Stačil jediný kilometr za hodinu nad povolený limit a následovala pokuta ve výši přibližně 3 300 Kč. Případ francouzské řidičky ukazuje, že spoléhat se při cestách do zahraničí na nepsanou toleranci radarů se nemusí vyplatit. Pravidla se totiž mezi jednotlivými evropskými zeměmi výrazně liší a to, co český motorista považuje za zanedbatelné překročení, může jinde znamenat poměrně citelnou sankci.
Padesátka, na tachometru několik kilometrů navíc a pocit, že se vlastně nic neděje. Podobnou situaci zná prakticky každý řidič. Jenže právě taková drobnost se ve Francii prodražila tamní političce a advokátce Béatrice Roullaudové.
Radar její vůz zaznamenal v úseku s nejvyšší povolenou rychlostí 50 km/h. Měřicí zařízení zachytilo rychlost 56 km/h. Na první pohled tedy nešlo o žádnou divokou jízdu městem ani o výrazné ignorování rychlostního omezení. Rozhodující však nebylo číslo zaznamenané samotným radarem.
Po odečtení tolerance zůstal jediný kilometr navíc
Úřady při vyhodnocení přestupku zohlednily stanovenou toleranci měření. Z původních 56 km/h proto jako výslednou rychlost uznaly 51 km/h. Jinými slovy, po všech korekcích zůstal rozdíl proti povolenému limitu pouhý jeden kilometr za hodinu.
Mohlo by vás zajímat
Ani to ovšem nestačilo k tomu, aby byl případ odložen. Roullaudové přišlo oznámení o pokutě v přepočtu přibližně 3 300 Kč.
Případ následně zveřejnila na sociálních sítích, kde dala najevo svou nespokojenost. Informace se rychle začala šířit a všimla si jí také francouzská média.
Roullaudová není ve Francii neznámou osobou. Vedle dlouholeté advokátní kariéry se věnuje také politice a působila na komunální i regionální úrovni. Právě její politické působení nakonec přineslo případu ještě větší pozornost.
Stěžovala si na pokutu, kolega jí připomněl zákon
Postoj Roullaudové totiž rozhodně nesdíleli všichni. Francouzský poslanec Quentin Bataillon, spojený s centristickým politickým uskupením prezidenta Emmanuela Macrona, jí veřejně připomněl, že pravidla platí stejně pro politiky jako pro všechny ostatní občany.
Jeho reakce v podstatě směřovala k jednoduchému argumentu. Pokud zákon stanovuje maximální rychlost 50 km/h, je povinností řidiče tento limit respektovat bez ohledu na to, zda jej překročí o jeden kilometr, nebo podstatně výrazněji. A právě francouzské předpisy jsou při malém překračování rychlosti nastaveny poměrně přísně.
Pokud je nejvyšší povolená rychlost 50 km/h nebo nižší, může být postiženo dokonce i překročení o méně než 5 km/h.
Jeden kilometr navíc může stát kolem 3 300 Kč
Běžná sankce za podobný přestupek odpovídá v přepočtu přibližně 3 300 Kč. Francouzský systém přitom motivuje řidiče k rychlému zaplacení.
Pokud motorista pokutu uhradí včas, může částka klesnout přibližně na 2 200 Kč. Kdo naopak zaplacení příliš dlouho odkládá, může se dostat až k částce okolo 9 150 Kč. Rozdíl je tedy značný.
Zajímavé je, že Francie pravidla pro nejmenší překročení rychlosti v posledních letech alespoň částečně zmírnila. Od roku 2024 už řidič při překročení povolené rychlosti o méně než 5 km/h nepřichází o bod. Finanční sankce ovšem zůstala zachována.
Výsledkem je poněkud nezvyklá situace, při které může být řidič oficiálně potrestán za výslednou rychlost 51 km/h v místě, kde platí padesátka, přestože mu tak malé překročení nezhorší stav bodového konta.
Tolerance radaru neznamená povolení přidat několik kilometrů
Celý případ zároveň upozorňuje na jeden velmi častý omyl mezi motoristy. Řada řidičů totiž toleranci měřicích zařízení chápe téměř jako jakési neoficiální zvýšení povolené rychlosti. Tak to ale nefunguje.
Tolerance měření existuje především kvůli možné technické odchylce měřicího zařízení. Jejím smyslem není dát motoristům několik kilometrů za hodinu navíc, které by mohli automaticky přičíst ke každému rychlostnímu limitu.
Samostatnou kapitolou je potom rychloměr automobilu. Ten může proti skutečné rychlosti vozidla ukazovat mírně vyšší hodnotu. Řidič proto například při údaji 53 km/h na přístrojové desce nemusí ve skutečnosti jet přesně touto rychlostí. Ani na tento rozdíl však není rozumné spoléhat.
Odchylka se může měnit podle konkrétního automobilu, rozměru pneumatik, rychlosti nebo dalších okolností. Stejně tak motorista předem nemusí vědět, jakým zařízením policie rychlost měří a jakým způsobem bude naměřená hodnota následně vyhodnocena.
