Za vysoké ceny paliv mohou daně, drahé energie a malá konkurence
V souvislosti s aktuální pandemií a klesající poptávkou po mobilitě nastává v oblasti těžby a prodeje ropy doslova bouře. Její ceny prudce klesají, zásoby přibývají a ceny konečných paliv klesají na historická minima. Češi však mají smůlu a ceny paliv na místních čerpacích stanicích klesají pomaleji, než v okolních zemích. Pokusili jsme se nahlédnout hlouběji do cenotvorby paliv a ptali se kompetentních.
Aktuální situace na trhu s ropou, kdy se ceny této suroviny propadají na historická minima, je důsledkem kombinace dvou hlavních faktorů. Na jedné straně je masivně klesající poptávka zapříčiněná opatřeními v souvislosti s koronavirem (nejdříve v Číně a postupně v Asii, Evropě a USA) a na druhé straně konflikt mezi Ruskem a zeměmi OPEC kvůli produkčním kvótám. Obě strany konfliktu reagovaly taktikou zvyšování produkce a následného snižování cen ropy, přičemž situaci zkomplikovala i Saúdská Arábie, které došly nervy a ignorování dohody o snížení těžby okolními zeměmi vyřešila rozhodnutím o zvýšení a taktikou zaplavení trhu velkým objemem levné saúdské ropy. Ale pozor, pro ceny paliv v Česku není důležitá cena, za jakou se obchoduje se severoamerickou ropou WTI. Pro nás jsou důležité průměrné ceny paliv na rotterdamské burze, kde se prodávají paliva ze severomořské ropy Brent.
Nabídka ropy je dnes o celou čtvrtinu vyšší než poptávka, zároveň se však jednotlivé ekonomiky postiženy koronakrizí otevírají pomaleji. Proč konkrétně klesá poptávka po ropě? Způsobuje ho zavádění preventivních opatření, omezení pohybu obyvatelstva, zavírání podniků a celkové snížení mobility. Problémem je i krize v těžebním průmyslu, kdy při nízkých výkupních cenách ropy začínají některé těžební společnosti ztrácet konkurenceschopnost. V globálním měřítku navíc chybí volné skladovací prostory. Snížení celosvětové poptávky (před krizí svět denně spotřeboval přibližně 100 milionů barelů ropy) způsobil především úbytek leteckých spojení (-10% celosvětové spotřeby ropy), spotřeba nafty však klesla méně než v případě benzínu. Pro udržení hospodářství v chodu je nafta mnohem důležitější než benzín, tlak na snížení cen dieselu je proto nižší.
Nejlépe daňové zatížení paliv (spotřební daně + DPH) ze všech okolních zemí je již dlouhá léta veřejným tajemstvím. Systém výpočtu daňového zatížení ovlivňuje několik faktorů, pravdou však je, že více než polovinu ceny benzínu i nafty u nás tvoří právě součet jednotlivých daní. Státu nikdo nezakazuje nastavit daň vyšší, čehož ten náš samozřejmě využil. V současné době zaplatíte z každého litru nafty 10,95 Kč a z každého litru benzinu 12,84 Kč na spotřební dani.
To ale není jediná daň. Z pohonných hmot se ještě platí DPH, které má výši 21 %. Tady je stát opravdu „spravedlivý“, když nás vlastně nutí platit daň z daně. Pokud bychom došli do extrémů a řekli si, že benzín a nafta budou zadarmo a rafinerie by paliva rozdávaly zcela bez marže a zdarma, stejně zaplatíte minimálně 13,25 Kč za litr nafty (spotřební daň + DPH) a 15,54 Kč za litr benzínu.
Samozřejmě ale do ceny promlouvá i samotná cena ropy a náklady rafinerií. A pak samozřejmě také obchodní marže prodejců. Pokud tedy stojí benzín a nafta 34 korun za litr (použijeme tento modelový příklad), tak 28,10 Kč je cena paliv bez DPH. V případě nafty se pak dostaneme na cenu 17,15 Kč, u benzínu na 15,26 Kč za litr bez daní. Jedná se tedy o cenu rafinerie s marží a také o marži prodejce paliva. Ohledně marží se vedou dohady, ale rafinerie nemají obvykle z litru více než korunu.
Z napsaného je zřejmé, že Česši tankují paliva dlouhodobě dražší než obyvatelé okolních zemí. Důvodů je evidentně více a svým dílem k tomu přidává stát, rafinérie i prodejci. V případě daní pokles očekávat nemůžeme a v případě rafinérií, či distributorů a prodejců jde o dobře střežené obchodní tajemství. Dobrat se k příčinám s konkrétními hodnotami je prakticky nemožné.
.« Test ojetiny Mazda 2 Víme, co stojí za vyšší spotřebou vozů, než udává výrobce »
