Správná údržba chladicího systému je naprosto klíčová pro bezproblémový chod a dlouhou životnost každého motoru. Vysvětlíme proto, jaké druhy chladicích kapalin existují, co obnáší jejich správný výběr a proč se v žádném případě nevyplácí některé z nich vzájemně míchat.
Chladicí kapalina představuje pečlivě namíchanou kombinaci nemrznoucí směsi a destilované či demineralizované vody, jejímž hlavním úkolem je odvádět přebytečné teplo z motoru do chladiče. Nemrznoucí složka obvykle obsahuje chemickou sloučeninu ethylenglykol nebo propylenglykol, které účinně snižují bod tuhnutí. Jak uvádějí odborníci na servis vozidel, běžné chladicí směsi mají bod tuhnutí přibližně od minus patnácti do minus třiceti pěti stupňů Celsia, v závislosti na koncentraci a konkrétním složení.
Kromě samotného ochlazování motoru a ochrany proti zamrznutí plní chladicí kapalina celou řadu dalších nepostradatelných úkolů. Obsahuje speciální inhibitory koroze, které chrání vnitřní kovové části motoru a chladicího systému před poškozením a zabraňují tvorbě nežádoucích usazenin. Správně namíchaná směs má navíc vyšší bod varu než čistá voda, což pomáhá předcházet přehřívání motoru v horkém letním počasí nebo při vysokém zatížení. V neposlední řadě také přispívá k ochraně těsnění a vodní pumpy před nadměrným opotřebením, čímž pomáhá zajistit spolehlivou cirkulaci kapaliny v celém systému.
Jaké druhy chladicích kapalin existují a proč je není vhodné míchat?
Na trhu se setkáme s různými druhy chladicích kapalin, které se liší svým složením a technologickou specifikací. Tradiční starší kapaliny vyžadují pravidelnou výměnu, obvykle po dvou až třech letech nebo po ujetí třiceti až padesáti tisíc kilometrů. Moderní kapaliny s dlouhou životností naproti tomu mohou vydržet až pět let nebo sto padesát tisíc kilometrů provozu. Konkrétní interval výměny se však vždy řídí doporučením výrobce automobilu a použité kapaliny. Jednotlivé směsi se často liší také barevným označením, podle kterého se řidiči orientují. Samotná barva ovšem není spolehlivým ukazatelem jejich vzájemné kompatibility.
Mohlo by vás zajímat
Chladicí kapaliny se rozdělují do několika kategorií. Mezi známá označení patří především specifikace G, se kterými se setkáme zejména u vozidel koncernu Volkswagen. Na trhu najdete například následující typy:
G10 představuje starší označení chladicí kapaliny, často spojované se žlutým zbarvením a použitím ve starších vozech. Při jejím výběru je nutné ověřit konkrétní specifikaci a vhodnost pro daný motor.
G11 je tradičně modrá nebo zelenomodrá chladicí kapalina, která využívá anorganické inhibitory koroze a je vhodná také pro některé motory obsahující hliníkové součásti.
G12 je zpravidla červená nebo růžová chladicí kapalina, která využívá technologii organických inhibitorů koroze. Její složení zajišťuje dlouhodobou ochranu kovových částí chladicího systému.
G12+ je kapalina, která má podobné vlastnosti jako typ G12, ale nabízí širší možnosti kompatibility s některými staršími specifikacemi.
G13 je novější typ chladicí kapaliny, který má obvykle růžové až fialové zbarvení. Obsahuje přísady určené k dlouhodobé ochraně chladicího systému a při splnění příslušných specifikací umožňuje kombinaci s některými předchozími typy. Neznamená to však, že ji lze bez omezení míchat se všemi staršími kapalinami.
U novějších vozidel se navíc můžeme setkat také se specifikací G12evo. Při výběru je proto zásadní řídit se požadavky výrobce automobilu, nikoli pouze označením na obalu nebo barvou kapaliny.
Nesprávná kombinace kapalin může způsobit drahé poškození motoru
Pokud vám v expanzní nádržce hladina mírně poklesne, odborníci doporučují doplnit kapalinu se stejnou specifikací, jakou předepisuje výrobce automobilu. Nespoléhejte se přitom výhradně na její barvu. Dvě stejně zbarvené kapaliny totiž mohou mít odlišné chemické složení, zatímco některé kapaliny různých barev mohou být vzájemně kompatibilní.
Kapaliny s nekompatibilním složením v žádném případě nekombinujte, protože by to mohlo způsobit vážné problémy v celém chladicím systému. Neodborné míchání různých typů může vést ke snížení účinnosti antikorozní ochrany, vzniku usazenin, případně až k ucpání chladicího okruhu a následnému přehřátí motoru. V krajním případě může dojít také k jeho vážnému poškození nebo zadření.
Kontrola stavu, měření bodu tuhnutí a kdy vyhledat servis
Stav chladicí kapaliny je vhodné pravidelně kontrolovat, ideálně před zimní sezonou. Kromě jejího množství je důležité ověřit také bod tuhnutí, který lze změřit vhodným testerem nebo refraktometrem. Pokud zjistíte, že je kapalina stará, zakalená, obsahuje usazeniny nebo má nepříjemný zápach, nastal čas na její důkladnou kontrolu a případně kompletní výměnu.
Vypouštění a výměnu provádějte vždy se studeným motorem, aby vás horká kapalina nepopálila. Chladicí systém je totiž za provozu pod tlakem a při otevření víčka expanzní nádržky může dojít k prudkému úniku horké kapaliny nebo páry.
Jakmile se na palubní desce rozsvítí varovná kontrolka upozorňující na přehřívání motoru, je nutné co nejdříve bezpečně zastavit, vypnout motor a nechat ho dostatečně vychladnout. Pokud kontrolka upozorňuje pouze na nízkou hladinu chladicí kapaliny, postupujte podle pokynů výrobce vozidla a před kontrolou či doplněním nechte motor vychladnout.
V nouzové situaci lze do chladicího systému dolít menší množství destilované vody, pokud není k dispozici správná chladicí směs. Je však nutné počítat s tím, že se tím změní její koncentrace a může se snížit ochrana proti zamrznutí i korozi. Co nejdříve je proto potřeba zajistit správný poměr chladicí kapaliny a vody.
Mohlo by vás zajímat
Jestliže navíc v chladicí kapalině zpozorujete stopy oleje, jde o vážný varovný signál, který může ukazovat například na poškozené těsnění pod hlavou válců, vadný výměník tepla nebo jinou závadu motoru. Takový problém vyžaduje co nejrychlejší odbornou diagnostiku v autoservisu, protože další provoz vozidla může vést k výrazně nákladnějším opravám.
