Podzimní měsíce každoročně provází proměnlivé počasí a častější srážky. Policisté proto pravidelně upozorňují na komplikace v silničním provozu, které může déšť způsobit. Jedním z největších rizik je aquaplaning – situace, kdy pneumatika nedokáže odvést dostatečné množství vody, ztratí kontakt s vozovkou a automobil se stává obtížně ovladatelným.
Podzim umí být krásný, řidičům však přináší také řadu nepříjemností a nástrah. Patří mezi ně první ranní škrábání zamrzlých oken, nutnost přezout na zimní pneumatiky, mokré listí na vozovce i silné deště. Právě větší množství vody na silnici může způsobit nebezpečný aquaplaning.
Když se mezi pneumatiku a silnici dostane voda
„Aquaplaning vzniká nedostatečným odvodem vody pneumatikou a následným vytvořením takzvaného vodního klínu před kolem, který se poté rozšíří i pod pneumatiku. Ta tím ztratí kontakt s vozovkou a vozidlo je jen velmi obtížně ovladatelné,“ vysvětluje portál Bezpečné cesty.
Mohlo by vás zajímat
Na vznik aquaplaningu má vliv množství vody na silnici, rychlost automobilu, typ a hloubka dezénu pneumatik i jejich správné nahuštění. Princip je jednoduchý: mezi pneumatikou a vozovkou se nahromadí voda, kterou běhoun nestihne odvést. Vodní vrstva pak znemožní dostatečný kontakt se silnicí, jenž je nezbytný pro bezpečné ovládání vozu.
U nových pneumatik aquaplaning zpravidla vzniká při rychlostech nad 80 km/h. U pneumatik na hranici zákonem stanovené životnosti, tedy s hloubkou dezénu 1,6 milimetru, však může nastat už při rychlosti kolem 55 km/h.
Co dělat, když auto ztratí kontakt s vozovkou
Jakmile pneumatiky přestanou být v kontaktu s vozovkou, auto může přestat reagovat na řízení a začít nekontrolovaně klouzat. V takové situaci je zásadní zachovat klid a vyhnout se prudkým reakcím.
„Je úplně zbytečné začít zběsile otáčet volantem nebo prudce dupat na brzdu. Důležité je zachovat chladnou hlavu, pevně a stabilně držet volant, nejlépe v poloze ‚tři čtvrtě na tři‘, sundat nohu z plynu, a tím postupně snížit rychlost. Poté je potřeba počkat, až hluboká kaluž skončí a kola se znovu dostanou do kontaktu s vozovkou. Řidič by se měl stále dívat před sebe. Pokud na silnici vidí vyjeté koleje, měl by se snažit jet mimo jejich nejhlubší části. Jestliže je na vozovce hodně vody, je nutné výrazně zpomalit,“ radí policie.
Řidič by během aquaplaningu neměl prudce brzdit ani dělat náhlé pohyby volantem. Jakmile pneumatiky znovu získají přilnavost, příliš natočená kola by mohla automobil náhle vychýlit ze směru.
Nejdůležitější je včas zpomalit
Aquaplaningu lze do značné míry předcházet. Základem jsou kvalitní a správně nahuštěné pneumatiky s dostatečně hlubokým dezénem, který dokáže účinně odvádět vodu. Ani nové pneumatiky však nejsou zárukou bezpečí, pokud řidič nepřizpůsobí rychlost a styl jízdy aktuálním podmínkám. Za silného deště je proto nutné zpomalit, vyhnout se prudkému zatáčení a zachovávat větší odstup od vozidla jedoucího vpředu.
Mohlo by vás zajímat
„Vyhýbejte se stojaté vodě, kalužím, kolejím zaplněným vodou a potůčkům tekoucím přes silnici při prudkém dešti. Pokud se stopy automobilu jedoucího před vámi ve vodě rychle ztrácejí a nejsou vidět už několik metrů za vozem, hrozí zvýšené riziko aquaplaningu. Jestliže zůstávají stopy viditelné delší dobu, je riziko nižší,“ uzavírá portál Bezpečné cesty.
