přístupnost.
Trochu v šoku jsem byl z palubní desky. Ta je v podstatě převzatá z Clia. Což samo o sobě nemusí být problém, ale u auta za 250 tisíc na něj koukáte trochu jinou optikou, než u auta za 900 tisíc. U Clia jsem ještě schopný přimhouřit obě oči nad zvolenými materiály – je prostě levné, co chcete? Ale ZOE je všechno, jen ne levná. Přehlídka tvrdých plastů a při nejlepším průměrného zpracování opravdu zamrzí. Interiér umí na nerovnostech také zaskřípat a osobně bych byl opravdu na rozpacích, kdybych to viděl z pohledu potenciálního kupce. Pokud jej srovnám například se stejně drahým Nissanem Leaf, tak ZOE dostává tvrdé KO. Interiér ukazuje jednu méně známou negativní vlastnost elektromobilů. Výrobci si zkrátka dovolí trochu více a zákazníci nad tím přivírají oči. Elektromobilita je stále v plenkách a hodně lidí k ní přistupuj, jako k něčemu, co se ještě rozvíjí. Většinou to tedy smázne věta „ale ty baterky něco stojí“. Ano, stojí, a vývoj nové technologie také, ale to neznamená, že jako zákazník musím tak zásadně slevit ze standardů. Stát ZOE polovinu, tak neřeknu slovo, ale kvalita interiéru opravdu neodpovídá nastavené cenovce.
Teď ale pojďme k pozitivnějším věcem a k tomu, proč je Renault ZOE tak úspěšný. Tím je elektrický pohon. U nás se naštěstí neprodává varianta s malou baterkou a máme zde jen variantu s kapacitou 41 kWh. Automobilka slibuje dojezd na jedno nabití až 300 kilometrů. Ale vlk taky sliboval, jak je to v reálném světě? Motor má vcelku skromných 80 kW a 220 Nm, zatímco auto má vcelku neskromných 1600 kilogramů (oproti Cliu přes 400 kilo navíc). Nicméně nedostatečné dynamiky se rozhodně nebojte. Instantní výkon elektromotoru zaručí daleko lepší pružnost, než nabízí benzínová/dieselová alternativa a až do nějakých 80 kilometrů v hodině je auto opravdu příjemně čiperné. Nad tuto hodnotu už se moc neděje a na 135 km/h vás zastaví omezovač, ale to nemůžu brát jako nevýhodu. ZOE bude žít především ve městě a tam patří k tomu rychlejšímu. Rozhodně musím pochválit Renault, že ve svých reklamách na ZOE nelže.
Dojez 300 kilometrů je reálný. A to dokonce i v případě, že se zrovna dvakrát nehlídáte. Během testu panovalo venku extrémní horko (klimatizace tak jela nonstop na plné obrátky), vůbec jsem se neobtěžoval se zapínám ECO režimu, a stejně se mi na jedno nabití podařilo ujet 310 kilometrů. A to, prosím pěkně, bez nějaké extrémní snahy dosahovat minimální spotřeby. Stačí jen jezdit plynule a co možná nejvíce využívat rekuperace. Většinu času jsem ale trávil ve městě. Pokud budete jezdit po dálnici nebo více mimo město, počítejte, že se dojezd o něco málo zkrátí. Ve městě jsem totiž bez problému jezdil kolem 13 kWh na 100 kilometrů, po dálnici to už bylo přes 15. Pokud se ale kousnete a rozhodnete se využít potenciál vozu na maximu, věřím, že se pří výrazně ekonomické jízdě dá se ZOE dostat i na nějakých 350 kilometrů, což beru u městského vozítka za výtečnou hodnotu. Skvělá zpráva je také přítomnost 22 kW palubní nabíječky. ZOE nabijete do plna do 2 hodin téměř na každé nabíječce.
Jízdně je ZOE v podstatě běžné auto až na to, že je v něm ticho. Podvozek je dostatečně komfortní a většinu nerovností umí vyžehlit. Vyšší váha sice vyžadovala trochu tužší tlumiče, ale nemusíte se bát nějakého kostitřasu. Za celý týden jsem nezažil situaci, kdy by byla ZOE vyloženě nepohodlná. Díky nízkému těžišti je v zatáčkách dlouho neutrální. Vyšší tempo ji sice vůbec nevoní, ale nevidím jediný důvod, proč by někdo chtěl prohánět ZOE po okreskách. Řízení je podle očekávání tupé a přeposilované, ale po městě oceníte skvělou manévrovatelnost a možnost zajet téměř všude. Jízdně se tak jedná o poměrně snadno zapomenutelné auto, ale svému účelu slouží skvěle. Odveze vás z A do B, nic moc po vás nechce a navíc si v něm užijete příjemného ticha – až do nějakých 100 km/h je na palubě opravdu pohodová atmosféra.
Po týdnu se Renaultem ZOE mohu prohlásit, že jako elektromobil je to skvělé auto. Dojezd udávaný automobilkou není z říše snů, rychle se dobije a nebudete v něm trpět klaustrofobií. Na druhé straně je to skvělá ukázka toho, že elektromobily musí ujít ještě kus cesty, aby se o nich dalo uvažovat jako o globálním prostředku osobní dopravy. Bude opravdu těžké přesvědčit běžného zákazníka, aby ze své peněženky dal trojnásobek ceny auta, které má teď a dobře mu slouží. Pokud navíc nemáte možnost dobíjet, může se vám stát, že klidně strávíte desítky minut hledáním funkční a neobsazené nabíječky (na aplikaci se nedá spolehnout).
Občas se vám také stane, že auto bude potřeba dobít ve chvíli, kdy budete potřebovat neplánovaně vyrazit na cestu. Zkrátka elektromobilita má před sebou ještě velký kus cesty a mým názorem je, že protěžování tohoto pohonu ze strany vlády vytváří trochu nezdravé prostředí na trhu. Nové technologii by se měl dát čas, ať se prosadí sama. Ne na úkor peněženek a komfortu spotřebitele. Osobně elektroauta miluji a po městě bych nejradši nepoužíval nic jiného, ale jsem realista. Pro každého to zatím není. Ale to je téma na samostatný článek.
Renault ZOE jako elektromobil funguje skvěle. Výrobcem udávaný dojezd se mi podařilo dokonce překročit, ve městě se cítí jako ryba ve vodě a na svoji velikost nabídne slušný vnitřní prostor. Na druhé straně má poměrně sebevědomou cenovku a ne zrovna kvalitní interiér. Je to zkrátka skvělá ukázka toho, že elektromobil (zatím) není pro každého.
Plusy
Reálný dojezd
Náklady na provoz
Vnitřní prostor
22 kW palubní nabíječka
Mínusy
Vysoká cena
Nekvalitní interiér
Nemožnost výškově nastavit sedadlo
.
« Test Mazda 3 Skyactiv-G122. Auto pro nadšené řidiče Test Lexus ES 300h. Opravdu není pro každého »