V Česku jsou drobná překročení řešena mírněji
Pro českého řidiče může francouzský případ působit překvapivě také proto, že domácí systém přistupuje k nejmenším rychlostním prohřeškům podstatně mírněji.
Při překročení rychlosti o méně než 10 km/h může být v Česku přestupek řešen na místě domluvou nebo pokutou do 1 500 Kč. Za takto malé překročení se zároveň nepřidělují body.
Vyšší kategorie nastává při překročení rychlosti o 10 km/h a více. V takovém případě se pokuta na místě pohybuje od 1 500 do 2 000 Kč a řidič dostává 2 body.
U výraznějšího překračování rychlosti už samozřejmě sankce rychle rostou. V obci je například překročení o 20 km/h a více spojeno s pokutou v řádu několika tisíc korun a se čtyřmi body.
Při nejzávažnějších případech, tedy při překročení o 40 km/h a více v obci nebo o 50 km/h a více mimo obec, už může správní pokuta dosáhnout až 25 000 Kč a řidič dostane 6 bodů.
Česká pravidla jsou tedy u drobných prohřešků znatelně mírnější než ta francouzská, rozhodně ale neplatí, že několik kilometrů nad povolený limit je automaticky legálních.
Ani v Česku není tolerance radaru bonus pro řidiče
Motoristé si někdy vytvářejí vlastní nepsaná pravidla. Typickým příkladem je představa, že na padesátce lze bez obav jezdit téměř šedesátkou, protože rychloměr trochu přidává a radar má ještě vlastní toleranci. Takový výpočet však může být velmi ošidný.
Tolerance měřicího zařízení se odečítá od zaznamenané rychlosti kvůli přesnosti měření. Nejde o navýšení nejvyšší dovolené rychlosti stanovené dopravním značením.
Pokud tedy značka stanovuje 50 km/h, právní limit zůstává 50 km/h. Technické parametry radaru na tom nic nemění. Český systém pouze u nejmenších překročení umožňuje výrazně mírnější postih než francouzský.
V zahraničí mohou být pravidla úplně jiná
Právě při cestování po Evropě se proto řidičům nemusí vyplatit spoléhat na zkušenosti z domova. Jednotlivé státy mají rozdílné sazby pokut, odlišná pravidla pro bodové systémy a také rozdílný přístup k malým překročením rychlosti.
To, co v Česku může skončit domluvou nebo relativně nízkou sankcí, může v jiné evropské zemi znamenat pokutu v řádu několika tisíc korun. Francie je v tomto ohledu dobrým příkladem. Řidič navíc nemůže automaticky počítat s tím, že jej před pokutou ochrání česká registrační značka.
Evropské státy si v souvislosti s některými dopravními přestupky vyměňují informace o vozidlech a jejich provozovatelích. Pokud tedy automatický radar ve Francii zaznamená české auto, zahraniční registrační značka sama o sobě neznamená, že se úřady případem nebudou dále zabývat. Naopak se může stát, že oznámení o přestupku dorazí českému provozovateli vozidla až domů.
Pokuta může překvapit až po návratu z dovolené
Právě to je důležité zejména při cestách na dovolenou. Řidič projede kolem radaru, žádnou policejní hlídku nepotká a pokračuje dál s pocitem, že se nic nestalo. O několik týdnů později se však může ve schránce objevit zásilka ze zahraničí.
Ignorovat ji s argumentem, že přestupek vznikl v jiné zemi Evropské unie, rozhodně není rozumná strategie. Přeshraniční spolupráce při řešení dopravních přestupků umožňuje v řadě případů dohledat provozovatele automobilu i podle zahraniční registrační značky.
Řidiči by proto měli při cestách za hranice respektovat především místní pravidla, nikoliv zvyklosti, na které jsou naučeni z českých silnic.
Rozdíl jednoho kilometru může být skutečně rozhodující
Francouzský případ je extrémně názorným příkladem toho, jak rozdílně mohou evropské státy k rychlosti přistupovat.
Řidička nejela městem sedmdesátkou, osmdesátkou ani jinou výrazně nebezpečnou rychlostí. Radar původně naměřil 56 km/h a po zohlednění tolerance zůstala jako úředně uznaná hodnota rychlost 51 km/h. Přesto následovala pokuta přibližně 3 300 Kč.
Pro českého motoristu může podobná sankce za jediný kilometr za hodinu navíc působit až přehnaně. Z pohledu francouzských pravidel však šlo o porušení stanoveného rychlostního limitu.
Mohlo by vás zajímat
Celý případ proto přináší jednoduché poučení. Tolerance radaru není rychlostní rezerva, na kterou má řidič nárok, a pravidla známá z českých silnic není možné automaticky přenášet do zahraničí. Někde totiž může o pokutě v řádu tisíců korun rozhodnout skutečně jediný kilometr za hodinu.
