I takto může mimo jiné vypadat dopad zmrazení cen dálničních známek. Důvodů je samozřejmě více, faktem ale zůstává, že ze Státního fondu dopravní infrastruktury, tedy SFDI, nedostanou letos kraje na své silnice druhých a třetích tříd ani korunu. Stane se tak poprvé od roku 2015.
Informaci ČTK sdělil liberecký hejtman a předseda Komise Rady Asociace krajů ČR pro dopravu Martin Půta ze Starostů pro Liberecký kraj. Asociace podle něj dostala ve čtvrtek zprávu od ministerstva dopravy, které uvedlo, že nemá žádnou finanční rezervu, již by mohlo krajům prostřednictvím SFDI poskytnout.
Krajské silnice lidé používají každý den
Podle Půty je přitom důležité připomenout, že po krajských silnicích jezdí lidé prakticky každý den, zejména na venkově. Řada z nich se na dálnici nebo silnici první třídy dostane jen několikrát do roka, pohonné hmoty ale tankují stejně jako ostatní motoristé.
Mohlo by vás zajímat
Výnos ze spotřební daně z minerálních olejů je zároveň jedním z příjmů SFDI. Půta proto považuje za logické a spravedlivé, aby alespoň část těchto peněz směřovala zpět do krajských rozpočtů na opravy komunikací, které lidé skutečně každodenně využívají.
Přednost letos dostanou investice do dálnic, silnic první třídy a železnice. Půta uvedl, že priority současné vlády respektuje, ale nesouhlasí s nimi. Pravidelná podpora oprav krajských silnic totiž začala už v roce 2015 a během uplynulých 11 let získaly kraje přibližně 43 miliard korun. Díky těmto prostředkům se podařilo opravit zhruba 4300 kilometrů krajských silnic.
Kraje žádaly minimálně dvě miliardy
Kraje letos na opravy svých silnic požadovaly minimálně dvě miliardy korun. Za optimální částku považovaly čtyři miliardy korun, při vyjednávání s vládou ale neuspěly.
Za ještě závažnější považuje Půta skutečnost, že ministerstvo dopravy už nyní poměrně jasně naznačuje, že stejná situace může nastat také v roce 2027 a případně i v dalších letech. České a moravské kraje by tak mohly ze SFDI na silnice druhých a třetích tříd znovu dostat nulu.
Peněz na krajské silnice postupně ubývalo
Situace vyvolává kritiku také mezi některými hejtmany. Středočeská hejtmanka Petra Pecková z hnutí STAN podle Seznam Zpráv kritizovala premiéra a předsedu hnutí ANO Andreje Babiše s tím, že krajům jsou odebírány miliardy korun, zatímco hejtmani z ANO proti tomu podle ní výrazněji nevystupují. Seznam Zprávy zároveň připomněly, že osm ze 14 českých hejtmanů pochází z vládního hnutí ANO.
Předseda Asociace krajů ČR a hejtman Zlínského kraje Radim Holiš z ANO už loni v listopadu ČTK upozorňoval, že pokud stát ponechá odpovědnost za silnice krajům, ale přestane jejich opravy financovat, může to vést k rychlé degradaci dopravní infrastruktury.
Tehdy komentoval návrh rozpočtu SFDI a upozorňoval, že kraje už v předchozím roce dostaly na opravy silnic druhých a třetích tříd pouze polovinu prostředků oproti dřívějším letům. Návrh rozpočtu, který nepočítal s jedinou korunou, proto označil za faktickou rezignaci na péči o většinu silnic v České republice.
Změna financování zatím neprošla
Financování krajských silnic měla do budoucna narovnat změna rozpočtového určení daní, kterou některé kraje opakovaně navrhovaly. Dosud však se svými návrhy neuspěly.
Podle Půty jsou krajské legislativní návrhy v Parlamentu dlouhodobě přehlíženy bez ohledu na to, která politická reprezentace je právě u moci. Často se podle něj ani nedostanou na pořad jednání.
Roli hrají také dálniční známky
A proč jsme v úvodu zmínili ceny dálničních známek? Důvod je poměrně jednoduchý. Peníze vybrané z elektronických dálničních známek jsou přímým příjmem SFDI.
Tyto prostředky se následně v plné výši vracejí zpět do české dopravní infrastruktury a slouží k financování výstavby, modernizace, oprav a údržby dálnic i silnic.
Mohlo by vás zajímat
Zmrazení cen dálničních známek proto znamená, že SFDI přijde o část potenciálních příjmů. V konečném důsledku tak bude mít méně peněz na dopravní infrastrukturu, tedy právě na oblast, jejíž stav motoristé pociťují při každodenním cestování nejvíce.
