Na evropském automobilovém trhu se podle registračních statistik odehrál historický obrat. Elektromobily se dostaly před benzinové vozy a jejich prodeje prudce rostou. Jenže závěr, že Evropané začali dávat elektřině přednost před benzinem, z těchto čísel tak snadno vyvodit nelze. Miliony aut, která bez tankování nikam nedojedou, totiž statistiky vedou v jiné kategorii. K pochopení skutečného poměru sil proto nestačí porovnat dva sloupce v tabulce.
O tom, že elektromobily získávají nové zákazníky, není pochyb. Zářijové výsledky Evropského sdružení výrobců automobilů ACEA ukazují výrazný meziroční posun. V Evropské unii bylo během jediného měsíce zaregistrováno 290 117 bateriových elektromobilů, tedy o 72,9 % více než o rok dříve. Na celkových registracích nových osobních aut se podílely 29,9 %.
Kategorie benzinových vozů naproti tomu vykázala 168 564 registrací a tržní podíl 17,4 %. Rozdíl je natolik výrazný, že snadno svádí k jednoznačnému závěru. Elektromobily navíc překonaly také naftové vozy a plug-in hybridy. V pořadí jednotlivých druhů pohonu tak obsadily druhé místo za hybridy.
Mohlo by vás zajímat
Takový výsledek si pozornost rozhodně zaslouží. Mnohem opatrněji je však potřeba zacházet s jeho výkladem. Statistiky totiž v tomto případě neporovnávají všechna auta spalující benzin se všemi auty využívajícími výhradně elektřinu. Rozhodující je, co přesně se pod jednotlivými kategoriemi skrývá.
Benzin z nádrže nezmizel, auto se jen přesunulo do jiné kolonky
U bateriového elektromobilu je zařazení poměrně jednoduché. Jeho pohon zajišťuje elektřina uložená v akumulátoru a spalovací motor v něm nenajdete. Kategorie benzinových a naftových aut už ale tak přímočará není. ACEA do nich nezahrnuje vozy, jejichž pohonné ústrojí využívá hybridní techniku.
Nejde přitom pouze o auta schopná běžně popojíždět s vypnutým spalovacím motorem. Do samostatné hybridní skupiny se přesouvají také modely s jednoduchým 48V mild-hybridním systémem. Ten přitom u řady vozů samostatnou elektrickou jízdu vůbec neumožňuje.
Z pohledu majitele zůstává takové auto především benzinovým nebo naftovým vozem. Musí s ním k čerpací stanici, potřebuje spalovací motor a zpravidla na elektřinu neujede ani kilometr. Ve statistice už se ale mezi benzinovými či naftovými modely neobjeví. Je započítáno mezi hybridy, přestože se jeho způsob používání od běžného spalovacího auta zásadně neliší.
Právě tento způsob třídění výrazně ovlivňuje výsledný obrázek trhu. Když automobilka nahradí klasickou benzinovou motorizaci její mild-hybridní variantou, registrace se přesunou do jiné kategorie. Samotný přesun přitom ještě neznamená, že zákazník opustil benzin a začal jezdit na elektřinu.
Hybridní označení zahrnuje velmi rozdílnou techniku
Ve stejné širší skupině se nacházejí i plnohodnotné hybridy. Ty už dokážou za určitých podmínek pohánět vůz pouze elektromotorem, ale ani ony se nepřipojují k nabíječce. Energii pro svůj provoz získávají z paliva a část energie během jízdy zachycují zpět prostřednictvím rekuperace.
Rozdíl mezi mild-hybridem a full-hybridem tak může být z hlediska fungování značný. Oba však spojuje závislost na spalovacím motoru a tankování. Pokud se tedy debata vede o tom, zda elektřina vytlačuje benzin a naftu, nelze tyto vozy jednoduše odsunout stranou.
Navíc nejde o okrajovou část nabídky. Automobilky mild-hybridní systémy postupně rozšířily do celé řady modelů a motorizací. Najdeme je v malých městských autech, rodinných vozech, velkých SUV i luxusních limuzínách. S každým takovým rozšířením se zmenšuje prostor pro samostatnou kategorii spalovacích aut bez elektrifikace.
Názorným příkladem je nový Fiat 500 Hybrid. Malý městský model používá benzinový tříválec, kvůli mild-hybridní technice však ve statistikách ACEA patří mezi hybridy. Podobných případů existují desítky, možná stovky. Údaj o registracích neelektrifikovaných benzinových vozů proto stále méně vypovídá o tom, kolik nových aut ve skutečnosti potřebuje benzin.
Celoroční součet nabízí jiný pohled
Ještě lépe je tento rozdíl vidět na výsledcích za prvních devět měsíců letošního roku. Bateriové elektromobily v Evropské unii dosáhly 1 931 465 registrací a získaly 22,7 % trhu. Samostatně vykazovaná benzinová auta zaznamenala 1 802 078 registrací, což odpovídá podílu 21,2 %.
Při přímém srovnání těchto dvou kategorií tedy elektromobily skutečně vedou. Jejich náskok činí 129 387 vozů. Jenže vedle nich stojí podstatně větší skupina hybridů bez externího nabíjení, do níž spadají také mild-hybridy. Těch za stejné období přibylo 3 090 530 a připadlo na ně 36,3 % trhu.
Stačí proto změnit otázku a výsledek začne vypadat jinak. Pokud nás zajímá, kolik zákazníků si pořídilo auto závislé na spalovacím motoru bez možnosti dobíjení ze zásuvky, musíme k neelektrifikovaným benzinovým a naftovým vozům přičíst také tuto hybridní skupinu. Dohromady pak představují přibližně 64,5 % trhu.
Další část tvoří plug-in hybridy. Ty sice umožňují externí nabíjení a mohou část cest absolvovat čistě na elektřinu, stále však mají i spalovací motor. Po jejich započtení dosahuje podíl nových aut vybavených spalovacím motorem přibližně 74,6 %. Ve srovnání s čistými elektromobily jde o více než trojnásobek.
Elektromobily rostou, spalovací motor ale zůstává většinovou volbou
Na úspěchu bateriových vozů tato širší perspektiva nic nemění. Za prvních devět měsíců se jejich tržní podíl zvýšil ze 16,1 na 22,7 % a počet registrací meziročně vzrostl o 48,5 %. Jde o výrazný růst, který není potřeba přikrášlovat. Svou roli v zájmu zákazníků mohly sehrát také rekordní ceny pohonných hmot.
Problematické je až zjednodušení těchto výsledků na tvrzení, že elektromobily porazily benzin obecně. Přesnější je říci, že předstihly kategorii benzinových aut bez hybridní techniky. To je podstatný rozdíl, protože velké množství dalších vozů nadále benzin spaluje, pouze je statistika eviduje jinde.
Mohlo by vás zajímat
Samotné rozdělení podle druhu pohonu může být užitečné. Zavádějícím se stává ve chvíli, kdy se při jeho interpretaci přehlédne obsah jednotlivých skupin. Evropský trh se nepochybně mění a elektromobily na něm posilují. Současně však platí, že přibližně tři ze čtyř nově registrovaných aut v Evropské unii stále disponují spalovacím motorem. Bez této informace vypráví zpráva o vítězství elektřiny nad benzinem jen část příběhu.
