Technici na STK zkontrolují spotřebu auta. Nad sedm litrů můžete mít problém
Moderní automobily o svém provozu ukládají podstatně více informací než dříve. Jedním z údajů, ke kterým se mohou při technické kontrole dostat pracovníci STK, je také skutečná spotřeba paliva nebo elektrické energie. Neznamená to však, že vůz automaticky neprojde jen proto, že jezdí za více, než uvádí výrobce.
Pokud například malé městské auto běžně spotřebovává sedm litrů benzinu na 100 kilometrů, přestože by se mělo pohybovat přibližně kolem pěti litrů, může to vzbudit pozornost technika. Samotná vysoká spotřeba ale není závadou, kvůli které by bylo možné automobil z technické kontroly vyřadit.
Auto si spotřebu ukládá do paměti
Údaje o reálném provozu zaznamenává systém OBFCM, jehož celý název zní On Board Fuel and Energy Consumption Monitoring. Do nově vyráběných automobilů se postupně zavádí od roku 2021 a týká se vozů se spalovacími motory i plug in hybridních modelů.
Systém průběžně shromažďuje informace o tom, kolik automobil v běžném provozu skutečně spotřebuje. U spalovacích vozů sleduje množství benzinu nebo nafty, u elektrifikovaných modelů může zaznamenávat také spotřebu elektrické energie.
Hlavním smyslem je porovnání reálných hodnot s údaji, které automobil dosáhl během homologačního měření. Evropské instituce tak získávají přehled o tom, jak velký rozdíl existuje mezi laboratorními výsledky a skutečným provozem.
Nejde o zařízení pro měření emisí
OBFCM není diagnostický přístroj, který by přímo hledal poruchu motoru. Neměří ani složení výfukových plynů a nenahrazuje emisní kontrolu. Jeho úloha je výrazně jednodušší. Pouze ukládá statistické údaje o spotřebě.
Členské státy Evropské unie mají podle nařízení Evropské komise 2021/392 povinnost tato data získávat také během pravidelných technických kontrol. Na stanicích se tato povinnost uplatňuje od 20. května 2023.
Ani po zavedení sběru těchto informací se ale spotřeba nestala samostatným hodnoticím kritériem. Technik tedy nemůže automobil označit za nezpůsobilý pouze proto, že palubní systém zaznamenal neobvykle vysoké číslo.
Vyšší spotřeba může upozornit na závadu
Nápadně vysoká spotřeba přesto může naznačovat, že automobil není v pořádku. Za zvýšenou potřebou paliva mohou stát opotřebované součástky, problém se vstřikováním, netěsnost palivové soustavy nebo závada systému, který se stará o čištění výfukových plynů. Technik se proto může na vůz zaměřit podrobněji. Aby ale automobil technickou kontrolou neprošel, musí být odhalena konkrétní závada. Samotný údaj z palubního počítače k tomu nestačí.
V praxi tedy může vysoká spotřeba fungovat jako upozornění, že je vhodné prověřit stav motoru nebo emisního systému. Konečný výsledek kontroly se však musí opírat o skutečně zjištěný technický problém.
Nová evropská pravidla zatím nejsou schválena
Vedle spotřeby se v poslední době objevují také informace o dalších změnách, které by mohly technické kontroly zpřísnit. Mluví se například o povinném fotografování automobilu z několika stran nebo o výrazně vyšších pokutách za opožděnou návštěvu STK.
V létě 2026 ale tato pravidla stále neplatí v celé Evropské unii. Jsou součástí připravované reformy technických kontrol, o jejíž konečné podobě se nadále jedná. Evropská komise představila návrh změn v dubnu 2025. Cílem je upravit současná pravidla tak, aby lépe odpovídala technice moderních automobilů a dokázala účinněji odhalovat vozidla ve špatném stavu.
Fotografie mají zabránit podvodům
Jednou z diskutovaných oblastí je povinná fotodokumentace automobilu během technické kontroly. Jejím účelem je zabránit případům, kdy vozidlo získá platné potvrzení, aniž by na kontrolní stanici skutečně přijelo.
V Česku se kamery na STK používají již delší dobu a jejich zavedení přispělo k citelnému omezení podvodů. V ostatních státech Evropské unie však fotografie vozidla stále nejsou jednotným standardem.
Podobnou změnu připravuje také Polsko, jehož ministerstvo dopravy už záměr veřejně oznámilo. Než však začne nové pravidlo platit, bude nutné stanovit přesný počet snímků, způsob jejich pořizování, archivaci i dobu, po kterou mají být uchovávány.
Hrozí také vyšší sankce za zpoždění
Evropské státy současně řeší přísnější postihy pro řidiče, kteří přijedou na technickou kontrolu pozdě. Jednou z možností je zvýšení současné sankce podle délky prodlení. Ve hře jsou návrhy, podle kterých by pokuta mohla být vyšší o 100, 200 nebo dokonce 300 procent. Ani v tomto případě však zatím nejde o konečné rozhodnutí, které by se automaticky vztahovalo na všechny členské země.
Konkrétní pravidla se budou odvíjet od výsledku dalších jednání a také od toho, jak jednotlivé státy evropskou legislativu převedou do svých národních předpisů.
STK se má více zaměřit na moderní technologie
Připravovaná reforma počítá také s rozšířením technických kontrol o prvky, které se u starších automobilů vůbec nevyskytovaly. Kontrolovat by se mohly například pokročilé asistenční systémy včetně autonomního nouzového brzdění.
U elektromobilů a hybridů se má větší pozornost zaměřit na vysokonapěťové části. Kontrola by mohla podrobněji prověřovat stav kabeláže, bateriových systémů a dalších součástí, jejichž poškození může představovat bezpečnostní riziko. Zpřesnit by se mělo také měření škodlivin ve výfukových plynech. Návrhy počítají například s přesnější kontrolou počtu pevných částic a množství oxidů dusíku.
Vozidla s vysokými emisemi mohou odhalovat silniční senzory
Evropská unie uvažuje také o využití zařízení, která by sledovala emise automobilů přímo v běžném provozu. Senzory umístěné u silnic by mohly vytipovat vozidla s podezřele vysokými emisemi a odeslat je na důkladnější kontrolu. Takový systém by měl pomoci odhalit automobily, které při běžné technické kontrole problém nevykazují, ale v reálném provozu produkují výrazně více škodlivin.
Naopak návrh, podle kterého by všechna auta starší deseti let musela absolvovat technickou kontrolu každý rok, evropské instituce nepodpořily. Tato změna v současnosti nemá dostatečnou politickou podporu.
Rozhoduje stav auta, nikoli samotný údaj o spotřebě
Pravidla týkající se systému OBFCM se vztahují na české stanice technické kontroly stejně jako na ostatní státy Evropské unie. Podobným způsobem funguje také systém v sousedním Polsku. Dokud nebude reforma definitivně schválena, zůstává základem technické kontroly skutečný stav vozidla. Automobil může neuspět kvůli závadě brzd, řízení, podvozku, osvětlení, motoru nebo emisního systému.
Vysoká spotřeba zaznamenaná palubním počítačem může být důvodem k větší pozornosti, sama o sobě ale neznamená, že auto technickou kontrolou neprojde. Rozhodující musí být vždy konkrétní a prokazatelná závada.
.« Řidiči dělají při objíždění chodců zásadní chybu. Následky mohou být tragické Rakousko zdraží pokuty o 50 procent. Za rychlost hrozí až 145 tisíc korun »
Přestaňte už strašit lidi,nevím kam na tyhle moudra pořád chodíte 😂